Hlavní navigace

Vymáhání směnky: Co je směnka, jaké má náležitosti a jak tento cenný papír vymáhat?

15. 11. 2020
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Podepsali jste někomu směnku, aniž byste přesně věděli, co pro vás takový krok znamená? Ačkoliv lze směnku výhodně použít pro zajištění závazků, neuvážený podpis takového písemného dokladu může člověku způsobit nemalé potíže. V článku vám vysvětlíme, k čemu směnka vlastně slouží, jaké musí obsahovat náležitosti a jak je to s vymáháním směnky, kterou dlužník odmítá uhradit.

Co je směnka?

Ačkoliv směnky a jejich zákonné náležitosti upravuje zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový (dále jen zákon směnečný a šekový), konkrétní definici směnky či jiné výkladové ustanovení byste zde hledali marně. Vychází se totiž ze skutečnosti, že směnka představuje běžně užívaný nástroj, kterým ještě před válkou opravdu byla.

Jako směnka se označuje listinný cenný papír, jímž se určitá osoba (dlužník) zavazuje zaplatit majiteli směnky při splatnosti a na určeném místě částku, která z ní vyplývá. Může tedy sloužit jako jeden ze zajišťujících institutů a její existence je mnohdy svázaná s konkrétním právním důvodem, jako je například zajištění půjčky či zajištění jiného závazku, ten však ve většině případů nebývá na směnce uveden. Zaplacení směnky ovšem nesmí být podmíněno splněním jakékoliv podmínky.

Směnka vlastní a směnka cizí

Zákon směnečný a šekový rozlišuje dva základní druhy směnek – směnku vlastní a směnku cizí. V prvním případě, který dnes převládá, se člověk vystavující směnku (výstavce neboli emitent) bezpodmínečně zavazuje k tomu, že v dohodnutém termínu a na dohodnutém místě uhradí konkrétní částku jiné osobě (remitentovi). Výstavce zde směnku sám vystavuje a je přímým dlužníkem.

Co se týče směnky cizí, zde se člověk sám nezavazuje k tomu, že sumu uhradí, ale přikazuje provedení platby někomu jinému. Taková směnka tedy vždy obsahuje bezpodmínečný příkaz výstavce, aby za něj směnečník v určené době a na určeném místě zaplatil remitentovi (směnečnému věřiteli) konkrétní sumu. Závazek přitom nevzniká ve chvíli, kdy výstavce směnku napíše, ale teprve v momentě, kdy směnečník danou směnku akceptuje a podepíše se na ni, čímž se sám stává přímým dlužníkem, zatímco výstavce je pak dlužníkem nepřímým.

Náležitosti směnky

Konkrétní podoba směnky sice předepsaná není, ale je nutné, aby měla písemnou podobu. Zákon směnečný a šekový zároveň upravuje náležitosti, které směnka musí obsahovat, aby byla platná. Sem patří:

  • označení, že jde o směnku, které musí být součástí vlastního textu,
  • bezpodmínečný příkaz (u směnky cizí) či slib (u směnky vlastní) zaplatit určitou peněžitou sumu,
  • údaj splatnosti,
  • údaj místa, kde má být placeno,
  • jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno,
  • datum a místo vystavení směnky,
  • podpis výstavce.

U směnky cizí musí být navíc obsaženo také jméno směnečníka, tedy osoby, která má danou sumu zaplatit. Pokud ve směnce chybí údaj o splatnosti, je vždy splatná na viděnou, a jestliže zde není uvedeno konkrétní platební místo, jedná se o bydliště směnečníka (v případě směnky vlastní) či místo vystavení směnky (v případě směnky cizí), za které je považováno místo výstavcova bydliště.

Jestliže chybí některá z ostatních náležitostí, směnka je považována za neplatnou a není ani soudně vymahatelná. Právě podoba směnky bývá často kamenem úrazu, přičemž řada směnek je shledána neplatnými z důvodu drobných chyb, jako je například špatné datum nebo nesprávné označení měny, v níž má být směnka zaplacena.

Směnku je také možné opatřit doložkou „Bez protestu“, a to tím způsobem, že se tato dvě slova připíší před místo, kde vystavitel směnku podepisuje. Znamená to, že věřitel nebude muset později soudu složitě prokazovat, že směnku dlužníkovi předložil, ale ten ji odmítl uhradit. To se dělá pomocí protestní listiny, kterou je nutné sepsat u notáře, soudu či na obecním úřadu.

Splatnost směnky

Co se týče splatnosti, zákon směnečný a šekový udává několik možností, které jsou v případě směnky vlastní i cizí využitelné. Směnka tedy může být vystavena:

  • na viděnou (splatná při předložení),
  • na určitý čas po viděné,
  • na určitý čas po datu vystavení,
  • na určitý den.

Proces vymáhání směnky

Spoustu lidí zajímá, jaký je při vymáhání směnky postup a co dělat, když dlužník odmítne směnku zaplatit. Prvním krokem, jak se domoci zaplacení směnky, je samozřejmě konfrontace s dlužníkem. Pokud dlužník své závazky splní, směnka zaniká a dále již není co řešit. Jestliže však dlužník směnku zaplatit odmítá, je nutné přistoupit k řešení situace. Majitel směnky má povinnost notifikace, že mu bylo zaplacení či přijetí směnky odepřeno, nebo případně o tom, že směnku protestoval.

Protest představuje písemné osvědčení o tom, že osoba ze směnky povinná nezaplatila nebo směnku vůbec nepřijala. Zároveň se jedná o zachovací úkon, na kterém závisí existence práv majitele směnky proti jeho směnečným dlužníkům. Protest však musí být učiněn do splatnosti směnky, nebo případně následující den (či následující dva pracovní dny v případě protestu pro neplacení některých druhů směnek), jestliže vlastník protestuje událost, jež se stala v den splatnosti.

Potřebujete pomoci s vymáháním směnky? Poraďte se s profesionály na ePohledávky.cz.

Směnečný postih

Jedním ze dvou způsobů uplatnění směnečné pohledávky je směnečný postih, který se uplatňuje v případě, že hlavní směnečný dlužník odmítá směnku zaplatit. Majitel směnky pak může požadovat plnění na nepřímých dlužnících. Postihoví dlužníci jsou výstavce cizí směnky, indosanti, příjemci pro čest a avalisté, kteří se zaručili za postihového dlužníka.

Majitel směnky má proti směnečně zavázaným osobám právo postihu nejen v případě, že směnka nebyla při splatnosti zaplacena, ale také v momentě, kdy se směnka před splatností ocitla ve stavu směnečné nouze. Jako stav směnečné nouze se poté označuje situace, kdy:

  • směnečník směnku nepřijme,
  • bezvýsledně je veden výkon rozhodnutí proti směnečníkovi nebo směnečník zastavil své platby, nebo
  • bylo rozhodnuto o úpadku směnečníka či výstavce směnky vlastní, nebo byl pro nedostatek majetku zamítnut insolvenční návrh podaný na něj.

Směnečné řízení

Platná směnka, která obsahuje veškeré zákonem dané náležitosti, představuje jeden z neúčinnějších nástrojů, jímž se osoba může soudní cestou domoci svého nároku (tedy v případě, že dlužník disponuje finančními prostředky). Jedná se o abstraktní cenný papír, což znamená, že soud zpravidla nezkoumá, z jakého důvodu byla vystavena (jak závazek vznikl), jaké okolnosti byly s jejím vystavením spojené ani zda výstavce směnky věřiteli vůbec něco dluží.

Jestliže dlužník odmítá zaplatit, na řadě je směnečné řízení, jehož prostřednictvím se majitel směnky může domáhat rozhodnutí ve formě směnečného platebního rozkazu. Podmínkou pro jeho vydání je předložení originálu směnky žalobcem, ale také doložení dalších dokumentů a listin nezbytných k uplatnění práva. Sem patří například protestní listina (pokud nejde o směnku bez protestu) či dokumenty dokládající právní nástupnictví.

Další podmínkou je pak samozřejmě výslovná žádost žalobce o vydání směnečného platebního rozkazu. Pokud se tak nestane, pokud je směnka neplatná nebo pokud soud nabude pochybností o tom, že jde o směnku, směnečný platební rozkaz nebude vydán. Jsou-li však podmínky pro vydání směnečného platebního rozkazu splněny, bude doručen do vlastních rukou žalovaného, který může do patnácti dnů podat námitky.

legislativni_zmeny_21

Zatímco první část směnečného řízení se tedy týká vydání směnečného platebního rozkazu (jde o listinné řízení), ve druhé části se poté projednávají námitky v rámci soudního jednání, kde může být rozhodnuto o případném zrušení směnečného platebního rozkazu či ponechání rozkazu v platnosti. Aby mohla být tato část zahájena, musí žalovaný podat včasné a odůvodněné námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu. Veškeré důkazní břemeno přitom leží na dlužníkovi.

Pokud dlužník svá tvrzení prokáže, soud směnečný platební rozkaz zruší. Jestliže však dlužník odůvodněné námitky včas nepodá, nebo je vezme zpět, nabude směnečný platební rozkaz účinků pravomocného rozsudku. Žalovaný pak musí do tří dnů od právní moci směnečného platebního rozkazu zaplatit sumu uvedenou na směnce, ale i náklady soudního řízení. V případě, že ani pak žalovaný neplatí, peníze může věřitel po žalovaném vymáhat prostřednictvím exekutora. Zde pak dále záleží na tom, zda má exekutor dlužníkovi co zabavit.

Potřebujete pomoci s vymáháním směnky? Poraďte se s profesionály na ePohledávky.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).