Hlavní navigace

Většina Čechů má úspory jen na několik měsíců

Autor: Depositphotos
Sice nemáme příliš velké úspory, ztráty zaměstnání kvůli ekonomické krizi se ale většina lidí zatím neobává. Finančnímu nedostatku spojenému s výpadkem příjmů se snažíme předejít tím, že šetříme.
Lenka Kašparová
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Od poloviny března se do našich peněženek promítají ekonomická omezení vládních opatření. Podle průzkumu České bankovní asociace (ČBA), do něhož se zapojilo 1102 respondentů ve věkovém rozmezí od 18 do 79 let, by polovina respondentů se svými úsporami vyšla až půl roku. Zhruba třetina lidí (33 %) má vytvořenou rezervu, která jim vystačí na tři měsíce, ale 18 % lidí by v případě výpadku příjmů dokázalo přežít jen pouhý měsíc.

Odpovědi respondentů v dotaznících se nemusí vždy a ve všech ohledech shodovat s realitou.
Autor: Česká bankovní asociace

Odpovědi respondentů v dotaznících se nemusí vždy a ve všech ohledech shodovat s realitou.

Když situace výpadku příjmů opravdu nastane, skutečnost, jak dlouho lidé z naspořených peněz vyžijí, se samozřejmě nemusí shodovat s jejich odpovědí v dotazníku. Jsou to spíše odhady. Ze statistik víme, že při výpadku příjmů nejčastěji vyžijeme tři měsíce. Lidé si ale často nespočítají zcela přesně, co všechno ztráta příjmu přináší. Navíc, pokud v domácnosti žijí dva partneři, tak často spoléhají a počítají s tím, že o příjem by přišel jen jeden z nich, uvádí Helena Brychová, projektů finančního vzdělávání ČBA.

Většina Čechů se ztráty zaměstnání neobává

Téměř 4 z 10 Čechů dopad pandemie na své příjmy už pocítili. Podle průzkumu společnosti NMS Market Research, který prováděla pro Raiffeisenbank a do něhož se zapojilo 1066 respondentů ve věku od 18 do 65 let, přišlo o zaměstnání v současné době 7 % dotázaných a 16 % žije ve strachu, že o práci přijdou. Většina se ale toho, že přijdou o zdroj svých příjmů, nebojí.

Většina lidí (78 %) se nebojí, že přijdou kvůli ekonomické krizi o práci.
Autor: Raiffeisenbank a. s.

Většina lidí (78 %) se nebojí, že přijdou kvůli ekonomické krizi o práci.

Třetina účastníků průzkumu uvedla, že má finanční rezervu na čtyři i více měsíců. Skoro čtvrtina (24 %) má prý rezervy na dva až tři měsíce. Téměř polovina (42 %) ale sdělila, že jim peníze vystačí zhruba na měsíc. Příjmy se podle průzkumu snížily častěji těm, kteří mají děti na základní škole. Lépe zabezpečení jsou lidé s vysokoškolským vzděláním a s příjmem domácnosti přes 40 000 korun měsíčně. V domácnostech s příjmem do 20 000 korun je 60 % těch, kteří mají rezervu na maximálně jeden měsíc. Větší úspory mají častěji muži. Až 40 % mužů, kteří se do výzkumu zapojili, sdělilo, že jim jejich úspory vydrží v případě ztráty příjmů půl roku a déle. Jen 27 % žen ale uvedlo, že jim finanční rezerva vystačí na stejně dlouho, tedy minimálně po dobu šesti měsíců.

Potřebu vybírat úspory má zatím jen 10 % lidí

Podle průzkumu Českomoravské stavební spořitelny (ČMSS), který prováděla agentura MNFORCE na vzorku 1000 respondentů, ale zatím české domácnosti nejsou nuceny sahat do svých úspor. Vybírat peníze se chystá zhruba 10 % lidí. Většina respondentů chce pokračovat ve stávajícím způsobu spoření. Zhruba desetina lidí vidí v současné době zajímavé příležitosti a chtějí spořit a investovat více než doposud. Především ekonomicky aktivnější a vzdělanější lidé si uvědomují, že některé produkty teď mohou přinést zajímavější výnos, jiní hledají stabilitu a ochranu svých úspor, vysvětluje Tomáš Kořínek, předseda představenstva ČMSS. Většina českých domácností ale žádné změny ve svém spoření nechystá.

Podle finančních poradců je ideální mít finanční rezervu, která pokryje výdaje na půl roku, to se ale minimálně polovině Čechů, jak vyplývá z obou průzkumů, nedaří. Přitom podle průzkumu ČBA se snaží spořit naprostá většina Čechů. Jen 6 % lidí si peníze stranou neodkládá vůbec. Nejčastěji, 29 % z nás, si měsíčně odkládá částku v rozmezí mezi 1000 a 2500 korunami. Výše odložené sumy zpravidla závisí na věku a vzdělání. Mladší lidé si rezervy vytvářejí postupně, proto si většinou odkládají menší částky. Čím starší a vzdělanější člověk je, tím více si zpravidla spoří.

Lidé nejčastěji šetří na mimořádné výdaje a na důchod

Jako nejčastější důvod spoření většina respondentů (76 %) uvedla možný výpadek příjmů nebo jinou mimořádnou událost. Druhým nejběžnějším důvodem je spoření na stáří. Na důchod si peníze odkládá 58 % dotázaných. Většina respondentů (38 %) si odkládá 1000 korun. Částku převyšující 10 000 si na důchod pravidelně odkládá jen 2 % účastníků průzkumu. Dalším způsobem, kterým se lidé snaží zajistit na stáří, je pořízení nemovitosti. Třetím nejčastějším důvodem pro spoření je dovolená nebo jiný typ zážitku. Překvapivě nízký počet respondentů (30 %) uváděl jako hlavní důvod spoření pořízení si vlastního bydlení.

Češi si nejčastěji na důchod spoří částku do 1000 korun.
Autor: Česká bankovní asociace

Češi si nejčastěji na důchod spoří částku do 1000 korun.

Z každoročně měřeného indexu finanční gramotnosti, které provádí ČBA, také vyplývá, že Češi se ve světě financí orientují stále lépe. Více jasno mají ve finančních záležitostech lidé s vyšším vzděláním. Téměř polovina respondentů (42 %) uvedla, že své znalosti získala díky vlastním zkušenostem. Mladší lidé se seznamují se základy finanční gramotnosti už ve škole. Informace si většina z nás (89 %) hledá na internetu, případně zajde za bankovním poradcem své banky.  

Češi se ve světě financí orientují stále lépe.
Autor: Česká bankovní asociace

Češi se ve financích orientují lépe než v předchozích letech.

Větší přehled o financích mají muži než ženy. Největší potíže respondentům dělalo rozhodnutí, který typ úvěru je pro ně nejvýhodnější. Správně odpovědělo jen 42 % z nich.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).