Hlavní navigace

Tvrdý brexit je nejhorší varianta pro všechny. Británie se mu snaží vyhnout

Aktualizováno 11. 4. 2019 16:47
Autor: Depositphotos

Brexit se řeší už od léta 2016. Ačkoli měla Velká Británie Evropskou unii opustit k 29. březnu 2019, získala odklad do 12. dubna. Ani to však nestačilo, a tak usilovala o další.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

O vývoji brexitu jsme vás na Měšci informovali již několikrát. Ačkoli původně platilo, že Velká Británie přestane být členem Evropské unie k pátku 23. března 2019, nestalo se tak. Došlo k odkladu a nyní je celá situace velmi napjatá a nejistá.

Vše odstartovalo hlasování v roce 2016

Celý případ brexit se táhne už od roku 2016. V tehdejším létě si Britové v referendu odhlasovali, že nechtějí být členy Evropské unie. Toto referendum sice pro Velkou Británii závazné vůbec nebylo, ale rozhodla se neignorovat přání svých obyvatel a začala jednat o variantách, jak by mohl brexit proběhnout.

V článku Brexit: co bude dál? Pohled finančních analytiků jsme kdysi nastínili několik možných variant, jak by odchod z EU mohl vypadat a co by se tím změnilo nejen pro české občany.

Mnohem konkrétnější představu jsme přinesli v článku Británie a hlasování o dohodě brexitu: čekají nás masové přesuny nebo imigrační procesy?

V zásadě totiž mohou nastat 3 scénáře, které si co nejstručněji připomeneme.

Scénář č. 1: Měkký brexit

Toto je nepříjemnější varianta pro všechny. Došlo by k ní, kdyby Evropská unie schválila dohodu o vystoupení z Evropské unie a tuto dohodu pak schválil i britský parlament. Podle původního plánu by tak po 23. březnu 2019 Velká Británie přestala být členem EU, ale do konce roku 2020 by byla v tzv. přechodném období (teoreticky lze toto období o 1–2 roky prodloužit).

To důležité, k čemu by došlo, je však zachování práv občanů EU, kteří žijí na území UK, a opačně zase zachování práv Britů žijících v EU.

Do konce přechodného období by pro občany EU platilo, že mohou svobodně cestovat do a z UK, pracovat tam a chovat se jako doposud. Jedinou změnou by byla nutnost elektronické registrace v aplikaci EU Settlement Scheme.

Podrobnosti o této a dalších variantách najdete v článku Británie a hlasování o dohodě brexitu: čekají nás masové přesuny nebo imigrační procesy?

Scénář č. 2: Tvrdý brexit se změkčením

Další možností je, že se EU a UK nedohodnou na podmínkách výše, ale dohodnou se alespoň na gentlemanských dohodách.

Ty by uzavřela UK buď přímo s EU, nebo s jednotlivými členskými zeměmi. Dohody by se pak týkaly například možnosti vycestovat za prací do UK a naopak, uznávání diplomů a dalších faktorů.

Tyto dohody by ale Velká Británie musela uzavřít s každou zemí zvlášť, což vyžaduje mnoho jednání a dohod. Co se navíc podaří prosadit s jednou zemí, jinde se vyjednat nemusí.

Scénář č. 3: Všichni se odstěhujte. Hned

Varianta, ke které Velká Británie poslední týdny směřuje a jen horko těžko z ní hledá cestu ven, je tzv. tvrdý brexit. Ten je pro všechny obyvatele tím nejhorším možným scénářem. 

Za původních podmínek platilo, že pokud se Velká Británie s Evropskou unií nedohodnou, přestane být Velká Británie k 29. březnu 2019 členem EU. Natvrdo, bez změkčení, dohod atd. V ten moment by na hranicích Velké Británie začaly probíhat kontroly podle pravidel WTO (World Trade Organization – Světová obchodní organizace). V praxi to znamená kolony na silnicích a v přístavech.

Pro občany EU pracující ve Velké Británii a pro Brity žijící a pracující v EU by nastala velká nejistota. Britové by se dnem opuštění UK z EU museli vrátit z EU do své země. A stejně tak evropané žijící v EU s jinou státní příslušností. To se teoreticky týká až 6 milionů lidí, kteří by se museli masově přesunout.

Aby k tomuto scénáři nedošlo, musely by jednotlivé země EU a stejně tak UK občanům EU udělit přechodné povolení k pobytu a přechodné pracovní povolení. Pak by se buď EU a UK dohodly a vyjasnily postavení občanů, nebo by se k občanům EU v UK a k Britům v zemích EU přistupovalo jako k občanům třetích zemí. Tedy by museli dodatečně procházet stejnými imigračními systémy jako občané ze zemí mimo EU. A museli by nově získat povolení k pobytu a pracovní povolení.

Anketa

Mělo by Spojené království vystoupit z EU?

50 %
12 %
38 %
Odpovědělo 164 čtenářů.

K 23. 3. 2019 UK z EU neodešla

Nakonec k žádné ze tří výše uvedených variant nedošlo. Rozhodný den totiž byl v pátek 29. března 2019 a Velká Británie z EU nevystoupila.

Členské země povolily Velké Británii zůstat členem do pátku 12. dubna 2019. Tedy do zítřejšího dne. Pokud by Dolní sněmovna na třetí pokus schválila dohodu o odchodu z EU, mohla být lhůta prodloužena do 22. května 2019. K tomu ale bohužel opět nedošlo. Dohoda byla v lednu a březnu opakovaně odmítnuta a byla odmítnuta i napotřetí.

Britská premiérka Theresa Mayová si je vědoma toho, že tvrdý brexit bez dohody není šťastným řešením. V pátek 5. dubna 2019 tak požádala předsedu Evropské rady Donalda Tuska o další, v pořadí druhý odklad brexitu.

Ve středu 10. dubna 2019 také Theresa Mayová na mimořádném summitu EU žádala o odklad brexitu do 30. června 2019. S tím ale nesouhlasí Donald Tusk, který jako lepší řešení vidí průžný odklad brexitu do 30. března 2020. Ovšem s tím, že když si Velká Británie odsouhlasí již několikrát odmítanou dohodu, odejde z EU k prvnímu dni následujícího měsíce. Může tedy odejít kdykoli do 30. března, záleží na tom, jak se podaří dohodu prosadit.

Nakonec dopadlo středeční jednání summitu tak, že odchod Velké Británie z EU je odložen až do 31. října 2019.

Tonoucí se stébla chytá

Britové se na poslední chvíli snaží tvrdému brexitu zabránit, jak mohou. V pondělí 8. dubna 2019 britská Sněmovna lordů schválila návrh zákona, který vylučuje variantu tvrdého brexitu, tedy odchodu z EU bez dohody v pátek 12. dubna.

Návrh operuje s tím, že britská premiérka musí vyjednat odklad, pokud by tvrdý brexit hrozil. A dává poslancům možnost upravit délku odkladu brexitu, pokud by premiérka dohodu nevyjednala.

Tento návrh zákona parlamentní komora přijala s určitými změnami, a tak se vrátil ke schválení do Dolní sněmovny.

Anketa

Měla by Česká republika vystoupit z EU?

Příprava na eurovolby

Pokud by Velká Británie odešla z EU před 23. květnem 2019, žádné volby do evropského parlamentu by se jí netýkaly. V současné chvíli ale bohužel není nic jisté, a Velká Británie tak začala podnikat zákonem stanovené kroky k účasti na květnových volbách. 

Tiply_tip_2019

Poslanci už toho mají dost

O tom, že v poslanecké sněmovně v UK to vře, svědčí i fakt, že poslanci Konzervativní strany chtěli ve středu 10. dubna provést neformální hlasování o odstoupení Theresy Mayové z funkce předsedkyně Konzervativní strany a případně i z premiérské funkce ve vládě.

Hlasování ale nemá žádný reálný dopad, protože by bylo nezávazné a premiérka by se jím vůbec nemusela řídit.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).