U dohody o provedení práce je hranice 10 001 Kč, u dohody o pracovní činnosti 3000 Kč. Způsob zdanění (srážkovou daní, nebo zálohou) pak závisí na tom, jestli podepíšete u zaměstnavatele prohlášení k dani, nebo ne.
Dohoda o provedení práce
Dohoda o provedení práce je nejvhodnější a nejsnazší formou zaměstnání dočasného zaměstnance – brigádníka, třeba na dobu letních prázdnin, jelikož na ni lze odpracovat u jednoho zaměstnavatele v kalendářním roce 300 pracovních hodin čili až 37,5 běžných pracovních dnů – 8hodinových pracovních směn, tedy až 7,5 běžných pracovních týdnů.
A to by mělo na letní sezonu, zvláště letní prázdniny, stačit. Takže pro dočasné zaměstnání brigádníka, není-li práce více než 300 hodin (za kalendářní rok, ale nám jde o dočasné zaměstnání na léto), lze doporučit s ohledem na její výhody zaměstnavatelům i zaměstnancům dohodu o provedení práce. Určitě vám ji zaměstnavatel jako brigádníkovi nabídne. Pro zaměstnavatele i zaměstnance je příjemná a výhodná její nákladová i administrativní nenáročnost, pro zaměstnance pak minimální odvody z odměny.
Zaručenu máte jen minimální mzdu, vyjednejte si vyšší výdělek
Pakliže tedy dohodu o provedení práce budete sjednávat, nezapomeňte si dohodnout výši odměny a před podpisem dohody ji zkontrolovat! Není-li totiž výše odměny sjednána, přísluší zaměstnanci odměna ve výši sjednané v kolektivní smlouvě, popřípadě stanovené vnitřním předpisem zaměstnavatele nebo zaměstnanci jednostranně určené zaměstnavatelem, nejméně však ve výši minimální mzdy.
Výše odměny je tedy smluvní záležitostí, věcí dohody zaměstnavatele a zaměstnance, zaměstnavatel musí respektovat sazbu minimální mzdy. Více už vám ale dát nemusí – pokud si nesjednáte více, může vám určit odměnu jen ve výši minimální mzdy. (Tzv. zaručená mzda (resp. její nejnižší úrovně) – tedy „jakási vyšší stupnice 8 minimálních mezd“ se na dohodu o provedení práce nevztahuje.)
V dohodě o provedení práce by vždy měla být uvedena:
- doba, na kterou se dohoda uzavírá (v níž má být pracovní úkol proveden, vykonán),
- výše sjednané odměny a podmínek jejího poskytování,
- dále lze doporučit, aby nebylo zapomenuto na specifikaci sjednané práce (vymezení pracovního úkolu),
- případně předpokládaný rozsah práce, pokud event. nevyplývá přímo z vymezení pracovního úkolu.
Dohoda o pracovní činnosti
Bude to asi méně časté, ale nelze zcela vyloučit, že vám zaměstnavatel nabídne dohodu o pracovní činnosti, nebo dokonce pracovní poměr (tedy sjednání pracovní smlouvy). Na základě dohody o pracovní činnosti lze vykonávat příležitostné zaměstnání – brigádnickou práci až v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby, je tedy možno ji uzavřít až na tzv. poloviční pracovní úvazek. Dohoda o pracovní činnosti se proto hodí pro dlouhodobější brigádu na částečný úvazek.
Dohoda o pracovní činnosti jako zvolená forma zaměstnání je vhodným řešením zejména tehdy, když s ohledem na rozsah pro zaměstnavatele potřebné práce (rozsah pracovního úkolu) převyšujícího 300 hodin za kalendářní rok nelze uzavřít dohodu o provedení práce a sjednání pracovního poměru se zase jeví pro zaměstnavatele zbytečnou komplikací. Dohoda o pracovní činnosti je východiskem rovněž v situaci, kdy uzavření pracovního poměru není z jiných důvodů možné (kupř. s ohledem na zákonné omezení sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou).
Na základě dohody o pracovní činnosti ovšem není podle zákoníku práce možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Pracovní úvazek může být oproti pracovnímu poměru tedy nejvýše poloviční. (Pokud pracovní doba u zaměstnavatele činí 40 hodin týdně, dohoda může být sjednána jen na 20 a méně hodin týdně.)
Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů.
V dohodě o pracovní činnosti musejí být uvedeny, jejími podstatnými náležitostmi jsou:
- sjednané práce,
- sjednaný rozsah pracovní doby a
- doba, na kterou se dohoda uzavírá.
Dohoda může být uzavřena na dobu určitou i na dobu neurčitou. Podstatnou náležitostí dohody není výše odměny, ale znovu musíme doporučit, aby uvedena byla, jinak máte zaručenu odměnu pouze ve výši minimální mzdy stejně jako u dohody o provedení práce.
Jestli z vydělané odměny zaplatíte jen daň z příjmu, nebo také pojistné, odvisí od výše výdělku – zda se dostanete na hranici, kdy budete účastni nemocenského pojištění, nebo ne; způsob zdanění (srážkovou daní, nebo zálohou) pak, jestli podepíšete u zaměstnavatele prohlášení k dani (tzv. růžový papír), nebo ne. Také ale nemusíte ve výsledku zaplatit vůbec nic, když sraženou daň získáte zpět v následném vyúčtování daně příští rok.
Pojištění platíte při účasti na nemocenském pojištění, a to jak sociální, tak zdravotní
Podmínkou účasti zaměstnance na nemocenském pojištění je, že sjednaná částka započitatelného příjmu ze zaměstnání, ať již na dohodu o pracovní činnosti, nebo v rámci pracovního poměru, za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění (tzv. rozhodný příjem), přičemž částka rozhodná pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění činí 3000 Kč. Platí to již od 1. 1. 2019.
A dále to, že pracovní vztah na základě dohody o pracovní činnosti trval nebo měl trvat alespoň 15 kalendářních dnů. Zaměstnanci činní na dohodu o provedení práce, která má zvláštní pravidla, jsou účastni nemocenského pojištění, jestliže je jim zúčtován započitatelný příjem (odměna z dohody) v částce vyšší než 10 000 Kč za měsíc, tedy od 10 001 Kč výše, přičemž jsou účastni pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž jim byl zúčtován zaměstnavatelem započitatelný příjem z dohody o provedení práce v částce vyšší než 10 000 Kč.
Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je rovněž účasten pojištění, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku 10 001 Kč. Příjmy z dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele se tedy sčítají.
Jsou-li zaměstnanci účastni nemocenského pojištění, jsou zároveň poplatníky pojistného na nemocenské pojištění a rovněž na zdravotní a důchodové pojištění. (Pokud příjem na základě dohody o pracovní činnosti nebo pracovního poměru nedosáhne v rozhodném období kalendářního měsíce výše 3000 Kč, a na základě dohody o provedení práce nedosáhne 10 001 Kč, zaměstnanci se pojištění nestrhává a pochopitelně jej neplatí ani zaměstnavatel.)
Pokud zaměstnanec pracuje kupř. na dohodu o pracovní činnosti a současně na dohodu o provedení práce u jednoho a téhož zaměstnavatele, když mu z první dohody plyne příjem např. 2400 Kč a z druhé třeba 8400 Kč, pojistné se neplatí.
