Hlavní navigace

V lednu bude muset řada lidí nově podat přiznání k dani z nemovitých věcí. Vysvětlujeme proč

19. 12. 2023
Doba čtení: 12 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Konsolidační balíček přinesl řadu změn v oblasti daně z nemovitých věcí. Některé pro vlastníky nemovitostí znamenají povinnost v lednu podat daňové přiznání. Jiným se přiznání podat vyplatí kvůli novému nároku na osvobození.

V příštím roce vzroste počet osob, které budou muset podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí. Novou povinnost přinese konsolidační balíček, který vyšel ve Sbírce jako zákon č. 349/2023 Sb. a novelizoval také zákon o dani z nemovitých věcí. Změny začnou platit od nového roku a pro poplatníky se stanou aktuální hned v lednu, protože řada z nich povede u některých poplatníků právě k povinnosti podat daňové přiznání, resp. dílčí daňové přiznání. A to je nutné odevzdat už do 31. 1. 2024. 

Konsolidační balíček ale přinese i novinky, které povinnost podat přiznání neovlivní (např. proto, že je finanční úřad zohlední automaticky). O těch přineseme informace v příštím článku.

Stavební pozemek vzniká i na pozemku, kde už stojí stavba

Pokud jste získali stavební povolení nebo stavíte budovu (např. rodinný dům) na pozemku, kde už stojí nějaká jiná, budete muset v lednu podat daňové přiznání. Pozemek také budete muset zdanit (v rozsahu budoucí stavby) vyšší sazbou pro stavební pozemky. Nově už tedy není rozhodující, jestli na stejném pozemku stojí i jiná budova, či nikoli.

Stavební pozemek je totiž od roku 2024 definován jako pozemek nebo jeho část, které jsou dle pravomocného povolení stavby k zastavění zdanitelnou stavbou. A to v rozsahu výměry pozemku (v m2) odpovídající zastavěné ploše nadzemní části stavby.

Zpevněné plochy se nově zdaňují na všech druzích pozemků

Došlo ke změně definice zpevněné plochy pozemku, která už nově nemá vazbu na druh pozemku. Zpevněné plochy pozemků se tedy nově zdaňují na všech druzích pozemků. Dosud platilo, že se zdaňují jen na pozemku, který byl definován jako ostatní plocha nebo zastavěná plocha a nádvoří. Přiznání tak musí nově podávat vlastníci pozemku, na němž je zpevněná plocha a který není evidován v katastru nemovitostí jako ostatní plocha nebo zastavěná plocha a nádvoří.

Podnikatelé také musí podat přiznání kvůli pozemku, na kterém se nachází zpevněná plocha, a tento pozemek (vč. zpevněné plochy) mají zařazen v obchodním majetku podle zákona o daních z příjmů (a to i když neslouží k podnikání – rozhodující je zařazení do obchodního majetku).

Kromě povinnosti podat daňové přiznání je také nutné část pozemku, na které se nachází zpevněná plocha, zdanit vyšší sazbou pro druh pozemku zpevněná plocha.

Konsolidační balíček schválili senátoři. Které změny ovlivní vaše peněženky? Přečtěte si také:

Konsolidační balíček schválili senátoři. Které změny ovlivní vaše peněženky?

Garáže zapsané v katastru se zdaňují právě podle zápisu v katastru 

Za budovu garáže budou nově považovány budovy evidované v katastru
nemovitostí jako garáž bez ohledu na to, jak je tento prostor ve skutečnosti využíván. U garáží už tedy v souvislosti s jejich zdaněním daní z nemovitých věcí nově nebude hrát roli, jestli je prostor tak skutečně využíván, ale to, zda je pod touto nálepkou evidován v katastru.

Poplatníkům, kteří vlastní budovu, která je v katastru nemovitostí evidována se způsobem využití stavby garáž, ale v daňovém přiznání u této budovy doposud uváděli jinou sazbu daně než pro garáž, protože je stavba garáže užívána k jiným účelům, např. jako příslušenství k obytnému domu, vznikne povinnost podat daňové přiznání na zdaňovací období roku 2024 z důvodu zařazení budovy do jiné sazby daně, upozorňuje Finanční správa ČR.

A fungovat to bude i reverzně. Povinnost podat daňové přiznání vznikne i těm, kteří doposud přiznávali se sazbou daně pro garáž stavbu, která je v katastru evidována se způsobem využití jiným než garáž (např. jiná stavba). V tomto případě zase už nebude možné uplatnit sazbu daně pro garáž, ale bude nutné použít sazbu daně pro ostatní zdanitelnou stavbu.

Výjimka se vztahuje jen na situace, kdy je garáž užívána pro podnikání. V takových situacích ke změnám nedojde a vy musíte uplatnit sazbu daně pro příslušný druh podnikání (§ 10a odst. 3 zákona o dani z nemovitých věcí).

U garáží, které v katastru nemovitostí evidované nejsou, nedochází k žádným změnám. V těchto případech by se měl prostor danit podle způsobu, jakým je využíván (tedy jako doposud).

Příklady

Pan Novák vlastní zdanitelnou stavbu v katastru nemovitostí evidovanou se způsobem využití jako garáž, kterou dosud přiznává jako příslušenství k obytnému domu („I“). Na období roku 2024 musí podat přiznání k dani z nemovitých věcí a stavbu zde uvést se sazbou daně pro garáž („L“).

Paní Adamová vlastní zdanitelnou stavbu, která je v katastru evidována se
způsobem využití stavby jiná stavba, ovšem v přiznání ji dosud uvádí – s ohledem na skutečné užívání – jako garáž. Na období roku 2024 musí podat přiznání k dani z nemovitých věcí a přiznat předmětnou stavbu se sazbou daně pro ostatní zdanitelnou stavbu.

Zdroj příkladů: Finanční správa ČR

Přiznání i vyšší zdanění za místnosti, které ve svém domě nebo bytě pronajímáte

Pronajímáte-li ve svém domě nebo ve své jednotce pro bydlení místnost za účelem ubytování (a v souvislosti s tím v rámci služby zajišťujete i její úklid, vynášení odpadků, praní či převlékání lůžkovin nebo poskytujete třeba snídani), musíte podat daňové přiznání a za tuto místnost pak musíte počítat s vyšší sazbou daně (s výjimkou místnosti, která je osvobozenou částí budovy). Zvýšení daně (které se pro rok 2024 navyšuje) se nově vypočítá jako součin výměry místnosti v m2 a 3,50 Kč.

V těchto případech nehraje roli, zda máte, či nemáte rozhodnutí stavebního úřadu o změně využití stavby. Pokud nepřiznáváte celou budovu se sazbou daně pro podnikání kvůli tomu, že nadpoloviční část podlahové plochy využíváte k bydlení, musíte přiznání podat a uplatnit i zvýšení daně (pokud jste tak tedy neučinili za období roku 2023).

Příklady

Pan Opršálek vlastní rodinný dům, ve kterém má dva apartmány (které ale nejsou dle katastru vymezeny jako jednotky), ve kterých poskytuje ubytování a
s ním spojené služby turistům. Jelikož převažující část podlahové plochy rodinného domu je užívána pro jeho trvalé bydlení, na zdaňovací období roku 2023 přiznával rodinný dům se sazbou daně pro bydlení („H“). Do 31. 1. 2024 musí podat přiznání k dani z nemovitých věcí na rok 2024, ve kterém uvede rodinný dům včetně zvýšení daně za příslušné m2 místností, kterými jsou tvořeny předmětné dva apartmány využívané k podnikání v oboru ubytování.

Pan Mrázek vlastní bytový dům (který není dle katastru rozdělen na jednotky), přičemž v přízemí se nachází obchod s potravinami. Jelikož převažující
část podlahové plochy bytového domu je užívána pro bydlení, na rok 2023 pan Mrázek přiznával bytový dům se sazbou daně pro bydlení („H“) a uplatňoval zvýšení daně za nebytový prostor sloužící k podnikání. V takovém případě mu nevzniká povinnost podat přiznání k dani z nemovitých věcí na období roku 2024. Vyšší zdanění za nebytový prostor zohlední finanční úřad automaticky.

Musíte se „přiznat“ k užívání stavby bez známého vlastníka

Pokud užíváte budovu (kromě obytné budovy) nebo jednotku (která zahrnuje nebytový prostor jiný než sklep nebo komoru) a není u této nemovitosti znám vlastník (přesněji v katastru není uveden vlastník, nebo je nedostatečně identifikován), měli byste nově podat daňové přiznání. Právě uživatel se totiž nově stává poplatníkem daně z těchto staveb a jednotek. Dosud přitom zákon tyto případy nijak neošetřoval.

Pokud jste jako uživatel pozemku, jehož vlastník není znám, už daňové přiznání
v minulosti podali a následně dojde k převodu pozemku do vlastnictví státu a právo hospodaření k pozemku bude mít Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, nebude mít na vás tato změna dopad, protože daňové přiznání už bylo podáno.

Příklady

Pan Opička od roku 2013 užívá garáž, jejíž vlastník není znám. Dosud poplatníkem daně nebyl, tuto garáž nepřiznával. Nově se stává poplatníkem daně ze staveb a jednotek, a to na základě užívání zdanitelné stavby, jejíž vlastník není znám. Musí proto do konce ledna 2024 podat přiznání k dani
z nemovitých věcí, ve kterém přizná užívanou garáž.

Pan Šůs od roku 2017 užívá budovu obytného domu, jejíž vlastník není znám. Dosud poplatníkem daně nebyl, tuto budovu obytného domu nepřiznával. Povinnost podat přiznání mu nevznikne ani na zdaňovací období roku 2024, protože není poplatníkem daně. Budovy obytného domu mají výjimku v § 8
odst. 4 zákona o dani z nemovitých věcí, a proto uživatelé těchto zdanitelných staveb nejsou poplatníky.

Osvobození pro budovy, kde je provozována dětská skupina

Stát chce vytvářet další místa v rámci předškolního vzdělávání. Musí. Například i kvůli tomu, že zkrátil možnou dobu pobírání rodičovského příspěvku na tři roky a už teď se stává, že není místo ve školkách ani pro ty, které by na něj měli mít nárok ze zákona.

Schváleno: Rodičovský příspěvek se od příštího roku zvýší. Ale jen někomu Přečtěte si také:

Schváleno: Rodičovský příspěvek se od příštího roku zvýší. Ale jen někomu

Asi i proto budou mít od příštího roku vlastníci staveb a jednotek (a pozemků ve funkčním celku, což jsou části pozemku nutné k provozu a plnění funkce této stavby nebo jednotky) sloužících zařízením služby péče o dítě v dětské skupině nárok na osvobození od daně.

Aby mohli vlastníci osvobození uplatnit, musí podat přiznání, ve kterém uvedou nemovitost a uplatní u ní osvobození. Vždy ale jen v rozsahu, v jakém nemovitost slouží zařízení služby péče o dítě v dětské skupině. Pokud tedy není stavba užívaná dětskou skupinou jako celek, je možné uplatnit osvobození jen v rozsahu, v jakém je stavba užívána dětskou skupinou, a rozsah osvobození se stanoví z poměru, v jakém je podlahová plocha nadzemní části zdanitelné stavby podléhající osvobození k celkové podlahové ploše nadzemních částí stavby.

Musíte se „přiznat“ k užívání pozemku Státního pozemkového úřadu

Uživatelé pozemků, jež vlastní Státní pozemkový úřad, kteří s tímto úřadem nemají uzavřenu nájemní nebo pachtovní smlouvu, by měli nově podat daňové přiznání a přiznat užívaný pozemek. (Ti, kteří smlouvu mají, už poplatníky této daně jsou a budou i nadále, protože užíváním je nájem i pacht.)

To samé platí pro uživatele pozemků, jež jsou ve vlastnictví ČR a ke kterým má Státní pozemkový úřad právo hospodaření. I tito uživatelé mají nově povinnost podat daňové přiznání a přiznat daň z tohoto pozemku.

Nově vzniká povinnost podat přiznání k dani z nemovitých věcí na rok 2024 i
uživatelům pozemků, se kterými je příslušný hospodařit Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Přiznání k užívání nemovitosti vlastněné Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových

Povinnost podat přiznání k dani z příjmů nemovitých věcí vznikne od ledna také uživatelům pozemků, staveb nebo jednotek, které jsou v majetku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), kteří nemají s úřadem uzavřenou nájemní nebo pachtovní smlouvu.

Nová povinnost bude platit pro uživatele pozemku, budovy (kromě obytného domu) nebo jednotky (kromě jednotky pro bydlení).

Ti, kteří mají jako uživatelé vybraných staveb a jednotek uzavřenu nájemní či pachtovní smlouvu, zůstávají poplatníky daně z nemovitých věcí i nadále, protože užíváním se rozumí i nájem a pacht. 

Nově vzniká povinnost podat přiznání i uživatelům vybraných zdanitelných staveb a jednotek, se kterými je ÚZSVM příslušný hospodařit.

Zbývá pár měsíců pro nalezení majitelů. Poté statisíce nemovitostí propadnou státu Přečtěte si také:

Zbývá pár měsíců pro nalezení majitelů. Poté statisíce nemovitostí propadnou státu

Osvobození jen pro pozemky s imisními lesy v pásmu A a B

Vlastníci pozemku jiného druhu než je lesní pozemek, na němž se ale nacházejí lesy hospodářské pod vlivem imisí, zařazené do pásma ohrožení „A a B“ musí podat daňové přiznání a přiznat daň bez nároku na osvobození. Nově půjde nárok na osvobození přiznat pouze lesním pozemkům, tzn. pozemkům evidovaným v katastru nemovitostí v druhu lesní pozemek, na kterých se nacházejí imisní lesy „A a B“.

V zákoně totiž dojde k náhradě pojmu „pozemky určené k plnění funkcí lesa“ za pojem „lesní pozemky“. Pozemky, které budou v katastru evidované jako lesní pozemek a nacházejí se na nich pouze hospodářské lesy (pozemky s lesy ochrannými a zvláštního určení nejsou předmětem daně), bude nově možné osvobodit od daně jen v rozsahu, ve kterém se na nich nacházejí lesy pod vlivem imisí (dle lesního zákona) zařazené do dvou nejvyšších pásem ohrožení (pokud se dané osvobození vztahuje na celý pozemek, neuplatňuje se v daňovém přiznání).

Místo pozemků určených k plnění funkcí lesa, na nichž se nacházejí lesy hospodářské pod vlivem imisí zařazené do dvou nejvyšších pásem ohrožení, tedy budou nově osvobozeny jen lesní pozemky v rozsahu, ve kterém se na nich nacházejí zmíněné lesy pod vlivem imisí (dle lesního zákona) zařazené do dvou nejvyšších pásem ohrožení.

dan_z_prijmu

Pozemky určené k plnění funkcí lesa mohou být evidovány v katastru s jiným druhem pozemku než lesní pozemek. A proto, pokud poplatník na rok 2023 pozemek osvobozoval, protože jde o pozemek určený k plnění funkcí lesa, na němž se nacházejí lesy hospodářské pod vlivem imisí zařazené do dvou nejvyšších pásem ohrožení, ale nejedná se pozemek evidovaný v katastru jako lesní pozemek (například se jedná o pozemek druhu ostatní plocha), vzniká povinnost podat přiznání, ve kterém přizná daný pozemek bez nároku na osvobození.

Příklad

Pan Novák vlastní pozemek evidovaný v katastru jako ostatní plocha, který je dle lesního zákona pozemkem určeným k plnění funkcí lesa. Jelikož se na pozemku nacházejí lesy hospodářské pod vlivem imisí zařazené do
dvou nejvyšších pásem ohrožení, požívaly osvobození a pan Novák je do daňového přiznání neuváděl. Nově se ale osvobození na tento druh pozemku nevztahuje, neboť jsou osvobozeny pouze pozemky druhu lesní pozemek, a to v rozsahu, ve kterém se na nich nacházejí lesy pod vlivem imisí zařazené do dvou nejvyšších pásem ohrožení. Pokud se jedná o pozemek evidovaný v katastru jako ostatní plocha, ale ve skutečnosti se na pozemku nachází les, měl by si pan Novák zajistit změnu druhu pozemku v katastru nemovitostí.

Pan Dvořák vlastní pozemek evidovaný v katastru jako lesní pozemek, na kterém se nacházejí lesy hospodářské pod vlivem imisí zařazené do dvou
nejvyšších pásem ohrožení. Vzhledem k tomu je pan Dvořák do daňového přiznání neuváděl. A z titulu změny osvobození mu nevznikne povinnost podat daňové přiznání, protože vlastní pozemek evidovaný jako lesní pozemek, na kterém se nacházejí lesy pod vlivem imisí podle lesního zákona zařazené do dvou nejvyšších pásem ohrožení, a proto osvobození stále platí.

Osvobození pozemků v národním parku v zóně přírodě blízké

Nově se bude nárok na osvobození od daně vztahovat i na pozemky v národním parku v zóně přírodě blízké. Dochází totiž k rozšíření osvobození od daně z pozemků území zvláště chráněných podle předpisů o ochraně přírody a krajiny. Vlastníci pozemků, které se nachází v národním parku v zóně přírodě blízké, si tak budou moci v podaném daňovém přiznání uplatnit nově nárok na osvobození.

Pan Novák se stal v roce 2022 vlastníkem pozemku v národním parku zařazeném do zóny přírodě blízké a na rok 2023 podával přiznání, v němž tento
pozemek přiznal. Nově si pan Novák může od roku 2024 uplatnit osvobození. Musí ale znovu podat přiznání k dani z nemovitých věcí, ve kterém předmětný pozemek uvede a uplatní u něj osvobození.

Zdroj příkladů: Finanční správa ČR

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).