Banky plíživě zhoršují podmínky co se konverzních kurzů týče a jediné co s tím mohou klienti dělat, je vozit opět hotovost. Možná, že když se takto budou chovat hromadně, banky zhoršování podmínek alespoň zastaví, pokud ne přímo zvrátí.
Když můžu v arabské směnárně koupit eura se spreadem 6-7 haléřů (minulý týden jsem kupova euro za 27,46 a 27,47 při výkupním kurzu 27,40), tak celkem nemá smysl používat kartu s dvacetinásobným!! spreadem. Takže minimálně v eurzóně už opět platím výhradně hotově. Ono to leckde ani jinak nejde, o víkendu jsme byli s kamarády na výletě a ubytování (pension) a nákupy (Kaufland, Lidl) jinak než hotově zaplatit nešly. Super a hypermarkety u hranic sice již začínají karty brát, ale ve vnitrozemí stejně nezaplatíte jinak než německo-rakouským trucstandardem EC Karta (GiroCard).
Měli jsme s sebou tedy jednu Cetelku (škoda, že se platí za vedení, jinak bych si ji také pořídil), tak jsem zvědavý na výsledný kurz, jestli bude lepší než výměna hotovosti. Každopádně jsme kartou mohli zaplatit pouze benzín a vstupné do parku (Holiday, Tripsdrill), takže bez hotovosti bychom se stejně neobešli.
Loni nebo již předloni jsem si díky měšci pořídil kreditku agip od unikreditu a zatím je na kurz dobrá. pokud započítám bonus od 0,6 do 1,5 % dostanu se na úroveň nebo i pod cenu nejlevnějších směnáren, asi nic lepšího nebude. Ještě jsem uvažoval o citi kartě, ale vidím, že teď už to není ono.
Přesně. V jiné diskusi si stěžoval majitel firmy, že jeho zaměstnanci najednou začali tankovat u jiné (dražší) benzinky, než dosud. Pak zjistil, že tam je soutěž o mikrovlnku.
Velcí dopravci toto již řeší a dokonce na dispečinku sledují ceny pohonných hmot u vybraných čerpacích stanic a dle toho operativně nařizují jednotlivým řidičům kde a kdy mají tankovat (s ohledem na vzdálenost od trasy, množství paliva v nádrži (např. odhadnuté dle ujetých km), cenový rozdíl a plánované přestávky).
Nez s sebou vozit stovky EUR/USD/... Tak je lepsi vymenit ve smenarne a vlozit do Citi - u Citi Premium je to zadarmo. A pak postupne v zahranici platit/vybirat (5 vyberu/mesic v zahranici zdarma). Ale je to spis pro lidi z vetsich mest, kde ma Citi pobocku (ono ostatne do te smenarny se taky musi vetsinou do mesta).
Mexiko (+ Guatemala) je už dávno za mnou (i když možná se tam ještě někdy podívám, úžasná země a hlavně mám rád španělštinu). Letos to byla Kuba, Burkina Faso a za pár dní mě čekají Špicberky a na podzim Irán. Příští rok bych chtěl Japonsko.
Ještě doplnění. Kamarád mi právě poslal vyúčtování víkendového výletu.
Co co jsme platili hotově nás vyšlo 27,46 (kupováno v arabské směnárně v Jindřišské ulici (Prahaexchange.cz) v pátek před odjezdem, dokupováno za stejný kurz v podnělí večer), co jsme platili kartou (Cetelem) nás vyšlo 27,601. Takže hotovost jednoznačně vítězí.
Ano. Ale jen do určité hranice vratky. Karta se pak vyplatí jen v úzkém rozmezí. Zdola ji limituje poplatek za vedení (u Cetelky celkem vysoký), shora limit vratky (a není možné místo toho využívat vratku na benzín nebo elektronické transakce, což může být někdy výhodnější).
Hotovost je v tomto případě flexibilnější a na řadě míst i jedinou možností jak zaplatit. I v tom Německu jsme hotově museli platit cca polovinu nákladů.
Mně ten "bod zlomu" vychází přibližně dvojnásobný. Poplatek za vedení karty je 69 Kč, při 2 % "univerzální" vratce je bonus z dvou tisíc jen 40 Kč, to nestačí ani na na pokrytí měsíčního poplatku, natož na "ztrátu na kurzu".
Samozřejmě záleží na tom, jaký bonus člověk využije, někomu se může Cetelka vyplatit na elektronické transakce (takže místo universálního 2 % bonusu (maximálně 400 Kč) ze všech plateb si zvolí 3 % z plateb na Intenretu (maximálně 600 Kč) nebo 4 % za nákupy pohonných hmot (maximálně 800 Kč). Na druhou stranu pokud využije bonus za elektronické platby, nedostane ho pak při běžných nákupech v zahraničí a pak vychází hotovost zase lépe.
Je to škoda, Cetelku bych bral, kdyby byla zdarma a nemusela by mít ani ty bonusy.
Ten bod zlomu je o něco výše, zapomínáš, že kurz na Cetelce je horší, než nákup hotovosti v (dobré) směnárně.
Další zajímavost je, že Cetelem možná přidal malou přirážku. Kamarád teď ověřoval kurzy Mastercard 25., 28. a 29.7., kdy ani jeden nebyl 27,60, které nám bylo účtováno, ale 27,49, 27,54 a 27,55.
Nemyslím si, že kurz na KK Cetelem je horší než nákup valut (EUR) v dobré směnárně.
V této výši máš nákup valut (EUR) v dobré směnárně přinejlepším za kurz ČNB. Kurz Cetelem (Mastercard) odpovídá přibližně kurzu ČNB.
(K tomu všemu máš na Cetelem vratku 2 %...)
Myslím, že Cetelem žádnou přirážku neaplikuje. V červencovém výpisu jsem kontroloval zúčtované kurzy s tímto výsledkem:
-08/07: Mastecard - 27,47, Cetelem-27,45, ČNB: 27,44,
-14/07: Mastecard - 27,49, Cetelem-27,49,ČNB: 27,44,
Nevím jestli je má úvaha správná. Myslím, že v kamarádově případě se spíše jedná o to,že v době kdy byla transakce zúčtována byl kurz Mastecard odlišný než na konci dne zúčtování. Již se mi to také přihodilo...
V první řadě je ten srovnávací graf vzhledem k měřítku trochu zavádějící, pohled na graf vypadá jako "šílený rozdíl", ale reálně to jsou cca 3% mezi nejlepším a nejhorším (u EUR, u USD to trochu navyšuje mBank).
Z toho také plyne potvrzení toho, že bonusové programy, jsou ve skutečnosti zcela zásadní, například Citilife se po odečtu dvou procent dostane z posledního místa na nadprůměrné čtvrté u USD i EUR.
Také to ovšem potvrzuje to, že článek má pravdu v tom, že uvažovaná EU regulace může mít dopady docela zásadní a může hodně zkomplikovat výběr a koncový zákazník na tom prakticky jistě nevydělá, v lepším případě na tom bude zhruba stejně a jen se náklady trochu popřesouvají, v horším na tom ale může prodělat i docela hodně :-(
Do zahraničí jezdím jednou, maximálně dvakrát za rok. Mám samozřejmě hotovost a kdybych musel už někde platit kartou, tak by mě nějaký kurz nezajímal. Je to možná užitečné pro toho, kdo tam jezdí pořád a nebo má třeba cestovku. Ale pro normálního člověka to podle mě zase tak moc zajímavé není.
kdybych musel už někde platit kartou, tak by mě nějaký kurz nezajímal
A přesně to je ten důvod, proč banky plíživě zhoršují konverzní kurzy. Lidi to buď neví, nebo neřeší. Na 10 000 Kč (a že rodina za rok v cizí měně může utratit i víc) to udělá i 500 Kč. Zatímco poplatek 50 Kč změsíčně za vedení účtu už mají klienti problém "zkousnout" a poohlížejí se po levných bankách, když si to samé banka vybere v maržích na konverzi, je jim to vlastně jedno.
Jak může mít u debetek LBBW tak dobrý kurz, když dle obchodních podmínek:
5.2. Transakce realizované v jiné měně než je měna účtu, na vrub kterého jsou transakce zúčtovány, jsou při zpracování LBBW Bank přepočítávány kurzem deviza prodej aktuálním v době zpracování transakce.
Dle kurzovního lístku LBBW 17.7.2014 kurz deviza prodej 27,925 a dle testu 27,492
S tím, že nelze nic namítat, bych si dovolil mírně polemizovat... Pokud totiž banka počítá kurz podle nějakého naprosto záhadného algoritmu, tak klient naprosto ztrácí možnost kontroly a plánování a když to pak najednou už v jeho prospěch není, tak se je zase problém o něco opřít.
Jistě - souhlasím, že je pořád lepší, když je člověk "záhadně v plusu" než "záhadně v minusu", ale zcela ideální není ani jedna varianta.
Ono to bude tím, že v tom bude mit banka zmatek.
Stejný problém jsem řešil u své kreditní karty.
Kurz byl výhodný ale dle informací pracovníků banky to mělo být deviza prodej.
Pokud jsem něco řešil a daný pracovník mě nebavil spolehlivě jsem z něj udělal blbce. Zeptal se na kurz a pak ho nechal na výpise najít,že nemá pravdu. Teprve po cca roce jsem narazil. Dotyčný mi vysvětlil, že u mé karty se uplatňuje kurz master kard.
V tomto případě to bude asi stejné. Otázkou je kdy to banku přestane bavit a přijde mastný poplatek ve výši kurzu deviza prodej.
Obchodní podmínky LBBW pro platební karty byly nedávno změněny v souvislosti s prodejem banky ruské bance Expobank. K dokončení prodeje by mělo docházet v těchto dnech - později, než bylo zřejmě plánováno, čekalo se na souhlas ČNB. LBBW používala kurz blížící se kurzu MasterCard - německé banky (minimálně Landesbanky, jako např. LBBW) podle mých zkušeností používají většinou kurzy karetních asociací. Bude otázkou, jakou politiku zvolí nový vlastník LBBW, zda zůstanou zahraniční karetní transakce nadále tak výhodné, a co vůbec s LBBW bude dál...
Souhlas. Pokud jde o Německo, alespoň co já jsem sledoval, tak banky, raiffeisenky a spořitelny přeúčtují transakci podle kurzu MC/Visa a k ní si odděleně (je to vidět) přičtou buď poplatek nebo procenta, podle toho, co je to za kartu/balíček k účtu a jak je zpoplatněná.. Transakcí v eurech se to samozřejmě netýká, takže pokud Němec zaplatí v Česku v kartou v eurech (některé banky to umožňují a nejde přitom o DCC), tak neplatí nic. Obchodník dostane na účet eura v režimu deviza-nákup.
Tak jsem si potvrdil 2 momenty:
1. Jistí to návrat k hotovosti. Na poslední cestu jsem se po mnoha letech cestování jen s kartami vydal s balíčkem USD. Z karet se tak vyplatí ty, které mají bezplatný výběr a kde při výběru nějaké exotické měny na 1-2 dny nebo při nějaké nouzové situaci nemá cenu ty 2% marže řešit.
2. Je potřeba se přizpůsobit ne zrovna férovému jednání bank: snažit se z nich vyrazit krátkodobě co nejvíc, nebýt líný produkty průběžně rušit a zakládat.
Statisíce se samozřejmě neutrácely, to by byl nesmysl. Ale pár tisícovek na to padlo. Šlo o skutečně odebrané zboží/služby, resp. poskytnuté dary u některých transakcí. Zboží bylo odebráno, služby byly využity a v případě darů plátce obdržel potvrzení o daru (sice je nelze odečíst z daní, ale pro pořádek) a dar se nevracel.
Důsledkem testu bylo, že moje rodina měla celoročně zajištěný přísun trvanlivých potravin různého typu, v pevném i kapalném tvaru, a zásoby měsíce konzumovala :-)
Malé perličky:
Občas bylo potřeba vysvětlit celníkům na hranici, proč mám v autě tolik potravin. Norští celníci mě loni dokonce zadrželi na 4 hodiny v celním skladu, protože nedokázali pochopit, proč k nim jedu z Česka autem přes Rusko, Finsko a Švédsko a nemám u sebe žádné peníze. Následovala rozborka a zborka auta, rentgen, pejsci, hledání drog, výrazy tváře vyjadřující trapas a jejich omluvy.
Obchodníci byli velmi nedůvěřiví. Kromě dvou výjimek buď před testem, nebo po testu bylo nutné velmi pečlivé vysvětlení a zdůvodnění, že jde o test karet, nikoli obchodníků nebo jejich bank. Další komplikací bylo, že anti-fraudový systém bank spolehlivě funguje a kvůli němu se některé testy musely opakovat zvláště poté, co některé banky preventivně transakce vystornovaly, aniž je nechaly zaúčtovat. Na druhé straně jde o důkaz, že banky podezřelé trasnakce sledují a v rámci technických a lidských možností reagují.
Na Slovensku to šlo hladce, dál na západ a na východ byla nutná velmi, velmi přátelská komunikace a ujištění o serióznosti testera (prokázaní osobních dokladů, odkazy na internetové profily apod.)
Mimochodem, webové transakce si banky hlídají jako ostříž. Sice se dá udělat během hodiny 80 transakcí kartou u jednoho (!) obchodníka, ale důsledkem je blokace karet, blokace účtu v zahraničí, zvýšený počet přístupů na můj profil LinkedIn z oddělění fraud managementu různých bank a horko těžko vysvětlování (a prokazování), že jde o seriózní test a že jsem opravdu novinář z finanční oblasti. Podobně snaha darovat opakovaně např. 1 USD jako dar (donate) komukoli na webu, skončí na jedné z těchto bariér (orientačně):
- po 4. transakci blokace IP adresy
- po změně IP adresy a dalších 3 transakcích blokace regionu
- po dalším pokusu nelze (dočasně) platit českými kartami u daného obchodníka a předchozí transakce se automaticky vystornují.
Zkuste to 5x za den a to je pak hukot :-) Dobrou zprávou je, že po třech letech od jednoho testu mi opět odblokovali můj PayPal účet. Dali si na čas.
Navíc, donate weby už mají často minimální výše pro dary, často 5, nebo 10 USD/EUR/GBP/AUD. Takový test pak už hodně leze do nákladů.
Nejjistější je transakce kartou fyzicky u obchodníka. Ta je vždy propustná, bezpečná a zaúčtovaná. Znamená to ale zvednout kotvy a vyrazit do světa. Další náklady. Ale tak to už prostě je.
"Obchodníci byli velmi nedůvěřiví. Kromě dvou výjimek buď před testem, nebo po testu bylo nutné velmi pečlivé vysvětlení a zdůvodnění, že jde o test karet, nikoli obchodníků nebo jejich bank."
Tohle je ovšem velice smutné... Pokud se obchodník tak strašně bojí, že někdo bude testovat jeho kvality, asi nemá zrovna čisté svědomí. Nepíšete, kolik těch obchodníků bylo, ale předpokládám, že spousta. A pokud pouze dva z nich nedělali obstrukce a neřešili... Přitom by asi nebylo nijak divné, kdyby to ti dva neřešili prostě jen proto, že je to nenapadlo.
Na obranu obchodníků, přiznejme si, že když někam napochoduje chlapík, který rozvine složku z 30 kartami a chce každé zboží zaplatit odděleně různými kartami, tak to spolehlivě rozhodí i pokladní v Kauflandu. Prostě "je to divné" a pak jsou lidé nedůvěřiví. Nedivil jsem se jim.
Třeba s Gruzíncem, Polákem, Rusem, Turkem či Ukrajincem se bez problémů domluvíte. Popíšete mu situaci, popovídáte si o politice, zanadáváte si společně na zlé lidi i na banky, dáte mu bolestné za zabitý čas a test je hotový. Směrem na západ je ale jiná mentalita a mj. odlišné poplatky, které obchodnící platí. Nejsou sice vysoké, ale mají třeba minimální poplatek za transakci, který musí zaplatit. Tam se test dělá těžce i na čerpacích stanicích velkých řetězců, natož v malých krámcích. V Tescu v Londýně jsem skončil po čtvrté transakci. Slušně, ale nekompromisně mě vyvedla ochranka se slovy, že se moc omlouvají, ale to, co dělám, není standardní nákup zboží a že nashle.
Bezbolestná cesta vede přes bankomaty. Ale i ta má úskalí: poplatky, úroky a hlavně - některé banky mají u ATM jiný proces zúčtování a jiné kurzy. Nepatrně, ale přece jen jiné.
A jo, už to tam vidím... Pravdu máte. Ale v tom případě mi dovolte poupravit své tvrzení - zkratky by měly být definovány vždy před jejich prvním použitím.:) První graf je již používá, ale vysvětlující tabulka je o více než celou jednu obrazovku (při 1200 pixelech na výšku) níže.
Na naši výzvu, "kdo máte kreditku Zuno, ozvěte se" zareagovali jen dva zaměstnanci Zuno a když jsem jim detailně popsal, co chci spáchat, tak nastalo ticho po pěšině.
Nejsnazší cestou je požádat Zuno o vlastní kreditku, ale mě už kreditku nevydá pomyslně ani GEMB, mám jich nějak moc. :-) Přitom mě by stačila testovací kreditka s limitem max. 5000 Kč a dvojnásobek bych bance vložil na jištěný termínovaný vklad. Tedy pro banku nulové riziko. To ale žádná česká banka neumí a ukáže vám Smolíčka Pacholíčka.
Naproti tomu v Polsku s tím neměli problém. Když jsem chtěl jako nerezident dostat bankovní American Express od Bank Millennium s limitem cca 30 000 Kč, nechal jsem v bance po dobu platnosti karty vázaný termínovaný vklad na cca 80 000 Kč. Po zrušení karty byl vklad obratem vyplacený. Ale to je už jiné téma.
Na tomhle testu je hrozná jedna věc: že je ho vůbec potřeba dělat. Že se tyto údaje člověk lehce a spolehlivě nedozví ze stránek bank.
A té regulace poplatků se nebojím: ono se to nakonec dlouhodobě projeví v nižší ceně zboží. Takže i ti, kdo využívali vratky na tom budou zhruba stejně - a budou to mít bez starostí, hlídání, kombinování, nastavování, hlavně nezapomenout a vůbec.
Tak jistě, banky nevydělávají nejvíce na tom, že by měly jasně dané ceny... Největší peníze jim plynou z toho, že mají tak nemožně komplikovaný systém, že ani samotní jejich zaměstnanci nejsou schopni správně vypočítat výslednou cenu, natož pak klient. V byznysu vždycky platilo, že čím zmatenější klient je, tím se jej dá líp oškubat.
Na ceně zboží se to s největší pravděpodobností neprojeví, tedy alespoň ne pozitivně pro zákazníka. Regulované jsou totiž pouze mezibankovní poplatky, nikoliv poplatky které účtuje obchodínkovi banka, která mu pronajímá terminál. Domnívám se tak, že pouze více peněz vydělají banky pronajímající terminály. Že by nějak pronikavě snižovaly poplatky za pronájem si nemyslím.
Bohužel byl. Provize se dělí mezi tři subjekty - banka vlastnící terminál, banka vlastnící kartu a karetní asociace.
Pokud budou limitovány mezibankovní poplatky, tak na tom bude bita karetní asociace (nebude příliš motivována přicházet s nějakými inovacemi), banka vlastnící kartu (klesne jí zisk z používání platební karty, tedy bude snižovat vratky a může být motivována ke zpoplatnění karet či jejich transakcí), naopak vydělá na tom banka pronajímající terminál obchodníkovi (bude méně z této provize odvádět "dál").
Systém podobný "EC" se pokoušela u nás prosadit Poštovní spořitelna (tzv. elektronická peněženka na Max kartě), zbyla z toho pouze možnost placení na poště. EC karty (tedy nyní správně Giro Card) mají fixní poplatek. To vede k tomu, že obchodníci mají požadavek na minimální částku nákupu, většinou 5 euro. To jde zcela proti smyslu bezkontaktních plateb, které se nyní snažíme zavádět.
Je to ještě trošku složitější. Subjektů může být víc, anebo může být i jen jeden. Např. když kartou ČS zaplatíte v Kauflandu, tak vše zůstává v ČS a dál se provize nedělí, protože v Kaufu jsou terminály ČS. Za to buďme rádi, jen proto lze v Kaufu platit kartami :-) Jinak by tam do dneška brali jen hotovost.
Když pár siláků křičí, že s kartami končí a bude používat jen hotovost, proti gustu... proč ne. Ale hotovost má také svoji cenu, jen "není vidět".
Není žádným tajemstvím, že 1-2 % z transakce, co se dnes běžně vrací zpět na kreditkách, se platí hlavně z interchange poplatku. Všimněte si, že procenta zpět jsou jen na kreditkách (vyšší IF) a nejsou na kartách Visa, ale jen MasterCard (opět vyšší IF).
Pokud se IF sníží, tak prostě skončí všelijaké bonusy, protože je nebude z čeho platit (ledaže se by např. zvýšila úroková sazba a banka počítala s tím, že bude mít hodně klientů splácejících kreditku po malých splátkách). Proč si myslíte, že Citibank snížila strop z max. 2000 Kč na 1000 Kč, které můžete každý měsíc získat zpět? A že zrušila bonusy pro SIPO? Každý produkt má svoji nákladovost a ziskovost. Když zisky začnou klesat, bonusy se osekají.
Existuje na to ale více názorů. Např. MasterCard proti snižování IF bojuje na všech frontách, Visa s tím problém nemá. Dinersu, AmExu, JCB a CUP se to netýká.
Protože regulace se týká jen tzv. čtyřstranných systémů (držitel karty – vydávající banka – akceptující banka – obchodník).
MasterCard či Visa vám kartu nevydají, pošlou vás do banky, podobně je ani nepřijímají.
AmEx, Diners apod. vám kartu vydají přímo. V jejich případě jde o třístranný systém, který regulace (zatím) neřeší (držitel karty – vydavatel a zároveň akceptant karty - obchodník).
Dik, to je zajimava novinka. Jaktoze jde v jejich pripade zaroven i o akceptanta, vzdyt terminal jim nepatri.
Tim padem by tyto karty mely urcitym zpusobem konkurencni vyhodu v tom smyslu, ze by si mohly udrzet ruzne bonusy. Na druhou stranu by sire jejich akceptacni site byla asi jeste nizsi nez je ted, kdy zaplatit AmEx u nas temer nejde (s vyjimkou lepsich hotelu, turistickych obchodu apod.), u DC je to o neco lepsi. A jak je to u techto karet, kdyz je vydavaji nejake banky?
Mimochodem, neplanujete napsat clanek o srovnani opravdu premiovych karet? Jake jsou nabizeny u nas a co maji navic oproti beznym. A jake jsou nabizeny ve svete a co nabizeji za sluzby. Docela by me to zajimalo a rad bych si o tom pocetl...
BTW, o AmEx Green/Blue jsem v Brightonu (UK) žádal 3x. Když už jsem se komplikovaně přenesl přes nutnost ověření dokladu totožnosti, který v ČR nikdo neumí právně ověřit, tak všechno skončilo na požadavku bankovní záruky ze strany AmEx. V ČR se bankovní záruka poskytuje hlavně podnikajícím osobám. Moje hlavní banka ji ani neumí, jinou bych ukecal, ale platit ročně min 5000 Kč, jen "za to, že je", plus ten AmEx, je fakt blbost. Nehledě na to, že AmExu jsem nebyl schopen vysvětlt, proč jim dokládám výpisy z českého účtu a platit závazky v eurech chci z německého. Trvali na tom, že své pohledávky budu platit z toho účtu, ze kterého jim dokládám historii. Tak určitě, 300 Kč za platbu každý měsíc, proč ne :-) Ne, AmEx není pro Čechy. Ta karta je pro nás nepoužitelná.
A třešinka na dortu. AmEx Europe má poplatky 1:1, tj. 100 USD nebo 100 EUR, 5 USD nebo 5 EUR, oni to nerozlišují. A to se "fakt vyplatí" :-)
S tím ověřováním listin jsem to také už s někým řešil a nakonec mne napadla varianta - "vydání dokladu, který nebude postřádat a zaslání poštou dané instituci". Jediný doklad, který mne napadl, je mezinárodní řidičák. Jsou dva - vídeňský a ženevský. To máme hnedle dva doklady, které lze "někam poslat". Nakonec ale k dané akci nedošlo, tak si to nechávám "pro strýčka příhodu" .
Tuší někdo jestli lze tyto doklady vydat ve více exemplářích a jak často? A jestli by je zahraniční banka nebo brooker uznal?
Dekuji za vyborny clanek.
Jen bych doplnil par vlastovek od sousedu :
V Nemecku byvala statni banka DDR - DKB - vedeni zdarma, cisty kurz asociace.
Na Slovensku Tatra banka - MasterCard kurz asociace, ale vedeni okolo 5~7 EUR mesicne.
Nejlepsi Zuno Slovensko - cisty kurz VISA, vse zdarma.
UniCredit Slovensko cisty kurz MasterCard, vse zdarma, vcetne vyberu z ATM v zahranici, jen podminka mesicni prijem myslim 800 EUR (podobne jako v CR Equa). Slovenske U-konto mozno otevrit i na ceske pobocce s ceskym OP.
Udelal bych zakon, ze vsechny banky musi platby kartou uctovat kurzem CNB (resp. ECB nebo MasterCard/VISA) a marzi uvadet zvlast jako procento a castku.
Ale spise ocekavam zavedeni jedine svetove meny.
Nevite prosim neco vice o prodeji LBBW ruské Expobance?
Novým majitelem LBBW se stane ruská Expobank, jejíž stoprocentním akcionářem je známý ruský finančník Igor Kim, který údajně vlastní majetek v hodnotě 460 milionů dolarů a během posledních dvaceti let koupil asi třicet bank. Igor Kim už podniká v rámci EU v bankovnictví v Lotyšsku. Ale LBBW CZ kupuje jeho ruská banka. ČNB udělila souhlas s prodejem LBBW v polovině tohoto roku, německý a ruský regulátor tak učinili už na jaře. Cena nebyla zveřejněna, odhaduje se na 80-90 mil. Eur. Do okamžiku dokončení prodeje nebudou zveřejněny žádné informace o budoucí strategii banky. Spekulovalo se mimo jiné o zaměření na korporátní klientelu, ale nic není zatím potvrzené. Podle vyjádření mluvčí LBBW CZ Martiny Lambert pro HN začátkem července "vše pokračuje podle plánu a předpokládaný plánovaný termín ukončení transakce je konec července." Půjde tak již o třetí banku v ČR s čistě ruským majitelem, když naposledy Volksbank koupila Sberbank. Na původního německého majitele by snad neměla být nadále žádná vazba.
To DKB je vazne na platby kartou v zahranici dobre. Mam u DKB ucet a prevadim sve prijmy z EUR na koruny tak, ze vyberu z DKB kreditky v cesku z bankomatu a hned vlozim hotovost na ucet sve ceske banky. Dostanu VISA kurz, ktery je velmi blizky stredu. Na tom vsem je nejpozoruhodnejsi, ze je to nejefektivnejsi zpusob, jak mohu prevadet penize z EUR na koruny a zaroven je to pro vsechny zucastnene banky ten nejdrazsi zpusob (dve hotovostni operace).
V Nemecku jsou (byly) 3 banky, ktere staly za zminku, pro ty, co cestuji po svete. DKB, Cortal Consors a Comdirect.
Vsechny jsou od kvetna 2015 minulosti.
Graf na strance :
http://www.moneysavingexpert.com/news/cards/2015/05/mastercard-vs-visa-for-using-abroad-which-wins
1) DKB pouziva kurz VISA, ktery se velmi zhorsil od 3/2014 -
viz graf a priklad - VISA je horsi o 1.8% nez MC
http://www.moneysavingexpert.com/news/cards/2015/05/mastercard-vs-visa-for-using-abroad-which-wins
11.06.2015 MC 27,423670 CZK VISA 26,975690 CZK
12.06.2015 27,398610 CZK 26,901790 CZK
15.06.2015 27,307610 CZK 26,964280 CZK
(Argument casoveho posunu je lichy, graf je za 2 roky.)
2) Comdirect od 4/2013 sve vlastni kurzy, lepsi nez Visa, ale horsi nez MC.
Napr. 12.615 27,0120CZK tj. 1,4% hure nez MC.
3) Nejlepsi byla BNP Paribas (Norimberska Cortal Consors),kde stredove kurzy ECB (pro CHF, CAD, DKK, GBP, JPY, NOK, SEK, USD, AUD, CZK, HUF, NZD, PLN) nahradila od 4.5.2015 take Visa. Z toho se da usoudit, ze BNP, ktera prevzala od 1.6.2015 Cetelem, muze zmenit MC kurzy na kreditce.
4) Se zhorsenim podminek na kreditkach Citibank a zmenou Cetelemu na BNP banku, zustava jen Ukonto na Slovensku
a jejich MasterCard. Popripade AlfaBanka, ktera uvede do Zuna MC.
5) Jestli MC prohraje svuj soucasny spor s EU, mohla by kurzy take zhorsit, kdyz ve Vise uz nema konkurenci.
(Jsou nektere vyjimky, kde je Visa lepsi napr. na Madagaskaru apod., kvuli BNI bance, ktera tam jedina bere MC.)