Zaměstnankyně pracovala jako referentka obecního úřadu. Vedle toho také zastávala pozici na Poště Partner, jak už to na vesnicích nebo malých městech v praxi bývá.
Jak vypadalo fyzické napadení kolegyň
Zaměstnankyně v prostorách Pošty Partner (v době, kdy byla dočasně uznána práce neschopnou, ale dostavila se na pracoviště pošty, aby pomohla zastupující pracovnici dohledat doklad k reklamaci uplatněné zákazníkem) fyzicky napadla jinou zaměstnankyni obce.
A to poté, co byla dotázána ohledně dokladů účetní uzávěrky a současně byla vyzvána k předvedení osobní tašky, kam měla údajně ukládat movité věci z prostoru trezoru.
To zaměstnankyně zřejmě vyhodnotila jako mimořádnou drzost a útok na svou osobu, a tak začala křičet. Opakovaně udeřila do hlavy zaměstnankyni, která ji svým dotazem vyprovokovala. Poté udeřila i osobu, která se snažila tyto dvě ženy od sebe odtrhnout.
Po několika dnech od incidentu obec rozvázala s touto zaměstnankyní pracovní poměr jeho okamžitým zrušením.
Iniciátorka rvačky dostala pokutu, přesto to nestačí na vyhazov na hodinu
Zmíněné extempore bylo projednáno v přestupkovém řízení před městským úřadem okresního města. Ten uložil iniciátorce fyzické potyčky pokutu ve výši 4000 Kč za přestupek proti občanskému soužití. Jeho rozhodnutí posvětil i odvolací orgán, a to krajský úřad.
Asi byste čekali, že okamžité zrušení pracovního poměru napadené soudní žalobou bude shledáno platným a žaloba na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru bude naopak zamítnuta.
Je navíc pravda, že napadení kolegy nebo zákazníka zaměstnavatele je považováno za důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru.
Situaci ale nelze vidět černobíle, z pravidla existují i výjimky. O jednom takovém případu už jsme v minulosti informovali.
Co všechno vedle ženských pletich vyznělo ve prospěch vyhozené zaměstnankyně
Jak soud prvního stupně, tak i soud odvolací rozhodly a posoudily okamžité zrušení pracovního poměru jako neplatné. Soudy přihlédly k tomu, že k incidentu došlo bezprostředně v časové souvislosti s tím, že se zaměstnankyně dozvěděla o úmyslu zrušit pro nadbytečnost místo referenta obecního úřadu, které zastávala.
Incidentu navíc předcházelo pletichaření mezi zaměstnankyněmi. Jedna z nich informovala na poště jinou, která zastupovala právě žalobkyni, o jejíž pracovní poměr nám jde, o jejím údajném zákazu přístupu na pracoviště v nepřítomnosti jiného zaměstnance obce.
Přitom starosta u soudu popřel, že by takový zákaz vydával. Navíc paní, která lživou informaci šířila, byla ve stejném postavení jako zaměstnankyně, o níž jde, nebyla její nadřízenou. Nebyla proto oprávněna dotazovat se jí, proč přišla na poštu, když je v pracovní neschopnosti a má povoleny vycházky v jinou dobu. Ani nebyla oprávněna ji žádat, aby jí ukázala věci, které si dává do tašky.
Soud proto přihlédl k arogantnímu chování jiných zaměstnankyň a k tomu, že žalobkyně byla k incidentu vyprovokována.
Co je třeba zvažovat ohledně platnosti okamžitého vyhazovu
Především soudy přihlédly k tomu, že u propuštěné zaměstnankyně se jednalo o mimořádné vybočení z jejího chování, když byla jinak od samého počátku pracovního poměru hodnocena hodnocena pozitivně a dobře vycházela se spoluzaměstnanci.
Nejednalo se tedy o natolik závažné porušení, aby nebylo možné po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby žalobkyně mohla setrvat v práci až do uplynutí výpovědní doby. Jinak řečeno, zaměstnavatel mohl přistoupit k méně přísnému opatření, totiž k výpovědi pro porušení pracovní kázně, namísto k okamžitému zrušení pracovního poměru pro porušení kázně.
V daných souvislostech porušení pracovní kázně nedosáhlo té nejvyšší intenzity, kterou zákoník práce rozeznává, totiž porušení zvlášť hrubým způsobem, aby odůvodňovalo okamžité zrušení pracovního poměru.
Zaměstnavatel měl volit výpověď namísto vyhazovu na hodinu
K okamžitému zrušení pracovního poměru může zaměstnavatel přistoupit jen tehdy, jestliže okolnosti případu odůvodňují závěr, že po něm nelze spravedlivě požadovat, aby pracovníka zaměstnával až do uplynutí výpovědní doby.
Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení ze dne 22.07.2025, zhodnotil (spis. zn. 21 Cdo 1154/2025), že nižší soud přihlédl k okolnostem případu, jak jsme si je shora uvedli:
- k incidentu došlo bezprostředně v časové souvislosti s informací o úmyslu zaměstnavatele ji propustit pro nadbytečnost – zrušit místo referenta obecního úřadu, které zastávala,
- v návaznosti na šíření smyšlené informace o zákazu přístupu zaměstnankyně na pracoviště v nepřítomnosti jiného zaměstnance, kterou starosta popřel,
- po provokaci ostatních zaměstnankyň, které nebyly ke svému jednání nijak kompetenčně oprávněny.
Okolnosti případu proto neodůvodňují závěr a hodnocení, že fyzické napadení kolegyně je důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru a že po zaměstnavateli (obci) nelze spravedlivě požadovat, aby žalobkyni zaměstnávala až do uplynutí výpovědní doby (pokud by obec volila místo okamžitého zrušení pracovního poměru výpověď.)
Takový je verdikt vrcholného soudu – Nejvyššího soudu ČR. Zaměstnankyni proto vzniká nárok na odškodnění za neplatné rozvázání pracovního poměru, pokud se jej bude domáhat.
ČLÁNKY DO MAILU