Hlavní navigace

Zvýšit výživné lze rychle, ale na snížení budete čekat

Autor: Shutterstock
Richard W. Fetter

Zvýšit výživné lze během dnů, na snížení se čeká léta. Povinný ve finanční tísni nemůže žádat rychlé předběžné opaření soudu, musí chtít až odklad exekuce.

Vzhledem k tomu, že placení výživného je dlouhodobější záležitostí, může po vydání rozhodnutí určujícího výši výživného dojít k řadě změn v rozhodných skutečnostech, a to jak na straně oprávněného, tak na straně povinného. U oprávněného dítěte může dojít zejména ke zvýšení potřeb s ohledem na přibývající věk, změnám při studiu, případně z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Na straně povinného rodiče může dojít ke změně v příjmech a majetkových poměrech, například z důvodu nezaviněného poklesu příjmů, nezaměstnanosti, vážného dlouhodobého nemocnění či úrazu, vzniku dalších vyživovacích povinností.

Nejedná-li se o změny pouze krátkodobého charakteru, může být rozhodnuto o zvýšení, nebo naopak snížení výše výživného. Povinný a oprávněný se často na výši výživného nedokáží dohodnout, i pro soudce je někdy těžké rozhodnout, spory o alimenty jsou pak vleklé, navíc soudy jsou ostudně pomalé, sami účastníci řízení se odvolávají apod. Do vydání a právní moci konečného rozhodnutí tak není třeba dosud určené výživné hrazeno, což by mohlo oprávněného, zvláště nezletilé dítě, ohrozit.

Soud proto může vydat prozatímní rozhodnutí, resp. určit tzv. předběžnou vykonatelnost rozsudku (viz § 162 občanského soudního řádu). Povinný pak musí platit výživné, i když se proti rozsudku odvolá. Pokud není předběžně vykonatelný rozsudek plněn dobrovolně a oprávněný se chce domoci platby výživného ihned po vydání rozsudku soudu prvního stupně, je možno navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci) i takovéhoto rozhodnutí.

Předběžné opatření o stanovení nezbytného výživného je ještě rychlejší než předběžná vykonatelnost rozsudku

Ještě rychlejší je cesta skrze předběžné opatření soudu. Předběžným opatřením lze ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) o. s. ř. zejména uložit povinnému, aby platil výživné v nezbytné míře. Není tedy třeba čekat na rozsudek, který je logicky vydáván až po projednání věci. Soud vydá předběžné opatření ještě před tím, než spor začne s jeho účastníky projednávat. Předběžné opatření vydává soud, pokud návrhu vyhoví, bezodkladně, v řádu dnů, zatímco běžné soudní řízení trvá roky.

Text zákona byl neměl bránit ani snížení výživného předběžným opatřením. Dříve s tím soudy neměly problém. I Nejvyšší soud ČR takovou praxi posvětil např. v rozsudku spis. zn. 20 Cdo 4354/2009 ze dne 24. 11. 2010.

Nejvyšší soud ČR řešil zjednodušeně řečeno splnění předpokladů pro nařízení exekuce pro vymožení výživného v případě, kdy po rozhodnutí soudu o stanovení výživného bylo následně vydáno předběžné opatření, kterým bylo výživné zpětně sníženo (soud prvního stupně vydal předběžné opatření, jímž bylo výživné pro nezletilé děti zpětně sníženo, a tímto předběžným opatřením tak byl změněn dřívější rozsudek, který byl podkladem pro nařízení exekuce).

Jelikož dle Nejvyššího osudu je vykonatelnost třeba zkoumat již ve stádiu nařízení exekuce, pak pozbyl-li exekuční titul vykonatelnosti po podání odvolání proti usnesení o nařízení exekuce, je odvolací soud povolán k tomu, aby toto usnesení změnil tak, že návrh na nařízení exekuce zamítne; nařízení exekuce, která by musela být ihned poté zastavena, odporuje rozumnému a praktickému exekučnímu režimu. V návaznosti na toto potom Nejvyšší soud ČR konstatoval následující závěr: Ze shora uvedeného vyplývá, že není správný právní názor odvolacího soudu, podle nějž pro rozhodnutí odvolacího soudu je rozhodující stejný stav, jaký byl rozhodný pro vydání usnesení soudu prvního stupně, a že za této situace je pro rozhodování o nařízení exekuce ‚bez významu, že dne 10. 2. 2009 bylo nařízeno předběžné opatření, jímž bylo zpětně s účinností od 1. 9. 2008 sníženo výživné‘.

Rychlá předběžná opaření snižující výživné soudy nechtějí

Nicméně soudní praxe se, jak upozorňuje v právnické literatuře advokát Luboš Nevrla, změnila po vyhlášení rozsudku Krajského soudu v Ostravě spis. zn. 14 Co 64/2010, ze dne 10. 2. 2010, ve Sbírce soudních rozhodnutí, kde se zveřejňují nejvýznamnější soudní rozhodnutí s precedenčním významem.

V tomto rozhodnutí soud dospěl k závěru, že výživné předběžným opatřením snížit nejde, když konstatoval, že má-li tedy otec za to, že nastaly skutečnosti, které z hlediska hmotného práva mohou znamenat omezení jeho vyživovací povinnosti k nezletilému, může se změny úpravy domáhat od doby, kdy ke změně poměrů došlo, avšak pouze postupem zákonem předvídaným, tedy změnou rozsudku v řádném nalézacím řízení a do jeho skončení, má-li za to, že se bez své viny přechodně ocitl v postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky, může žádat o odklad provedení výkonu rozhodnutí.

Od té doby soudy návrhy na vydání předběžných opatření usilujících o snížení výživného zamítají, a to právě s odkazem na toto judikatorní rozhodnutí. Povinný tak musí podat běžný návrh (žalobu) na snížení výživného, absolvovat celé soudní řízení, které trvá i několik let, a nést rizika, že bude exekučně vymáháno původní rozhodnutí určující vyšší výživné.

Povinný musí čekat na konečné rozhodnutí soudu a riskovat exekuci

Pokud už je pro výživné nařízená exekuce, podá povinný návrh ve smyslu § 266 odst. 1 o. s. ř. na odložení výkonu rozhodnutí (exekuce). To lze učinit, jestliže se povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen.

Pokud zatím platí povinný výživné mimo exekuci, dobrovolně, nezbývá mu než začít platit výživné v menší míře, jakou mu jeho změněné poměry dovolují, podat návrh (žalobu) na snížení výživného, čekat na její projednání a rozhodnutí soudu, a případně se bránit, pokud nezaplacený rozdíl na výživném bude vymáhán exekučně, tedy žádat odložení exekuce.

cestovko

Co musíte prokázat, když žádáte o odklad exekuce ze sociálních důvodů

Luboš Nevrla shrnuje podmínky pro odklad exekuce ze sociálních důvodů vyplývající ze zákona, praxe a judikatury takto:

  • povinný se ocitne v takové sociální situaci, kdy by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho samotného nebo pro příslušníky jeho rodiny obzvlášť nepříznivé následky;
  • povinný nenese na nastalé situaci vinu (např. důsledek drogové závislosti, hraní hazardních her), musí jít o objektivní a objektivizovatelnou situaci (ztráta zaměstnání, těžká choroba, vznik jiné vyživovací povinnosti apod.);
  • obtížná situace musí být jen přechodného charakteru (pokud by mělo jít o stav trvalý, přicházelo by v úvahu spíše zastavení výkonu rozhodnutí); a
  • odkladem výkonu rozhodnutí nesmí být oprávněný vážně poškozen, přičemž posouzení zájmů účastníků na odkladu rozhodnutí, resp. na pokračování ve výkonu rozhodnutí, je věcí soudu.

Použitá literatura: Nevrla, L.: Proč nejde snížit výživné předběžným opatřením, epravo.cz, 22. 11. 2016

Našli jste v článku chybu?