Hlavní navigace

Stát se zase plete, kam nemá!

3. 7. 2001
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Ministerstvo financí pravděpodobně poskytlo další neoficiální garanci, tentokrát Komerční bance. Kdy už stát přestane plýtvat našimi penězi? Nebo opravdu věří, že jsou daňoví poplatníci pouze stádem hlupáků?

V souvislosti s prodejem Komerční banky je mnoho otazníků. Jedním z nich je nedávná kauza spojená s aktivitou Ministerstva financí ohledně obesílání zájemců o její koupi. V dopise se má Ministerstvo financí zmiňovat o tom, že dceřiná společnost zmíněné banky, Komerční pojišťovna, a.s., se nepotýká s žádnými problémy.

Na něčem podobném nemusí být v zásadě nic špatného. Problémem je ovšem účel. Investor mající zájem o Komerční banku bude určitě ochoten nabídnout vyšší sumu v případě, že se přesvědčí o dobrém finančním zdraví jednotlivých dceřiných společností. Z tohoto hlediska je takovéto prohlášení rozumné.

Otázkou ale zůstává, má-li na něco takového ministerstvo financí „právo“. Je Komerční pojišťovna opravdu tak zdravá, jak se o ní říká? Pojišťovna se totiž v loňském roce zuřivě zapojila do boje o trh na poli povinného ručení. To jako takové, jak se zdá, moc výhodný obchod zatím není. Nicméně umožňuje pojišťovnám bez větších problémům načerpat silný pojistný kmen.

Jsem-li tedy pojišťovna bez výrazných finančních prostředků, mám několik možností, jak zmíněné prostředky získat. Mohu si půjčit od banky, což bývá drahé. Mohu emitovat akcie, s čím ovšem nemusí souhlasit vlastník. Mohu vydat dluhopisy. Mohu ovšem také začít nabízet zákonné pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla. Ze zákona se musí pojistit každý, proto je přísun financí zaručen.

Komerční pojišťovna se potýká s loňskou ztrátou 6,5 mil. Kč, což sice není na pojišťovnu nijak alarmující, ale existují obavy z budoucích ztrát právě z oblasti povinného ručení. Cenová válka mezi pojišťovnami totiž způsobila, že nejenže téměř všechny pojišťovny, které nabízejí povinné ručení, stanovují cenu velice blízkou minimálním cenám stanoveným Českou kanceláří pojistitelů, ale nabízejí ještě kromě toho množství slev, kterými více či méně obcházejí zákon. Podrobnější informace k tomuto tématu je možné se dočíst v článku Minimální sazby povinného ručení a jak se proti nim bránit.

Z výše uvedeného tedy nemusí být vůbec jasné, že pojišťovna žádné problémy nemá. Ministerstvo financí je stále ještě dozorovým orgánem pojistného trhu. Proto ubezpečení právě Ministerstva financí lze brát jako příslib, že je pojišťovna opravdu v pořádku. Konec konců, kdo by to měl vědět lépe.

V případě, že se Komerční pojišťovna, a.s. bude v budoucnosti opravdu potýkat s významnější ztrátou způsobenou dnešní skladbou pojistného kmene (zejména pokud jde o povinné ručení), může být výše zmíněný příslib zájemcům o koupi Komerční banky chápán jako předběžná garance. V tom případě riskuje Ministerstvo financí svůj kredit a naskýtá se otázka, zda by nakonec nebyla česká strana nucena drasticky snížit své nároky, např. pokud jde o cenu.

V souvislosti s tímto obchodem se také objevily spekulace o tom, že se kdosi snaží uměle manipulovat kurzem akcií Komerční banky. Určitým vodítkem k tomuto závěru byly výrazně zvýšené objemy obchodů právě s akciemi zmíněné banky. Logika takového tvrzení spočívá v tom, že rostoucí cena akcií přirozeně zvyšuje hodnotu celé banky a tedy i její prodejní ceny. Na druhou stranu je ale nutné zdůraznit, že dostanou-li se podobné informace o prodeji Komerční banky na veřejnost, dá se očekávat masivní odpověď trhu i bez spekulací. V tomto případě nás ale hlavní překvapení ještě čeká. Prodejní cena. Je otázkou, zda bude konečná.

skoleni_15_4

Ing. Marie Růžičková, tisková mluvčí Komerční banky, se k celé kauze vyjádřila ve smyslu, že finanční skupina Komerční banky do jednání mezi vládou ČR, poradcem pro privatizaci a investory nezasahuje a ani se k nim nevyjadřuje. Dále uvedla, že se investoři s hospodařením a postavením Komerční pojišťovny na trhu mohli seznámit, což udělali.

Do budoucna tedy bude určitě zajímavé sledovat, kolikrát se prodejní cena Komerční banky (40 mld. Kč) změní a jaká bude výše celkových garancí. Státní záruku za eventuální budoucí ztráty banky vystavila vláda už v prosinci loňského roku. Bude snad poskytovat záruky i za dceřiné společnosti?

Má stát právo vydávat prohlášení o finančním zdraví podniků?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).