Vláda se snaží úpravami zákonů ztížit zneužívání sociálního systému. Nejaktivnější je v této věci logicky ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, jehož návrhy jsou někdy až kontroverzní. Například když plánuje veřejně prospěšné práce pro lidi, kteří jsou na podpoře déle než dva měsíce nebo když chce vyplácet sociální dávky pomocí platební karty. Více: Pět odvážných záměrů ministra práce
Další snaha na omezení zneužívání a obcházení systému vykrystalizovala v podobě návrhu nových pravidel účasti na nemocenském pojištění. Nově by ho od příštího roku měli platit lidé, kteří pracují na dohodu a měsíčně si vydělají více než 10 tisíc korun. Novela zákona o nemocenském pojištění myslí i na další skupiny lidí.
Pět nebo deset?
Původní návrh novely zákona o nemocenském pojištění počítal s tím, že lidé pracující na dohodu o provedení práce se budou účastnit nemocenského pojištění, pokud jejich příjem na dohodu u jednoho zaměstnavatele překročí hranici 5000 korun. Jak ale zjistil server Podnikatel.cz, tento záměr z novely nakonec vypadl. Lidi, kteří na tyto dohody pracují, ale změny nejspíš stejně čekají.
Povinnost zákonného pojištění u dohod se totiž přesunula do návrhu novely zákoníku práce. Pokud ten projde, bude se člověk pracující na dohodu o provedení práce od příštího roku účastnit sociálního (a tedy i nemocenského) a zdravotního pojištění. Změna oproti původnímu návrhu je ale v tom, že hranice pro vznik účasti na povinném pojištění se zdvojnásobila. Od příštího roku by tak mohlo platit, že kdo si na dohodu u jednoho zaměstnavatele vydělá za měsíc více než 10 tisíc korun, zaplatí státu pojištění.
Pojištění by mělo vzniknout dnem podepsání dohody a zaniknout jejím ukončením. Pokud dopředu nebude známo, že měsíční výdělek překročí 10tisícovou hranici, pak se pojištění budete účastnit až od měsíce, kdy váš výdělek eventuálně překročí zmíněnou mez. Zaměstnavatel pak bude mít povinnost vás k pojištění přihlásit do 8 kalendářních dnů po měsíci, ve kterém jste 10tisícovou hranici překročili, a zaměstnavatel také začne státu odvádět pojištění.
Nově nárok na nemocenskou
Účastí na nemocenské pojištění vzniká nárok na některé dávky. To bude samozřejmě platit i pro lidi zaměstnané na dohodu, kteří si vydělají více než 10 tisíc korun měsíčně.
Pokud tedy v průběhu platnosti takové dohody onemocníte, bude vám vyplácena nemocenská. Tu od roku 2011 vyplácí v prvních třech týdnech zaměstnavatel (od čtvrtého dne pracovní neschopnosti). V případě dlouhodobé pracovní neschopnosti bude platit také u těchto dohod, že od čtvrtého týdne vám nemocenskou bude vyplácet stát.
Účast na nemocenském pojištění plynoucí z dohod se samozřejmě bude počítat i do případného vzniku nároku na peněžitou pomoc v mateřství (tzv. mateřskou). U té připomeňme, že podmínkou jejího získání je účast na nemocenském pojištění po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech. Její výše se pak počítá z výdělků v posledních 12 měsících před nástupem na ni.
Jak již upozornil server Podnikatel.cz, z nemocenského pojištění placeného z dohod by neměl vzniknout nárok na zbývající dvě dávky vyplácené z tohoto systému, tedy na ošetřovné a na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.
Pojištění také z krátkodobého zaměstnávání
Okruh nemocensky pojištěných osob rozšiřuje také samotná novela zákona o nemocenském pojištění. Nemocenské a také důchodové pojištění by nově měli platit i například členové družstev nebo společníci a jednatelé společností s ručením omezeným, kteří si takto vedle hlavního příjmu vydělají alespoň 2000 korun měsíčně. Podrobnější výčet najdete v článku na serveru Podnikatel.cz Nemocenská u dohod a pro jednatele eseróčka? Povinně od roku 2012.
Další změny se ale opět týkají zaměstnanců s alternativními pracovními úvazky. Dnes může zaměstnavatel využívat institutu krátkodobého zaměstnávání tak, že s vámi třeba třikrát do měsíce uzavře smlouvu na týden, vždy s odměnou menší než 2000 korun, a nemusí pak odvádět pojištění.
Novela již počítá s tím, že se tyto příjmy v jednom kalendářním měsíci od jednoho zaměstnavatele budou sčítat, a pokud přesáhnou hranici 2000 korun, bude z nich být muset odvedeno nemocenské a tedy i sociální pojištění.
Změny v nemocenském pojištění v roce 2011
Výše nemocenského (procentní sazby)
V souvislosti s úspornými opatřeními bylo zrušeno zvyšování procentní sazby pro nemocenské podle délky trvání pracovní neschopnosti. V roce 2010 byla zavedena jednotná sazba nemocenského pro celou dobu trvání pracovní neschopnosti ve výši 60 %. Toto původně jednoleté opatření bude platit trvale. Výše nemocenského činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu.
U ostatních dávek se od 1. 1. 2011 procentní sazby nemění, tedy u peněžité pomoci v mateřství bude činit procentní sazba 70 % a u ošetřovného 60 %.
Poskytování nemocenského až od 22. kalendářního dne pracovní neschopnosti
Nemocenské bude poskytováno až od 22. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti. Prodlužuje se období, po které zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci náhradu mzdy podle zákoníku práce ze 14 na 21 kalendářních dnů. Toto opatření je omezeno na dobu do 31. 12. 2013.
Výše dávek nemocenského pojištění v souvislosti se zvýšením redukčních hranic
Pro rok 2011 činí 1. redukční hranice činí 825 Kč, 2. redukční hranice činí 1237 Kč, 3. redukční hranice 2474 Kč.
OSSZ je povinna pojištěnci, kterému se poskytuje dávka nemocenského pojištění z doby před 1. 1. 2011 ještě aspoň za 1. 1. 2011, tuto dávku od 1. 1. 2011 sama přepočítat, pokud se při jejím výpočtu vycházelo z redukovaného denního vyměřovacího základu.
U osob samostatně výdělečně činných a zahraničních zaměstnanců dochází ke zvýšení sazby pojistného na nemocenské pojištění z 1,4 % na 2,3 %
Sazba pojistného na nemocenské pojištění placeného zaměstnavateli zůstává nadále ve výši 2,3 %. I v roce 2011 bude zaměstnavatel platit pojistné na nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši 25 % ze svého vyměřovacího základu.
Zdroj: web MPSV
ČLÁNKY DO MAILU