Hlavní navigace

Názor k článku Vyšší důchody pro všechny. Babišova vláda prosazuje změny za desítky miliard korun od ViR - Soudruhu Kozlíku z Roháčku, pokud se týká OSVČ,...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 1. 3. 2018 19:37

    ViR

    Soudruhu Kozlíku z Roháčku, pokud se týká OSVČ, motáte tady dohromady jabka a polobotky, a buď tomu nerozumíte, nebo se vědomě mýlíte.

    Dobrovolné důchodové pojištění se týká těch, kteří nejsou pojištěni povinně. Avšak OSVČ hlavní (těch bylo k 30.9.2017 celkem 590090) se týká povinné důchodové pojištění vždy!

    A to ve výši 28% z z vyměřovacího základu, jímž je 1/2 hrubého zisku před zdaněním, nejméně však z 1/4 průměrné mzdy. Tj. letos každá OSVČ hlavní odvádí důchodové pojištění NEJMÉNĚ ve výši 2099 Kč měsíčně, zpravidla však více, v závislosti na výdělku.

    Pokud se týká OSVČ vedlejších (k 30.9.2017 celkem 409012 osob), tedy zejména těch, které jsou v hlavním pracovním poměru, a živností si jen přivydělávají, případně jsou například v důchodu, či mámy na mateřské (blíže viz příslušné zákony), pro ně platí to co je uvedeno výše, ale s tím, že pro ně není určeno minimum (ona 1/4 z průměrné mzdy).

    Již jsou totiž pojištěni ze zaměstnání,případně jsou příjemci důchodu či jiných sociálních dávek. Bylo by tedy nelogické, aby při nízkých příjmech (jen si přivydělávají) odváděli více, než podle skutečného výdělku!

    Pokud se týká dobrovolného důchodového pojištění, to se může týkat pouze OSVČ vedlejších, které nedosahují za rok příjmu (hrubého zisku před zdaněním) ani ve výši "rozhodné částky", která letos činí 71 950 Kč, a které proto nejsou pojištěny povinně. Typicky to může být například invalidní důchodce, nebo pečující osoby.

    Co Vás pravděpodobně mate je, že ono dobrovolné důchodové pojištění je taktéž stanoveno z 1/4 průměrné mzdy, a činí tedy letos, obdobně jako minimum pro OSVČ hlavní, 2099 Kč měsíčně. Ale tím jakákoli spojitost končí, neb OSVČ vždy odvádí, s výjimkou zmíněných minim při nedostaku zakázek a pod., důchodové pojištění podle příjmů.

    Co je pravda je, že částku vypočtenou dle příjmu si MOHOU dobrovolně navýšit, což je z logiky věci ekonomické pouze tehdy, pokud má OSVČ vyměřovací základ pod první redukční hranicí (letos 13191 Kč). (Statisticky se to týká řádově jednotek procent OSVČ, nicméně je to vděčné téma pro sociální inženýry.) NIKDY si však nemohou OSVČ pojistné snížit (na rozdíl např. od podílníků korporací, s příjmy pouze z kapitálového majetku - ti mohou být i sociálně zcela nepojištěni a se zdravotním pojistěním v minimální výši).

    Co často zejména odborářům leží v žaludku je to, že sociální pojištění OSVČ se vyměřuje z 1/2 hrubého zisku, zatímco u zaměstnaců ze 1/1 hrubé mzdy.

    Jenže tito ekomnomičtí nýmandi (rádi) zapomínají, že OSVČ je "podnik i zaměstnanec současně". A pokud to srovnáme s korporacemi (a.s., s.r.o., družstva a pod.), u nich se odvádí pojistné jen z vyplacených mezd (tedy z toho, co se "prožere"), které jsou v účetnictví podniku ještě navíc nákladovou položkou, ale nikoli již ze zisku podniku (tedy z toho, co se zpravidla převážně reinvestuje).

    Přitom poměr mezd, zatížených odvody, ku zisku korporace je v průměru v ČR cca 2 : 3 (což odbory na druhé straně používají jako argument "vysokých zisků zaměstnavatelů), zatímco u OSVČ je poměr části zisku zatížené odvody pojistného k části nezatížené 1 : 1. Jinak řečeno, ve vztahu ke korporacím jsou OSVČ poměrně výrazně odvodově znevýhodněny, nebo-li jsou to "narovnané podmínky naruby".

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).