Hlavní navigace

Za chybu cestovky můžete získat slevu i za ztrátu radosti z dovolené

Autor: Shutterstock
Richard W. Fetter

Pokud cestovní kancelář významně poruší svou povinnost a vám to zkazí radost z dovolené, můžete požadovat slevu. Jak na to?

Doba čtení: 4 minuty

Zkazí-li vám cestovní kancelář vlastní vinou dovolenou, můžete chtít slevu. A to i za to, že jste z pobytu neměli takovou radost. To, jak velkou slevu byste měli navrhnout, vám může poradit tzv. frankfurtská tabulka.

Místo moře rušná ulice

Zákazník cestovní kanceláře uzavřel s cestovní kanceláří smlouvu na pobytový zájezd v hotelu, která sjednávala i příplatek za každou ubytovanou osobu za pokoj s výhledem na moře ve výši 490 Kč. Na místě ale dostali pokoji nikoliv s výhledem na moře, nýbrž orientovaný na rušnou ulici. Proto zákazník, mimochodem právník, když neuspěl s reklamací zájezdu, zažaloval cestovní kancelář o částku 26 788 Kč s úrokem z prodlení. Žalovaná částka představuje 4× příplatek za pokoj s výhledem na moře (1960 Kč) a „minimální odškodnění“ ve výši 30 % z původní ceny zájezdu.

U nižších soudů zákazník neuspěl

Soud prvního stupně se seznámil se skutkovým stavem, prostudoval cestovní smlouvu, obchodní podmínky cestovní kanceláře a uzavřel, že došlo sice k porušení cestovní smlouvy, jelikož žalovaná nezajistila pokoje s výhledem na moře, avšak zájezd mohl pokračovat, protože v tomtéž hotelu mu (a členům jeho rodiny) zajistila jiné pokoje odpovídající kvality (s výjimkou chybějícího výhledu na moře). Proto má povinnost vrátit žalobci pouze rozdíl v ceně zájezdu při ubytování v pokoji s výhledem na moře a bez něj. Jestliže bylo prokázáno, že tomu odpovídající částku (1960 Kč) žalovaná žalobci již vrátila, žaloba nemůže být důvodná, neboť zbývající služby mu poskytla řádně a žalobce se zbývajícími členy své rodiny ostatní „služby přijal a spotřeboval.“  Soud prvního stupně tedy žalobu zamítl.

Odvolací soud pak rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Ve vztahu k porušení cestovní smlouvy nezajištěním ubytování na pokojích s výhledem na moře považoval za dostačující vrácení ceny (příplatku) za tuto „službu“. Domáhal-li se žalobce náhrady za nepřiměřený hluk, pak odvolací soud uzavřel, že byl i s rodinou ubytován v rekreačním komplexu poskytujícím služby velkému počtu osob, na což byl ve všeobecných smluvních podmínkách upozorněn. Hledal-li pro svou dovolenou tiché místo, pak s přihlédnutím k poloze hotelu, jeho rozloze a obsazení v sezóně, nemohl kýžený klid od uvedeného hotelu očekávat. Odvolací soud přihlédl k tomu, že žalobce a příslušníci jeho rodiny všechny ostatní služby vyčerpali, a proto nemohlo dojít k zásahu do klidné dovolené, kterou očekávali.

Jak zákazník argumentoval

Žalobce se se zatímním neúspěchem nesmířil a podal si dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Argumentoval především tím, že kdyby ze strany cestovní kanceláře nebyl ujištěn, že bude mít zajištěny pokoje s výhledem na moře, cestovní smlouvu by neuzavřel. Náhrada vzniklé újmy nemůže být uspokojena pouze vrácením částky (příplatku) za rezervaci pokojů s výhledem na moře, neboť je třeba poskytnout nejen náhradu materiální, ale též nemateriální újmy zahrnující rovněž právo na náhradu ztráty požitku z dovolené. Dovolatel zdůraznil, že náhradní pokoje byly nevyhovující, jelikož byly situovány na rušnou ulici.

Názor Nejvyššího soudu

Případ byl posouzen ještě podle úpravy starého, zrušeného, občanského zákoníku, avšak závěry z něho vzešlé platí i pro novou úpravu a aktuální praxi.

V rozsudku ze dne 11. 12. 2013, spis. zn. 33 Cdo 3661/2013, Nejvyšší soud s přihlédnutím k rozhodnutí Evropského soudního dvora v případu ESD, C-168/00, ve věci Simone Leitner proti TUI Deutschland GmbH & Co. KG, k závěrům odborné literatury, jakož i k judikatuře členských států Evropské unie, přijal a odůvodnil závěr, podle něhož  pokud v důsledku porušení povinností ze strany cestovní kanceláře vznikla zákazníkovi škoda, svědčí mu vedle práva na vrácení rozdílu v ceně také právo na náhradu škody podle ust. § 852i občanského zákoníku. (…) ust. § 852i občanského zákoníku by mělo být vykládáno nejen v kontextu odpovědnosti za škodu, ale vzhledem k judikatuře Evropského soudního dvora i odpovědnosti za imateriální újmu, která byla způsobena osobnosti vzhledem k jejímu právu na klidnou dovolenou…

V poměrech souzené věci shora to znamená, že žalovaná, která proti ujednání v cestovní smlouvě nezajistila pro klienta a členy jeho rodiny požadovanou kvalitu ubytování (pokoje s výhledem na moře), má, kromě povinnosti vrátit příplatek za takové pokoje, povinnost nahradit mu újmu (poskytnout slevu) spočívající v narušení klidného průběhu dovolené, neboť přes jeho očekávání mu nebylo zajištěno požadované ubytování. Otázka hluku při „náhradním“ ubytování se pak jeví jako sekundární ve vztahu k primárnímu porušení cestovní smlouvy.

Nejvyšší soud ČR proto svým rozsudkem spis. zn. 33 Cdo 747/2015, ze dne 28. 4. 2016 rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Jak postupovat v praxi?

Právo na náhradu za ztrátu radosti z dovolené, právo na náhradu škody za pokaženou dovolenou, právo z titulu narušení dovolené, ať toto právo nazveme jakkoliv, nevzniká jako důsledek jakékoliv nepříjemnosti, která se stane v průběhu dovolené. Porušení povinnosti cestovní kanceláře musí dosáhnout takové intenzity, že je způsobilé objektivně znepříjemnit pobyt. 

FIN18_tip_v_clanku_obecny3

Při posuzování důvodnosti nároku, eventuálně jeho výše, může být vodítkem tzv. frankfurtská tabulka slev, kterou již v roce 1985 vydala 24. komora Zemského soudu ve Frankfurtu. Označuje nejčastější nedostatky při plnění závazků vyplývajících z cestovní smlouvy a má pouze orientační charakter při přiznávání slev ze zájezdu.

Je použitelná zejména v situaci, kdy se cestovní kancelář se zákazníkem, který uplatnil nároky vyplývající z porušení cestovní smlouvy, vyrovnává mimosoudně. Frankfurtskou tabulku najdete na webu Evropského spotřebitelského centra při České obchodní inspekci.

Našli jste v článku chybu?