Hlavní navigace

Strašák jménem minimální daň

17. 3. 2005
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Při zpracování přiznání k dani z příjmů se letos poprvé podnikatelé budou muset vyrovnat s institutem minimálního základu daně. Z této novinky asi má radost jen málokdo. Není to ale tak strašné, jak se může zdát. Na koho se "minimální daň" vztahuje?

Proč?

Neúprosně se blíží konec března a s ním i termín pro podání přiznání k dani z příjmů. Většina podnikatelů by jej nejraději vymazala z kalendáře. Obzvláště letos, kdy poprvé budou muset do státního rozpočtu přispět i ti, kteří loni hospodařili se ztrátou. Státní rozpočet v posledních letech vytrvale vykazuje propastný rozdíl mezi příjmy a výdaji a tak není divu, že se hledají nejrůznější možnosti, jak situaci zlepšit. Zavedení institutu minimálního základu daně také má být dalším krokem k nastolení větší sociální spravedlnosti mezi podnikateli a zaměstnanci.

Možnosti zaměstnanců na snížení daně využitím položek odčitatelných od daňového základu jsou na rozdíl od osob samostatně výdělečně činných velmi omezené. Hodně podnikatelů dokáže do svých nákladů převést téměř veškeré své osobní výdaje – nákupem a provozem auta, telefonu, počítače, popř. i celé domácnosti počínaje a třeba i exotickou dovolenou – oficiálně však služební cestou nebo školením – konče. Jejich vysoký životní standard je pak v příkrém rozporu s daňovými přiznáními, podle nichž jsou zralí na sociální podporu a dokonce ji často i pobírají.

Na druhé straně nejspíše bude další, byť jen malé daňové zatížení poslední kapkou pro řadu drobných živnostníků, kteří se jen s obtížemi drželi nad vodou. Často zvolili podnikání jako jedinou alternativu k zařazení se mezi nezaměstnané na úřadu práce a místo vcelku pohodlného pobírání sociálních dávek se snažili vydělat na své živobytí doslova vlastníma rukama. Zisky z podnikání nemuseli před finančním úřadem dovedně skrývat, protože skutečně balancovali na hranici přežití. Bohužel se v tomto případě možná stanou pověstnými třískami při kácení lesa.

Kdo se nemusí bát minimálního základu daně?

Minimální základ daně postihne méně osob, než by se mohlo na první pohled zdát. Týká se jen podnikatelů s příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, ze živnosti nebo z jiného podnikání podle zvláštních předpisů (např. advokáti, auditoři atd.). Netýká se však osob s příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti (např. umělci, autoři, tlumočníci atd.) Ustanovení o minimálním základu daně se také nevztahuje na společníky veřejných obchodních společností a komplementáře komanditních společností a jejich podíly na zisku.

Minimální základ daně se netýká poplatníků v prvních dvou letech jejich podnikání a ani ve zdaňovacím období, v němž svou podnikatelskou činnost ukončí. Podnikatel, který buď zahájil nebo ukončil svou podnikatelskou činnost v průběhu roku 2004 se tedy minimálním základem daně nemusí vůbec zabývat. To platí i pro poplatníky, kteří nemají povinnost podat daňové přiznání (ve zdaňovacím období neměli příjmy vyšší než 15 000 Kč a nevykázali ztrátu z podnikání).

Zákon dále uvádí sedm dalších okruhů poplatníků, jichž se minimální základ daně netýká. V klidu mohou být mj. podnikatelé pobírající rodičovský příspěvek nebo příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu podle zákona o sociálním zabezpečení, studenti do 26 let věku, starobní a invalidní důchodci a podnikatelé zaměstnávající zdravotně postižené osoby.

Jak se minimální základ daně počítá?

Podle zákona musí minimální výše základu daně činit polovinu součinu všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro účely důchodového zabezpečení a počtu kalendářních měsíců provozování výdělečné činnosti. Obě zmíněné základní veličiny stanovuje vláda svým nařízením. Pro rok 2004 činí všeobecný vyměřovací základ 15 711 Kč a přepočítací koeficient 1,0717. Jejich součin pak podnikatel vynásobí počtem měsíců, v nichž – byť jen jeden den – podnikal nebo provozoval jinou samostatnou výdělečnou činnost.

Pro podnikatele, který podnikal celý rok, bude minimální základ daně za zdaňovací období roku 2004 činit:

1/2×15 711×1,­0717×12 = 101 000 Kč (zaokrouhleno na celé stokoruny dolů)

Pokud tento podnikatel – třeba z důvodu dlouhodobé nemoci nebo přerušení podnikání – prokazatelně neprovozoval podnikatelskou ani jinou samostatnou výdělečnou činnost např. v době od 25.ledna do 4. dubna 2004, bude jeho minimální základ daně činit:

1/2×15 711×1,­0717×10 = 84 100 Kč

Při uplatnění institutu minimálního základu daně nejsou uvažovány samostatně jen příjmy z podnikatelské činnosti, ale i další příjmy. Znamená to, že se minimální základ daně použije nikoliv pro dílčí základ daně z podnikatelské činnosti, ale pro celkový základ daně tvořený součtem dílčích základů daně. Důležité je to zaměstnance, kteří si vedle zaměstnaneckého poměru současně přivydělávají podnikáním, nebo pro poplatníky, kteří měli vedle podnikání větší příjmy např. z pronájmu nebo kapitálového majetku.

Minimální základ daně není minimální daň!

Mnoho lidí si oba pojmy plete. Rozdíl je však dosti zásadní. Novela zákona o dani z příjmů totiž nestanovila povinnost platit minimální daň, ale určila minimální výši daňového základu, který lze ještě snížit o některé položky. Samotná daň pak nemusí být nikterak vysoká a např. ve srovnání s povinně placenou minimální výší sociálního a zdravotního pojištění se nebude jednat o vysokou částku. Její konkrétní výše pak záleží především na tom, jaké položky nezdanitelné části základu daně poplatník uplatní.

Pro podnikatele, který uplatní nezdanitelnou část základu daně pouze za svou osobu, se bude (minimální) daň z příjmů za celý rok 2004 počítat z částky 62 900 Kč a bude činit 9 435 Kč. Podnikatel, uplatňující nezdanitelnou část základu daně na dvě děti, však zaplatí už jen 1 770 Kč, a pokud navíc uplatní i odpočet na manželku, nebude dokonce platit daň žádnou. Z tohoto pohledu se tedy zdá, že kolem minimálního základu daně se strhnul větší povyk, než si ve skutečnosti zaslouží.

Nezdanitelná část daně a odpočty

Jak bylo uvedeno, od základu daně – tedy i minimálního základu daně – lze odečíst některé zákonem stanovené položky. Především se jedná o uplatnění nezdanitelné části základu daně na poplatníka (38 040 Kč), na každé vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem (25 560 Kč) a na manželku nebo manžela žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující 38 040 Kč za zdaňovací období (21 720 Kč). Tyto částky se dále zvyšují u osob se zdravotním postižením.

Od základu daně lze při splnění zákonem stanovených podmínek odečíst hodnotu darů, úroků z úvěrů ze stavebního spoření a hypotečních úvěrů poskytnutých na financování bytových potřeb, příspěvků na penzijní připojištění, pojistného na soukromé životní pojištění a dokonce i členské příspěvky zaplacené odborové organizaci.

U minimálního základu daně naopak nelze provést odpočet daňové ztráty z minulých let ani odpočet části ceny pořízeného hmotného majetku podle §34 zákona o dani z příjmů. Daňovou ztrátu dosaženou ve zdaňovacím období, v němž byl stanoven minimální základ daně, však lze v následujících zdaňovacích obdobích uplatnit.

skoleni_15_4

U spolupracujících osob mírně nejasno

Novela zákona o dani z příjmů, která zavedla mj. institut minimálního základu daně, neposkytuje, jak je ostatně v Česku zvykem, možnost jednoznačného výkladu všech ustanovení. Jedním z takových případů je uplatnění minimálního základu daně u spolupracujících osob. Podle jednoho z možných výkladů se u nich nejedná přímo o osoby s příjmy z podnikatelské činnosti, a proto by se na ně ustanovení o minimálním základu daně nemuselo vztahovat. To by samozřejmě vytvářelo prostor pro možnost v některých případech se placení daně vyhnout.

Nelze však očekávat, že by uplatnění tohoto názoru v praxi při jednání se správcem daně obstálo. Proto je třeba se smířit s tím, že institut minimálního základu daně se bude vztahovat i na spolupracující osoby. Daňová optimalizace spočívající v rozdělování zisku mezi podnikatele a spolupracující osoby se tím tedy poněkud zkomplikovala a je třeba vždy zvážit, zda se v nových podmínkách vyplatí.

Platíte "minimální daň"?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Narozen v roce 1968. Absolvent FEL VUT obor jaderná energetika. Má mnohaletou praxi v soukromém i státním sektoru, zejména v oblasti Managementu a kontroly.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).