Nejvyšší soud České republiky vydal v nedávné době rozhodnutí, které stanovuje, že projede-li řidič přechod pro chodce, před kterým dává jiný řidič přednost přecházejícím chodcům, jedná se zpravidla o hrubé porušení zákonů o dopravě, za což hrozí vyšší trestní sazba dle trestního zákoníku, a to až na osm let v případě usmrcení z nedbalosti. V dnešním článku si dané rozhodnutí Nejvyššího soudu přiblížíme pro znalost našich práv a povinností.
Usmrcení z nedbalosti
V projednávaném případě byl skutkový děj ve stručnosti následující: V dubnu 2012 jel řidič rychlostí 66 km/hod. v prostředním jízdním pruhu, z něhož posléze přejel do pravého jízdního pruhu, když po průjezdu křižovatkou vlivem této nedovolené a nepřiměřené rychlosti, nedostatečného sledování situace v provozu, nezastavil vozidlo před přechodem pro chodce a neumožnil bezpečné přejití vozovky chodcům, kteří přecházeli společně vozovkou, přestože před vyznačeným přechodem pro chodce zastavoval ve směru jízdy řidiče v levém jízdním pruhu druhý řidič. Řidič v důsledku svého jednání srazil dva chodce, z nichž u jednoho z poškozených chodců nastala smrt následkem mnohačetných poranění.
Řidič byl soudem prvního stupně odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří roků dle § 143 odst. 3 trestního zákoníku s podmíněným odložením na zkušební dobu pěti roků. Rovněž byl uložen trest spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu pěti roků a stanovena povinnost odškodnění pozůstalých v řádech statisíců. Ačkoliv někteří čtenáři vzhledem k úmrtí poškozeného chodce mohou považovat daný trest za nedostačující, odpovídá běžné praxi soudů v pojetí dopravních nehod a trestních sankcí při usmrcení z nedbalosti, či vážné újmě na zdraví.
Na jaké odškodnění mají nárok příbuzní u dopravní nehody? Čtěte k tématu: Jak na odškodnění nemajetkové újmy pozůstalých?
Trestní zákoník – § 143 Usmrcení z nedbalosti
(1) Kdo jinému z nedbalosti způsobí smrt, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy, anebo hygienické zákony. (4) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 3 smrt nejméně dvou osob.
Mírnější kvalifikace trestného činu odvolacím soudem
Při odvolání řidiče proti rozsudku soudu prvního stupně bylo odvolacím soudem stanoveno, že se řidič odsuzuje ke stejnému trestu, avšak kvalifikací dle § 143 odst. 2 trestního zákoníku. K mírnější právní kvalifikaci odvolací soud přistoupil zejména s poukazem, že rychlost řidiče nebyla podstatnou příčinou nehodového děje a úmrtí poškozeného chodce.
Za rozhodující příčinu odvolací soud shledal nevěnování se řízení. Nejvyšší státní zástupce podal proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání k Nejvyššímu soudu, z jehož argumentace citujeme: Ze skutkového stavu zjištěného soudy je pak patrno, že obviněný tyto povinnosti neporušil běžným způsobem. Obviněný chodcům v podstatě nedal šanci. Podle skutkových zjištění soudu najel do volného jízdního pruhu na poslední chvíli myškou, ve snaze vyhnout se vozidlu, jehož řidič dával chodcům přednost. Poté rychlostí nejméně 66 km/hod přechodem projel s tím, že se podle své výpovědi snažil chodcům vyhnout vlevo. Podle názoru nejvyššího státního zástupce projetí přechodu pro chodce, u něhož jiný řidič dává přednost chodcům, je jedním z nejagresivnějších způsobů jízdy a je obtížné představit si jiné porušení zákona o silničním provozu, které by podobnou měrou směřovalo k poškození zdraví a vzhledem k rychlosti jízdy vozidla ke smrtelnému následku.
Hrubé porušení zákonů o dopravě
Nejvyšší soud shledal dovolání Nejvyššího zástupce za důvodné a zrušil rozhodnutí soudů nižšího stupně, kdy Nejvyšší soud se ztotožnil s argumentací Nejvyššího zástupce, že projetí přechodu pro chodce uvedeným způsobem patří k nejagresivnějším způsobům jízdy, který lze označit za hazardní způsob jízdy.
Nejvyšší soud: Rychlé a bezohledné projetí přechodem pro chodce řidičem motorového vozidla v obci za situace, kdy jiný řidič jedoucí v témže směru jízdy v jiném jízdním pruhu na pozemní komunikaci o dvou jízdních pruzích vyznačených na vozovce zastavil své vozidlo před přechodem pro chodce, aby dal přednost chodcům, kteří přecházejí pozemní komunikaci po přechodu pro chodce, je zpravidla hrubým porušením zákonů o dopravě podle § 143 odst. 3 trestního zákoníku.
ČLÁNKY DO MAILU