O vývoji brexitu jsme vás na Měšci informovali již několikrát. Ačkoli původně platilo, že Velká Británie přestane být členem Evropské unie k pátku 23. března 2019, nestalo se tak. Došlo k odkladu a nyní je celá situace velmi napjatá a nejistá.
Vše odstartovalo hlasování v roce 2016
Celý případ brexit
se táhne už od roku 2016. V tehdejším létě si Britové v referendu odhlasovali, že nechtějí být členy Evropské unie. Toto referendum sice pro Velkou Británii závazné vůbec nebylo, ale rozhodla se neignorovat přání svých obyvatel a začala jednat o variantách, jak by mohl brexit proběhnout.
V článku Brexit: co bude dál? Pohled finančních analytiků jsme kdysi nastínili několik možných variant, jak by odchod z EU mohl vypadat a co by se tím změnilo nejen pro české občany.
Mnohem konkrétnější představu jsme přinesli v článku Británie a hlasování o dohodě brexitu: čekají nás masové přesuny nebo imigrační procesy?
V zásadě totiž mohou nastat 3 scénáře, které si co nejstručněji připomeneme.
Scénář č. 1: Měkký brexit
Toto je nepříjemnější varianta pro všechny. Došlo by k ní, kdyby Evropská unie schválila dohodu o vystoupení z Evropské unie a tuto dohodu pak schválil i britský parlament. Podle původního plánu by tak po 23. březnu 2019 Velká Británie přestala být členem EU, ale do konce roku 2020 by byla v tzv. přechodném období (teoreticky lze toto období o 1–2 roky prodloužit).
To důležité, k čemu by došlo, je však zachování práv občanů EU, kteří žijí na území UK, a opačně zase zachování práv Britů žijících v EU.
Do konce přechodného období by pro občany EU platilo, že mohou svobodně cestovat do a z UK, pracovat tam a chovat se jako doposud. Jedinou změnou by byla nutnost elektronické registrace v aplikaci EU Settlement Scheme.
Podrobnosti o této a dalších variantách najdete v článku Británie a hlasování o dohodě brexitu: čekají nás masové přesuny nebo imigrační procesy?
Scénář č. 2: Tvrdý brexit se změkčením
Další možností je, že se EU a UK nedohodnou na podmínkách výše, ale dohodnou se alespoň na gentlemanských dohodách.
Ty by uzavřela UK buď přímo s EU, nebo s jednotlivými členskými zeměmi. Dohody by se pak týkaly například možnosti vycestovat za prací do UK a naopak, uznávání diplomů a dalších faktorů.
Tyto dohody by ale Velká Británie musela uzavřít s každou zemí zvlášť, což vyžaduje mnoho jednání a dohod. Co se navíc podaří prosadit s jednou zemí, jinde se vyjednat nemusí.
Scénář č. 3: Všichni se odstěhujte. Hned
Varianta, ke které Velká Británie poslední týdny směřuje a jen horko těžko z ní hledá cestu ven, je tzv. tvrdý brexit. Ten je pro všechny obyvatele tím nejhorším možným scénářem.
Za původních podmínek platilo, že pokud se Velká Británie s Evropskou unií nedohodnou, přestane být Velká Británie k 29. březnu 2019 členem EU. Natvrdo, bez změkčení, dohod atd. V ten moment by na hranicích Velké Británie začaly probíhat kontroly podle pravidel WTO (World Trade Organization – Světová obchodní organizace). V praxi to znamená kolony na silnicích a v přístavech.
Pro občany EU pracující ve Velké Británii a pro Brity žijící a pracující v EU by nastala velká nejistota. Britové by se dnem opuštění UK z EU museli vrátit z EU do své země. A stejně tak evropané žijící v EU s jinou státní příslušností. To se teoreticky týká až 6 milionů lidí, kteří by se museli masově přesunout.
Aby k tomuto scénáři nedošlo, musely by jednotlivé země EU a stejně tak UK občanům EU udělit přechodné povolení k pobytu a přechodné pracovní povolení. Pak by se buď EU a UK dohodly a vyjasnily postavení občanů, nebo by se k občanům EU v UK a k Britům v zemích EU přistupovalo jako k občanům třetích zemí. Tedy by museli dodatečně procházet stejnými imigračními systémy jako občané ze zemí mimo EU. A museli by nově získat povolení k pobytu a pracovní povolení.
Mělo by Spojené království vystoupit z EU?
K 23. 3. 2019 UK z EU neodešla
Nakonec k žádné ze tří výše uvedených variant nedošlo. Rozhodný den totiž byl v pátek 29. března 2019 a Velká Británie z EU nevystoupila.
Členské země povolily Velké Británii zůstat členem do pátku 12. dubna 2019. Tedy do zítřejšího dne. Pokud by Dolní sněmovna na třetí pokus schválila dohodu o odchodu z EU, mohla být lhůta prodloužena do 22. května 2019. K tomu ale bohužel opět nedošlo. Dohoda byla v lednu a březnu opakovaně odmítnuta a byla odmítnuta i napotřetí.
Britská premiérka Theresa Mayová si je vědoma toho, že tvrdý brexit bez dohody není šťastným řešením. V pátek 5. dubna 2019 tak požádala předsedu Evropské rady Donalda Tuska o další, v pořadí druhý odklad brexitu.
Ve středu 10. dubna 2019 také Theresa Mayová na mimořádném summitu EU žádala o odklad brexitu do 30. června 2019. S tím ale nesouhlasí Donald Tusk, který jako lepší řešení vidí průžný odklad brexitu do 30. března 2020. Ovšem s tím, že když si Velká Británie odsouhlasí již několikrát odmítanou dohodu, odejde z EU k prvnímu dni následujícího měsíce. Může tedy odejít kdykoli do 30. března, záleží na tom, jak se podaří dohodu prosadit.
Nakonec dopadlo středeční jednání summitu tak, že odchod Velké Británie z EU je odložen až do 31. října 2019.
Tonoucí se stébla chytá
Britové se na poslední chvíli snaží tvrdému brexitu zabránit, jak mohou. V pondělí 8. dubna 2019 britská Sněmovna lordů schválila návrh zákona, který vylučuje variantu tvrdého brexitu, tedy odchodu z EU bez dohody v pátek 12. dubna.
Návrh operuje s tím, že britská premiérka musí vyjednat odklad, pokud by tvrdý brexit hrozil. A dává poslancům možnost upravit délku odkladu brexitu, pokud by premiérka dohodu nevyjednala.
Tento návrh zákona parlamentní komora přijala s určitými změnami, a tak se vrátil ke schválení do Dolní sněmovny.
Měla by Česká republika vystoupit z EU?
Příprava na eurovolby
Pokud by Velká Británie odešla z EU před 23. květnem 2019, žádné volby do evropského parlamentu by se jí netýkaly. V současné chvíli ale bohužel není nic jisté, a Velká Británie tak začala podnikat zákonem stanovené kroky k účasti na květnových volbách.
Poslanci už toho mají dost
O tom, že v poslanecké sněmovně v UK to vře, svědčí i fakt, že poslanci Konzervativní strany chtěli ve středu 10. dubna provést neformální hlasování o odstoupení Theresy Mayové z funkce předsedkyně Konzervativní strany a případně i z premiérské funkce ve vládě.
Hlasování ale nemá žádný reálný dopad, protože by bylo nezávazné a premiérka by se jím vůbec nemusela řídit.