Stát chce dostat rodiče menších dětí zpět na trh práce. Připravuje proto několik změn, které mu to mají usnadnit.
Status státního pojištěnce pro víc rodičů
První změna vyplyne z novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, která nyní prošla připomínkovým řízením. Ta má přinést změny u podmínek zařazení celodenně pečujících osob mezi státní pojištěnce, za které platí zdravotní pojištění stát.
Nyní do této kategorie spadají rodiče, kteří osobně a celodenně pečují o jedno dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let věk. To ale jen za podmínky, že nemají příjmy ze zaměstnaní nebo podnikání. Pokud je mají, nejsou státními pojištěnci, zdravotní pojištění odvádí ze zaměstnání či podnikání, často ale z velmi nízkých příjmů (minimální zálohy v tomto případě neplatí, pojistné odvádí z reálně dosaženého příjmu). Systém veřejného zdravotního pojištění je tak podle předkladatelů návrhu krácen na příjmech, protože nepřitéká platba od státu za státního pojištěnce, ale zároveň daný rodič neodvádí zálohy ani z minimálního vyměřovacího základu (tedy neplatí minimální zálohy).
Ministerstvo zdravotnictví navrhuje, aby výdělek do budoucna nebyl pro rodiče pro zařazení mezi státní pojištěnce překážkou. Zvýhodnit ale plánuje už jen rodiče pečující o děti do 7 let. Ti by, v případě existence příjmu, platili pojistné opět jen z jeho reálné výše, ale do systému by přitékaly i prostředky od státu za pojistné na státní pojištěnce.
Rodiče větších dětí by o zařazení mezi státní pojištěnce naopak přišli a zdravotní pojištění by si platili sami jako osoby bez zdanitelných příjmů (pokud nepodnikají nebo nejsou zaměstnaní a neplatí pojistné z titulu výdělečné činnosti). To by je mělo motivovat vrátit se opět do práce.
Dosavadní věková hranice dvou dětí do 15 let věku se jeví vzhledem ke schopnostem dětí v tomto věku jako nadbytečně velkorysá. (…) Děti starší 7 let již v drtivé většině plní povinnou školní docházku a zdaleka již nevyžadují péči rodičů v takovém rozsahu, jako je tomu v případě dětí mladších. Návrh tak bude motivovat zejména rodiče starších dětí (do 15 let věku) k dřívějšímu návratu do práce, neboť za tyto rodiče již nebude hradit pojistné stát,
vysvětluje důvodová zpráva.
Změna by měla být zhruba rozpočtově neutrální nebo mít jen mírně negativní dopad a odstranila by se nerovnost mezi pojištěnci. Rodiče pečující o děti by získali stejné postavení, jaké mají ostatní pojištěnci, za které stát platí zdravotní pojištění z jiného titulu, a nejsou přitom omezeni podmínkou neexistence příjmu (důchodci, studenti, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené apod.).
Lze vycházet z odhadu, že na jednu stranu bude více rodičů s dětmi do sedmi let věku, kteří se budou registrovat do státní kategorie – zejména se to bude týkat rodičů s nízkými příjmy, neboť pro ně bude mít finanční význam, že zaplatí pojistné pouze z dosažených příjmů, zatímco v případě rodičů s vyššími příjmy zařazení do státní kategorie bude bezpředmětné. A naproti tomu již nebudou ve státní kategorii zařazeni rodiče s minimálně dvěma dětmi do patnácti let věku,
vysvětluje předkladatel návrhu s tím, že na systém veřejného zdravotního pojištění bude dopad pozitivní, protože za rodiče s dětmi do 7 let věku bude stát platit pojistné vždy (bez ohledu na příjmy ze zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti), stejně jako tomu je u ostatních státních kategorií a, jak už jsme zmínili, pečující rodiče dětí do 15 let si budou platit pojistné sami.
Zrušení podmínky celodenní péče o dítě
Novela zároveň počítá u státních pojištěnců se zrušením podmínky celodenní péče o dítě. I od ní si stát slibuje motivaci pro dřívější návrat na trh práce. Tato podmínka sice v současnosti umožňuje dávat děti předškolního věku do mateřské školy, jeslí nebo podobného zařízení, ale maximálně na čtyři hodiny denně, u dětí plnících povinnou školní docházku pak na dobu návštěvy školy (s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem).
Dřívější plnohodnotný návrat rodičů do práce také bude zásadně podpořen zrušením dosavadní podmínky „celodenní“ péče o dítě, kterou bylo v četných případech, zejména při zkrácených pracovních úvazcích, velmi těžké dodržet, a ze strany zdravotní pojišťovny téměř nemožné její dodržení zkontrolovat,
vysvětlují autoři novely.
Stejná předloha také počítá s větší podporou preventivní péče o zdraví a odměně pojištěnců za zdravý životní styl. Do konkrétní podoby navrhovaných změn ale může ještě promluvit schvalování v rámci legislativního procesu.
Dostupnější péče pro předškolní děti
Vláda také nyní schválila novelu zákona o dětských skupinách, jež má rodičům malých dětí přinést další alternativu, kam umístit předškolní dítě, chtějí-li se vrátit dříve do práce.
Návrh počítá se zavedením nového typu dětských skupin, tzv. sousedské dětské skupiny, v rámci které bude možné pod dohledem jedné osoby v domácnosti pečovat až o 4 děti předškolního věku (vč. vlastních). Poskytovatelem péče o tyto děti (který by měl nárok na finanční podporu, tak jako dětské skupiny) může být jen zletilá bezúhonná, zdravotně způsobila osoba s jednou z přípustných odborných způsobilostí (např. sestra, zdravotně-sociální pracovník, záchranář, asistent pedagoga, kvalifikovaná chůva apod.).
Obce by podle novely také měly mít od roku 2026 povinnost zajistit rodičům na žádost podmínky pro výchovnou péči o dítě v dětské skupině do 1. září po třetích narozeninách v případě, že by nebylo přijato do spádové mateřské školy. Obec buď může dětskou skupinu provozovat sama, nebo se domluvit s jiným poskytovatelem. Pokud obec pro dítě místo nezajistí, měl by mít rodič nárok na kompenzaci (úhrada prokazatelných nákladů na službu, kterou si zajistil sám, do výše stropu úhrady rodiče za péči o dítě v dětské skupině, která nyní u dětí do tří let přesahuje 5000 Kč).
V současnosti obce musí podle školského zákona přednostně zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání dětí starších 3 let, ale až k začátku školního roku. V praxi však na některých místech kapacita školek často nestačí ani na to. Takže se někteří rodiče v současnosti setkávají s tím, že jim mateřské školky potomka nevezmou přes zákonný nárok ani od začátku školního roku.
Místa pro předškolní vzdělávání je přitom potřeba rozšiřovat i proto, že rodičovský příspěvek se od letošního roku přiznává už jen na tři roky. I touto cestou stát chce dostat rodiče mladých dětí dříve do práce. Zároveň se také snaží motivovat zaměstnavatele k větší nabídce zkrácených úvazků slevou na pojistném.
Většina rodičů se po rodičovské dovolené chce vrátit do práce ve věku tří let svého dítěte, ale zároveň uvádí, že pokud by byla dostupnější předškolní péče, do práce by se formou zkrácených úvazků nebo jiné flexibilní formy vraceli i o rok dříve. Nedostatek předškolních zařízení tak brzdí a znesnadňuje návrat matek či otců malých dětí do práce. Dřívější návrat rodičů do práce má pozitivní vliv na ekonomiku, je ale také důležitý i z hlediska udržení si odbornosti,
vysvětlil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Uvedl také, že novela má zároveň zjednodušit i pravidla pro fungování dětských skupin a administraci dětského příspěvku, o které nebudou muset nově žádat každý rok. Chystaná legislativa také upravuje nároky na požární bezpečnost.
Kromě toho návrh počítá s prodloužením nutné provozní doby dětských skupin ze šesti na osm hodin denně. Podle Jurečky se ukázalo, že šestidenní provozní doba nemusí být pro ulehčení sladění pracovního a rodinného života dostatečná, protože rodiče musí často zajišťovat ještě další návazné hlídaní, než se vrátí z práce. Pokud ale rodiče dětí v dané skupině osm hodin nevyužijí, může tomu dobu přizpůsobit i provozovatel.
U firemních školek by zase do budoucna mělo platit, že nemusí být jen pro děti zaměstnanců, protože vazby v rámci domácností jsou různé a zaměstnanec firmy může s dítětem žít ve společné domácnosti i přes to, že není jeho biologickým rodičem (např. prarodič, partner rodiče apod.).
Ministerstvo práce na vznik a provoz dětských skupin vyčlenilo z evropských peněz přes 7 miliard Kč. S podporou ministerstva vzniklo podle něj za minulý rok 286 nových dětských skupin s kapacitou 3671 míst. V letošním roce to bylo 89 dětských skupin s kapacitou 1181 míst.
