Na tomhle testu je hrozná jedna věc: že je ho vůbec potřeba dělat. Že se tyto údaje člověk lehce a spolehlivě nedozví ze stránek bank.
A té regulace poplatků se nebojím: ono se to nakonec dlouhodobě projeví v nižší ceně zboží. Takže i ti, kdo využívali vratky na tom budou zhruba stejně - a budou to mít bez starostí, hlídání, kombinování, nastavování, hlavně nezapomenout a vůbec.
Tak jistě, banky nevydělávají nejvíce na tom, že by měly jasně dané ceny... Největší peníze jim plynou z toho, že mají tak nemožně komplikovaný systém, že ani samotní jejich zaměstnanci nejsou schopni správně vypočítat výslednou cenu, natož pak klient. V byznysu vždycky platilo, že čím zmatenější klient je, tím se jej dá líp oškubat.
Na ceně zboží se to s největší pravděpodobností neprojeví, tedy alespoň ne pozitivně pro zákazníka. Regulované jsou totiž pouze mezibankovní poplatky, nikoliv poplatky které účtuje obchodínkovi banka, která mu pronajímá terminál. Domnívám se tak, že pouze více peněz vydělají banky pronajímající terminály. Že by nějak pronikavě snižovaly poplatky za pronájem si nemyslím.
Bohužel byl. Provize se dělí mezi tři subjekty - banka vlastnící terminál, banka vlastnící kartu a karetní asociace.
Pokud budou limitovány mezibankovní poplatky, tak na tom bude bita karetní asociace (nebude příliš motivována přicházet s nějakými inovacemi), banka vlastnící kartu (klesne jí zisk z používání platební karty, tedy bude snižovat vratky a může být motivována ke zpoplatnění karet či jejich transakcí), naopak vydělá na tom banka pronajímající terminál obchodníkovi (bude méně z této provize odvádět "dál").
Systém podobný "EC" se pokoušela u nás prosadit Poštovní spořitelna (tzv. elektronická peněženka na Max kartě), zbyla z toho pouze možnost placení na poště. EC karty (tedy nyní správně Giro Card) mají fixní poplatek. To vede k tomu, že obchodníci mají požadavek na minimální částku nákupu, většinou 5 euro. To jde zcela proti smyslu bezkontaktních plateb, které se nyní snažíme zavádět.
Je to ještě trošku složitější. Subjektů může být víc, anebo může být i jen jeden. Např. když kartou ČS zaplatíte v Kauflandu, tak vše zůstává v ČS a dál se provize nedělí, protože v Kaufu jsou terminály ČS. Za to buďme rádi, jen proto lze v Kaufu platit kartami :-) Jinak by tam do dneška brali jen hotovost.
Když pár siláků křičí, že s kartami končí a bude používat jen hotovost, proti gustu... proč ne. Ale hotovost má také svoji cenu, jen "není vidět".
Není žádným tajemstvím, že 1-2 % z transakce, co se dnes běžně vrací zpět na kreditkách, se platí hlavně z interchange poplatku. Všimněte si, že procenta zpět jsou jen na kreditkách (vyšší IF) a nejsou na kartách Visa, ale jen MasterCard (opět vyšší IF).
Pokud se IF sníží, tak prostě skončí všelijaké bonusy, protože je nebude z čeho platit (ledaže se by např. zvýšila úroková sazba a banka počítala s tím, že bude mít hodně klientů splácejících kreditku po malých splátkách). Proč si myslíte, že Citibank snížila strop z max. 2000 Kč na 1000 Kč, které můžete každý měsíc získat zpět? A že zrušila bonusy pro SIPO? Každý produkt má svoji nákladovost a ziskovost. Když zisky začnou klesat, bonusy se osekají.
Existuje na to ale více názorů. Např. MasterCard proti snižování IF bojuje na všech frontách, Visa s tím problém nemá. Dinersu, AmExu, JCB a CUP se to netýká.
Protože regulace se týká jen tzv. čtyřstranných systémů (držitel karty – vydávající banka – akceptující banka – obchodník).
MasterCard či Visa vám kartu nevydají, pošlou vás do banky, podobně je ani nepřijímají.
AmEx, Diners apod. vám kartu vydají přímo. V jejich případě jde o třístranný systém, který regulace (zatím) neřeší (držitel karty – vydavatel a zároveň akceptant karty - obchodník).
Dik, to je zajimava novinka. Jaktoze jde v jejich pripade zaroven i o akceptanta, vzdyt terminal jim nepatri.
Tim padem by tyto karty mely urcitym zpusobem konkurencni vyhodu v tom smyslu, ze by si mohly udrzet ruzne bonusy. Na druhou stranu by sire jejich akceptacni site byla asi jeste nizsi nez je ted, kdy zaplatit AmEx u nas temer nejde (s vyjimkou lepsich hotelu, turistickych obchodu apod.), u DC je to o neco lepsi. A jak je to u techto karet, kdyz je vydavaji nejake banky?
Mimochodem, neplanujete napsat clanek o srovnani opravdu premiovych karet? Jake jsou nabizeny u nas a co maji navic oproti beznym. A jake jsou nabizeny ve svete a co nabizeji za sluzby. Docela by me to zajimalo a rad bych si o tom pocetl...
BTW, o AmEx Green/Blue jsem v Brightonu (UK) žádal 3x. Když už jsem se komplikovaně přenesl přes nutnost ověření dokladu totožnosti, který v ČR nikdo neumí právně ověřit, tak všechno skončilo na požadavku bankovní záruky ze strany AmEx. V ČR se bankovní záruka poskytuje hlavně podnikajícím osobám. Moje hlavní banka ji ani neumí, jinou bych ukecal, ale platit ročně min 5000 Kč, jen "za to, že je", plus ten AmEx, je fakt blbost. Nehledě na to, že AmExu jsem nebyl schopen vysvětlt, proč jim dokládám výpisy z českého účtu a platit závazky v eurech chci z německého. Trvali na tom, že své pohledávky budu platit z toho účtu, ze kterého jim dokládám historii. Tak určitě, 300 Kč za platbu každý měsíc, proč ne :-) Ne, AmEx není pro Čechy. Ta karta je pro nás nepoužitelná.
A třešinka na dortu. AmEx Europe má poplatky 1:1, tj. 100 USD nebo 100 EUR, 5 USD nebo 5 EUR, oni to nerozlišují. A to se "fakt vyplatí" :-)
S tím ověřováním listin jsem to také už s někým řešil a nakonec mne napadla varianta - "vydání dokladu, který nebude postřádat a zaslání poštou dané instituci". Jediný doklad, který mne napadl, je mezinárodní řidičák. Jsou dva - vídeňský a ženevský. To máme hnedle dva doklady, které lze "někam poslat". Nakonec ale k dané akci nedošlo, tak si to nechávám "pro strýčka příhodu" .
Tuší někdo jestli lze tyto doklady vydat ve více exemplářích a jak často? A jestli by je zahraniční banka nebo brooker uznal?