Úspěch podniků a živnostníků je závislý na kvalitě a rychlosti předávání informací, při kterém má internet své nezastupitelné místo. Internet je dneska považován za základní věc (jako například automobil) a kdo nemá k internetu přístup, protože si to nemůže finančně dovolit, může se cítit handicapovaný a sociálně vyloučen.
Využívání internetu v Česku
V Česku má připojení k internetu každá pátá domácnost. Nejvíce je připojení k internetu rozšířeno v pražských domácnostech (35 %), naopak nejméně v Olomouckém kraji (13 %). Oproti ostatním evropským zemím však zaostáváme.
Na samé špici Evropské unie jsou Dánové (69 % má přistup na internet z domova), následují Švédové (65 %) a Nizozemci (58 %). Na pomyslném konci tabulky jsou Litevci (pouze 4 %) a Lotyši (7 %).
Nejvíce v Česku s počítačem pracují muži ve věku 15 až 24 let a nejčastějším využíváním internetu je komunikace. Dalšími častými aktivitami na internetu jsou hledání informací o zboží a službách (55 % uživatelů internetu), vyhledávání služeb týkajících se cestování a ubytování (35 % uživatelů internetu) a stahování on-line novin a časopisů (32 % uživatelů internetu).
Internet k nákupu zboží nebo služeb použilo 7 % ze všech osob ve věku 15 let a více. Častěji nakupovali muži než ženy a mladší než starší. Nejčastěji bylo nakupováno elektronické vybavení, knihy, časopisy a učebnice, sportovní potřeby a vstupenky.
Česko však výrazně zaostává za ostatními členskými zeměmi Evropské unie v používání internetu ve vztahu k veřejné správě, pouze jedno procento uživatelů internetu vyplňuje a odesílá nutné tiskopisy (daňová přiznání, ohlašovací povinnosti…) internetem. V západní Evropě je to přitom téměř pětina občanů, ve Spojených státech amerických jedna čtvrtina občanů.
S rostoucím věkem klesá zájem o internet
Ve věkové skupině od 16 let do 24 let pracuje dnes s internetem pravidelně naprostá většina evropské populace. Ve Švédsku, Dánsku, Finsku, Nizozemí a Lucembursku je to více než 90 % všech mladých lidí, v Česku 64 %. S výjimkou Řecka pracuje ve všech zemích s internetem pravidelně více než 50 % všech mladých lidí.
U penzistů (lidí nad 65 let) je situace obdobná. Opět nejvíce s internetem pracují Nizozemci (34 %), Dánové (30 %) a Švédové (27 %) – zatímco např. v Česku pouze 2 % a ani ostatní východoevropské země na tom nejsou lépe.
Ve všech zemích je znatelný rozdíl ve využívání internetu napříč věkovými skupinami obyvatelstva, kdy s rostoucím věkem klesá pravidelné využívání internetu.
Evropa versus svět
Nejvíce lidí pravidelně pracuje s internetem ve světě v Jižní Koreji, Švédsku a USA. V Evropě nad sedmdesátiprocentní hranici jsou ještě Nizozemí, Dánsko a Finsko. V těchto zemích má vlastní webovou stránku téměř každá firma mající více než 10 zaměstnanců. S počítačem v těchto zemích pracuje více než polovina všech zaměstnanců.
Především kladný vztah veřejnosti a podnikatelů k nových technologiím a jejich vylepšování je příčinou neustálého hospodářského růstu Jižní Koreje v posledních dvaceti letech. V Číně sice s internetem pravidelně pracuje 94 miliónů lidí, což je však těsně nad 7 % všech obyvatel země.
Internet umožňuje rozvoj především malým podnikům a mikrofirmám, které mají okolo deseti zaměstnanců. Tyto firmy jsou pružné, inovativní a zdrojem nových pracovních míst. Není bez zajímavosti, že nová pracovní místa v dnešním světě vznikají z převážné části v malých firmách, které se dokáží flexibilně adaptovat na nově vzniklé podmínky na trhu.
ICT technologiím kralují Skandinávci
Informační a komunikační technologie (ICT) dramaticky a hekticky ovlivňují způsob vykonávání práce. Nové a dokonalejší technologie vedou k růstu produktivity práce v průmyslu, ke zvyšování kvality poskytovaných služeb a mnohdy ke snižování nezaměstnanosti. ICT ovlivňují ekonomiku jednotlivých států ve všech fázích – od vstupu do průmyslu až po službu poskytovanou konečným zákazníkům.
Jednotlivé státy si jsou vědomy obrovského významu nových technologií, a proto je všemožně podporují. Pro výrobu produktů s vysokým podílem nových technologií je vždy zapotřebí to nejdůležitější – schopní zaměstnanci.
Při každoročním hodnocení rozšířenosti a dostupnosti ICT technologií Economist Intelligence Unit patří první místa Severským zemím. Do první pětice se mimo Dánsko, Švédsko, Finsko a Norsko vtěsná pouze USA. Hodnoceno je především: objem internetového připojení v zemi, počet pravidelných uživatelů internetu, počet mobilních telefonů v zemi, internetová infrastruktura, státní a privátní výdaje na nové technologie, možnost vyřízení všech záležitostí s veřejnou správou přes internet, zákonodárství v oblasti ICT, výuka nových technologií na školách, znalosti a dovednosti v oblasti práce s PC jednotlivých občanů, výroba vlastních programů, počet lidí zaměstnaných v těchto oborech…
Investování do IT a progresivních oborů je ve Skandinávii podporováno, Skandinávci jsou přitom vzdělaní a vynalézaví. To vše jsou výborné podmínky pro zakládání high-tech firem v zemi, či dokonce pro jejich stěhování ze zahraničí.
Země | Celkem | 16–24 let | 25–34 let | 35–44 let | 45–54 let | 55–64 let | 65–74 let |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Švédsko | 81 | 97 | 95 | 93 | 85 | 74 | 27 |
Nizozemí | 79 | 97 | 92 | 89 | 81 | 62 | 34 |
Dánsko | 77 | 93 | 92 | 90 | 80 | 63 | 30 |
Finsko | 73 | 96 | 95 | 87 | 73 | 51 | 18 |
Lucembursko | 69 | 91 | 73 | 79 | 71 | 56 | 26 |
Velká Británie | 66 | 89 | 82 | 77 | 62 | 48 | 25 |
Německo | 65 | 93 | 89 | 77 | 65 | 46 | 20 |
Estonsko | 59 | 89 | 74 | 70 | 57 | 33 | 10 |
Belgie | 58 | 83 | 74 | 69 | 57 | 36 | 12 |
Rakousko | 55 | 84 | 76 | 65 | 52 | 26 | 8 |
Slovensko | 50 | 82 | 58 | 55 | 50 | 17 | 1 |
Slovinsko | 47 | 84 | 71 | 55 | 36 | 18 | 9 |
Španělsko | 44 | 80 | 65 | 49 | 32 | 17 | 4 |
Lotyšsko | 42 | 84 | 60 | 42 | 30 | 14 | 4 |
Irsko | 37 | 45 | 48 | 44 | 32 | 23 | 8 |
Maďarsko | 37 | 61 | 44 | 47 | 37 | 18 | 5 |
Polsko | 35 | 74 | 46 | 35 | 23 | 12 | 3 |
Itálie | 34 | 62 | 49 | 41 | 31 | 14 | 4 |
Litva | 34 | 74 | 45 | 33 | 26 | 9 | 2 |
Česko | 32 | 64 | 41 | 41 | 29 | 15 | 2 |
Portugalsko | 32 | 70 | 46 | 34 | 21 | 10 | 2 |
Kypr | 31 | 58 | 47 | 31 | 21 | 8 | 4 |
Řecko | 22 | 46 | 34 | 26 | 17 | 7 | 1 |
Poznámka: Práce s internetem musí být pravidelná, alespoň každý měsíc.
Pramen:
Statistisches Bundesamt BRD, Statistisches Jahrbuch 2006 fur das Ausland, Tab. Nr. 4.1 Nutzung von Computern und Internet durch Privatpersonen 2005
Český statistický úřad a Economist Intelligence Unit