Brexit: co bude dál? Pohled finančních analytiků

Brexit proběhl a Britové si odhlasovali, že chtějí z Evropské unie vystoupit. Tato zpráva světem financí a akcií citelně zahýbala. Vliv má ale i na Českou republiku.

Dle údajů, které zveřejnil Český statistický úřad, činil v roce 2016 dovoz z Velké Británie do České republiky 68 miliard korun. Náš vývoz do Spojeného království byl dokonce ještě vyšší, a to v hodnotě 166,3 miliardy korun.

Případný odchod Velké Británie z EU by ale měl vliv i na Brity, kteří žijí v České republice. V roce 2015 jich zde žilo 5966. Zaměstnání zde našlo 4744 Britů, navíc 1473 z nich zde podniká na živnostenský list.

Najdeme tu ale i studenty. Na českých vysokých školách studovalo k 31. 12. 2016 přes 500 britských studentů. A Češi si Brity také berou, byť je takových případů méně než desetina. V roce 2015 zde bylo 260 svateb, kdy si Češka brala za manžela Brita.

Jak tedy vypadá aktuální situace?

Kapitálové trhy už zapomněly

Na konci července se situace téměř zcela uklidnila. Situace na kapitálových trzích napovídala tomu, že zde se již na brexit a výsledky referenda zapomnělo.

Britský akciový index vymazal všechny ztráty, a to již ve středu 29. června 2016. Česká a německá burza umazaly už polovinu ztrát. A americká burza je dokonce jen 2 % od ročních maxim. Aktuálně se tak česká koruna a britská libra obchodují na podobných úrovních, na které se propadla po panických výprodejích.

Referendum není závazné

Ačkoli si Britové v referendu odhlasovali, že chtějí z Evropské unie vystoupit, není referendum právně závazné. Pokud by se však Velká Británie rozhodla, že z EU přece jen vystoupí, musela by tak učinit aktivací článku 50 Lisabonské smlouvy. Ta určuje podmínky, za kterých je možné EU opustit. Akciovými trhy ale může zahýbat i to, kdy se Velká Británie rozhodne tento článek aktivovat.

Pakliže novým premiérem po Davidu Cameronovi bude odpůrce brexitu, je dost dobře možné, že bude s aktivací článku 50 Lisabonské smlouvy čekat až do roku 2020 po řádných parlamentních volbách. To by mohlo mít za následek jednak prodloužení nejistoty, ale také paradoxně klid na akciových a komoditních trzích, které mají tendenci zapomínat na dlouhotrvající potenciální rizika a spoléhat na pomoc centrálních bank. Tak možná začínají přemýšlet investoři i nyní. Jak jinak si vysvětlit, že například britský akciový index za tři dny umazal všechny ztráty, které po referendu nabral? říká Tomáš Menčík, analytik společnosti Cyrrus.

Podle Tomáše Menčíka nás momentálně bude čekat několik týdnů, jejichž scénář bude vypadat následovně: Evropští politici budou tlačit na co nejrychlejší rozhodnutí Velké Británie, ta ovšem bude hrát o čas. A mezi řádky to vypadá, že Evropa se rychle smiřuje s tím, že brexit bude velmi pomalý proces.

Krize z roku 2008 nehrozí

Začátkem července 2016 došlo na finančních trzích k prudkému poklesu a teoreticky bychom paniku již mohli mít za sebou. Přispěla tomu i intervence centrálních bank, například Bank of England a Swiss National Bank. Díky nim se trhy více méně stabilizovaly.

Ačkoli ale došlo ke stabilizaci trhu, volatilita zůstává vysoká. A dle prognóz bude vysoká i několik následujících týdnů. Není proto pochyb, že investoři budou i nadále investovat do bezpečných přístavů, jako je zlato nebo japonský jen. Libra je pravděpodobně první obětí brexitu a v případě, že dojde k rychlé dohodě o faktickém odchodu UK z EU, může se rychle vrátit k původním hodnotám, říká Christopher Dembik, ekonom Saxo Bank.

Podle Dembika je však scénář nové finanční krize naprosto vyloučený. Investoři si jsou dobře vědomi, že současná situace nemá nic společného s krizí v letech 2007–2008. Evropský bankovní sektor je pevný, a to zejména v klíčových zemích, dodává. Stejně tak podle něj nehrozí ani riziko nedostatku likvidity.

Koncem června 2016 si ale těžkým obdobím prošly i bankovní akcie. Důvodem byla především obava z toho, že výsledky referenda by mohly tento sektor zasáhnout nejsilněji.

Firmy už podnikají kroky

Britové z EU ještě nevystoupili, ale některé firmy a společnosti už teď podnikají kroky, jako by tomu tak bylo. Případně pracují se scénářem, že se tak stane.

Například telekomunikační společnost Vodafone začala již nyní připravovat přesun svého sídla mimo Velkou Británii. Firma Siemens se rozhodla odložit své plány na vybudování větrné elektrárny ve Velké Británii.

Všechny 3 velké ratingové agentury snížili úvěrový rating Velké Británie. Evropská centrální banka oznámila, že očekává pokles evropského HDP o 0,5 %.

A své chování mění i samotní Britové. Počet těch, kteří si přejí pracovat mimo svou rodnou zem, vzrostl od brexitu na dvojnásobek. Zároveň prudce roste zájem Britů o irské, francouzské či španělské občanství.

Jako příklad může posloužit i to, že britský premiér David Cameron nebyl přizván na jednání vrcholných představitelů Evropské unie, které se konalo 29. června 2016.

Jak by to vypadalo po vystoupení?

Za předpokladu, že by Velká Británie Evropskou unii skutečně opustila, měla by tato akce dopady i na běžné občany. A ne zrovna příjemné. Jejich souhrn zpracovala společnost Cyrrus.

Podle vládních odhadů by zaniklo až 1 500 000 pracovních míst. Dalších 3 400 000 pracovních míst by se ocitlo v ohrožení, jelikož závisí na exportu Velké Británie.

Brexit bude mít samozřejmě vliv i na HDP. V extrémním případě by meziroční pokles mohl dosáhnout i 9,5 %. Realističtější scénáře ale zatím uvažují pokles spíše o 2–3 %.

Velká Británie by samozřejmě přišla i o část svých příjmů. 15 % jejího HDP je tvořeno exportem do Evropské unie. Po jejím opuštění by však o část těchto příjmů přišla.

Mohla by Británie zůstat?

Výše zmíněný scénář není příliš příznivý. Téměř to vypadá, že ačkoli si Britové zvolili odchod z EU, zaplatí za něj mnoha nepříjemnostmi a těžkostmi. Nabízí se tedy otázka. Šlo by vše ještě vrátit? Mohla by Velká Británie v Evropské unii zůstat, aby se na vše tak nějak zapomnělo a bylo vše při starém? Teoreticky ano, variant je podle analytika Tomáše Menčíka několik:

• Nová vláda či parlament Velké Británie odmítnou uznat výsledky referenda a nebudou se jím řídit.
• Referendum by se opakovalo.
• Žádost o vystoupení z EU by se vzala zpět v průběhu vyjednávání, pokud by s tím všech 27 zemí souhlasilo.
• Vyjednají se nové podmínky členství mezi Velkou Británii a Evropskou unií.
• Podá se nová žádost o členství poté, co uplyne dvouleté období po podání žádosti o vystoupení.

Podle Tomáše Menčíka je však pravděpodobnost jakékoli z těchto variant velice nízká. Referendum, zdá se, skutečně nasměrovalo Velkou Británii mimo Evropskou unii. Zastánci brexitu nemají jasný plán, co dál. A nejistotu mají investoři nejméně rádi. Čím déle se odchod Velké Británie z EU bude vyjednávat, tím déle to bude udržovat nejistotu a tím větší škody může celý brexit napáchat. A to nejen finanční, ale také reputační a existenciální. Evropa musí rychle ukázat, že brexit nebude zadarmo a případní další odpadlíci by to neměli vůbec jednoduché. Pokud ani zastánci brexitu neví, co bude dál, pak to nemohou vědět ani investoři. Je proto třeba pracovat se scénáři, 95 % z nich by ale mělo počítat s brexitem. Cesta zpět je pouze v rovině teorie, uzavírá Tomáš Menčík.

Co bude dál? Varianty

Jak se zdá, varianta, že by Velká Británie nakonec zůstala v EU, je spíše nereálná. Zaměřme se tedy na to, jaké jsou reálné možnosti. Velká Británie Evropskou unii opustí. Jak by to mohlo vypadat? Scénáře připravil Aleš Prandstetter, hlavní investiční stratég ČSOB Asset Management.

1. Norský model – Možných variant, jak si Unie upraví pravidla hry s odcházejícím členem, existuje hned několik, nicméně je pravděpodobné, že se díky významu Británie bude vyjednávat individuálně. Nejširší variantou je tzv. norský model. Ačkoliv není tato severská země členem EU, patří do Evropského hospodářského prostoru (EHP), na základě čehož se účastní volného pohybu zboží, služeb, kapitálu a také osob, včetně zaměstnanců. Norsko také přispívá do evropských rozpočtů a musí implementovat velkou část evropské legislativy, aniž by mělo právo o ní hlasovat. Pokud by Británie zvolila tento model, můžeme předpokládat, že ekonomické následky brexitu budou minimální. Pro mnohé odpůrce Unie by ale takové řešení bylo vlastně pouze formální.
2. Švýcarská inspirace – O něco volnější vztahy s EU má Švýcarsko. Není členem EHP a své vztahy s Unií upravuje více než stovkou bilaterálních dohod, jejichž vyjednání ovšem trvalo desítky let. Švýcaři sice mohou, na rozdíl od Norů, omezovat zaměstnávání občanů Unie na svém území, přesto musí výměnou za vstup na unijní trh přebírat část legislativy a také přispívat do evropských rozpočtů. Pokud by se Británie vydala touto cestou, můžeme očekávat krátkodobé a střednědobé dopady na obou stranách do doby, než budou všechny dohody finalizovány. Významně zasaženou oblastí by byla zaměstnanost, případně přístup britských občanů do veřejných zdravotních systémů v EU.
3. Dohoda o volném obchodu – Minimální variantou, kterou podle nás Británie bude chtít udržet, je volný obchod, případně celní unie. Dohodu o volném obchodu má EU i s několika mimoevropskými zeměmi a součástí Celní unie EU je i Turecko. V této variantě zřejmě nemůžeme očekávat, že budou občané Unie moci v Británii nadále volně pracovat. Citelně zasaženo by bylo zejména Polsko, Španělsko a Řecko, jejichž občané v posledních letech migrovali na ostrovy nejvíce.

Od věci není zmínit také postoj Skotska, které si vystoupení z EU nepřeje a v případě reálně hrozícího brexitu je víc než pravděpodobné opakování referenda o jeho samostatnosti. A ke Skotům by se mohli přidat také Irové. Koneckonců ukončení násilí v Severním Irsku v devadesátých letech bylo podmíněno kromě jiného i tím, že obě země, Irsko i Velká Británie, jsou součástí EU.