Nejvyšší soud ČR ve svém nedávném rozhodnutí varoval všechny rodiče, kteří by považovali úspory na účtech svých dětí za své peníze. Přestože to byli oni, kdo spořili, jsou to peníze jejich dětí a jakmile ty dosáhnou zletilosti, musejí jim být úspory včetně všech výnosů vydány, resp. je nutné jim umožnit s nimi nakládat.
Když vztahy mezi rodiči a dětmi končí před soudem
Syn se jako žalobce ve věci majetkového sporu (plné znění – spis. zn. 28 Cdo 3429/2008 na www.nsoud.cz), domáhal po žalované matce, aby mu zaplatila 254 550 Kč proto, že za něj a v jeho prospěch uzavřela tři smlouvy o stavebním spoření, přičemž po zrušení těchto smluv naspořené částky byly převedeny na její účet. Žalobce (syn) po nabytí zletilosti několikrát ústně a písemně žádal žalovanou (matku) o vydání těchto finančních prostředků, což ta odmítla.
Žalovaná namítala, že finanční prostředky z první smlouvy o stavebním spoření byly spotřebovány za doby trvání manželství rodičů žalobce na výstavbu domu, finanční obnos z druhé smlouvy použila žalovaná v době své nezaměstnanosti, kdy se otec žalobce nepodílel na splácení společných závazků rodičů žalobce, a třetí smlouvu o stavebním spoření žalovaná založila ze svých výlučných prostředků a neměla zájem na tom, aby žalobce po dosažení zletilosti měl možnost s nimi nakládat. Žalovaná matka odmítala nárok syna i proto že jej shledávala v rozporu s dobrými mravy, neboť se s ní jako syn odmítal stýkat, odstěhoval se od ní, odmítl kontakt s ní a nezajímal se o její zdravotní stav. Čtěte také: Změny ve stavebním spoření očima klienta
Je špatné, když děti žádají své peníze?
Ani námitka údajného rozporu synova počínání s dobrými mravy, ani jiné – skutkové či právní – argumenty však matce nepomohly. Syn zvítězil u soudu prvního stupně, jakož i u soudu odvolacího, neboť ten rozsudek. Matka tak podle rozhodnutí musela zaplatit synovi požadovanou částku. Proti rozsudku odvolacího soudu proto podala dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, ale i to bylo nakonec zamítnuto.
Platba na účet dítěte je darem
Nejvyšší soud stejně jako předtím oba soudy nižšího stupně posoudil platby rodiče na účet vedený na základě smlouvy o stavebním spoření ve prospěch nezletilého dítěte jako darování. O darech čtěte z jiného úhlu v článku: Dobročinnost může kromě dobrého pocitu i snížit daň
Při právním úkonu, kdy je nezletilému dítěti poukázána na jeho účet u stavební spořitelny určitá finanční částka, jde o jednání v jeho prospěch a zpravidla nedochází ke kolizi mezi jeho zájmy a zájmy jeho rodičů. Z hlediska právního posouzení dochází v zásadě ke vzniku právního vztahu vyplývajícího z darovací smlouvy mezi rodiči a nezletilým dítětem a vzniku pohledávky nezletilého vůči stavební spořitelně. To vše v okamžiku připsání finanční částky ve prospěch spořícího účtu nezletilého.
Rodiče nejsou majitelé prostředků, jen jejich správci
Připsáním finanční částky ve prospěch spořícího účtu nezletilého se v podobě pohledávky za spořitelnou stává tato částka majetkem nezletilého, jež mají rodiče nezletilého spravovat s péčí řádného hospodáře. To jim ukládá ust. § 37a odst. 1 zákona o rodině. Čtěte také: Mohu spořit jen 1000 Kč měsíčně. Čeho lze dosáhnout?
Výnosu z majetku nezletilého (v daném případě úroky či státní příspěvek) lze přitom použít nejprve pro výživu dítěte a teprve potom přiměřeně i pro potřebu rodiny. Avšak majetková podstata v podobě naspořených částek může být dotčena jen v případě, že by vznikl nezaviněně ze strany osob výživou povinných hrubý nepoměr mezi poměry nezletilého dítěte a osob výživou povinných (viz ust. § 37a odst. 2 zákona o rodině). Čtěte také: Alimenty na studenta vezmou čtvrtinu platu, více dětí se „prodraží“
Rodiče, kteří nevydají úspory, se na úkor dítěte obohacují
Jestliže v daném případě příslušná stavební spořitelna vyplatila žalované matce určitou částku ze spořícího účtu vedeného na jméno žalobce – syna, přičemž tato částka nebyla žalobci po nabytí jeho zletilosti žalovanou předána a ani nebyla použita např. na jeho výživu (podle shora uvedených zásad ust. § 37a odst. 2 zákona o rodině), došlo na straně žalované k bezdůvodnému obohacení, které byla povinna vydat.
Jakmile totiž dítě dosáhne zletilosti, jsou rodiče (podle ust. § 37a odst. 3 zákona o rodině) povinni odevzdat mu jeho jmění (tj. majetek a závazky), které spravovali. Na žádost dítěte jsou povinni mu dokonce podat vyúčtování, pokud o to požádá, do jednoho roku po skončení správy jeho majetku. Čtěte také: Banky moc neumějí zabránit neoprávněnému nakládání s penězi
Exkurs: Jmění bohatých dětí spravuje opatrovník
Je třeba si uvědomit, že i nezletilé děti mohou být dnes velmi bohaté, na to pamatuje i zákon o rodině. V ust. § 37 na situace, kdy by mohlo dojít ke střetu zájmu (rozuměj majetkových zájmů) rodičů a jejich dětí – v takových případech rodiče nemohou své děti zastoupit při činění právních úkonů, soud ustanoví dítěti opatrovníka, zpravidla orgán sociálně právní ochrany dětí.
Bude tomu tak např. v případě, kdy by dítě mělo nabýt (získat) nemovitost nebo jiný větší majetek atp. I pro průběžnou správu záležitostí dítěte, kdy by mohly být jeho majetkové zájmy ohroženy, soud ustanovuje k ochraně dítěte opatrovníka, může jím být i fyzická osoba (člověk), který svým způsobem života zaručuje řádný výkon této funkce v zájmu dítěte, nebo rovněž úřad – orgán sociálně-právní ochrany dětí.
Opatrovník podléhá dohledu soudu, který schvaluje jeho právní úkony. Opatrovník soudu předkládá zprávy o správě jmění dítěte a po skončení výkonu své funkce předkládá soudu do dvou měsíců závěrečný účet. Opatrovník má právo na úhradu nutných výdajů spojených se svou činností a na přiměřenou odměnu z výnosů majetku dítěte, jejíž výši určuje soud. Další pravidla viz v ust. § 37b zákona o rodině.
Závěrečné shrnutí významu judikátu
Aktuální rozsudek Nejvyššího soudu ČR má mimořádný, možno říci precedentní, význam, neboť jeho závěry jsou obecně použitelné. To, co bylo uvedeno o platbách na stavební spoření a výnosech z něj, lze plně vztáhnout i vklady a výnosy na spořících a termínovaných účtech, vkladních knížkách atp.
Při právním úkonu, kdy je nezletilému dítěti poukázána na jeho účet určitá finanční částka, jde o jednání v jeho prospěch a zpravidla nedochází ke kolizi mezi jeho zájmy a zájmy jeho rodičů, a proto jistina ukládaná v tomto případě rodičem či rodiči nezletilého dítěte, patří jako dar tomuto dítěti, obdobně to platí ohledně budoucích výnosů z jistiny.
Jakmile dítě dosáhne zletilosti, jsou rodiče povinni odevzdat mu jeho jmění, které spravovali, včetně naspořených prostředků a výnosů z nich.
ČLÁNKY DO MAILU