Úrokové sazby se opět zvyšují. Dobrá zpráva pro spoření, ale špatná pro úvěry (dopady a komentáře)

Bankovní rada ČNB na svém jednání ve čtvrtek 4. 11. 2021 zvýšila úrokové sazby, jejich zvýšení nastane o den později v pátek 5. 11. 2021. Kurz koruny k euru na rozhodnutí ČNB posílil o 15 haléřů na 25,40 CZK/EUR.

Nové úrokové sazby

• 2,75 % p.a. – dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba), zvýšení je o 125 bazických bodů (od 1. 10. 2021 do 4. 11. 2021 byla 1,50 % p.a.)
• 1,75 % p.a. – diskontní sazba
• 3,75 % p.a. – lombardní sazba

Důsledky

Zvýšení repo sazby z 1,50 % p.a. na 2,75 % p.a. bude mít logicky za následek výrazné zdražení hypoték, které už nebude takřka možné pořídit pod sazbu 4 % p.a., protože bankám musí zůstat i prostor pro úrokovou marži (viz článek Levnější už letos nebudou. Hypotéky však stále lze pořídit pod 3 % p.a.).

Na druhé straně to otevírá prostor pro další zvyšování úrokových sazeb depozitních produktů, jako jsou spořicí účty a termínované vklady, viz aktuální přehled Spoření v listopadu: kam vložit peníze? Pro stavební spoření naopak nastanou horší časy, protože i se státní podporou se jeho efektivní úroková sazba pohybuje okolo 3,50 % p.a., což při 6leté povinné fixaci už nebude tak atraktivní spořicí nástroj (pokud však nepotřebujete úvěr).

Inflace v září 2021 byla meziročně 4,90 %, reálně je však vyšší.

Vyšší úrokové sazby by měly vést k posílení kurzu koruny, což zlevní import a tím zmírní i dováženou inflaci ze zahraničí. Zároveň se však zhorší podmínky pro poskytování úvěrů. Výrazně horší situaci mohou očekávat lidé, kteří se chystají refinancovat své hypotéky. Zároveň se prodraží financování státního dluhu.

Vzhledem k výrazně rozdílnému nastavení úrokových sazeb v České republice a v eurozóně lze očekávat, že do naší ekonomiky bude proudit spekulativní kapitál. Vyšší úrokové sazby mohou mít negativní dopad na realizaci investic. Ochlazení lze očekávat hlavně na realitním trhu.

Komentáře

Miroslav Novák, analytik, AKCENTA CZ

Ve vší úctě k dnešnímu rozhodnutí bankovní rady ČNB, opatrnější postup ohledně zvyšování sazeb by podle mě byl namístě, protože centrální bankéři momentálně balancují na hodně tenkém laně mezi inflací a křehkostí hospodářského oživení. Domnívám se, že pokud by bankovní rada v listopadu zvýšila sazby pouze o 25, případně 50 bazických bodů, tak by tím dala jasně najevo, že nebere na lehkou váhu prudký růst inflace, ale zároveň by signalizovala, že si je vědoma rizik na straně hospodářského oživení. Kromě toho by pod tak silný tlak nedostávala podnikový sektor, který v letošním roce bojuje s velmi rychle rostoucími cenami vstupů.

Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities

Ani astronomické zvyšování úrokových sazeb nedokáže odvrátit zdražování, které nás do konce letošního roku čeká. Dává nám však naději, že se růst cen zbrzdí v příštím roce.

Tomáš Volf, Project & Communication Specialist, Citfin – Finanční trhy a Citfin, spořitelní družstvo

Problém zůstává v tom, že pouze banky zemí V4, kromě Slovenska, jelikož to platí eurem, sazby zvyšují. Ostatní světové centrální banky své úroky drží v blízkosti nuly ve snaze podpořit ekonomický růst. ČNB se snaží vyššími sazbami zkrotit inflaci. Ta je však z velké části dovezená. Její zdroj neleží v české ekonomice, proto s ní čeští centrální bankéři mnoho nenadělají. Nepříjemným vedlejším efektem této snahy jsou drahé úvěry. Vyšší sazby povedou k nižší ochotě firem investovat, jelikož prorůstové projekty mohou být odloženy právě z důvodu příliš drahého financování. Podobně jsou na tom i koncoví spotřebitelé. Ti budou odkládat pořízení zboží dlouhodobé spotřeby právě kvůli vysokým úrokům.

Jakub Seidler, hlavní ekonom, Česká bankovní asociace 

I přes rychlé zvyšování sazeb stále platí, že tento nástroj bude inflaci brzdit velmi pomalu, protože jeho vliv na inflaci je v horizontu alespoň jednoho roku. V krátkém pohledu by mohla mírně pomoct silnější koruna, ta vzhledem k razantnějšímu zvýšení sazeb posílila k 25,4 Kč za euro, nicméně obecně na rychlé zvyšování sazeb ze strany ČNB reaguje poměrně omezeně. Zvyšování sazeb má však také signalizační efekt, aby se inflační očekávání v ekonomice neusazovala, a to složitější a nákladnější by bylo inflaci následně tlumit.

Trh nyní čeká, že sazby centrální banky půjdou dále nahoru, a během prosincového a únorového jednání se dostanou k 3,5% hranici. Růst sazeb kulminuje v polovině příštího roku, poté však je trh ohledně dalšího zvyšování sazeb již skeptický.

Z pohledu inflace ČNB výrazně revidovala svůj výhled a očekávaná hodnota 5,6 % pro příští rok tak nyní patří spíše mezi ty vyšší na trhu. Inflace by měla kulminovat v prvním čtvrtletí 2022 s hodnotou poblíž 7 %. Naopak inflace pro příští měsíce jsou ovlivněny poklesem DPH na energie, ČNB tak čeká říjnovou inflaci na 5,5 %, mírné zpomalení v listopadu a poté zrychlení v prosinci tak 5,6 %.

Libor Vojta Ostatek, zakladatel společnosti Golem Finance

Ačkoliv nárůst sazeb ČNB ovlivňuje vývoj cen hypoték nepřímo, očekáváme, že toto zvýšení sazeb spustí další kolo zdražování. Nasvědčuje tomu i pokračující růst ceny zdrojů, kdy 5letý úrokový swap je již nad 3 procenty. 10letý swap je v tuto chvíli je o 35bps levnější (2,75), což indikuje, že hypotéky s delší fixací nad 7 let by měly zdražovat o něco pomaleji než např. úvěry s 3– a 5letou fixací.

Petr Sklenář, hlavní ekonom, J&T BANKA

Zvýšení sazeb o 125 bazických bodů je v historii ČNB naprosto mimořádné, vyšší zvyšování sazeb nastalo pouze v roce 1997 během měnové krize. Posledních 23 let ČNB vždy zvyšovala sazby jen o 25 bazických bodů, ale poslední 2 kroky (75 bb v září a 125 bb v listopadu) jsou extrémní. To ukazuje sílu signálu, který bankovní rada se snaží vyslat. Současně je i mimořádná a navíc rostoucí míra názorového rozkolu uvnitř bankovní rady. Pět členů bankovní rady hlasovalo pro dramatické zvyšování sazeb a současně 2 členové opakovaně hlasovali proti jakémukoliv zvyšování sazeb. Takové názorové rozpětí v bankovní radě ČNB pravděpodobně nikdy nebylo.

Celkové vyznění tiskové konference a nové prognózy je jestřábí. ČNB znova vyslala důrazný signál, že boj se zvýšenou inflací považuje za prioritu, a to i přes zhoršování výhledu pro ekonomický růst. Již na dalším zasedání (22. prosince) bankovní rada může 2T repo dostat nad 3 % (zvýšení o 50 bodů; 2,75 % ⇒ 3,25 %). Trh navíc čeká, že již během 1Q/22 se tržní úrokové sazby dostanou na dosah 4 %.

Martin Gürtler, ekonom Komerční banky

S inflací kolem pěti procent a potenciálem jejího dalšího růstu není sporu o tom, že je třeba úrokové sazby dále zvyšovat. Je však také nezbytné bavit se o tom, jak rychle jednotlivé kroky činit, a hlavně kam až se zpřísňováním měnové politiky zajít. Česká ekonomika teď opět čelí zvýšené míře nejistoty v souvislosti s přetrvávajícími problémy v automobilovém průmyslu a s obnoveným šířením koronaviru. S velkou částí rychlého růstu spotřebitelských cen navíc ČNB nic nenadělá, a to je potřeba si přiznat. Není sice pravdou, že současná inflace souvisí pouze s externími faktory, jejich podíl je však významný. Rychle rostoucí ceny materiálů a energií se do spotřebitelských cen budou pravděpodobně promítat bez ohledu na výši sazeb. Vlivem evropské zelené politiky a příklonu od globalizace k regionalizaci ekonomik se může stát, že inflace se bude nad cílem ČNB nacházet delší dobu.

Prof. Lubor Lacina, Ústav financí, Mendelova univerzita v Brně, Zakladatel a ředitel think tanku Mendelova evropského centra

Čím je současná doba bezprecedentní z pohledu měnové politiky? Od krize eurozóny v letech 2008–2009 se úrokové sazby pohybovaly blízko nule. Centrální banky ‚pouštěly‘ do ekonomiky velké objemy peněz. Vláda zvyšovala v reakci na pandemii covid-19 své výdaje. Kombinace dlouhodobé politiky lehce dostupných peněz a velkorysých výdajů státu vede k obavě a růstu cenové hladiny. ČNB tak nezbývá nic jiného než dát trhům jasný signál, že dlouhodobě vyšší inflaci, než je její vlastní inflační cíl, nechce dopustit. Je ovšem otázkou zda malá otevřená ekonomika zapojená do globálního obchodu a kapitálových toků může být ve své snaze úspěšná. Dokud se tedy inflace nevrátí zpět ke 2 %, můžeme očekávat další zvyšování úrokových sazeb i na dalších zasedáních bankovní rady ČNB.

Pavel Peterka, hlavní ekonom, Roklen Holding

Navýšení 2T repo sazby o 125 bodů na 2,75 % dostalo tuto sazbu do intervalu tzv. neutrální úrokové míry, která se dle odhadů nachází mezi 2,5 až 3 procenty. ČNB tak jistě akcentovala rizika růstu inflačních očekávání vlivem akcelerující inflace, která bude dle našich odhadů pozvolna zpomalovat až v průběhu dalšího roku. Pro českou korunu je takto silné utažení měnové politiky silným fundamentem pro její posilování. Je však stále nutné mít na paměti, že koruna patří mezi rizikovější měny, které při zhoršování globální nálady oslabují. Pravděpodobnost zhoršování globální tržní nálady je přitom relativně vysoká vlivem rostoucího počtu nových případů nákazy virem covid-19 a stále trvající situace ohledně nedostatku výrobních vstupů a drahých energií.