Hlavní navigace

Jaké jsou druhy podílových fondů a kdy do jakého investovat?

2. 2. 2018
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Bez ohledu na to, jaký jsme typ investora, je vhodné najít takový podílový fond, který bude vyhovovat našemu vkusu a potřebám. Je důležité si uvědomit, že každý podílový fond má různé profily rizik a výnosů.

Obecně platí, že čím vyšší je potenciální výnos, tím vyšší je riziko potenciální ztráty. Ačkoliv jsou některé fondy méně rizikové než jiné, všechny fondy mají v sobě zahrnutou určitou úroveň rizika.

Nikdy není ani možné všechna rizika eliminovat díky diverzifikaci, a to ani u málo rizikových podílových fondů peněžního trhu. Tohle je prostě faktem, který musíme akceptovat u všech investic. Každý podílový fond má však předem stanovené investiční cíle, kterým se přizpůsobuje skladba majetku fondu, investiční oblasti a také samotná nastavená investiční strategie. Základním dokumentem pro investory je takzvaný „Statut fondu“, který obsahuje základní informace o samotném fondu.

Na nejzákladnější úrovni existují čtyři varianty podílových fondů:

  • akciové fondy investují do akcií,
  • dluhopisové fondy investují do dluhopisů,
  • balancované či smíšené fondy investují do akcií a dluhopisů zároveň,
  • fondy peněžního trhu, které usilují o bezrizikové sazby.

Většina podílových fondů je určitou variací na výše zmíněné druhy fondů a příslušné třídy aktiv. Pojďme se nyní podívat na některé z mnoha různých „příchutí“ fondů jako takových, protože nabídka sama o sobě je pro investory skutečně pestrá:

Fondy peněžního trhu

Peněžní trh se skládá z bezpečných primárně krátkodobých dluhových instrumentů, mezi které hlavně spadají státní pokladniční poukázky. To je bezpečné místo, kde „zaparkovat“ naše peníze. Nebudeme mít sice výrazné výnosy, ale zároveň se nebudeme muset starat o to, že ztratím původně vloženou částku. Typický výnos je o něco málo větší než částka, kterou bychom získali při použití běžného či spořicího účtu, ale stále to bude o trochu menší než hodnota, kterou bychom vydělali při použití třeba depozitního certifikátu.

Zatímco podílové fondy peněžního trhu investují do vysoce bezpečných aktiv, i během finanční krize v roce 2008 některé z nich zažily ztráty poté, co se cena podílových listů, která se zpravidla drží kolem stejné úrovně se skutečně mírným růstem, propadla pod tuto hodnotu.

Příjmové fondy

Příjmové fondy jsou pojmenovány podle jejich účelu – zajistit běžné výnosy na stabilní bázi. Tyto fondy především investují do vládních a vysoce kvalitních korporátních dluhopisů, které následně drží až do splatnosti, aby získaly zajímavé úrokové zdroje. I když mohou držby fondu zvýšit svoji hodnotu, primárním cílem těchto fondů je poskytovat investorům stabilní peněžní toky. Účastníky těchto fondů tak budou hlavně konzervativní investoři.

Dluhopisové fondy

Dluhopisové fondy investují a aktivně obchodují s různými typy dluhopisů. Dluhopisové fondy jsou často aktivně řízeny a snaží se o nákup relativně podhodnocených dluhopisů, aby je mohly následně prodat se ziskem. Tyto podílové fondy budou s velkou pravděpodobností vyplácet vyšší výnosy ve srovnání s depozitními certifikáty a instrumenty peněžního trhu, ale to samozřejmě půjde ruku v ruce s větším rizikem.

Protože existuje mnoho různých typů dluhopisů, mohou být jednotlivé dluhopisové fondy velmi odlišné v závislosti na tom, kde konkrétně investují své finanční prostředky. Například se může jednat o fondy, které se specializují na vysoce výnosné (prašivé) dluhopisy, což je samozřejmě mnohem rizikovější sektor než investice do dluhopisů státních. Navíc jsou téměř všechny dluhopisové fondy vystaveny úrokovému riziku, což znamená, že pokud dojde ke zvýšení sazeb, jejich hodnota poklesne. Já to dáno inverzním vztahem, ke kterému dochází mezi sazbou a cenou dluhopisu.

Smíšené či balancované fondy

Cílem těchto fondů je poskytnout vyvážený mix bezpečí, příjmu a zhodnocení kapitálu. Strategií smíšených fondů je zainvestovat prostředky do portfolia s akciemi i dluhopisy. Typický smíšený fond budu mít přibližně 60 % akcií a 40 % dluhopisů ve svém portfoliu. Procentní vyvážení může být také omezeno na předem stanovenou maximální nebo minimální hodnotu pro každou třídu aktiv, takže pokud by se hodnota akciové složky zvýšila příliš v procentuálním pojetí vůči celku, musel by portfolio manažer automaticky vyrovnat portfolio zpátky do nastavených „mantinelů“.

Podobný typ fondu je známý jako fond alokace aktiv. Má podobné cíle jako smíšený fond, ale zpravidla nemusí dodržovat určitý procentní podíl na dané třídě aktiv. Portfolio manažer má tak svobodu při rozhodování, v jakém poměru si bude třídy aktiv držet, což může dle libosti v průběhu času samozřejmě měnit dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, protože se i ekonomika jako celek pohybuje v určitém opakujícím se cyklu.

Akciové fondy

Fondy, které investují do akcií, představují největší kategorii podílových fondů. Obecně je investičním cílem této třídy dlouhodobý kapitálový růst aktiv. Existuje však mnoho různých typů akciových fondů, protože se dají najít různé přístupy, jak k akciím přistupovat. Můžou tudíž vybírat například podle velikosti tržní kapitalizace akcií společností (velká, střední a malá) či vlastního investičního stylu (růstový, hodnotový či neutrální přístup, který stoji někde mezi nimi).

Globální či mezinárodní fondy

Mezinárodní fondy investují pouze do aktiv, které se nacházejí mimo naši domovskou zemi. Globální fondy mohou mezitím investovat kdekoliv na světě, a to včetně naší domovské země. Je těžké klasifikovat tyto fondy, jestli jsou buď rizikovější, nebo bezpečnější při srovnání s domácími investicemi, ale zpravidla mají tendenci být více volatilní a nesou také jedinečná politická rizika či rizika spojená s daným státem.

Na druhé straně mohou jako součást balancovaného portfolia vlastně snížit riziko tím, že zvýší diverzifikaci celého portfolia, protože výnosy ze zahraničí nemusí být nutně korelované s těmi domácími. I když jsou světové ekonomiky stále více propojeny a obecně sblíženy, je více než pravděpodobné, že některé z nich budou svou výkonností hravě překonávat ekonomiku naší domácí země.

Speciální fondy

Tato klasifikace podílových fondů je spíše komplexní kategorií, která se skládá z fondů, které se ukázaly jako populární, ale stále nemusí nutně patřit k obecnějším kategoriím, které již byly popsány. Tyto typy podílových fondů se zříkají široké diverzifikace, aby se mohly koncentrovat na určitý segment ekonomiky nebo se zaměřovat na určenou investiční strategii.

Sektorové fondy jsou cíleně zaměřené na vybrané sektory ekonomiky, kam mohou spadnout například oblasti financí, technologií, zdravotnictví či energetiky. Sektorové fondy tak mohou být extrémně volatilní, protože akcie v daném sektoru mají zpravidla mezi sebou velkou vzájemnou korelaci po stránce vývoje cen. Existuje zde tedy možnost velkých zisků, ale také je šance na potenciální kolaps daného odvětví (například finanční sektor v letech 2008 a 2009).

Regionální fondy se zaměřují na určitou zeměpisnou část světa. To může znamenat zaměření na nějaký širší region (třeba Latinská Amerika) nebo na jednotlivou zemi (třeba Brazílie). Výhodou těchto fondů je skutečnost, že usnadňují nákup zahraničních akcií, což může být samo o sobě jinak často obtížné a nákladné. Stejně jako u sektorových fondů musíme počítat s vysokým rizikem ztráty. V tomto případě se může jednat o situaci, kdy by daný region postihla nějaká obzvlášť špatná recese (jinak řečeno hospodářský pokles).

Společensky odpovědné fondy (nebo „morálně správné“ fondy) investují pouze do společností, které splňují kritéria v rámci určité víry či přesvědčení. Příkladem mohou být společensky odpovědné fondy, které neinvestují do odvětví s „hříchy“, kam můžeme zařadit tabák, alkoholické nápoje, zbraně nebo jadernou energii. Cílem je dosáhnout konkurenceschopné výkonnosti při zachování čistého svědomí. Jiné podobné fondy investují třeba do ekologických („zelených“) technologií v podobě například větrné energie či obecně do oblasti recyklace.

Indexové fondy

Indexové fondy jsou pasivně spravované fondy, které usilují o replikování výkonnosti nějakých širokých tržních indexů, mezi které můžeme zařadit například S&P 500 nebo Dow Jones Industrial Average (DJIA). Investor by mohl zvažovat indexový fond, pokud je mu blízká myšlenka, že stejně nejaktivnější portfolio manažeři nemohou porážet na pravidelné bázi trh jako takový.

Protože indexové fondy v podstatě replikují tržní výnosy, profitují z toho především investoři, protože poplatky jsou zpravidla nízké. Indexové fondy jsou populárnější, protože dochází k propojení pasivního indexování ve formě podílových fondů.

Burzovně obchodované fondy (ETF)

Pootočením podílového fondu v podstatě vzniká burzovně obchodovaný fond. Tyto stále populárnější investiční nástroje sdružují investice a využívají strategie, které jsou sice v souladu s podílovými fondy, ale jsou strukturovány jako investiční fondy, které se obchodují na burzách. Mají také výhody plynoucí z vlastností běžných akcií. ETF tak mohou být nakupovány nebo prodávány kdykoliv během obchodního dne. Mohou také být prodány na krátko nebo zakoupeny na marži.

skoleni_15_4

Typicky nesou nižší poplatky než ekvivalentní podílové fondy. Mnoho ETF také těží z aktivních opčních trhů, kde si mohou investoři zajišťovat své pozice nebo v rámci nich využívat možností pákového efektu. Oblíbenost ETF mluví sama o sobě o jejich všestrannosti a pohodlí, které z použití tohoto investičního nástroje vyplývají.

Volná inspirace pro překlad originálu od Adama Hayese z Investopedie.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).