Hlavní navigace

Vyplatí se dobrovolné důchodové pojištění, nebo raději investovat? Co pomůže mladým k lepšímu důchodu?

6. 6. 2022
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Generace studentů, které stráví roky na střední či vysoké škole, budou mít o tuto dobu nižší důchod. Vyplatí se jim hradit si dobrovolné důchodové pojištění, nebo tytéž peníze raději investovat?

Od roku 2010 už se pro výpočet budoucího důchodu nezapočítává doba studia. Zatímco například generaci dnešních padesátníků se počítá do rozhodného období i studium střední školy od 15 let, jejich dětem se budou počítat do důchodu jenom roky, kdy skutečně pracovali, případně náhradní doby. Doba studia už se bere, jako kdyby nedělali nic.

Přitom celková doba strávená ve škole je o rok delší, než byla ta současných padesátníků. V 80. letech byly základní školy pouze osmileté. Dnešnímu maturantovi je tedy kolem 19 let, pokud nastoupil na základní školu v 6 letech. V případě, že plynule přejde na vysokou školu, v době jejího ukončení je mu 24 let. Tento věk se ještě posunuje, pokud šlo dítě do školy až v 7 letech či ještě o rok později, rázem je absolventovi 25 nebo 26 let.

O jakou část měsíčního důchodu student ve stáří přijde?

Vyplatilo by se studentům hradit si dobrovolné důchodové pojištění, aby si na stáří zajistili vyšší důchod? Dobrovolné důchodové pojištění si mohou studenti platit od dovršení 18 let. K přihlášce k účasti musíte na ČSSZ předložit potvrzení o době trvání studia. Studium můžete prokázat vysvědčením, indexem nebo potvrzením školy.

Z těchto dokladů musí být patrné, kdy jste studium zahájili. Při pozdějším odhlášení z dobrovolného důchodového pojištění musí být na dokladech jasné datum ukončení studia.

Pro výpočet jsme se rozhodli počítat s 8 lety, které student může strávit ve škole, tedy věkem mezi 18–⁠26 lety. Od 26 let už student není považován za nezaopatřené dítě, stát za něj přestává hradit zdravotní pojištění (výjimku tvoří jen studenti prvního doktorského studia).

Výše pojistného na dobrovolné důchodové pojištění se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem je částka, kterou si určí, nejméně však částka ve výši jedné čtvrtiny průměrné mzdy platné v kalendářním roce, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí. 

Sazba pojistného z vyměřovacího základu činí u osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění 28 %.

Nejnižší měsíční pojistné hrazené v roce 2022 činí 28 % z částky odpovídající jedné čtvrtině průměrné mzdy platné v roce 2022, tedy 2724 Kč.

Pokud by si student chtěl kvůli vyššímu důchodu ve stáří platit dobrovolné důchodové pojištění (pro zjednodušení počítejme stejnou částku, jaká platí pro rok 2022), zaplatí za dobu 8 let 261 504 Kč. Co za to od státu ve stáří dostane?

Záleží, jaké budou jeho příjmy v produktivním věku. Abychom si mohli udělat přibližnou představu, zvolili jsme široký rozptyl příjmových možností. Na jedné straně vám ukážeme, o kolik by si polepšil důchodce s celoživotním minimálním platem (16 200 Kč pro rok 2022), na druhé straně vysokopříjmový manažer s hrubým příjmem 155 644 Kč a vyšším. Na této částce totiž začíná 2. redukční hranice, od jejíž výše už se vám nezapočítává do důchodu ani koruna.

U člověka, který by měl celé rozhodné období minimální mzdu 16 200 Kč, by každý rok důchodového pojištění navíc znamenal zvýšení 243 Kč měsíčně, spočítala pro Měšec.cz Jiřina Holubová ze společnosti Freedom Financial Services. Zatímco u člověka, který by měl po celé rozhodné období vysoké příjmy ve výši 155 644 Kč, by každý rok navíc znamenal zvýšení důchodu o 797 Kč, dodala.

Jinými slovy, při placení dobrovolného důchodového pojištění po dobu 8 let by měl člověk s minimálními příjmy vyšší důchod o 1944 Kč, člověk s platem 155 644 Kč by si polepšil o 6376 Kč. Z těchto dvou čísel si můžeme udělat obrázek o zvýšení důchodu u ostatních platových úrovní, přičemž střed bychom našli na částce 4160 Kč.

Další princip, který je potřeba vzít v úvahu, je ten, že čím vyšší důchod je, tím více se bude valorizovat, tedy zhodnocovat.

Budeme předpokládat, že člověk, který měl celý život průměrnou mzdu, bude pobírat důchod 20 let. Pro tak dlouhé období byl zvolen průměrný růst starobních důchodů za posledních 20 let ve výši 4,8 %, uvádí Jiřina Holubová z Freedom Financial Services. Podle jejích výpočtů by se tedy výše důchodu lišila takto:

  • Když průměrně vydělávající člověk nezíská žádné roky navíc, bude mít starobní důchod 17 230 Kč (na úrovni 2022), který se po 20 letech zvýší na 44 006 .
  • Pokud získá o 8 roků doby pojištění navíc (8 × 342 Kč), bude mít starobní důchod 19 964 Kč (na úrovni 2022), tj. o 2734 Kč vyšší.
  • Během 20 let se tento důchod zvýší až na 50 989 Kč, a bude tedy o 6983 Kč vyšší než důchod s nižší dobou pojištění. Rozdíl mezi oběma variantami se tedy v čase prohlubuje.

Je také zapotřebí vzít v úvahu, že z důchodového pojištění se nevyplácí jen starobní důchody. Kratší doba důchodového pojištění tak bude mít negativní vliv i na výši potenciálního invalidního důchodu nebo pozůstalostních důchodů, například vdovský, vdovecký nebo sirotčí. Za zemřelého dobrovolné důchodové pojištění nelze zpětně doplatit.

Platit důchodové pojištění, nebo investovat?

Dnešní doba však už nabízí pro běžného člověka, který není zběhlý v oblasti investic, mnohem větší možnosti zajistit se na stáří jinak než jenom co nejdelší účastí na důchodovém pojištění.

Vyplatila by se více cesta, aby si studenti totožnou částku (2724 Kč měsíčně), kterou by zaplatili na dobrovolném důchodovém pojištění, daných 8 let raději investovali, a poté, co jim bude 26 let, shromážděné peníze nechali až do důchodu vydělávat na investičním účtu, například při investování peněz do ETF (Exchange Trading Funds)?

V případě ETF se jedná o pasivně řízené fondy, které jsou obchodovatelné na burze a představují možnost, jak investovat do jinak drahých a pro běžného člověka cenově nedostupných akcií velkých firem, jako je třeba Apple, Facebook, Coca-Cola, Google a dalších. Prostřednictvím těchto fondů se dostanete k akciím stovek firem najednou.

Má to tři velké výhody:

  • Můžete investovat už od pár set korun měsíčně.
  • Investicí do velkého množství firem najednou se vám snižuje riziko ztráty. Pokud se jedné firmě v balíku nebude zrovna dařit, ztrátu nejspíš nahradí úspěch jiné firmy.
  • ETF mají mnohem nižší poplatky. Na rozdíl od aktivně spravovaných podílových fondů, kde budete platit vstupní poplatek (může být cca 4 % z plánované celkové částky investice) a ročním poplatkem za správu fondu (pohybuje se v rozmezí cca 0,5–⁠2 %), u ETF budete platit kolem 1 % ročně.

Nejpopulárnější a dlouhodobě nejúspěšnější jsou ETF, které kopírují burzovní index S&P 500. Tento ukazatel sleduje vývoj cen akcií nejvýznamnějších společností, které se obchodují na amerických burzách NYSE a NASDAQ.

Číslo 500 znamená, že index sleduje 500 společností, které splnily následující podmínky:

  • mají vysokou tržní kapitalizaci (celková hodnota akcií převyšuje 13 miliard dolarů),
  • sídlo společnosti je v USA,
  • obchodují minimálně 250 tisíc akcií měsíčně,
  • alespoň polovina akcií se dá koupit na burze.

Index S&P 500 dosahuje průměrného ročního zhodnocení 9,8 % (od roku 1923, kdy vznikl). Občas zažije období, kdy dokáže spadnout o 2030 % během jediného roku, v dlouhodobém horizontu je však ziskový a má rostoucí trend. Proto se lidé investující své peníze v horizontu desetiletí téměř nemusí obávat.

Kolik vydělá částka dobrovolného důchodového pojištění na investici?

Můžeme si spočítat, kolik by student mohl získat, pokud by peníze místo do důchodového pojištění posílal do ETF.

  • Při investici v 2724 Kč měsíčně, kterou si začneme (nebo s pomocí rodičů) v 18 letech od nuly posílat na investiční účet po dobu 8 let s úročením, držme se při zemi, s čistým ziskem 5 % p.a., získáme ve 26 letech celkem 312 141 Kč.
  • V případě, že bychom měli průměrný čistý zisk 7 %, by to bylo 335 372 Kč.
  • Pokud bychom už od této chvíle na účet neposlali ani korunu a nechali tyto peníze vydělávat až do důchodu v 65 letech, tedy následujících 39 let, opět s 5% čistým úrokem, dveře do důchodu se nám otevírají s částkou 2 092 828 Kč.
  • Pokud bychom získali 7% zisk, už by to byla částka 4 692 071 Kč.

Když si tyto peníze rozpočítáme na dobu 20 let, měsíčně nám vychází přilepšení k důchodu ve výši 8720 Kč (při 5 % p.a.), respektive 19 550 Kč (při 7 % p.a.)

Pro úplnost je nutné zmínit se o zdanění. K prodeji ETF se vztahuje povinnost platit daň ve výši 15 % z výnosů, ale pouze v případě, že:

  • váš roční příjem přesáhl 100 000 Kč (hodnotový test),
  • prodali jste cenné papíry dříve než 3 roky od jejich zakoupení (časový test).

Pokud tedy začnete svá ETFka prodávat až po téměř 40 letech, zdanění se vás netýká (pouze v případě, kdy váš kapitálový příjem přesáhne 5 mil. Kč, ho musíte finančnímu úřadu oznámit v daňovém přiznání, daň však neplatíte).

Jak vytvořit (téměř) nekončící zdroj příjmů

Jestliže máme na investičním účtu po desítkách let vytvořený kapitál v hodnotě několika milionů Kč, máme poměrně dobrou šanci z něj každý měsíc odebírat rentu, aniž bychom si časem všechny peníze vyčerpali. Pokud se bavíme o rentě k důchodu, znamená to, že nám renta vystačí až do smrti a ještě naše děti mohou zdědit přibližně podobně velký balík peněz, který jsme si za léta investování vybudovali.

Abychom toho mohli dosáhnout, je nutné dodržet pravidlo 4 %. Tolik praví teorie, realita v průběhu let může vypadat jinak, ale při dodržení bezpečnostních pravidel je celkem slušná šance, že naše perpetuum mobile bude fungovat.

Pravidlo 4 % znamená, že si z celkové částky, kterou máme na investičním účtu, neodčerpáme ročně víc než maximálně 4 %. Pro větší bezpečnost raději 34 %.

Ilustrativní příklad: 

  • Celková hodnota investice je 3 000 000 Kč
  • 4 % z této hodnoty jsou 120 000 Kč
  • Měsíční renta z této částky je 10 000 Kč

Pokud nepřekročíme bezpečný limit 4 % ročně, pak je šance, že se nám celková částka nesníží, protože se peníze i nadále na investičním účtu zhodnocují. Jednoduše řečeno, za rok máme odčerpané peníze na získaných úrocích (pokud budou činit alespoň 4 %) ze zbývající částky (2 880 000 Kč) zase zpátky.

Záleží však na reálných okolnostech, tedy například na ziskovosti fondů, na výkyvech (ztrátách) finančních trhů, na inflaci a podobně. Vždy je nutné přizpůsobit odčerpávání své renty momentálnímu dění a zvážit, co si můžeme dovolit, aby to naši doživotní rentu neohrozilo.

Autor článku

Autorka je redaktorkou serveru Měšec.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).