Hlavní navigace

Spoření bez limitů od VÚB: Daňové tipy, které vám ušetří peníze, a další (ne)výhody

5. 12. 2022
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos Inc.
Daňová úspora přes 25 tisíc korun. Nejvyšší úrok na trhu může být ještě vyšší. Potřebujete k tomu speciální promo kód. Ale existuje i skupina osob, pro které je tento spořicí účet vyloženě nevhodný, rozumějte drahý.

Když v polovině listopadu vyšel článek Spoření bez limitů od VÚB s úrokem vyšším než Tatry. Má nejlepší nabídku, ale i několik překážek, spustil řadu otázek, zvláště v oblasti zdanění.

Lidé se ptají, zda má smysl absolvovat „martyrium“ se zakládáním účtu kvůli „pár drobným“. S tímto diskusním příspěvkem lze souhlasit, kvůli „pár drobným“ to smysl určitě nemá.

Autorka tohoto textu se proto pokusí sepsat aktuální informace pro celé spektrum čtenářů, tj. nejen těch, kterým se líbí např. články o sociálních dávkách a příspěvcích, ale i těm, kteří řeší problém, jak alespoň částečně ochránit své často nemalé životní úspory před velkou inflací, která jim tyto jejich úspory likviduje. 

Pro pár drobných to nemá smysl?

Odkazovaný článek se zabýval především úskalími, spojenými s touto formou spoření, která pozorný čtenář označil jako „martyrium“. Ono to ale ve skutečnosti tak velké martyrium není, pouze jsme se snažili poukázat na všechna úskalí, na která jsme při zakládání účtu narazili, ačkoliv s některými z nich se běžný klient vůbec nemusí potkat.

Je pravdou, že „pro pár drobných“ asi opravdu nemá zakládání tohoto účtu smysl, tedy pokud nepotřebujete znesnadnit, ne-li zcela znemožnit např. exekuci těchto finančních prostředků. Pro větší objemy vkladů to však smysl rozhodně má, a to hned z několika důvodů, které si nyní podrobněji rozebereme.

Zdaňování výnosů s výhodami pro vás

Nespornou výhodou může být např. i to, že v případě doložení daňového domicilu úrokové výnosy z těchto vkladů nebudou na Slovensku vůbec zdaňovány.

To znamená, že v Česku budou zdaňovány v případě uvedení těchto příjmů v daňovém přiznání, a to daní z příjmů v rámci běžného daňového přiznání. To s sebou může nést celou řadu výhod, které nejsou patrné na první pohled.

Je to oficiální příjem. Zvyšuje vaši bonitu

Za prvé se takto vykázaný příjem stane oficiálním příjmem, na který zvláště banky budou brát zřetel např. při hodnocení vaší bonity pro nejrůznější účely (půjčky, hypotéky apod.).

Pokud jsou tyto příjmy zdaňovány běžnou srážkovou daní, což je u spořicích účtů typické, takovéto příjmy se v hodnocení bonity klienta vůbec neprojeví a banky k nim nepřihlížejí.

Odložená splatnost daně

Tuto daň z příjmů platíte až po podání daňového přiznání, které se podává v termínu do 1. dubna následujícího roku, resp. v delším termínu, podle formy podání (elektronické, daňový poradce apod.).

Samotné příjmy však od banky dostáváte již v průběhu celého roku. Kdyby byly tyto příjmy zdaňovány srážkovou daní, jsou sráženy z úroků automaticky již v okamžiku připsání těchto úroků.

Takto můžete částku, která by jinak byla u vkladů u některé z českých bank sražena okamžitě, měsíce až více jak rok používat, což s sebou může nést např. další výnos, pokud tyto finanční prostředky z denního úročení např. ponecháte u vkladu a budete je tak mít déle než rok navíc úročeny.

Odečitatelné položky

Protože úroky jsou zdaňovány podle českého daňového systému, máte možnosti uplatnění nejrůznějších odpočitatelných daňových úlev a bonusů. Díky tomu se celá řada střadatelů může zdanění výnosů z úroků zcela, nebo alespoň částečně legálně vyhnout.

Jde o ty občany, kteří v České republice nemají žádné příjmy, případně mají pouze malé příjmy (řádově cca do 200–300 tisíc Kč ročně). Takovýchto osob je celá řada, jen namátkou jsou to např. důchodci, snažící se ochránit své celoživotní úspory ochránit před inflací, případně osoby na dlouhodobé nemocenské apod.

Příklad úspory slovenského řešení: rozdíl více jak 25 000 korun

Za vše mluví jednoduchý příklad uložení vkladu ve výši 1 milionu korun, který si střadatel nastřádal v průběhu celého života a nyní zjišťuje, kde jej nejlépe uložit tak, aby měl jistotu, že o něj nepřijde. Všem je jasné, že před vysokou inflací jej v současné době neuchrání nic, a to ani značně rizikové investice. Proto zde porovnáváme pouze uložení takovéhoto vkladu u některé z českých bank a u zmiňované VÚB.

U české banky je to jednoduché – ze vkladu 1 milion, uloženého na dobu jednoho roku, střadatel získá v případě aktuálně nejvyšší úrokové sazby u Max banky ve výši 6,01 % p.a. částku 60 100 Kč, po zdanění pak 51 085 Kč.

U slovenské VÚB je to trochu složitější – na Slovensku po předložení daňového domicilu výnosy z úroků ve výši 61 500Kč nebudou zdaňovány vůbec, v Česku pak podle českých daňových zákonů 15% daní z příjmů (tj. ve stejné výši, jako je srážková daň).

Celkový rozdíl by tedy byl téměř zanedbatelný, konkrétně pouze 1400 Kč.

Nicméně do hry vstupuje skutečnost, že tento úrokový výnos by nebyl zdaňován srážkovou daní již v okamžiku připsání úroků, ale daní z příjmů dle daňového přiznání, kde lze uplatnit celou řadu odpočitatelných položek, úlev a bonusů.

Pokud by tedy šlo např. o důchodce bez zdanitelných příjmů, činila by vypočtená daň 0 Kč, a to je již podstatná úspora, neboť zdanění stejného výnosu srážkovou daní v Česku by činilo 9225 Kč.

Po připočtení zanedbatelné výhody rozdílu úrokové sazby (6,15 − 6,01 = 0,14 p.b.) ve výši 1400 Kč tedy rozdíl činí již opravdu nezanedbatelných 10 625 Kč.

Pokud někdo využije maximální rozumné výše vkladu s ohledem na pojištění, tj. cca 2,4mil, činí tento rozdíl 25 500 Kč, a to je již částka, která může některé střadatele přesvědčit o nesporných výhodách tohoto spořicího vkladu.

Další výhodou je pak to, že daň z úroků, která je u českých spořicích účtů jinak srážena současně s připsáním úroků, odvedete až po podání daňového přiznání v následujícím roce, takže je může více než rok používat, případně je po jejich denním připsání nechat úročit na spořicím účtu. To přinese další benefit ve výši cca 500 Kč při vkladu 1 mil a 1200 Kč při maximálním vkladu 2,4 mil. Kč.

Ale to ještě není konec příkladu.

Poslanci schválili daňový balíček, který mj. od 1. 1. 2023 zvedne limit povinnosti podat daňové přiznání na 50 000 Kč.

To tedy znamená, že při vkladu do výše cca 819 000 Kč vůbec nevznikne povinnost podat daňové přiznání za předpokladu, že střadatel nemá jiné příjmy, a to už může být docela široký okruh klientů.

Nad tuto výši vkladu už sice povinnost podat daňové přiznání vznikne, ale stále osoby bez dalších zdanitelných příjmů (OBZP) díky nejrůznějším odpočitatelným položkám daň platit nebudou, a to minimálně do výše celkových příjmů cca 200–300 tisíc Kč (v závislosti na odpočitatelných položkách, tj. na osobu, na dítě, na manželku, za penzijní a životní pojištění, úroky z hypoték, hodnota poskytnutých darů, odborové příspěvky, školkovné atd.). Orientační výpočet vám ukáže daňová kalkulačka.

Bez domicilu to nepůjde

A nyní ještě několik upřesnění k otázce potvrzení o daňovém domicilu, který je velmi žádoucí bance předat. Jak již bylo napsáno ve výše citovaném článku, pokud tak neučiníte, zdaní vám tato slovenská banka příjmy z úroků sazbou 19 %.

Dejte si tedy pozor na to, kdy toto potvrzení bance předáte. Jeho vyhotovení totiž zabere nějaký čas (v řádu dnů, ale i týdnů). Na stránkách banky je sice uvedeno, že již stržená 19% daň bude v případě doložení daňového domicilu vrácena zpět, ale na telefonický dotaz bylo pracovníkem banky sděleno, že tomu tak nebude. Autorka článku se domnívá, že tato telefonicky podaná informace není správná.

Také je nutno počítat s tím, že tento daňový domicil budete muset zařizovat a předávat bance za každý kalendářní rok (poplatek 100 Kč). S tím také souvisí nesprávně vyplněný vzor žádosti o tento domicil na stránkách banky, kde je uvedeno, že máte žádat za rok 2022, což je v době publikace článku nesmysl.

Takovýchto nesmyslů je na stránkách banky bohužel více, např. v sekci FAQ je na dotaz

Můžu si na spořicím účtu nastavit trvalou platbu?

uvedena odpověď

Ano, ze svého běžného účtu vedeného u kterékoliv české banky můžete nastavit příkaz k trvalé platbě.

Skoro to vypadá, jakoby pracovníci banky neměli jasno v rozdílech mezi spořicím a běžným účtem.

Že přihlašovací login do internetového bankovnictví nelze uložit a budete jej pořád muset vypisovat (heslo uložit lze), je už takový „standard“, na který si musíte u VÚB zvyknout.

Přes určitá úskalí však jde o kvalitní finanční produkt, který nejenže nabízí zatím nejvyšší úrokovou sazbu mezi pojištěnými vklady, ale skýtá i celou řadu velmi zajímavých možností, které vklady v českých bankách nemají.

VIP úrok 6,35 % p.a.

Produkt „Spoření bez limitů“ nabízí velmi slušný úrok 6,15% p.a., ale ani tento úrok není konečný. Za určitých okolností je možné dosáhnout i na ještě vyšší úrok 6,35 % p.a. O tom svědčí mj. i to, že v první fázi zakládání účtu se objeví možnost vložení voucheru.

Pro získání vyšší sazby existují tři cesty:

  1. Účet je založený přes zprostředkovatele, který má s bankou smlouvu (banka ale nemůže uvést, přes kterého).
  2. Jste zaměstnanci společnosti, která s bankou spolupracuje.
  3. Individuální posouzení a rozhodnutí retailového oddělení banky (např. na základě výše vkladu).

Že to není sci-fi ukazuje obrázek níže:

VIP úroková sazba 6,35 % p.a. (12/2022)

VIP úroková sazba 6,35 % p.a. (12/2022)

Autor: Blanka Hanáková

Máte vysoké příjmy? Daň je 23 %

Slovenský spořicí účet bez limitů má i jedno omezení, které nepotěší osoby s ročními příjmy nad 48násobek průměrné mzdy, protože u nich je zdanění vyšší. Část příjmu překračující 48násobek průměrné mzdy se daní 23% sazbou, a to už nijak výhodné není.

Pokud patříte mezi takové daňové poplatníky, musíte si propočítat, zda nebude pro vás lepší standardní český spořicí účet s 15% srážkovou daní.

48násobek průměrné mzdy

Průměrná mzda pro rok 2022: 38 911 Kč.

Průměrná mzda pro rok 2023: 40 324 Kč.

48násobek pro rok 2022: 1 867 728 Kč.

48násobek pro rok 2022: 1 935 552 Kč.

Ztížená exekuce

Se spořicím účtem u VÚB máte účet na území Slovenska, tj. v jiném státě. Vše se tak řídí podle slovenského právního řádu.

FIN23

Pokud máte či vám hrozí exekuce, účet na Slovensku je pro soukromého exekutora komplikací. Ne, že by peníze z něj postihnout nešlo, ale znamená to zvýšené náklady na tamní právníky a soudy, které musejí exekuci povolit, protože jurisdikce českého exekutora končí na českých hranicích. Pro pár desítek tisíc korun to málokterý exekutor bude podstupovat, u vyšších statisíců a milionů už to bude mít smysl.

Ale pozor. Pokud dlužíte českému státu, nebo by šlo o podezření z výnosu trestné činnosti, tam hranice jurisdikce neplatí. Finanční správa, zjednodušeně napsáno, si pro peníze jde přímou cestou přes finanční správu daného státu. Podobně bude konat policie a peníze se vám zablokují.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).