Studium v zahraničí: Na kolik vás přijde? A kde si zřídit účet?

Střední i vysoké školy nabízejí svým studentům mnoho možností, jak si zlepšit jazykové dovednosti a zároveň poznat kulturu, zvyky a život v jiné zemi. Většina z nich je koordinována Národní agenturou pro evropské vzdělávací programy (NAEP).

Nejznámější možností je studijní program Erasmus, který je zaměřen na mobilitu a spolupráci ve vysokoškolském vzdělávání v Evropě a který za 26 let své existence vyslal na zkušenou do zahraničí přes 3 miliony studentů. Počet zapojených studentů každoročně roste a poptávka po stipendiích ve většině zemí převyšuje nabídku. Podle statistik Evropské komise vycestovalo v akademickém roce 2011/2012 za studiem či na pracovní stáž rekordních 250 tisíc studentů, z toho přes 7 tisíc Čechů. Do programu Erasmus je zapojeno 33 států. Nejoblíbenějšími destinacemi byly Španělsko (39 545 studentů), Francie (33 363 studentů) a Německo (33 269 studentů). Čeští studenti mají největší zájem o studium v Německu. Z více než sedmi tisíc žadatelů jich tam zamířilo 1 046. Mladé Čechy dále nejvíce přitahuje Francie (805 studentů) a Španělsko (721 studentů).

Stipendium je příjemné, ale nemusí stačit

Mnozí studenti mají představu, že pokud jim je výjezd v rámci Erasmu schválen, nemusí se již o nic starat – na účet dostanou stipendium a z toho v zahraničí půl roku vyžijí. Střet s realitou ale může být poměrně nepříjemný. Stipendium totiž nemá sloužit jako jakýsi dárek či odměna pro studenta, ale coby vyrovnání dodatečných nákladů spojených s výjezdem a pobytem v zahraničí. Tedy velmi zjednodušeně řečeno rozdíl mezi tím, co byste za svůj studentský život utratili ve své zemi a tím, co budete muset vynaložit v zemi hostitelské. Je to pochopitelně velmi nepřesné, a tak někomu, kdo už na své domovské univerzitě bydlí na koleji, může stipendium přijít příjemně vysoké a jinému, kdo bydlí u rodičů, kteří mu navíc perou, vaří a příspívají různými „neviditelnými“ částkami, zase směšně nízké, protože v cizí zemi konečně pozná, kolik co vlastně stojí.

Výše stipendia je pro každou zemí jiná. Řádově se měsíční příspěvek programu Erasmus pohybuje v rozmezí mezi 200 až 600 EUR. To je značný rozdíl, který je způsoben rozdílností jednotlivých hostitelských zemí a tím pádem také životních nákladů, které zde panují. Pokud tak vyjedete například do Bulharska, budete se muset smířit s měsíčním stipendiem ve výši 226 EUR, tedy přibližně 6200 Kč. Studenti mířící do Velké Británie obdrží 583 EUR na měsíc, tedy přibližně 16 000 Kč. Vzhledem k tomu, že běžné potraviny dnes v celé Evropě stojí přibližně stejně, ať už je země „chudá“ či „bohatá“ a navíc se z titulu podstaty stipendia počítá s tím, že byste si je ve své zemi stejně museli platit, padá tento propastný rozdíl zejména na vrub nákladům na ubytování či městskou hromadnou dopravu. 

Drahé ubytování

Například do Norska, kam za studiem zamířila Marika, studentka Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, je paušální měsíční stipendium stanoveno na 571 EUR. To znamená, že na jeden semestr studenti dostanou zhruba 60 000 Kč. Severské země jsou pro české studenty bezesporu atraktivními destinacemi, je o nich ale známo, že patří k nejdražším v Evropě. Byla jsem na Erasmu v Norsku, konkrétně ve městě Volda. Celkové výdaje se pohybovaly kolem 92 000 Kč, z toho zhruba 50 000 Kč za ubytování, 14 000 Kč za letenky a zbývající částku jsem investovala do jídla a výletů.

Vyšším výdajům se lze ve většině zemí vyhnout jen obtížně, protože jejich značná část připadne právě na ubytování. Vzhledem ke krátkodobosti pobytů je nejčastějším řešením ubytování na studentské koleji. Ve východoevropských zemích za něj zaplatíte od 100 EUR, v těch západoevropských je ale téměř nemožné dostat se pod čátku 250 EUR, byť s vyšším komfortem, které tyto koleje většinou nabízejí.

Mé měsíční stipendium činilo 395 EUR. Z toho 230 jsem platil za kolej a přibližně na 40 EUR měsíčně vyšla po rozpočtení pololetní, velmi zvýhodněné studentské lítačky, částka za MHD, říká Roman z Karlovy Univerzity, který studoval půl roku v Berlíně. V ostatních výdajích se velmi krotil. Obědval jsem v menze, kde jsem za velmi slušné jídlo dal denně 3 až 4 eura. O víkendech a po večerech jsem si vařil, případně jedl něco studeného. Potraviny jsou v německých diskontních řetězcích velmi levné. Přesto se stipendiem nevyšel. Občas jsme šli s dalšími zahraničními studenty posedět, škola pořádala výlety a něco zkrátka padne na volný čas. Romanovy měsíční náklady tak byly přibližně o 150 EUR vyšší, než kolik činilo stipendium.

Účet u české nebo zahraniční banky?

Celá řada studentů si z pobytu v rámci programu Erasmus bohužel přiveze také zkušenost s drahými bankovními službami. Velmi aktivní v získávání vyjíždějících studentů je zejména Komerční banka, která jim nabízí KB Euro Účet Erasmus. Za výhodu lze dnes stěží považovat jeho bezplatné vedení, student by pravděpodobně očekával další benefity. Bohužel u tohoto účtu dále platí již velmi striktní poplatková politika, která začíná výběrem ze zahraničního bankomatu, který je zpoplatněn 1% vybírané částky, minimálně však 100 Kč a končí odchozí SEPA platbou za 195 Kč (příchozí 145 Kč, standardní zahraniční platby dokonce za 800 Kč). Pokud by student takový účet měl pravidelně a komfortně využíval (například si z důvodu bezpečnosti v zahraničí vybíral částky po 20 eurech), přišel by o nemalou část prostředků.

Podmínky Komerční banky se mi nelíbily, ale účet jsem si u ní pro zaslání stipendia musel zřídit, popisuje Roman praxi na Karlově univerzitě, která vám stipendium jinam nezašle. Další vysoké školy, například Masarykova univerzita, pak zřízení tohoto účtu u KB doporučují z důvodu eliminace kurzových ztrát. Pokud vám ale stipendium škola zašle ze svého účtu u Komerční banky na účet vedený v eurech u jiné banky, kurzová ztráta nemůže nastat. Naštěstí nám studijní oddělení poskytlo materiály, jak si snadno založit účet v místní bance. Stačilo potvrzení o přechodném pobytu a občanský průkaz. Studentský účet u Deutsche Bank mě nic nestál a z bakomantu jsem mohl vybírat libovolně, dodává Roman. Založení účtu u místní banky je lepší, byť administrativně a časově náročnější variantou, s trochou snahy lze ale i u českých bank najít vhodný účet, který vás nevyždíme. Zdarma však zmíněné služby mít nebudete. Ke studentskému účtu za měsíční poplatek 49 Kč nabízíme neomezené transakce včetně výběrů ze všech bankomatů doma i v zahraničí. Navíc umožňujeme studentům zřízení podúčtů až v devíti různých měnách, upozorňuje na jednu z možností produktový manažer Raiffeisenbank, Jan Figlovský.