Hlavní navigace

Penzijní transformované fondy peníze zhodnotily, účastnické jsou i ve ztrátě

Autor: Isifa.com

Penzijní společnosti vybízejí, abychom spořili na důchod. Ne vždy je ale výběr produktu šťastný. Někdy dojde k překonání inflace, jindy jsme alespoň na nule. Častá je však i ztráta. Jak dopadlo penzijní spoření v roce 2016?

S druhým pilířem penzijního spoření jsme se v roce 2016 definitivně rozloučili. Od října do prosince 2016 pak penzijní společnosti vyplácely vaše naspořené prostředky způsobem, jaký jste si sami zvolili.

Spořit si tak aktuálně můžete ve III. pilíři, a to v rámci penzijního spoření. Asociace penzijních společností představila výsledky za rok 2016, které ukazují, jak si III. pilíř vedl a jaké fondy vaše úspory zhodnotily, či naopak.

Transformované a účastnické fondy

Do transformovaných fondů jste mohli vstoupit od jejich založení v roce 1994 do roku 2013. Ačkoli do něj již není možné vstupovat a počet účastníků klesá, stále tvoří velkou většinu účastníků III. pilíře. Ke 31. březnu 2016 bylo v transformovaných fondech 4 161 745 účastníků a na konci března 2017 pak 3 906 620 účastníků. Tím tvoří 86 % osob, které vstoupili do III. pilíře.

Zbylých 14 % tvoří účastníci účastnických fondů, do kterých je možné vstupovat od roku 2013. V současné chvíli se těchto fondů účastní 596 914 Čechů. Počet osob v účastnických fondech však narůstá. Do roku 2015 včetně přibývalo v průměru 10 200 osob měsíčně. V roce 2016 činil průměrný nárůst 15 700 nových účastníků měsíčně a v roce 2017 pak 18 141 osob měsíčně.

Vývoj počtu účastníků penzijního spoření v letech 1995 - 2017.
Autor: Asociace penzijních společností

Vývoj počtu účastníků penzijního spoření v letech 1995–2017

Klienti odcházejí, ale méně

Samozřejmě dochází i k opouštění III. pilíře. Míra opouštění má však zpomalující trend. V roce 2015 činil průměrný měsíční úbytek 13 800 Čechů za měsíc. V roce 2016 byl tento úbytek poloviční a v prvním čtvrtletí 2017 činil průměrný úbytek účastníků 5099 za měsíc.

Počet účastníků transformovaných fondů byl nejvyšší v roce 2012. Tehdy byla také poslední možnost do tohoto fondu vstoupit. V dalších letech již docházelo pouze k poklesu klientů v transformovaných fondech a naopak k růstu klientů v účastnických fondech. Do těch v roce 2016 vstoupilo 179 000 Čechů.

Objem naspořených prostředků v letech 1995 - 2017.
Autor: Asociace penzijních společností

Objem naspořených prostředků v letech 1995–2017.

I přes tento fakt roste objem peněz, které jsou v rámci penzijního spoření uloženy. Meziročně vzrostl o 9 % a v současné době mají klienti penzijního spoření naspořeno dohromady téměř 390 miliard korun. Účastnické fondy však tvoří pouze malou část, a to 20,6 miliardy korun.

Příspěvek zaměstnavatele roste

Vliv na rozhodnutí, jestli budou klienti spořit, a případně jakou částku, má i příspěvek zaměstnavatele. Většina zaměstnavatelů bohužel tento benefit neposkytuje. Podle průzkumu přispívá zaměstnancům jen 20 % zaměstnavatelů. Pokud už se ale rozhodnou takový benefit poskytovat, téměř vždy přispívají větší částkou než samotný zaměstnanec.

Vývoj výše příspěvku účastníka transformovaných fondů a jeho zaměstnavatele.
Autor: Asociace penzijních společností

Vývoj výše příspěvku účastníka transformovaných fondů a jeho zaměstnavatele.

V případě účastnických fondů stoupá průměrný příspěvek zaměstnance i zaměstnavatele. Zaměstnavatel však loni přispíval v průměru o 160 Kč měsíčně více, než si spoří sami zaměstnanci.

Vývoj výše příspěvku účastníka účastnických fondů a jeho zaměstnavatele.
Autor: Asociace penzijních společností

Vývoj výše příspěvku účastníka účastnických fondů a jeho zaměstnavatele.

U klientů, kteří spoří v rámci účastnických fondů, je ale situace jiná. Průměrná výše příspěvku zaměstnance je vyšší. U průměrného příspěvku zaměstnavatele však došlo k poklesu. I tak jsou ale v rámci účastnických fondů spořeny v průměru vyšší částky než u transformovaných fondů.

Na příspěvek od státu nedosahují všichni

Kromě příspěvku od zaměstnavatele mají lidé možnost využít i státního příspěvku, který stát poskytuje podle výše měsíční úložky.

Měsíční platba Výše příspěvku
300 Kč 90 Kč
400 Kč 110 Kč
500 Kč 130 Kč
600 Kč 150 Kč
700 Kč 170 Kč
800 Kč 190 Kč
900 Kč 210 Kč
1000 Kč 230 Kč

Nejvyšší státní příspěvek činí 230 Kč měsíčně a dostanete ho v případě, že si na penzijní spoření daný měsíc pošlete 1000 Kč. Pokud si pošlete více, znamená to, že si i více spoříte na důchod, ale státní příspěvek se už nijak nezvyšuje.

Nově ale můžete využít vyšší odpočty na daních. Od 1. ledna 2017 se nezdanitelná část základu daně z příjmů z původních 12 000 Kč zvýšila na 24 000 Kč. Došlo i ke změně výpočtu částky, kterou si od základu daně můžete odečíst. Dosud platilo, že se výše zaplacených příspěvků snížila o 12 000 Kč za celý rok. Nově se toto snížení uplatní za každý jednotlivý měsíc zvlášť a bude možné odečíst jen části měsíčních příspěvků, které v jednotlivých měsících přesáhly maximální výši příspěvku, od kterého vzniká nárok na maximální státní příspěvek. Tzn. o měsíční příspěvek menší než 1000 Kč si základ snížit nesmíte (to platilo i dosud), ale nově si odečtete v plné výši mimořádné příspěvky, které budete vkládat narychlo před koncem roku (tedy vše nad zmíněnou tisícikorunu).

Pokud byste tedy chtěli maximalizovat i daňové odpočty, museli byste si měsíčně spořit 3000 Kč.

Měsíční platba Daňový odpočet
300 Kč 0 Kč
400 Kč 0 Kč
500 Kč 0 Kč
600 Kč 0 Kč
700 Kč 0 Kč
800 Kč 0 Kč
900 Kč 0 Kč
1000 Kč 0 Kč
1500 Kč 6000 Kč
2000 Kč 12 000 Kč
3000 Kč 24 000 Kč

V souvislosti s penzijním spořením došlo od ledna 2017 ještě k jedné změně. Zvýšil se limit pro osvobození od daně z příjmů fyzických osob, a to z 30 000 Kč na 50 000 Kč. Až do výše 50 000 Kč ročně vám tedy bude příspěvek zaměstnavatele od daně osvobozen. Vše nad bude započteno do hrubé mzdy a odvedete z této částky daň i pojistné, tak jako v minulosti.

Na příspěvek od státu a na možnost maximálních daňových odpočtů ale nedosahují všichni.

Výše příspěvku účastníků penzijního spoření.
Autor: Asociace penzijních společností

Výše příspěvku účastníků penzijního spoření.

V průměru čerpá nějakou výši státního příspěvku 97 % účastníků. U transformovaných fondů ale přes 12 % účastníků nečerpá žádný státní příspěvek. Drtivá většina lidi si spoří částku mezi 300–1000 Kč. Nad 2000 Kč si spoří jen 2,57 % účastníků transformovaných fondů a 1,92 % klientů v účastnických fondech.

Transformované fondy beze ztráty, ale někdy i bez zisku

Transformovaných fondů je 8. Všech 8 fondů vykázalo za rok 2016 kladné zhodnocení. Pouze 3 z nich však překonaly inflaci, která byla podle Českého statistického úřadu 0,7 % p.a.

Název fondu Výše zhodnocení za rok 2016
Allianz PS 1,03 %
AXA PS 1,025 %
Conseq PS 0,47 %
Česká spořitelna PS 0,68 %
ČSOB PS 0,7 %
NN PS 0,66 %
Komerční banka PS 0,66 %
PS České pojišťovny 0,94 %

U ostatních transformovaných fondů sice došlo ke zhodnocení, ale inflaci nepřekonaly.

6 účastnických fondů ve ztrátě

Účastnických fondů je 27. Z nich 6 vykázalo záporný výnos a 15 porazilo inflaci.

Název fondu Druh fondu Zhodnocení za rok 2016
ALLIANZ PS PKF –0,04 %
ALLIANZ PS Vyvážený ÚF 2,21 %
ALLIANZ PS Dynamický ÚF 1,51 %
AXA PS PKF 0,02 %
AXA PS Dluhopisový ÚF 0,43 %
AXA PS Vyvážený ÚF 4,48 %
Conseq PS PKF 0,09 %
Conseq PS Dluhopisový ÚF 1,61 %
Conseq PS Globální akciový ÚF 10,81 %
ČS PS PKF – 0,05 %
ČS PS Vyvážený ÚF 5,17 %
ČS PS Dynamický ÚF 7,42 %
ČSOB PS PKF 0
ČSOB PS Vyvážený ÚF 3,11 %
ČSOB PS Dynamický ÚF 5,36 %
ČSOB PS Garantovaný ÚF –0,47 %
NN PS PKF 0,21 %
NN PS Růstový ÚF 9,35 %
NN PS Vyvážený ÚF 2,44 %
KB PS PKF –0,15 %
KB PS Vyvážený ÚF –0,84 %
KB PS Dynamický ÚF 0,87 %
KB PS Spořicí ÚF 0,45 %
PS ČP PKF –0,14 %
PS ČP Spořicí ÚF 0,8 %
PS ČP Vyvážený ÚF 3,48 %
PS ČP Dynamický ÚF 6,36 %

Ve většině případů vykázaly záporný výnos konzervativní fondy. Žádný konzervativní fond nepřekonal inflaci. Naopak nejvyšší zhodnocení vykázal Conseq PS Globální akciový účastnický fond, a to 10,81 %.

Dětské penzijní spoření

Od ledna 2016 je možné založit penzijní spoření i dětem. Tuto možnost využilo do 31. března 2017 celkem 15 698 Čechů. Z toho většina (12 576) byla založena v roce 2016.

Průměrná úložka, kterou rodiče svým dětem spoří, činí 519 Kč. Průměrný věk dítěte v rámci dětského penzijního spoření je 8 let.

Čím dříve, tím lépe?

Asociace penzijních společností nabádá lidi k tomu, aby spořili. Ideálně čím dříve, tím lépe. Demonstruje to i na příkladu. V 60 letech chcete mít naspořený 1 000 000 Kč, který bude sloužit jako doplnění k vašemu starobnímu důchodu.

Pokud byste začali dítěti spořit v 8 letech, je potřeba pravidelně odkládat 500 Kč. Pokud byste si spořili sami a začali až ve 30 letech, už musíte měsíčně spořit 1000 Kč. Většina lidí však začíná spořit v průměru okolo 40 let, a tehdy už je potřeba měsíčně odkládat 2000 Kč, což může pro rodinný rozpočet představovat výraznou zátěž.

Průměrným klientem je v současné době žena ve věku 47,5 let. Pravidelně si odkládá 651 Kč měsíčně a má naspořeno 77 000 Kč.

V současné době si lidé ve věku 40 let spoří přibližně 2,1 % z průměrné mzdy. Pro naspoření 1 000 000 Kč je ale potřeba odkládat měsíčně 2000 Kč, což činí 7,5 % průměrné měsíční mzdy.

Situace v budoucnu

Odhaduje se, že v roce 2050 bude náhradový poměr představovat 50 %. Náhradový poměr udává poměr prvního důchodu k poslední hrubé mzdě. Pokud tedy nebudete chtít radikálně omezit své aktivity a výdaje, je nutné se dopředu připravit na situaci, že k důchodu budete čerpat i ze svých rezerv. Jak velkou částku, to už pak záleží individuálně na potřebách každého starobního důchodce.

Našli jste v článku chybu?