Hlavní navigace

Starším seniorům stát sice přidá, ale něco si pro sebe nechá

24. 10. 2020
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Část peněz z valorizace nedostanete později. Nedostanete je vůbec, výpočet je totiž špatně. A stejný problém je i u vyšších důchodů pro 85leté a 100leté seniory.

V části Stát každoročně ochudí důchodce o miliardu jsme měli „pohádku“ o dvou dědečcích – Frantovi a Pepíkovi, v části druhé Valorizace důchodů: tak hloupí jsme jen v Česku jsme zas pro demonstraci legislativní hrubé chyby „podkládali sud prkénkem“ a klidně tak mohl činit „Pepík pod Frantův sud“.

Tento poslední díl bude zajímavý tím, že budeme s tím Pepíkem a Frantou slavit narozeniny. Narozeniny, kterých se bohužel ne každý dožije – totiž 85., ale k tomu dojdeme.

Vraťme se ale nejprve stručně k částem předchozím a upřesněme pár detailů, na které jsem možná nereagoval v diskusi. Věc jde popsat ještě jinak – méně matematiky a více „češtiny“.

Pokud je „od ledna“ někomu zvýšen plat/mzda, znamená to, že tento zvýšený příjem dostane za/na všechny lednové dny, a to samozřejmě bez ohledu na to, kdy skutečně peníze dostane. Pokud pak v prosinci beru důchod na některé prosincové, ale i lednové dny, je přeci logické, aby mi (tedy již v prosinci) byly ty lednové proplaceny v lednové výši – tedy i s valorizací. Samozřejmě i zde opět nezávisle na tom, kdy na ony lednové dny důchod beru. Na Slovensku toto řeší „lednovým doplatkem“ – úplně správně to pak má být právě součást prosincové dávky důchodu.

Všichni jsme si rovni, ale někteří jsou si rovnější

Někteří čtenáři si ale stále myslí, že jde jen o to, že někdo něco dostane později. Ne, jde o to, že někdo část valorizace na počáteční lednové dny dostane a někdo ji nedostane nikdy.

Dříve napsané bychom také mohli parafrázovat (odvisle od názoru justice a exekutivy, tedy myšleno napsat jejich jazykem) třeba do této podoby:

Ústavní soudce má dva vnuky – chlapce, dvojčata Pepíka a Frantu.

Pepíkovi koupí a dá nanuk a Frantovi ne.

Dědo, jak to, že Pepík dostal nanuk a já ne? Kdy jej dostanu já? Já si s ním chci být roven, ptá se Franta.

Ale no tak Františku – neptej se tak hloupě, tvůj dotaz je zavádějící a postrádá logiku, vždyť jste si přeci s Pepíkem rovni, i když on nanuk dostal a Ty ne, odpoví soudce. Dál to již rozvádět nebudu.

Zemřel den před termínem? Důchod pozůstalí vrací

Dále si uvědomme, že výplatní termín důchodu od ČSSZ si nelze zvolit ani změnit. Jediné, co lze, je, že pokud již váš manžel(ka) v důchodu je a vy o něj teprve žádáte, pak můžete požadovat termín stejný jako má on/ona. Prostě abyste na poštu chodili spolu.

Výplatní termíny nejsou dny liché, jak si zde nejeden myslí, ale naopak sudé mezi 2. a 24. dnem v měsíci. Pokud má někdo termín 16., znamená to, že nejpozději 16. musí mít důchod na účtu. Tam jej má většinou již 15. a to může někoho mást.

Pak ale pozor – pokud má někdo takto termín 16. v měsíci a 15. nejen dostane na účet důchod, ale i zemře, pak důchod musí pozůstalí vrátit (samozřejmě celou tuto jeho dávku). Další upřesnění je to, že pokud zemře 16. (= dožije se svého výplatního termínu) důchod mu celý náleží (tedy i pozůstalým) a žádná jeho část se nevrací. Jak jsem zjistil, i toto u nás platí již od Rakousko-Uherska.

Výplatní termíny jsou tedy 2., 4., 6., 8., 10., 12., 14., 16., 18., 20., 22., 24.. Termín 2. nebo 4. z minulosti sice někdo měl, ale nově se již tyto termíny z nějakých účetních důvodů nepřidělují. K tomu pak již přibude jen 15., totiž termín pro hromadné výplaty důchodů do ÚSP (domovů důchodců). Jinak je určení termínu plně v moci ČSSZ (nesouvisí s datem narození ani jiným osobním datem) a nárok na změnu žádný není. ČSSZ prostě chce, aby ona, státní kasa, pošty, banky, … byly vytíženy rovnoměrně, a tak výplatní termíny mezi důchodce rovnoměrně rozděluje.

Nedostanete to jen později. Nedostanete to vůbec

Je omyl si myslet, že pokud máte termín 16., dostali jste 16. 1. 2020 mj. valorizaci na rok 2020 za dny 1.–15. 1. 2020 (tedy jen později). Nedostali. Na tyto dny jste 16. 12. 2019 dostali důchod ve výši roku 2019, tedy bez valorizace pro rok 2020. Na oněch 15 dnů vám náleží cca 15 × (900 / 30) = 450 Kč a tyto peníze už nedostanete nikdy. Tedy ani 16. 12. 2020. To sice již budete těchto 450 Kč na dny 1.–15. 1. brát, ale až od roku 2021, ne zpětně v roce 2020.

Jak jsem psal, na Slovensku za identických podmínek toto v zákoně opravili již před 16 lety (objevili to před 18 lety). V lednu tam dostane důchodce nejen valorizovanou dávku důchodu, ale i poměrnou část valorizace, co mu náleží na dny od 1. ledna do onoho 15. dne apod.

Úplně správně to ale není, neboť důchody se vyplácí, jak stanoví zákon v SR i u nás, „předem“ a tedy i těch „450 Kč“ má důchodce předem dostat = má je dostat již 16. 12. 2019. K tomu pak stačí maličkost, aby valorizační vyhláška MPSV (resp. usnesení vlády) nabývalo účinnosti již 1. prosince, a šlo tak již v prosinci vyplácet důchody na lednové dny ve valorizované výši.

Zákon o důchodovém pojištění pak spolu s těmito předpisy musí obsahovat, že se valorizuje všem od 1. ledna, a ne „od splátky důchodu splatné v lednu“ (= od lednového výplatního termínu). Ústavní soudce je jistě i chytrý soudce. Proto když rozhoduje o něčem „mimo paragrafy“, měl by se poradit s tím, kdo danému oboru rozumí. Ostatně soudních znalců a znaleckých ústavů je dost, a navíc zde by se stačilo zeptat svého učitele matematiky na gymnáziu, nebo i jen ZŠ.

Tisícovka nad 85 let, dva tisíce pro stoleté. Ale pokrácené

Vraťme se ale konečně k narozeninám. Již dlouho se ví, že někde v zákoně je v § 67a uvedeno: Procentní výměra vypláceného důchodu se zvyšuje o 2000 Kč měsíčně ode dne, v němž poživatel důchodu dosáhl věku 100 let.

Prostě přidáme 2000 Kč stoletým. Můžeme polemizovat, zda to tito senioři doopravdy pro sebe potřebují (myšleno zda to stejně nerozdají vnoučatům), ale formálně je to dobře. Od roku 2019 ale někdo vymyslel přidávat od 85 let věku polovinu z té dvoutisícovky, tedy 1000 Kč. Těžko kdo pochopí, proč to není v zákoně napsané stejně – stejně správně, ale jinak.

A protože přidávat ode dne narozenin je evidentně dobře, tak u 85. narozenin je to taky špatně. Ono totiž B) předchází od roku. 2019 A). A to takto:

A) 1000 Kč měsíčně od splátky důchodu splatné v kalendářním měsíci, v němž poživatel důchodu dosáhl věku 85 let.

„Jak tohle může někdo nevidět?“ Vždyť „každý přeci vidí“, že dvě technicky stejné věci nemohou být definovány v zákoně různě, a pokud pak jsou, že jedna z nich je zákonitě špatně.

My už víme, že „od splátky důchodu“ je totéž jako „od výplatního termínu určeného státem“. A to je zde zas samozřejmě špatně, jako když se v lednu valorizují všechny důchody. Jinak dobrý úmysl byl opět špatně realizován, protože se nyní snadno stane toto:

  • Pepík bere důchod 2. května a 85 let mu bude 31. května.
  • Svých narozenin se nedožije a 30. května zemře.
  • Tedy nedožil se 85 let věku, ale k 85. narozeninám přidáno dostal.
  • Dokonce si toho přidání 4 týdny užil.

Ještě horší je ale situace opačná.

  • Franta má narozeniny 2. května, důchod bere 24. a těsně před tím 23. zemře.
  • On tedy žil ještě celé 3 týdny po svých 85. narozeninách, ale ze státem slíbené tisícovky neviděl ani korunu.

Jistě i toto dokládá, že „od splátky důchodu“ je špatně – je to špatně všude! Je to špatně u narozenin a v lednu při valorizacích také. Že kdyby toto Ústavní soud věděl, jistě by dal poslancům a jejich Návrhu za pravdu? Ale vždyť on o tom věděl!

Zachoval se ale jako v mnohých jiných případech. Argumenty, které svědčily pro poslance (a jejich Návrh směřující k nápravě zjevné chyby) a on se s nimi neuměl vypořádat, do svého Nálezu vůbec neuvedl. Prostě se s nimi ve svém Nálezu nijak nevypořádal. Tak se pak snadno stane, že vlastní Nález nevypadá až tak špatně, jak špatný ve skutečnosti je. Prostě když do rozsudku nenapíšete, že měl Honza na den vraždy nezpochybnitelné alibi, snadno jej za vraždu odsoudíte a rozsudek nikomu nepřipadne podezřelý.

Řešíme nepodstatné věci (?)

Možná by chtěl někdo do diskuse opět napsat, že se zabývám věcí nepodstatnou. Že ne každý se 85 let dožije. Že je malá pravděpodobnost, že ten, kdo se dožije, zemře mezi svým výplatním termínem a narozeninami, nebo opačně mezi narozeninami a výplatním termínem. Ono tomu až tak není, a to hned ze dvou důvodů.

Důvod první: (1000 / 30) × 23 = 767 Kč. Ten, kdo se narodil 1. dubna 1935, se dožil 85 let 1. dubna 2020. Pokud má termín 24. den v měsíci, dostal přidáno až od 24., a tedy oněch 767 Kč, které mu podle selského rozumu na 1.–23. duben náleží, nedostane nikdy.

Důvod druhý: Toto je „jen“ další v řadě nikým nevyvrácených argumentů, že prostě zvyšovat důchody „od splátky důchodu“, tedy od výplatního termínu určeného státem, je prostě špatně. ČSSZ se toto (zde u 85. narozenin) snažila (v soukromé korespondenci se mnou) obhájit tím, že stoletých je málo, že je – jejich narozeniny – stačí jejich administrativa vyřídit. To je ale samozřejmě nesmysl. Jednak to není důvod k porušování Ústavy, a pak to přeci dnes všechno dělají počítače a v nich stačí opravit několik instrukcí-příkazů, resp. ony instrukce, co jsou u 100. narozenin, „zkopírovat ještě jednou“ na místo, kde jsou narozeniny 85. Stačí prostě jen změnit zákon – převedení jeho opravy do praxe má pracnost téměř nulovou. Ale protože vládnoucí koalice (bez ohledu na to, která to právě je) to nikdy nebude chtít, musí ji k tomu Ústavní soud, jako strážce spravedlnosti, a tedy i správnosti, přinutit.

Co je pro vás tisícovka?

Poznámka na závěr. Asi někomu připadám jako Don Quijote de la Mancha, který věnuje čas a peníze nějaké prkotině, když jsou problémy daleko závažnější. Pokud ale budeme jako občané pasivní, bude exekutiva s legislativou vyrábět spousty chybných zákonů a justice jim to „odkývá“ – kam může toto vést? Prkotina je názor subjektivní, neboť velikost je zde relativní.

Pro někoho je 1000 Kč pokuta prkotinou a druhý den pojede autem na devadesátce opět rychlostí 120 km/hod. Pro jiného je 1000 Kč v rozpočtu problém.

dan_z_prijmu

Jsme jeden z mála států, který neví, kolik má právních předpisů – snad prý přes 10 000. Pokud by se každý 1000. občan zasloužil o narovnání jednoho z nich, bude nám svět právní systém závidět. Pokud pak bude legislativa, exekutiva i justice vidět, že je „občan ve střehu“, jistě zváží, zda při tvorbě nových zákonů „nepřizvat i selský rozum“, a podobně i justice při posuzování chyb v zákonech stávajících.

Dnes po 25 letech jsou stále chyby v důchodovém zákoně. Pokud se něco nezmění (a všichni budeme mlčet), jaký asi bude jednou zákon nový, co uvede v život, prý nezbytnou, penzijní reformu?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor získal na MFF UK Praha titul promovaný matematik. Posléze působil převážně v oborech výpočetní techniky. Nyní je důchodcem na plný úvazek a stará se o invalidní manželku.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).