Hlavní navigace

Stát chystá nové podpory pro spoření na důchod

 Autor: Depositphotos
K investičním produktům, které jsou podporované státem a slouží ke spoření na penzi, mají přibýt dva další. Lidem spořícím si na důchod můžou nabídnout vyšší zhodnocení vložených peněz. Ale také s vyšším rizikem.
Lenka Kašparová 11. 6. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Ministerstvo financí předložilo 10. června 2020 vládě návrh změn legislativních opatření vycházejících z Koncepce rozvoje kapitálového trhu v ČR na léta 2019 a 2023, která byla schválena vládou 4. března 2019. (Návrh byl 9. dubna 2020 předložen do meziresortního připomínkového řízení.)

Jedním z cílů koncepce je zavedení účtu dlouhodobých investic a alternativního účastnického fondu, jež mají sloužit k dlouhodobému spoření na důchod. Vzhledem ke stárnutí české populace a dalším příčinám je potřeba, aby si lidé v aktivním věku vytvářeli na dobu, kdy už nebudou pracovat, finanční rezervu, která jim zajistí důstojné stáří.

Dalším důvodem je, že kapitálový trh v ČR podle ekonomů a finančníků neplní dostatečně svojí funkci, kterou je přerozdělování volných finančních zdrojů od drobných investorů (domácností) k podnikatelům, jež potřebují peníze na svůj rozvoj. Je to dáno tím, že Češi při investování volí spíše konzervativní typy investic, spoří spíše kratší dobu v horizontu několika let a na stáří si vytvářejí jen malou rezervu.

Podíváme-li se na celkové rozdělení úspor domácností uváděné v Koncepci rozvoje kapitálového trhu v ČR, tak Češi starší 15 let drží na kapitálovém trhu zhruba 12 % svých úspor (dalších 7 % úspor mají v penzijních produktech) a na bankovních účtech mají 51 % svých finančních úspor. Úroky z peněz uložených na bankovních účtech ale nepokrývají ani inflaci a domácnosti tak z dlouhodobého hlediska přicházejí o reálnou hodnotu svých úspor. V konečném důsledku pak mají v důchodu méně peněz.

Proč přerozdělování financí nefunguje, jak má

Podnikatelé se při zajišťování potřebných peněz spoléhají především na tradiční bankovní financování (vklady a úvěry), případně dotace z EU. Obecné povědomí podnikatelů o možnostech financování podnikání a výzkumu prostřednictvím kapitálového trhu je nízké. Domácnosti naproti tomu v současnosti nemají ve srovnání se západní Evropou dostatečnou nabídku vhodných investičních nástrojů. Jedním z řešení je právě účet dlouhodobých investic a alternativní účastnický fond.

Spoření formou účtu dlouhodobých investic bude daňově výhodné

Účet dlouhodobých investic je majetkový účet, jehož prostřednictvím by lidé mohli investovat do akcií, dluhopisů, investičních fondů nebo dalších investičních nástrojů a vytvářet si tak rezervy na stáří. Účty by (stejně jako penzijní nebo životní pojištění) neměly podléhat dani, a to ani při výběru, pokud ovšem nepůjde o předčasný výběr. Účet by mohla vést banka, obchodník s cennými papíry nebo investiční společnost. Podobné osobní penzijní účty jsou běžnou praxí ve Velké Británii nebo USA.

Daňová podpora se v případě účtů dlouhodobých investic má ale vztahovat jen na produkty, které splňují pravidlo 60 + 60. Což znamená, že je nebude možné vypovědět dříve než 60 měsíců od založení a ne dříve než v 60 letech. Pokud by majitel účtu toto pravidlo porušil, peníze by se mu zdanily jako příjem. Pravidlu 60 + 60 by neodporovala transformace majetku na účtu, tedy například situace, kdy se majitel účtu rozhodne prodat akcie a za získané peníze nakoupí dluhopisy nebo si peníze uloží na bankovní účet v rámci účtu dlouhodobých investic.

Samotná daňová podpora by měla formu současných spojených limitů pro odpočet od základu daně za penzijní spoření a životní pojištění (24 000 + 24 000 Kč = celkem 48 000 Kč). Limit pro odpočet od základu daně by tak dosáhl 48 000 Kč a bylo by na vás, na jaký produkt ho využijete. Pokud byste si platili vysoké měsíční platby pouze na penzijko, mohli byste celý odpočet využít právě na něj nebo ještě na jiný produkt splňující podmínku 60 + 60. Podle stejné logiky by se rozšířila také daňová podpora u příspěvků od zaměstnavatele. Limit 50 000 Kč by zůstal, ale bylo by možné ho využít na řadu produktů splňujících 60 + 60.

Alternativní účastnický fond bude rizikovější, výnos ale může být vyšší

Alternativní účastnický fond má zájemcům nabídnout v rámci třetího pilíře možnost investovat do rizikovějších, ale výnosnějších investic. Jedná se o alternativu k dynamickým fondům. Může jít třeba o private equity fondy. Ty mou přinést vysoké zhodnocení, pokud je investor ochoten podstoupit riziko, které s sebou nesou.

Současně ale musí počítat s poměrně vysokými poplatky. Penzijní společnosti v současnosti do private equity fondů v rámci svých účastnických fondů investovat nemohou, právě kvůli poplatkům. Zabraňuje jim v tom regulace, která omezuje výši poplatků, jež mohou klientům naúčtovat.

Stát chce zavést vyšší ochranu investic

Stát má přirozeně v případě drobných investorů zájem na snížení možných investičních rizik. Novela proto počítá s opatřeními majícími zvýšit ochranu investorů a posílit obranné nástroje. Má dojít k rozšíření emisních podmínek dluhopisů bez prospektu (konkrétně emise do 1 milionu eur).

V současnosti obsahují emisní podmínky jen informace o dluhopisu, ale nově by měly obsahovat také údaje o vydavateli. Investor tak bude moci lépe posoudit rizikovost eminenta i jeho dluhopisů. Plnění podmínek bude hlídat Česká národní banka (ČNB), která zároveň bude mít možnost v případě jejich nedodržení udělit vydavateli dluhopisů sankci.

Kromě úprav, které přímo vyplývají z výše uvedené koncepce, obsahuje novela zákona i další návrhy, které vznikly na základě konzultací a požadavků praxe. Například by se měl rozšířit okruh subjektů, které budou moci nabízet státní dluhopisy. Dnes je může prodávat pouze Česká národní banka, která je ale nabízí prostřednictvím aukce. V budoucnu by je pak mohly nabízet i ostatní subjekty oprávněné k prodeji cenných papírů.

V zákoně o investičních společnostech a investičních fondech se reaguje na praktické problémy specifikované Českou národní bankou. V zákoně o doplňkovém penzijním spoření jsou pak navržená opatření umožňující snadnější přesuny mezi transformovanými fondy a účastnickými fondy. Návrh současně počítá s rozšířením věcné působnosti burzovních rozhodčích soudů.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).