Výdaje na nákup pomůcek pro nadcházející školní rok letos ve srovnání s loňskem stoupnou v průměru o 9 %. Alespoň to vyplývá z průzkumu mezi tisícovkou respondentů, který si již po několikáté nechala zpracovat společnost Twisto – ta v Česku poskytuje odložené platby, nákupy na třetinu a dlouhodobě sleduje rozpočtové chování českých domácností.
Letošní data přitom podle společnosti Twisto potvrzují setrvalý trend: září zůstává pro řadu rodin jedním z nejnáročnějších období roku.
Zatímco inflace zpomaluje a ekonomika se stabilizuje, školní rok dál začíná náporem na rodinné peněženky. Výdaje za papírnictví, přezůvky nebo aktovku běžně přesahují několik tisíc korun. A to často ještě předtím, než rodiče zaplatí družinu nebo kroužky,
komentuje výsledky průzkumu Tomáš Hrdlička, šéf marketingu Twista.
Na kolik přijde začátek školního roku?
Podle průzkumu má začátek školního roku spojený s finančními problémy 56 % rodin, z toho 12 % dokonce s výraznými.
Za základní školní výbavu, tedy aktovku, papírenské potřeby nebo oblečení, zaplatí většina rodičů do 5000 Kč na jedno dítě. Sedmnáct procent respondentů pak předpokládalo výdaje převyšující 5000 Kč, což je o 4 % víc než loni.
Výsledky průzkumu společnosti Twisto realizovaného agenturou IPSOS.
Tím ale výdaje spojené se školní docházkou nekončí, zátěž pro rodinný rozpočet mohou představovat také platby za družinu nebo zájmové kroužky. I tady částka v porovnání s minulým rokem o něco vzrostla. Celkem 43 % dotazovaných rodičů uvedlo, že za kroužky utratí přes 6000 Kč ročně, loni to bylo 39 %. Téměř každý šestý rodič pak přiznává, že cena kroužku zásadně ovlivňuje, jaké mimoškolní aktivitě se bude jeho dítě věnovat.
Kolik dáte ročně za kroužky pro děti?
Stát pomůže nejchudším
Letos se průzkum zaměřil také na oblast státní podpory. Dvě třetiny rodičů přitom uvedly, že je stát při financování školních potřeb a aktivit dostatečně nepodporuje. Jen 13 % respondentů uvedlo opak, pětina dokonce o žádné podpoře od státu neví.
Pomoc s úhradou školních pomůcek aktuálně míří pouze do nejchudších rodin, a to prostřednictvím mimořádné okamžité pomoci. Jde o jednu z dávek v hmotné nouzi, která se ale na rozdíl od ostatních dávek nevyplácí opakovaně a je takzvaně nenároková. To znamená, že o jejím přiznání a také konkrétní sumě vždy rozhodují pracovníci Úřadu práce poté, co zhodnotí vaši příjmovou, majetkovou a sociální situaci a odůvodněnost konkrétního výdaje.
Například loni požádalo Úřad práce o mimořádnou okamžitou pomoc na školní pomůcky 3900 osob a zhruba 90 % žádostí úřad vyhověl. Průměrná přiznaná částka mimořádné okamžité pomoci pro účel školních pomůcek v roce 2024 dosáhla 2003 Kč,
uvedla na dotaz redakce Měšec.cz tisková mluvčí Úřadu práce Kateřina Pavlíková.
Základní podmínkou pro přiznání dávky přitom je, že jste v hmotné nouzi. Za člověka v hmotné nouzi zákon považuje osoby, jejichž celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb ani na nejnižší společensky přijatelné úrovni. V hmotné nouzi naopak není ten, kdo se nesnaží svoji situaci prokazatelně řešit vlastní aktivitou, do které se přitom počítá i evidence na ÚP jakožto uchazeče o zaměstnání.
Za nezaopatřené se považuje dítě do ukončení povinné školní docházky a také osoba do 26 let věku, která se soustavně připravuje na budoucí povolání.
Případně osoba do 26 let, která se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz. Nebo není schopná z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
Mimořádná okamžitá pomoc se vyplácí v různých životních situacích, na úhradu nezbytných nebo odůvodněných nákladů na vzdělávání ji lze vždy čerpat jen v souvislosti s potřebami nezaopatřených dětí. Do skupiny nezaopatřených dětí obecně spadají všichni žáci základních škol a studenti do 26 let věku, kteří se soustavně připravují na budoucí povolání.
Zároveň platí, že mimořádnou okamžitou pomoc na úhradu nákladů spojených se vzděláváním dítěte lze během 1 roku vyplatit pouze do výše 10násobku životního minima jednotlivce – aktuálně tedy maximálně do částky 48 600 Kč.
Jak o mimořádnou okamžitou pomoc žádat?
Pokud se rozhodnete o mimořádnou okamžitou pomoc požádat, bude třeba vyplnit příslušný formulář. Stáhnout si ho můžete na webu Ministerstva práce a sociálních věcí, případně ho zde rovnou můžete vyplnit online a poté elektronicky podat prostřednictvím Identity občana. Návod, jak se k ní přihlásit, najdete v článku: Online přístup ke státním portálům. Zřídíte ho na dálku, nebo budete muset na úřad?
Ve formuláři je třeba popsat aktuální situaci, kvůli které o dávku žádáte. Mezi další potřebné dokumenty patří potvrzení o měsíčních příjmech všech společně posuzovaných osob, prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech, rodný list u dětí do 15 let, potvrzení o studiu u nezaopatřených dětí od 15 let a další doklady nutné pro vyhodnocení nároku,
vysvětluje Pavlíková. Všechny potřebné formuláře jsou opět ke stažení či vyplnění na webových stránkách MPSV.
O mimořádnou okamžitou pomoc samozřejmě můžete žádat i osobně. Primárně byste se měli obracet na kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce v místě vašeho bydliště. Zároveň je tu ale možnost přijít i na jakékoli jiné kontaktní pracoviště ÚP, pokud žijete na jiné adrese, než jakou máte uvedenou v občance.
Žádost byste měli podávat ještě předtím, než školní pomůcky nakoupíte – podle MPSV by se mimořádná okamžitá pomoc neměla poskytovat na již uhrazený náklad, protože v takovém případě už prostředky k jeho úhradě nepotřebujete. Poskytnout dávku až po zaplacení výdajů nebo vyhodnocení žádosti lze zcela výjimečně.
Nejen aktovka, ale i kroužky
O mimořádnou okamžitou pomoc ale nemusíte žádat jen na začátku školního roku. Dávku na nezbytné náklady na vzdělávání lze čerpat také v souvislosti s uhrazením nákladů na družinu, sportovní výcvik, školu v přírodě i zájmové kroužky.
Vždy je ale potřeba počítat s tím, že úředníci budou zkoumat odůvodněnost nákladů, ekonomickou náročnost, popřípadě možnosti jednotlivých školních zařízení. Při nároku na tuto dávku se hodnotí, zda je účast dítěte v zájmových kroužcích nebo na výjezdních zájmových akcích nezbytná a zda není zvolena zájmová činnost příliš nedůvodně finančně náročná, případně zda neexistuje méně finančně náročná alternativa. V těchto případech se také hodnotí, zda škola či výcvikové středisko nemá vyčleněny fondy pro úhradu kurzu nebo činnosti, či zda existuje možnost úhrady například z preventivních fondů zdravotních nebo jiných pojišťoven, fondu kulturních a sociálních služeb zaměstnavatele rodičů, nebo fondů od městských úřadů či z neziskového sektoru,
vysvětluje tisková mluvčí Úřadu práce.
Na kroužky, ovšem pouze na ty pohybové, totiž přispívají také některé zdravotní pojišťovny. Někde proplatí i kurzy organizované školou nebo školu v přírodě.
- Všeobecná zdravotní pojišťovna: na pohybovou aktivitu přispívá maximálně do výše 2000 Kč, letos do této kategorie spadal i lyžařský výcvik.
- Česká průmyslová zdravotní pojišťovna: příspěvek na pohybovou aktivitu nebo školu v přírodě až 500 Kč.
- Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra: příspěvek na pohybovou aktivitu až 500 Kč.
- Vojenská zdravotní pojišťovna: příspěvek na pohybovou aktivitu nebo pohybový či ozdravný pobyt až 1000 Kč.
- Revírní bratrská pokladna: na pohybovou aktivitu nebo kurz plavání organizovaný školou či mateřskou školou 500 Kč. Na pobyty organizované školkou a školou mimo letní prázdniny trvající minimálně 5 dní s noclehem až 1000 Kč.
- Zaměstnanecká pojišťovna Škoda: příspěvek na pohybovou aktivitu až 800 Kč.
Příspěvek lze obvykle čerpat 1× ročně.
Školní obědy na státní útraty
I v tomto školním roce by měl pokračovat projekt Obědy do škol. V rámci tohoto dotačního programu je možné žádat o zajištění bezplatného školního stravování pro žáky, studenty i děti v mateřských školách. O tuto dotaci vždy žádají přímo konkrétní školy či školky.
Dle materiálů programu pro školní rok 2025/2026 pak můžou školy tuto podporu směřovat do rodin, které se ocitly v nepříznivé finanční situaci a zároveň splňují podmínky nároku na přídavek na dítě.
Na přídavek přitom aktuálně dosáhnou rodiny s příjmem nižším než 3,4násobek životního minima. Například pro rodinu ve složení 1 dospělý a 2 děti ve věku 6 a 8 let vychází životní minimum na 10 570 Kč. Nárok na přídavek na dítě této rodině vznikne, jestliže má měsíční příjem nižší než 35 938 Kč.
Aktualizace: Doplnění údajů poskytnutých Úřadem práce ČR.
ČLÁNKY DO MAILU