Hlavní navigace

Střípky z historie budovy centrály České národní banky v Praze

Zbyněk Kalabis

Česká národní banka je častým předmětem televizních reportáží, o budově její centrály se ale prakticky nehovoří. Má přitom zajímavou historii.

Místo, na kterém dnes stojí budova centrály České národní banky (ul. Na Příkopě 28, Praha 1), se po založení Starého Města králem Václavem I. roku 1230 nacházelo v prostoru za jeho hradbami.

Tato lokalita nebyla zastavěna ani v průběhu bouřlivé stavební konjunktury po založení Nového Města císařem Karlem IV

Na volných plochách kolem hradeb si od této doby zámožnější měšťané zakládali zahrady a ještě v průběhu šestnáctého a sedmnáctého století bylo v těchto místech možné nalézt stodoly a pole. V sedmnáctém a osmnáctém byla v těchto místech postavena řada hostinců. V osmnáctém století pak byly zasypány hradební příkopy (po nichž dodnes zbyl jenom název ulice) a na jejich místě byly vysazeny stromové aleje.

Vznik hospodářského centra

Základy současné zástavby této části Prahy byly položeny ve druhé polovině devatenáctého století. Dnešní Národní třída, Václavské náměstí a také ulice Na Příkopě se staly hospodářským centrem města a přitahovaly proto pozornost nově vznikajících peněžních ústavů (a samozřejmě nejenom jich). Vedle hospodářských výhod, které vyplývaly z jejich umístění v centru města (a to včetně blízkého vlakového nádraží, dnešního Masarykova, které bylo založeno již v roce 1845), podmínila výstavbu bankovních domů také dostupnost a potřebná velikost volných pozemků.

Historie navázaná na Živnostenskou banku

Současná budova centrální banky přímo navazuje na budovu Živnostenské banky. Tento finanční ústav zahájil svoji činnost v roce 1869 v najatých místnostech domu na rohu ulic Na Příkopě a Panské. V devadesátých letech 19. století však toto pracoviště již nevyhovovalo rostoucím obchodům banky, a proto v roce 1896 banka v ulici Na Příkopě zakoupila domy U tří kaprů 862 a U železného muže 863.

Na jejich místě byly podle návrhu architekta Osvalda Polívky zahájeny stavební práce na nové bankovní budově. Tato bankovní budova byla zkolaudována dne 15. května 1900 s tím, že její výstavba byla završena umístěním sochy Génia se lvem na atice budovy – autorem této sochy byl architekt Antonín Popp.

Po vzniku samostatné Československé republiky však tato nová budova přestala vyhovovat potřebám rostoucího bankovního provozu, což souviselo s tzv. nostrifikací. Její podstatou bylo přenesení sídel společností (firem) a hlavně jejích bankovních kont z ciziny (hlavně z Vídně) domů. Vzhledem k rychlému rozvoji svojí obchodní činnosti Živnostenská banka musela přikoupit sousední hotely U černého koně a U modré hvězdy (v hotelu U modré hvězdy byla uzavřena mírová smlouva po rakousko-pruské válce v roce 1866).

Zbourat a znovu postavit

V roce 1928 proto byla vypsána architektonická soutěž s cílem určit, zda je podle požadovaného stavebního programu pro Živnostenskou banku výhodnější zachovat původní bankovní budovu a k ní přistavět novou část, anebo zbouráním všech stávajících budov získat prostorné staveniště. Vedení Živnostenské banky na základě výsledků zmíněné architektonické soutěže rozhodlo vystavět úplně novou bankovní budovu podle projektu architekta Františka Roitha.

V květnu 1935 byla zahájena první etapa výstavby nové bankovní budovy, a to v místě bývalého hotelu Modrá hvězda – ukončena byla v roce 1939. Druhá etapa výstavby, která byla prováděna v místech původní budovy Živnostenské banky a hotelu Černý kůň, byla ukončena v roce 1942. Ve svojí době se jednalo o nejmodernější a nejpřepychověji vybavenou bankovní budovu v Praze.

Jak jsem uvedl výše, kovová plastika, umístěná na střeše této budovy, byla vytvořena již v roce 1898 pro potřeby tehdejší budovy Živnostenské banky. V roce 1938 pak bylo toto sousoší přeneseno na novou (tedy na současnou) budovu banky. Uvedená plastika představuje symbol pokroku a liberalizace obchodu a tvoří ji postava kráčejícího génia v rozevlátém rouše, který drží ve svojí zdvižené ruce hořící pochodeň. Po boku tohoto génia stojí lev, který svojí pravou přední tlapou drží kouli.

Od Státní banky československé po Českou národní banku

Pro účely centrální banky slouží tato budova od roku 1950 (tehdy se jednalo o Státní banku československou). V současné době je v ní rovněž umístěna expozice „Lidé a peníze“, která návštěvníky seznamuje s historií peněz a měnového vývoje na území České republiky.

Česká národní banka provozuje také vlastní kongresové centrum a odbornou knihovnu – vchod do nich se však nachází na Senovážném náměstí, tj. „z druhé strany“ budovy centrální banky. Původně se jednalo o budovu tzv. Plodinové burzy, která byla postavena v letech 1893–1895 podle návrhu architekta Bedřicha Ohmana a jejímž investorem bylo „Družstvo ke zřízení a udržování plodinové burzy v Praze“. V souvislosti s nárůstem činností burzy po roce 1918 byla v letech 1928–1929 realizována její přístavba podle návrhu architekta Bohumila Hypšmana. Od roku 1955 v budově sídlila Československá televize. V roce 1994 pak tuto budovu odkoupila ČNB.

V letech 1997–2000 byly tyto budovy podrobeny komplexní stavební a technické rekonstrukci, jejímž cílem bylo odstranění havarijních stavů budov a zlepšení provozní funkčnosti, technické a technologické úrovně a zejména bezpečnosti bankovního provozu.

Osobně jsem v budově dnešní ČNB (tehdejší Státní banky československé) pracoval v letech 1986–1990. Bylo to opravdu elegantní a pohodlné pracoviště.

Našli jste v článku chybu?