Názory k článku Tři chystané změny, kterými chce stát dostat rodiče malých dětí rychleji do práce
-
Kdy stát pošle do práce lidi, co jsou celoživotně na sociálních dávkách? U nás se 2,5 roku prováděla analýza romské komunity. Město má cca 35.000 obyvatel, z toho Romů je cca 600. 7 z 10 Romů má exekuce, nejčastěji 200-500 tisíc Kč. 6 z 10 Romů nad 15 let nepracuje a zájem o práci nemají, protože by jejich mzda byla stejně postižena exekucí. Ženy obvykle nepracují, starají se o děti. 6 z 10 Romů má jen základní školu, maturitu má pouze 7 lidí ze 100. Zajímavé přitom je, že starší generace má vyšší vzdělání než generace mladší. Jak tedy v tomto státě funguje začleňování, které běží už 35 let, není to jen černá díra na peníze a výsledek nula nula nic? Kdy se stát zaměří na to, aby i tato komunita pracovala a nežila celý život jen na sociálních dávkách?
-
My ale nepotřebujeme dostatek dětí. My potřebujeme, aby ty děti, které se narodily, dostaly v mezích možností pokud možno co nejvyšší vzdělání. V Africe je porodnost vysoká a co z toho? Jen víc hladových krků, které se tam problematicky uživí? To je cesta, kterou chceme jít? Akorát my děláme všechno pro to, abychom jejich cestu nastoupili. Do škol jsme narvali inkluzi v idealistické myšlence, že když nasypeme všechny děti do jednoho pytle, že budou mít stejné vzdělání. Nebudou, vážení, nebudou, protože každý má jiné schopnosti. Já se budu opakovat, ale už v r. 1990 byla u nás delegace japonských učitelů. Já tehdy pracovala v pomocné škole, což je škola pro děti, které nezvládly ani školu zvláštní. "Nejchytřejší" z pomocňáků po 8 letech školní docházky měli umět rozeznat všechna malá tiskací i psací písmena, podle možnosti až tři velká. Měli umět počítat do 20 s přechodem přes desítku. Dobře polovina z nich nezvládala ani to. Že by byli schopni přečíst jeden jediný řádek textu, co budou mít zítra k obědu, tak to teda ani omylem. Japonci obdivovali, jak se jim věnujeme co všechno s nimi děláme. Tak jsem se ptala, jak tedy tyto děti učí oni. A oni že je vlastně neučí. Oni se věnují dětem nadaným, těch mají 10 ve třídě a sypou do nich všemožné vzdělání. Pak jsou děti normální, těch mají ve třídě 20 a věnují se jim o něco méně. Dětí na úrovni zvláštní a pomocné školy je v třídě tak 30 a do nějakých 12 let se pokoušejí je nějak vzdělat, prostě jim dají aspoň nějakou šanci. Pak je ale připravují na praktický život. A jak řekli tehdy Japonci, i takoví lidé se ve společnosti uplatní, třeba myjí v restauracích nádobí, čistí zeleninu... Pracují pod dohledem, ale uživí se a společnost jejich práci taky potřebuje. Jaký to byl už tehdy rozdíl proti našim školám! My měli v základních školách 30-36 žáků, ve zvláštních 16 a v pomocných 10. Čili přesný opak toho, jak to dělali Japonci. My se věnovali vzdělávání těch, co na jakékoli vzdělání neměli schopnosti, oni vzdělávali chytré a nadané děti. Učitel je u nich vážené povolání. Nedivím se, protože vzdělávat ty chytré je opravdu fuška, aby byl učitel o několik kroků před dětmi. A my jsme zatím zvolili cestu nesmyslné inkluze a vysokoškolští učitelé jsou placeni doslova hanebně, tak že i středoškolský profesor má daleko vyšší plat než ten vysokoškolský. . Já se divím, že za těch podmínek ještě někdo na vysokých školách učí. K tomu propagujeme zastaralý model rozvoje společnosti, kdy chceme, aby v další generaci bylo víc dětí. Klasické Ponziho schéma pyramidy. Dostane naše společnost vůbec někdy rozum?
24. 5. 2024, 18:39 editováno autorem komentáře
-
máte samozřejmě naprostou pravdu , avšak nemusíme chodit do Japonska i Japonsko se dneska potýká s obrovskými dluhy přestárlým obyvatelstvem . Já se jsem skromější mívali jsme školství na velice dobré úrovni od A až do Z , bylo sice plánované , ale na maturitní či VŠ se nedostal kdejaký jouda , nepotřebovali jsme chrlit absolventy hodících se po ukončení tak akorát do neziskovek atd. A k tomu potřebujete děti aby bylo z čeho vybírat nejsme jako Japonsko či Čína oni mají z čeho je jich hodně , nejsme jako USA kteří pro změnu kradou mozky . Musíme především zabezpečit mladé pak budou i děti a bude z čeho vybírat a to ať chcete nebo ne socialismus uměl
-
A kdo ty děti bude živit, když rodiče chtějí náhrady, za "výchovu" snížení daní, neplatit zdravotní pojištění, zajištění minimálně středoškolského vzdělání zdarma, pokud možno makat za minimálku a zbytek na ruku, aby dosáhli na dávky a podobně? A ve stejném duchu vychovávají i ty děti. Za děti jsou zodpovédní snad rodiče a je to jejich volba, zda je budou mít či ne. Podpořit je v pohodě, ale to už stát dělá, zdravotní pojištění a školné rodiče dětem neplatí, rodičák matky taky dostávají, daňové bonusy taky. Ale ty jsou hodně štědré, měly by být jen do výše zaplacených daní, aby to rodiče nemotivovalo nemakat za minimálku. A místo toho a místo výchovného tedy rozšířit školky, kdyź jsou teď ty silné ročníky.
-
"Rodiče větších dětí by o zařazení mezi státní pojištěnce naopak přišli a zdravotní pojištění by si platili sami jako osoby bez zdanitelných příjmů (pokud nepodnikají nebo nejsou zaměstnaní a neplatí pojistné z titulu výdělečné činnosti). To by je mělo motivovat vrátit se opět do práce."
Doufám, že tahle část neprojde, současné nastavení je rozumné. Rodiče dětí alespoň platí jakžtakž spravedlivě dle výdělku.
Co navrhuje změna: milí rodičové, bez ohledu na příjmy, bez ohledu na to, jestli využíváte státní systém škol (šikana, vzdálenost, vhodná škola daleko či vůbec, zdravotní problémy u dětí, psychické problémy dětí, sociální problémy dětí) budete platit minimální odvody zdravotní daně. Co na tom, že máte děti, co na tom, že obvykle vaše riziko je nízké a doplácíte na starší. Co na tom, že ve zdravotní daně platíte celou tu agendu kolem neschopenek, zvláště kolem drobných nemocí, které vůbec nevyužíváte. Plaťte. Aby bylo na financování děravého systému zdravotní daně.Takže vzkaz vykašlete se na to mít děti a když už je máte, vykašlete se na péči o děti, odložte je do nějakého ústavu.
