Hlavní navigace

Vyplatí se ještě třídit odpady?

14. 1. 2009
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Česká republika se podle poslední zveřejněné statistiky Evropského statistického úřadu (Eurostat) dostala na první příčku v třídění plastových obalových odpadů. O celá 3 procenta jsme předstihli Německo a patříme k pětici států EU, které dosahují celkové recyklace obalového odpadu vyšší než 60 procent. Jenže co se tříděným odpadem, když jej teď skoro nikdo nechce?

Máme se opravdu čím chlubit, nebo známe ze svého okolí popelnice přecpané bez ladu a skladu a černé skládky? Vlastníkům pozemků, na kterých se černé skládky nacházejí, hrozí pokuty až do výše 100 000 Kč od městských úřadů. Fyzické osoby mohou dostat pokutu až 50 000 Kč, pokud je ovšem někdo přistihne. Zameťme si proto nejdříve před vlastním prahem. Každý z nás vyhodí za rok asi 150 – 200 kg odpadů. Nedopusťme, aby se naplnilo proroctví indiánského kmene Cree: Teprve až pokácíte poslední strom, až otrávíte poslední řeku, až ulovíte poslední rybu, přijdete na to, že se peněz nenajíte.

Tři typy odpadů

Nahlédnete-li doma do vašeho koše na odpadky, uvidíte velmi různorodou směs, kterou nezbývá než vysypat do popelnice. Pokud se však zamyslíte nad každým odpadem, který do koše nesete, zjistíte, že odpady můžeme rozlišit na: Využitelné, tedy ty, které je možné dále zpracovat, jako jsou papír, lepenka, sklo, plasty (PET lahve, folie, kelímky) či kovy – plechovky a hliník. Objemné, které se nevejdou do popelnice – starý nábytek, koberce, linolea, umyvadla, toalety, kuchyňské linky, elektrotechnika nebo drobný stavební odpad. Nebezpečné, například léky, zářivky, výbojky, akumulátory, galvanické články (baterky), ledničky, mrazničky, barvy, lepidla a oleje – do popelnice nepatří a měli bychom je odnášet pouze do pojízdné sběrny.

Máte ekologické cítění?

Léky s prošlou lhůtou nebo nevyužívané vrátíme do lékárny. Za velkými nákupy zpravidla vyrážíme do super a hypermarketů. Ve většině z nich si můžeme koupit za pár korun buď papírovou, nebo recyklovatelnou tašku. V Tescu se vyplatí dát 40 korun za nákupní tašku z juty. Dlouho vydrží, unesete v ní i dvacetikilový nákup a zapomenete na neokologické igelitky. V kuchyni si připravte „malé třídění“. Stačí k tomu tři sběrné tašky: do jedné dávejte sklo, do druhé plasty do třetí papír. Ne každý z nás je tak bohatý, aby si mohl za minimálně 20 tisíc korun koupit speciální odpadkový koš rozdělený na odpad podle barev. Pokud budete pohodlní a házet všechno do jednoho koše, čeká vás buď hrabání v odpadcích (když se chcete chovat ekologicky) nebo jeho obsah vsypete do černé popelnice určené na směsný komunální odpad, což o vašem vztahu k přírodě nesvědčí. Ten navíc skončí bez dalšího využití na skládkách nebo ve spalovnách odpadu.

PET láhve od minerálek můžete do kontejneru vhazovat s etiketou i víčkem, ale nezapomeňte je sešlápnout. Jsou totiž objemné, zdražují přepravu, komplikují manipulaci a recyklace se tak stává nákladnější.

Stěhujete se nebo rekonstrujete byt? V tom případě se budete potřebovat zbavit starého nábytku nebo koberce či podlahové krytiny a podobně. Pak vězte, že objemné odpady do běžné popelnice nebo kontejneru na sídlišti nepatří (stejně by se tam nevešly) a nechat je povalovat vedle popelnic je barbarství.

Městské a obecní úřady na podobné situace reagují tím, že na určených místech přistavují velkoobjemové kontejnery. Bohužel, většinou dvakrát do roka. Nezbývá vám proto nic jiného, než vyvést velký odpad na schválenou skládku. V jiném případě – vysypete-li náklad na hromadu, kterou už někdo založil před vámi – je 50 tisíc korun pokuty zasloužených.

skoleni_15_4

Pro ekologické chování není dobrá doba

I když se budeme chovat sebe více ekologicky, s recyklací odpadu si neporadíme. A v tom je největší problém dneška. Po propadu cen papírenských výrobků a buničiny, a tedy i výkupních cen papírového odpadu, postihl stejný osud i plastový odpad, především sběr PET lahví. Zpracovatelé drasticky snížili výkupní ceny, o recyklaci PET není zájem a obce se bojí kolapsu současného systému sběru tříděného odpadu. Ještě před třemi lety zažívalo zpracování plastových lahví v Česku boom. Asijské textilky chrlily tisíce tun oblečení, na jehož výrobu jsou třeba vlákna, zpracovaná nejen z originálních surovin, ale i PET odpadu. Je to kolaps. Poptávka z Evropy i Asie klesla o devadesát procent, my jsme snížili ceny, za jaké vykupujeme PET, až o sedmdesát procent. Na vině je z velké části i propad zakázek v autoprůmyslu, říká jednatel česko-čínské firmy Wansida, která v tuzemsku zpracovává skoro polovinu PET lahví z tříděného komunálního odpadu. Jenže problémy mají i další zpracovatelé odpadů. Třídičky zejí prázdnotou, redukuje se počet svozových aut a propouštějí zaměstnanci. Proč? Není odbyt a zájem o recyklované výrobky. Při minusové ceně papíru ve sběrnách není motivace jakkoli papír dál sbírat.

Během prvního lednového týdne se u nás začaly rozdávat první výpovědi s odstupným, a to ještě před půl rokem se firma chlubila, jak je na tom dobře, říká pro Měšec.cz Zdeněk Pernický, zaměstnanec významného ostravského zpracovatele odpadu. Prodávají se nová nákladní auta, která mají najeto jen pár tisíc kilometrů a na kontejnery se sklem teď jezdíme jen jednou měsíčně, pokračuje Zdeněk. Na otázku, kde nyní končí tříděný odpad ze sídlišť má jednoduchou odpověď: Všechno teď vozíme na skládku, protože ty tříděné PET lahve, co se z nich dělalo palivo pro továrnu, od nás přestali najednou brát a o papír není zájem. Přitom firma nakoupila před pár lety moderní stroje a linky, ale většina z nich stojí a jede jen minimální provoz. Na otázku, zda má tedy smysl třídit odpad však překvapivě mění úhel pohledu: Já to vidím tak, jak to je, ale z výchovného pohledu to asi smysl má hlavně pro naše děti. Ty by se měly naučit odpad třídit, za pár let může být situace jiná a vše zase bude fungovat, uzavírá Zdeněk.

Má smysl třídit odpad?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Neúnavná cestovatelka po zemích známých i objevitelských, pravidelná návštěvnice fitness centra, milovnice vysokohorské turistiky v Alpách. Objevila jsem i kouzlo paraglidingu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).