Tah vlády na živnostníky: Složitější daně a nižší důchody

24. 6. 2013
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek
Autor: Depositphotos – gunnar3000
Ilustrační obrázek
Důchodový účet se bude propadat do hlubšího deficitu, vláda a opozice hledá viníky v živnostnících. O kolik budou platit navíc?

Důchodový systém je udržitelný jen krátkodobě a střednědobě, později se však systém začne propadat do stále hlubších deficitů. To se snažil dokázat Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu IDEA při CERGE-EI, který se snažil predikovat vývoj deficitu na důchodovém účtu. Pokud nedojde ke změnám, pak bude systém fungovat s obdobným deficitem jako dneska, a to až do roku 2030. Od tohoto roku se však důchodový účet začne propadat do stále větších deficitů.


Autor: IDEA při CERGE-E

Velikost pokrytí důchodů odvody stejného roku, pokud nedojde k žádným změnám

Existuje řešení? Podle IDEI není „osud“ důchodového účtu současné vládě lhostejný: Důchodovému systému se současná vláda věnovala velmi intenzivně, když prosadila „malou“ a „velkou“ důchodovou reformu. To byl v rámci možností dobrý první velký krok, na který budou muset příští vlády navázat, uvádí Jiří Šatava z IDEA při CERGE-EI. K tématu čtěte: 5 důvodů, proč se zúčastnit druhého pilíře

Možná to bude ještě mnohem horší

Zajímavé také je, že ještě před propuknutím finanční a hospodářské krize si politici u nás mysleli, že důchodový účet bude nejméně ještě 20 let vyrovnán. Skutečnost je však taková, že pokles hrubého domácího produktu v roce 2009 o 4,10 % vedl k prudkému propadu příjmů ze sociálního pojištění a deficit narostl do takové míry, že je nutné více jak desetinu výdajů důchodového systému hradit ze státního rozpočtu.

Výzkum IDEA tak může nastiňovat značně pozitivní vývoj vzhledem k tomu – předpokládá, že naše ekonomika dočká průměrného 1,5 % ročního nárůstu reálných mezd a 2 % inflaci. Vývoj v posledních letech však vedl ke stagnaci reálných mezd. V předchozím čtvrtletí dokonce poklesly i nominální mzdy (reálný pokles byl tedy mnohem vyšší)

Co kdyby se nevalorizovalo?

Jednou z možností, o které se také uvažuje, je, že by se důchody přestaly valorizovat. K čemu by to vedlo? Institut IDEA se pokusil na tuto otázku odpovědět. Jak vidíme na grafu, zrušení valorizace by v prvních letech vedlo k vyrovnání rozpočtu, přebytky by poté byly až čtvrtinové. Poté by se však trend obrátil a systém by se pomalu dostával do deficitu. Z přebytků do roku 2030 by však bylo možné hradit deficity až do roku 2060, systém by tak mohl být dlouhodobě vyrovnaný. Pak by ale musely nastat změny v systému.


Autor: IDEA při CERGE-E

Jak by si důchodový systém vedl, pokud by nedocházelo k valorizaci

Dopady pro dlouhodobé důchodce by byly zdrcující a lidé, kteří pobírali například 30 let důchod, by na konci tohoto období pobírali jen poloviční důchody. Aleš Michl, ekonom Raiffeisenbank, se dokonce domnívá, že to bude dříve a už za 20 let budou důchodci brát jen 20 % průměrné mzdy v ekonomice, v současnosti je to přibližně 40 %. Životní úroveň důchodců by tak výrazně poklesla. K tématu čtěte více: Pracující, připravte se, budete brát důchod jen ve výši 20 % mzdy 

Viník? Živnostník, kterého zdaníme

Ekonomická recese a klesající příjmy na důchodovém účtu jsou důvodem, proč se vládní, a především opoziční strany, snaží hledat viníka současného stavu. Podle nedávných vyjádření ho našly především v živnostnících, kteří podle nich přispívají do systému méně než zaměstnanci. Bývalý mistr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek začal proto tvrdě postihovat švarcsystém. Tip: Kontroly švarcsystému pokračují, hrozí vysoké pokuty. Stínový ministr financí pro ČSSD Jan Mládek je zase nazval parazity.

V samotné IDEA mezi ekonomy panují rozdílné názory ohledně toho, zdali jsou živnostníci, ale i švarcsystém, pro ekonomiku přínosem, či nikoliv. Zatímco jedna skupina kritizuje to, že především mladí lidé přecházejí do systému, který pro ně není výhodný, a stát kvůli klesajícím příjmům ze sociálního pojištění není schopen živit důchodce, další skupina přiznává, že švarcsystém umožňuje vyhnout se regulovanému pracovnímu zákoníků, zachovat zaměstnanost nebo si zvýšit své příjmy.

Je to dáno rozdílnou výší efektivních sazeb pojistných a přímých daní, ale i relativně štědrými paušály pro určení nákladů. Je politickou otázkou, jestli takový systém chceme. Z ekonomického pohledu je relativně těžko obhajitelný tak významný rozdíl u stejně vydělávajících zaměstnanců a živnostníků. Nicméně základní otázkou zůstává, jestli bychom narovnáním celkového zdanění živnostníků a zaměstnanců napáchali více škody nebo užitku, uvádí Šatava. Je však podle něj spravedlivé a velmi žádoucí, aby živnostníci buď odváděli vyšší daně, nebo byli připraveni na výrazně nižší důchody, než doposud.

Sám ale upozorňuje na negativní dopady zvýšení daní pro živnostníky: Zvýšení celkového zdanění živnostníků by zajisté mělo i negativní dopady, a to zejména na živnostníky s minimálními příjmy a ty, jejichž příjmy a výdaje jsou obtížně kontrolovatelné. Zajisté by se část živnostníků stala nezaměstnanými a rozšířila by se práce „načerno“. Kvantifikovat tyto negativní dopady je ale velice obtížné, dodává Šatava. Podle něj by se stát mohl pokusit kompenzovat vyšší celkové zdanění například snížením administrativní zátěže živnostníků. To se ale nejspíše nestane, protože sociální pojištění budou živnostníci vypočítávat zase složitěji.

bitcoin_smenarna

Co možná přinese rok 2014?

Jednotné inkasní místo v roce 2014 možná také přinese jiný výpočet sociálního pojištění pro živnostníky. Podle návrhu zákona o veřejných pojistných a správě daně z příjmů fyzických osob, který připravilo Ministerstvo financí, by živnostníci platili po roce 2014 pojistné na důchodové pojištění 6,5 % ze 100 % zisku namísto současných 28 % z 50 % zisku. Tím by pro ně efektivně klesla sazba pojistného, doplňuje Šatava.

Také však připomněl, že situace okolo důchodového a zdravotního pojištění živnostníků je nicméně docela nepřehledná. V současné politické situaci není jasné, jestli vláda bude mít dostatečnou sílu na prosazení těchto změn snižujících pojistné u živnostníků, kteří by nebyli zasaženi změnami minim pojistného. Opozice naopak několikrát deklarovala, že se chystá pojistné u živnostníků zvýšit, dodává. Pro živnostníky je také důležité především to, že do důchodů by se jim započítala jen čtvrtina příjmů. Více v modelovém příkladu:

Příklad: Jak se sníží důchody živnostníků?

Člověk pracuje jako živnostník. V roce 2013 má roční zisk 400 000 Kč. Z něj odvede pojistné na důchodové pojištění 0,28×0,50×400 000 = 56 000 Kč. Při výpočtu důchodu se mu za rok 2013 započte celých 400 000. Pokud by měl stejný příjem v roce 2015 a byl schválen návrh zákona, pak by pojistné bylo pouze 0,065×1.00×400 000 = 26 000. Při výpočtu důchodu by se mu ale za rok 2015 započítalo pouze 92 857 namísto 400 000 Kč. 

Zdroj: Jiří Šatava

Autor článku

Nejčastěji se věnuje tématům z oblasti investování, financí a makroekonomie.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).