Hlavní navigace

Valorizace důchodů. Tak hloupí jsme jen v Česku

10. 10. 2020
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Stát důchodce okrádá. Ukážeme si, že věci se mají doopravdy tak špatně, jak se mají. Valorizaci důchodů na Slovensku zvládli, dokonce i ve zbytku Evropy. Bohužel, hloupí jsme jen my v Česku.

Do prvního článku Stát každoročně ochudí důchodce o miliardu jsem zamíchal i „pohádku“ o dvou dědečcích Frantovi a Pepíkovi. I v tomto začnu trochu netradičně.

Jaro je sice daleko, ale všichni si snadno představíme, že si na jaře na zahrádce postavíme sud, napustíme jej plný vodou a „voda je nakřivo“. Voda samozřejmě nakřivo není, to jen sud není postaven přesně do roviny. Na straně, kde voda nepřetéká, vidíme přesně, jak tlusté prkénko musíme pod dno na straně opačné podložit, abychom sud do roviny dostali (a pak to ještě vypodložit ze stran, aby se nekýval). Ano, lehké to nebude – tedy ani ve dvou nebude lehké se nepolít a cca 200 kg těžký sud tak akorát přizvednout, aby se pod něj prkénko vešlo. „Potěšit“ nás může to, že ve věci zcela obdobné je ještě daleko těžší přesvědčit český stát a jeho justici, že „bez prkénka není rovnosti“. Tedy je-li sud v rovině s prkénkem (nenulové tloušťky), je všem jasné, že bez něj v rovině být nemohl a nebyl. A právě to si popíšeme.

Pokud se někdo něčím zabývá již 25 let, ví o tom dost. A tak se i ptal, „jestli jsme tak hloupí jenom v Česku“. Jsme.

Klouzavý měsíc made in Czechoslovakia

Celá Evropa vyplácí důchody na období kalendářního měsíce (Malta na týden), a tak problém nemá. Kde, kdy a proč tedy u nás vznikl klouzavý měsíc? To nevěděl nikdo, ani MPSV či ČSSZ. Tak jsem pátral dál a zjistil, že to bylo již za císaře krále. Klouzavý měsíc byl na území ČR zaveden již 16. prosince 1906 (zákon č. 1/1907 ř. z., o pensijním pojištění), který byl účinný od 1. 1. 1907, ale o tom jsem již psal.

Veškeré státy bývalého Rakouska-Uherska tento klouzavý měsíc v minulosti již dávno opustily a důchody vyplácí na měsíc kalendářní a shodně tak i ostatní evropské státy, kdy pouze Malta vyplácí důchody na kalendářní týden. V samotném Rakousku se důchody dnes vyplácí zpětně (platba rakouských důchodů se zpravidla provádí jednou měsíčně v prodlení, vždy v první den následujícího měsíce), v Maďarsku naopak na měsíc kalendářní dopředu, aby jinde třeba na měsíc běžný.

Těmito historickými souvislostmi je pouze dokreslováno, že výplatní termíny a „kterým směrem“ se v nich důchody vyplácí (zpětně, běžně, dopředu) žádný vliv na danou záležitost nemají a že klouzavý měsíc zůstal pouze ve Slovenské republice a České republice.

Že i v SR, to je přeci logické, vždyť takto špatně se valorizovalo již za federace, a tak jsme tu chybu museli převzít nejen my, ale i Slovensko. Jenže Slovensko ji nepřevzalo. (Tedy převzalo, ale jen na chvíli.) Slováci začali svůj vlastní nový zákon připravovat až v roce 2002 a v platnost vešel od 1. 1. 2004, tedy před 16 lety, a federální chybu bez problému opravili. Valorizují tak již 16 let všem od 1. ledna, aniž by si toho česká legislativa všimla.

A to prosím již máme několikátou komisi pro důchodovou reformu. Ta dnešní se jmenuje pro spravedlivé důchody. Neměly by ale být spravedlivé důchody v první řadě správně spočítané (i k tomu se dostaneme v dílech dalších), a tedy i valorizované? A je tu opět ta otázka, že kdyby toto česká justice věděla, tak „změní názor“ a dá navrhovatelům (mj. v Pl. ÚS 47/18) za pravdu.

Opět chyba, justice to věděla a názor nezměnila. Ústavní soud dal zapravdu Nejvyššímu správnímu soudu, který toto označil pouze za „právní úpravu jiného státu“, která tak není relevantním argumentem, neb zákony si může dělat každý stát, „jaké chce“.

Jenže ona to zas, nevím již pokolikáté, není pravda. Ústavní soud ČR bude ještě pár dní předsedat Konferenci evropských ústavních soudů. Její náplní je mj. „věnovat pozornost ochraně lidských práv“. Proč tedy tato Konference pod jeho vedením neřeší porušování lidských práv garantovaných nadnárodními právními normami na Slovensku? Vždyť pokud je údajně zde ve věci v ČR vše v pořádku, je přeci jasné, že tato práva jsou na Slovensku porušována, neb tam již před 16 lety (!) zavedli variantu toho, co požadovali poslanci a já o tom zde píši.

Za vzájemnou rovnost důchodů

Nejde o „právní úpravu jiného státu“, ale o jedinou správnou metodu, jak dosáhnout vzájemné rovnosti důchodců před nadnárodními právními normami, které zaručují základní lidská práva včetně právě zde rovnosti občanů. Pokud na Slovensku vědí již 18 let, že důchodci jsou si rovni, jen když všichni dostali „valorizaci 2020 na všech 31 dnů ledna 2020“, jistě jim dáme za pravdu, že toto rovnost je.

Ale pak samozřejmě nemůže být rovnost, když u nás „valorizaci 2020 dostanou důchodci na navzájem různý počet lednových dnů, aby někteří jen na dnů osm“. Argumentovat tedy „Slováky“ je více než relevantní, neb pokud oni nadnárodní Úmluvu o ochraně lidských práv a její protokol 12 a čl. 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech apod. dodržují, zákonitě z toho plyne, že my tyto stále porušujeme.

Pokud jsme se tedy v úvodu zde ptali „Jsme tak hloupí jenom v Česku?“, odpověď je „Ano, tak hloupí, že si tuhle hloupost necháme líbit, jsme jenom v Česku.“

Proč byl v úvodu článku ten sud? Snadno si přestavíme, že v SR mají stále „koruny“, a ne eura, a že i tam byla valorizace v roce 2020 cca 900 Kč. V SR pak za naprosto identické situace vědí, že „důchodci jsou si rovni jen s prkénkem“. Tedy že důchodce, který bere důchod 24. ledna, musí dostat ještě „navíc“ 660 Kč valorizace na dny 2.–23. ledna 2020, aby si byl roven s důchodcem, který bral důchod již 2. ledna. Sud je prostě rovně jen s prkénkem, anebo bez – nemůže být rovný v obou případech.

Právní pohled

Pro svět práva to možná mohu napsat podruhé a trochu jinak:

Článek 2 Smlouvy o EU

Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.

Porovnejme si ještě obě příslušná právní ustanovení v ČR a SR:

ČR: 155/1995 Sb.:  §67
 (2)     Základní výměry a procentní výměry vyplácených důchodů se zvyšují od splátky důchodu splatné v lednu (dále jen „pravidelný termín“).
ČR: 260/2019 Sb.: §4
(1)    Důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 2020 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2019 tak…

SR: 461/2003 Z.z.: §82
(1)    Dôchodková dávka vyplácaná k 1. januáru príslušného kalendárneho roka a dôchodková dávka priznaná od 1. januára do 31. decembra príslušného kalendárneho roka sa zvyšuje …
(2)     Príslušný kalendárny rok je rok, v ktorom sa zvýšenie dôchodkových dávok vykonáva. Dôchodková dávka vyplácaná k 1. januáru príslušného kalendárneho roka sa zvyšuje od 1. januára príslušného kalendárneho roka a dôchodková dávka priznaná od 1. januára do 31. decembra príslušného kalendárneho roka sa zvyšuje odo dňa jej priznania.

Zde je pak potřeba si všimnout hned dvou věcí:

zmeny_v_mzdove_uctarne20

  1. Důchodu přiznaného od např. 20. února 2020 se v ČR valorizace 2020 netýká, ale na Slovensku ano. Můžeme zde vést polemiku, co je spravedlivější, ale to zde místo nemá. Jak v jiném případě konstatoval NSS, toto je „právní úprava jiného státu“, která „v některých případech může srovnání s jinou právní úpravou posílit argumentaci účastníka řízení“. Jde tedy o argument, co nepřekonatelným (právně závazně relevantním) argumentem není, a to i má maličkost zde uznává.
  2. My jsme ale v situaci jiné. A to zda valorizovat, za identických vstupních podmínek, všem od 1. ledna, anebo každému až od jeho lednového výplatního termínu. To již ale není pouhá „právní úprava jiného státu“. Je naprosto zřejmé, že pouze maximálně jedna z těchto metod může zajistit rovnost garantovanou nadnárodními právními normami (oběma státy ratifikovanými), tedy nejen Smlouvou o EU zde, a proto zde jde o onen zásadní argument a i otázku, kterou se Ústavní soud dosud nezabýval, a je tak oním zásadním důvodem, dle výkladů ZÚS, proč je potřeba, aby se ÚS věcí zabýval znovu, neb v nálezu předchozím tuto otázku neřešil.

Jinými slovy – napraví Ústavní soud svůj omyl? Anebo je potřeba řádnou právní cestou přinutit některý soud položit „předběžnou otázku“ Soudnímu dvoru EU do Lucemburku? Ptát se tam pak „Neporušuje systém valorizace v ČR Smlouvu o EU?“ by bylo, řečeno jazykem práva, zavádějící. Já položím Lucemburku jinou, a sice: „Porušuje článek 2 Smlouvy o EU legislativa Slovenské republiky, nebo České republiky?“

V paralele se sudem a jeho prkénkem je nyní již jistě každému jasné, že (s prkénkem nenulové tloušťky):

  • mohou si být důchodci rovni v SR, ale v ČR nikoli,
  • mohou si být důchodci rovni v ČR, ale v SR nikoli,
  • „pokud by bylo prkénko nesprávně tlusté“, mohou si být nerovni v ČR i v SR (jak je to ale v SR realizováno, je všem jasné, že tam si rovni jsou).
  • Jediná ze 4 možností, „výrokové logiky“ a světa, možnost, co nastat prostě nemůže, je ta, že by si byli důchodci rovni v SR pouze „s prkénkem“ a současně v ČR bez něj. Taková možnost prostě nastat nemůže.

Autor článku

V býku zrozený s tvrdohlavou býčí povahou. Vystudovaný matematik, původem jihočeský furiant.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).