Na redakci serveru Měšec.cz se obrátila mladá maminka Zuzana V., která by s ostatními čtenáři ráda sdílela zkušenost ohledně přeplatku na nemocenské. Ten jí vznikl poté, co její zaměstnavatel odeslal okresní správě sociálního zabezpečení špatné podklady pro určení denního vyměřovacího základu, ze kterého se dávka vypočítává. Zuzana tak šest měsíců pobírala vyšší nemocenskou, což v součtu udělalo přeplatek zhruba 65 000 korun.
Při výpočtu nemocenské se vychází z denního vyměřovacího základu, kterým je průměr hrubých příjmů obvykle za předcházející rok rozpočtený na dny. Nemocenská se pak vypočte jako 60 procent denního vyměřovacího základu, který je ovšem ještě snížený prostřednictvím určitých redukčních hranic. Při dlouhodobé nemoci se výše nemocenské ještě dál přepočítává.
Pro kontext ještě uveďme, že Zuzana před nástupem na nemocenskou (z důvodu rizikového těhotenství) čerpala neplacené volno a dobírala rodičovský příspěvek na první dítě. Z nemocenské měla plynule přejít na peněžitou pomoc v mateřství.
V ten moment ovšem přišel telefonát z okresní správy sociálního zabezpečení o zmíněném přeplatku. Řešení navržené pracovnicí OSSZ: strhnout přeplatek z peněžité pomoci v mateřství. Což by pro Zuzanu znamenalo výpadek mateřské na čtyři a půl měsíce.
Následovalo kolečko telefonátů s úřadem a zaměstnavatelem. Zuzana se zkusila dohodnout s vedením firmy, zda by nebylo možné uhradit přeplatek na půl, což zaměstnavatel odmítl.
OSSZ až později informovala Zuzanu o možnosti zahájit správní řízení se zaměstnavatelem. Podle pracovnice úřadu by na základě správního řízení musel dlužnou částku nejprve uhradit zaměstnavatel, následně by ji ale nejspíš vymáhal po Zuzaně. Případně by prý bylo možné zahájit oficiální správní řízení proti zaměstnavateli, přičemž celou dlužnou částku by rovnou zaplatila Zuzana. Vzhledem k blížícímu se termínu porodu se tedy Zuzana rozhodla celou záležitost rychle ukončit, sáhnout do úspor a přeplatek uhradit.
Zeptali jsme se proto České správy sociálního zabezpečení i právníka, kdo je podle zákona o nemocenském pojištění za přeplatek odpovědný a jak správně přeplatek vrátit.
Dobrá víra roli nehraje
V tomto případě jasně chyboval zaměstnavatel a zaměstnankyně byla patrně v dobré víře, že jí příspěvek náleží v plné výši. Vždycky nicméně platí, že pokud vzniká přeplatek, má OSSZ právo jej vyžadovat zpět. Z logiky věci pak vyplývá, že by jej měla požadovat po osobě, které byla částka vyplacena, tedy po zaměstnankyni. A to i v případě, kdy danou situaci nijak nezavinila,
vysvětluje advokát Ondřej Preuss z online právní poradny Dostupný advokát.
Pokud jde o odpovědnost za přeplatek, zákon o nemocenském pojištění (§124) připouští, že kromě pojištěnce může být chyba i na straně jiné fyzické či právnické osoby. Odpovědnost na straně příjemce by podle zákona měla být hlavně v momentě, kdy musel z okolností předpokládat, že dostává dávku v nesprávné výši, nebo sám zavinil, že se dávka vyplácela neprávem. Což byl ostatně i argument zaměstnavatele, kterého Zuzana s celou záležitostí konfrontovala – měla jste to tušit.
To, že jí výše dávky nebyla zřejmá a domnívala se, že ji čerpá po právu, by podle advokáta Zuzana dokazovala jen těžko. V případě takzvaného bezdůvodného obohacení obecně dobrá víra nehraje příliš roli. Pokud by se celá záležitost například dostala před soud, výsledek by velmi pravděpodobně dopadl v její neprospěch. Vzhledem k tomu, že do celé nepříjemné situace dostal zaměstnankyni její zaměstnavatel, a navíc se nacházela v několika citlivých a náročných obdobích (rodičovská dovolená, nemocenská, mateřská dovolená), bylo by od něj fér, aby určitou část vráceného přeplatku zaměstnankyni poskytl. Právní nárok ale v daném případě nejspíše nevzniká,
myslí si Preuss.
Kolik dělá Zuzanin skutečný vyměřovací základ pro výpočet dávek nemocenského pojištění, Zuzana zjistila až z mateřské. Raději jsem se ještě na OSSZ dvakrát přeptala. Předtím mě to opravdu nenapadlo, tak nějak jsem předpokládala, že všichni vědí, jak dělat svoji práci. Smutné je, že se vzhledem k vyšší nemocenské manžel nevešel do limitu pro nárok na slevu na manželku na dani. Takže jsme de facto byli v minusu ještě o dalších skoro pětadvacet tisíc korun,
uzavírá svou zkušenost čtenářka.
Domluvte si splátkový kalendář
Za kratší konec v obdobných případech tedy většinou tahá příjemce dávky. Jaký je ale správný postup pro vrácení přeplatku? Lze jej opravdu strhnout z jiné dávky? Tisková mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jitka Drmolová na dotaz redakce odpověděla: V případě, že příjemci dávky nemocenského pojištění za totéž období, za které vznikl přeplatek, náležela jiná dávka nemocenského pojištění, stanoví zákon, že se přeplatek na vyplacené dávce zúčtuje s dávkou nebo s jejím doplatkem, která za toto období náleží.
V Zuzanině případě ovšem nešlo o dávky vyplacené za totéž období, nemocenská měla navazovat na mateřskou. Postup správy sociálního zabezpečení, kdy se přeplatek na jedné dávce vytlouká další dávkou, v minulosti kritizovala například Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová (viz. Rozhodnutí z roku 2019).
Jak se bránit?
S řešením trablů způsobených úřady a dalšími institucemi vám může pomoci Kancelář veřejného ochránce práv. Stačí, pokud skrze formulář na portal.ochrance.cz podáte podnět. Kancelář ombudsmana by se vám následně měla do 30 dní ozvat. Kdo nerad online formuláře, můžete podnět podat také poštou či osobně.
Se zúčtováním každopádně nemusíte jakožto příjemce dávky souhlasit. Každý případ přeplatku je individuální a je třeba o něm s úřadem správy sociálního zabezpečení komunikovat. Právě proto, aby se nalezlo jeho optimální řešení,
radí mluvčí ČSSZ.
Jestliže nechcete, nebo nemůžete uhradit přeplatek najednou, lze se se sociálkou domluvit na splátkovém kalendáři. Ale pozor, pokud nezaplatíte některou ze splátek včas, povolení hrazení přeplatku ve splátkách může úřad také rychle zrušit.
A pokud si nejste jistí, zda vám chodí správně vypočtená nemocenská, vyzkoušejte naši kalkulačku: Kalkulačka nemocenské a náhrady mzdy 2024
