Využívání internetu: Za Evropou zaostáváme

16. 10. 2006
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek
Autor: Depositphotos – gunnar3000
Ilustrační obrázek
Internet změnil každodenní život miliónů Evropanů - od způsobu vykonávání práce až po vzájemnou každodenní komunikaci a zábavu. Používání internetu vede k růstu produktivity práce a ke zvyšování kvality poskytovaných služeb. Jak si stojíme při mezinárodním srovnání?

Úspěch podniků a živnostníků je závislý na kvalitě a rychlosti předávání informací, při kterém má internet své nezastupitelné místo. Internet je dneska považován za základní věc (jako například automobil) a kdo nemá k internetu přístup, protože si to nemůže finančně dovolit, může se cítit handicapovaný a sociálně vyloučen.

Využívání internetu v Česku

V Česku má připojení k internetu každá pátá domácnost. Nejvíce je připojení k internetu rozšířeno v pražských domácnostech (35 %), naopak nejméně v Olomouckém kraji (13 %). Oproti ostatním evropským zemím však zaostáváme.

Na samé špici Evropské unie jsou Dánové (69 % má přistup na internet z domova), následují Švédové (65 %) a Nizozemci (58 %). Na pomyslném konci tabulky jsou Litevci (pouze 4 %) a Lotyši (7 %).

Nejvíce v Česku s počítačem pracují muži ve věku 15 až 24 let a nejčastějším využíváním internetu je komunikace. Dalšími častými aktivitami na internetu jsou hledání informací o zboží a službách (55 % uživatelů internetu), vyhledávání služeb týkajících se cestování a ubytování (35 % uživatelů internetu) a stahování on-line novin a časopisů (32 % uživatelů internetu).

Internet k nákupu zboží nebo služeb použilo 7 % ze všech osob ve věku 15 let a více. Častěji nakupovali muži než ženy a mladší než starší. Nejčastěji bylo nakupováno elektronické vybavení, knihy, časopisy a učebnice, sportovní potřeby a vstupenky.

Česko však výrazně zaostává za ostatními členskými zeměmi Evropské unie v používání internetu ve vztahu k veřejné správě, pouze jedno procento uživatelů internetu vyplňuje a odesílá nutné tiskopisy (daňová přiznání, ohlašovací povinnosti…) internetem. V západní Evropě je to přitom téměř pětina občanů, ve Spojených státech amerických jedna čtvrtina občanů.

Připojení k internetu: Co nového u ADSL

S rostoucím věkem klesá zájem o internet

Ve věkové skupině od 16 let do 24 let pracuje dnes s internetem pravidelně naprostá většina evropské populace. Ve Švédsku, Dánsku, Finsku, Nizozemí a Lucembursku je to více než 90 % všech mladých lidí, v Česku 64 %. S výjimkou Řecka pracuje ve všech zemích s internetem pravidelně více než 50 % všech mladých lidí.

U penzistů (lidí nad 65 let) je situace obdobná. Opět nejvíce s internetem pracují Nizozemci (34 %), Dánové (30 %) a Švédové (27 %) – zatímco např. v Česku pouze 2 % a ani ostatní východoevropské země na tom nejsou lépe.

Ve všech zemích je znatelný rozdíl ve využívání internetu napříč věkovými skupinami obyvatelstva, kdy s rostoucím věkem klesá pravidelné využívání internetu.

Evropa versus svět

Nejvíce lidí pravidelně pracuje s internetem ve světě v Jižní Koreji, Švédsku a USA. V Evropě nad sedmdesátiprocentní hranici jsou ještě Nizozemí, Dánsko a Finsko. V těchto zemích má vlastní webovou stránku téměř každá firma mající více než 10 zaměstnanců. S počítačem v těchto zemích pracuje více než polovina všech zaměstnanců.

Především kladný vztah veřejnosti a podnikatelů k nových technologiím a jejich vylepšování je příčinou neustálého hospodářského růstu Jižní Koreje v posledních dvaceti letech. V Číně sice s internetem pravidelně pracuje 94 miliónů lidí, což je však těsně nad 7 % všech obyvatel země.

Internet umožňuje rozvoj především malým podnikům a mikrofirmám, které mají okolo deseti zaměstnanců. Tyto firmy jsou pružné, inovativní a zdrojem nových pracovních míst. Není bez zajímavosti, že nová pracovní místa v dnešním světě vznikají z převážné části v malých firmách, které se dokáží flexibilně adaptovat na nově vzniklé podmínky na trhu.

ICT technologiím kralují Skandinávci

Informační a komunikační technologie (ICT) dramaticky a hekticky ovlivňují způsob vykonávání práce. Nové a dokonalejší technologie vedou k růstu produktivity práce v průmyslu, ke zvyšování kvality poskytovaných služeb a mnohdy ke snižování nezaměstnanosti. ICT ovlivňují ekonomiku jednotlivých států ve všech fázích – od vstupu do průmyslu až po službu poskytovanou konečným zákazníkům.

Jednotlivé státy si jsou vědomy obrovského významu nových technologií, a proto je všemožně podporují. Pro výrobu produktů s vysokým podílem nových technologií je vždy zapotřebí to nejdůležitější – schopní zaměstnanci.

Při každoročním hodnocení rozšířenosti a dostupnosti ICT technologií Economist Intelligence Unit patří první místa Severským zemím. Do první pětice se mimo Dánsko, Švédsko, Finsko a Norsko vtěsná pouze USA. Hodnoceno je především: objem internetového připojení v zemi, počet pravidelných uživatelů internetu, počet mobilních telefonů v zemi, internetová infrastruktura, státní a privátní výdaje na nové technologie, možnost vyřízení všech záležitostí s veřejnou správou přes internet, zákonodárství v oblasti ICT, výuka nových technologií na školách, znalosti a dovednosti v oblasti práce s PC jednotlivých občanů, výroba vlastních programů, počet lidí zaměstnaných v těchto oborech…

Školení pro účetní - podzimní novinky

Investování do IT a progresivních oborů je ve Skandinávii podporováno, Skandinávci jsou přitom vzdělaní a vynalézaví. To vše jsou výborné podmínky pro zakládání high-tech firem v zemi, či dokonce pro jejich stěhování ze zahraničí.

Využívání internetu v EU(za rok 2005, v %)
Země Celkem 16–24 let 25–34 let 35–44 let 45–54 let 55–64 let 65–74 let
Švédsko 81 97 95 93 85 74 27
Nizozemí 79 97 92 89 81 62 34
Dánsko 77 93 92 90 80 63 30
Finsko 73 96 95 87 73 51 18
Lucembursko 69 91 73 79 71 56 26
Velká Británie 66 89 82 77 62 48 25
Německo 65 93 89 77 65 46 20
Estonsko 59 89 74 70 57 33 10
Belgie 58 83 74 69 57 36 12
Rakousko 55 84 76 65 52 26 8
Slovensko 50 82 58 55 50 17 1
Slovinsko 47 84 71 55 36 18 9
Španělsko 44 80 65 49 32 17 4
Lotyšsko 42 84 60 42 30 14 4
Irsko 37 45 48 44 32 23 8
Maďarsko 37 61 44 47 37 18 5
Polsko 35 74 46 35 23 12 3
Itálie 34 62 49 41 31 14 4
Litva 34 74 45 33 26 9 2
Česko 32 64 41 41 29 15 2
Portugalsko 32 70 46 34 21 10 2
Kypr 31 58 47 31 21 8 4
Řecko 22 46 34 26 17 7 1

Poznámka: Práce s internetem musí být pravidelná, alespoň každý měsíc.
Pramen:
Statistisches Bundesamt BRD, Statistisches Jahrbuch 2006 fur das Ausland, Tab. Nr. 4.1 Nutzung von Computern und Internet durch Privatpersonen 2005
Český statistický úřad a Economist Intelligence Unit

Jak často se "pohybujete" na internetu?

  • Denně.
    90 %
  • Několikrát týdně.
    7 %
  • Několikrát měsíčně.
    0 %
  • Méně často.
    0 %
  • Vůbec.
    2 %

Autor článku

Vydané knihy:. Evropská unie v otázkách a odpovědích (2002). Matematika zábavně a hravě (2002) . Sportovní matematika (2004) . Další publikační činnost: . Daně a právo v praxi (Aspi, a.s.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).