Hlavní navigace

Vybíráte podílový fond? Nenechte se nalákat na výsledek jednoho roku

Autor: Depositphotos
Lukáš Kracík

Poslední článek série o podílových fondech se zaměří na způsob vyhodnocení výkonnosti fondu a shrne všechny důležité myšlenky, které byly v předchozích článcích zmíněny.

Doba čtení: 5 minut

Možná jste si již z různých reklam fondů všimli, jak uvádějí úžasně vysoké roční výnosy. Naše první myšlenka by mohla být něco ve stylu „wow, podílový fond si vedl fakt skvěle“. No ano, vedl si dobře za poslední rok, ale měli bychom se podívat spíše na delší časový horizont s výkonností, která může být již významně nižší. Jaký je zde příběh na pozadí? Podívejme se společně na fiktivní příklad výkonností velkého podílového fondu:

  • roční výnos – 23 %
  • tříletý výnos – 20 % (roční průměr)
  • pětiletý výnos – 11 % (roční průměr)

Poslední rok měl podílový fond skutečně vynikající výkonnost. Za poslední tři roky byl však průměrný roční výnos už „jen“ na úrovni 20 %. Co se muselo stát v předchozích třech letech, že k takovému propadu v průměru došlo?

Jednoduchá matematika nám ukáže, že fond dosáhl v prvních dvou letech průměrného výnosu 3,5 %, což pak v rámci výpočtu na tříleté bázi skutečně vychází na 20 % (= [53+3,5+3,5]/3).

Vzhledem k tomu, že je tato hodnota 3,5 % pouze průměrná, je velmi pravděpodobné, že měl fond v jednom z těchto let negativní výkonnost, což jistě není dobrou zprávou pro podílníky.

Pokud se podíváme na pětiletou výkonnost, nebude to o moc veselejší. Víme, že v loňském roce měl fond výnos 53 % a v předchozích dvou letech v průměru 3,5 %. Co se tedy stalo před čtyřmi a pěti lety v rámci výkonnosti, že celkový výnos za toto období klesl v průměru na 11 %?

Znovu si uděláme jednoduchý výpočet a můžeme zjistit, že fond musel v těchto dvou letech ztratit v průměru 2,5 % ročně, což by výsledně bylo zmíněných 11 % (=[53+3,5+3,5–2,5–2,5]/5). S ohledem na výkonnost fondu toto nevypadá opravdu působivě.

Je dobré podotknout, že jsme v rámci jednoduchosti příkladu a bez nějakých velkých předpokladů nebrali v potaz složené úročení v průběhu času. Tento bod by však nebyl natolik technicky přesný, takže pro ukázku důležitosti bližšího pohledu na čísla výkonností a jejich meziročního srovnání jej nebylo nutné brát v úvahu.

Ukázali jsme si tedy, že fond, který ztratil v několika letech peníze, se může v průměru rázem „vyšroubovat“ směrem nahoru, když bude mít jeden či dva silné roky, které velmi podpoří předchozí ne úplně lichotivou bilanci po stránce výkonu.

Najděte si benchmark

Mít představu, jak fond vydělává sám o sobě, není moc užitečné. Sama výkonnost musí být považována za určitou relativní záležitost, která musí být posouzena při srovnání s příslušným tržním benchmarkem. Například větší akciové fondy s držbou akcií s velkou tržní kapitalizací jsou obvykle srovnávány s indexem S&P 500. Naopak menší akciové fondy s akciemi s malou tržní kapitalizací jsou zpravidla porovnány s indexem Russell 2000.

Srovnání se špatným benchmarkem by však mohlo způsobit nevhodné spojení různých výnosů, které by neměly ve finále moc velkou vypovídající hodnotu pro investory. Když se podíváme na fond, který byl výše v tabulce zmíněn, a srovnáme jeho výkonnost s benchmarkovým indexem, získáme další část informací, které můžeme použít ke zhodnocení kvality fondu.

Pokud by tedy měl benchmark výkonnost za poslední rok 75 %, tak úžasných 53 % našeho fondu nebude vypadat už tak moc dobře. Na druhé straně, pokud by měl benchmark výkonnost 25, 5 a –5 % za poslední roční, tříleté a pětileté období, výsledky našeho fondu by nevypadaly při srovnání úplně špatně a aktivní správa aktiv by tak přinášela kýžené ovoce.

Nezapomeňte na konkurenty

Pokud chceme přidat další součást pro zhodnocení kvality fondu, můžeme zkusit porovnat výkonnost fondu vůči jeho tržním konkurentům (fondy podobně zaměřené) a následně ještě s již zmíněným benchmarkem.

Podíváme-li se na jakoukoliv jednotlivou informaci, izolujeme si pouze část příběhu. Zvažme tedy srovnání fondu s jeho vrstevníky. Pokud je vždy při srovnání na vrcholu, bude pravděpodobně solidní možností ke zvážení. Pokud se však krčí někde dole, nemusí to být úplně pozitivně vnímáno, nevypadá to dobře. Na druhou stranu i to bývá zkreslené.

Jde o takzvaný „předsudek vůči přežití“. Mnoho investičních společností má ve zvyku uzavírat své nejméně výkonné fondy, takže když jsou tyto fondy smazány z příslušných kategorií, jejich statistické záznamy již nezahrnují do těchto údajů o výkonnosti. To činí průměrné hodnoty v dané kategorii vyšší, než pokud by byly tyto málo výkonné fondy stále zahrnuty investičním mixu.

V závěru této části nezbývá než konstatovat, že když chceme získat co nejlepší obrázek o výsledcích hospodaření fondu, měli bychom se pokusit získat co nejvíce dat. Dlouhodobí investoři by se měli zaměřit na dlouhodobé výsledky s vědomím, že i nejvýkonnější fondy mohou mít čas od času špatné roky.

Je důležité mít také na paměti, že náklady a poplatky nejsou často zahrnuté do statistik výkonností. A to i přesto, že mohou skutečně ovlivnit naše vlastní celkové výnosy plynoucí z investování do oblasti podílových fondů.

Shrnutí série

V úplném závěru této série článků o podílových fondech nebude na škodu si pro připomenutí udělat názornou rekapitulaci všeho důležitého, co již bylo dříve zmíněno:

  • Podílové fondy sdružují velkou skupinu individuálních investorů a investují za ně jejich peníze do akcií, dluhopisů nebo jiných investičních instrumentů.
  • Výhodou podílových fondů je profesionální správa peněz, diverzifikace, úspory z rozsahu a široká nabídka fondů, ze které si můžeme vybrat ten pravý.
  • Nevýhodou podílových fondů jsou vysoké náklady, občas nadměrná diverzifikace, otázky spojené s likviditou či daňovými záležitostmi a neschopnost managementu předem garantovat nadprůměrné výnosy vůči tržnímu benchmarku.
  • Existuje mnoho různých druhů podílových fondů. Můžeme je rozdělit na fondy podle typu tříd aktiv, do kterých investují, investiční strategie, regionu a podobně.
  • Podílové fondy nesou náklady, které lze obecně rozdělit na průběžné poplatky (reprezentované nákladovým poměrem) a transakční poplatky.
  • Jedny z největších problémů s podílovými fondy jsou právě jejich náklady a poplatky.
  • Podílové fondy je velmi snadné nakoupit a prodat. Můžeme je zakoupit buď přímo od dané společnosti, nebo přes nějakého prostředníka v podobě třetí strany.
  • Srovnávání výnosů podílového fondu vůči jiným měřítkům je důležité v průběhu času. Můžeme tento výnos porovnat s výnosem tržního benchmarku, který přísluší k danému fondu, a lze také ke srovnání použít výnosy blízkých tržních konkurentů.

Volná inspirace podle originálu od Adama Hayese z Investopedie.

Našli jste v článku chybu?