Ke dni 31.3.2011 jsem v práci podepsal písemnou výpověď podle § 52 a důvod výpovědi byl uveden Zrušení pobočky zaměstnavatele – výpovědní doba je dvouměsíční + 3 odstupné platy,
napsal nám čtenář Zdeněk. Ale ke dni 31.5.2011 mi zaměstnavatel chtěl předat výpověď za hrubé poručení pracovní kázně, které jsem odmítl převzít (podezření manipulace se zakázkami). Tuto výpověď jsem odmítl převzít z důvodu, že výpověď již mám jednou písemně doloženou. Ovšem zde si osoba pověřená zaměstnavatelem při předání zajistila svědka, který jim potvrdil, že jsem výpověď nepřevzal. Doufám, že výpověď za hrubé pracovní porušení nebude platná, když jsem již měl podepsanou přílohu,
popisuje svůj příběh Zdeněk.
Pokud se domníváte, že když jste již jednou dostali od zaměstnavatele výpověď, např. z organizačních důvodů, spojenou s nárokem na odstupné, tak máte jistotu, že už se vám v práci nemůže nic stát, a můžete proto začít lajdačit, pak se mýlíte. Více: Jak (ne)přijít o odstupné
I posléze, když vám již plyne výpovědní doba, může s vámi být rozvázán pracovní poměr jeho okamžitým zrušením pro porušení stanovených povinností (pro tzv. porušení pracovní kázně) zvlášť hrubým způsobem.
Rozvázání téhož pracovního poměru více právními úkony (učiněnými současně či postupně) zákoník práce ani jiné předpisy nevylučují (nezakazují); jednotlivé právní úkony se pak posuzují samostatně a samostatně také nastávají jejich právní účinky. Více právních úkonů směřujících k rozvázání téhož pracovního poměru je přípustných, i když pracovní poměr skončí jen na základě některého (jednoho) z nich. Je tedy možné, aby s vámi, i když vám již byla dána výpověď z pracovního poměru, byl rozvázán pracovní poměr okamžitým zrušením pracovního poměru. Stejně tak, když už jste dostali výpověď z pracovního poměru od zaměstnavatele, můžete sami posléze podat výpověď. Čtěte také: Jak se vyhnout nebo jak oddálit převzetí výpovědi
Nelze tedy dovozovat, že byste nemohli podat platnou výpověď z pracovního poměru jenom proto, že zaměstnavatel dříve učinil právní úkon směřující k rozvázání téhož pracovního poměru. (K tomu v judikatuře viz např. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 11. 2000, spis. zn. 21 Cdo 227/2000, v souvislosti s rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky ze dne 11. 7. 1997, spis. zn. 2 Cdon 195/97.)
V zákoníku práce ani v jiném právním předpise není stanoveno, že by právní úkon směřující k rozvázání pracovního poměru byl neplatný jen proto, že již dříve byl za účelem rozvázání téhož pracovního poměru učiněn jiný právní úkon. Pracovní poměr proto kupř. může skončit na základě vaší pozdější výpovědi, ačkoliv vám již výpověď před tím dal zaměstnavatel, jestliže pak došlo k prodloužení výpovědní doby (a k prodloužení pracovního poměru) vyplývající z výpovědi dané zaměstnavatelem (na výpověď ze strany zaměstnance se zákaz výpovědi, ani ochranná doba nevztahují, resp. se výpovědní doba, a tím i pracovní poměr, pokud jde o výpověď ze strany zaměstnance, o ochrannou dobu neprodlužuje).
Když si zaměstnanec rychle vyhledá novou práci
Mnohdy se také v praxi stane, že vám zaměstnavatel dá výpověď z pracovního poměru, avšak vy si vyhledáte novou práci dříve, než uplyne výpovědní doba (a skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby), pak můžete žádat o skončení pracovního poměru dohodou k určitému datu (dřívějšímu, než by bylo datum skončení pracovního poměru na základě původní výpovědi). Více: „Výpověď dohodou“ je nesmysl. Jak správně rozvázat pracovní poměr dohodou?
V takovýchto případech není ani třeba doručenou výpověď – jako jednostranný právní úkon – odvolávat (brát zpět) se souhlasem druhého účastníka pracovního poměru, tedy zaměstnance, nebo uzavírat zvláštní dohodu o zrušení výpovědi – jako právní úkon dvoustranný – atp., neboť pracovní poměr skončí na základě toho právního úkonu, jehož právní účinky nastanou dříve – tedy na základě dohody o rozvázání pracovního poměru, přičemž výpověď se stane právně neúčinnou. Více: Za předčasný konec v zaměstnání vám hrozí nepříjemné sankce
Když si někdo výpověď rozmyslí čili Zpětvzetí výpovědi
Výpověď z pracovního poměru, která byla doručena druhému účastníku (zaměstnavatelem zaměstnanci nebo zaměstnancem zaměstnavateli), může být ve smyslu ust. § 50 odst. 5 zákoníku práce odvolána (vzata zpět) pouze s jeho souhlasem; odvolání výpovědi i souhlas s jejím odvoláním musí být provedeno písemně.
Z judikatury:
Výpověď může účastník bez dalšího odvolat (zrušit), i když již byla odevzdána k doručení (např. držiteli poštovní licence), jen jestliže tak učiní dříve, než byla listina obsahující tento úkon druhému účastníku doručena.
(Přiměřeně podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 2815/2005, ze 14. listopadu 2006.)
Výpověď, která byla doručena druhému účastníku, nemůže být tím, kdo ji učinil, dodatečně jednostranně odvolána (zrušena). Své účinky spočívající ve skončení pracovního poměru pozbývá jen na základě pravomocného rozhodnutí soudu, kterým bylo určeno, že výpověď je neplatná, nebo na základě dohody o narovnání sporného rozvázání pracovního poměru (ust. § 585 a násl. občanského zákoníku) uzavřené (před nebo) v průběhu řízení u soudu (jehož předmětem bylo určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí), v níž se účastníci dohodli, že jejich pracovní poměr i po uplynutí výpovědní doby trval a že bude trvat nadále.
(Přiměřeně podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. října 1997, spis. zn. 2 Cdon 1155/96.)
Hmotněprávním předpokladem platnosti odvolání výpovědi z pracovního poměru není jeho doručení do vlastních rukou, právní účinky může mít i takové písemné odvolání výpovědi, které bylo držitelem poštovní licence předáno jiné osobě, jestliže tato osoba posléze tuto písemnost předala zaměstnanci.
(Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 1905/2004, ze dne 3. února 2005.)
ČLÁNKY DO MAILU