Minimální zálohy na důchodové a nemocenské pojištění pro OSVČ
Jako každý rok i ten příští vzrostou minimální zálohy na důchodové pojištění pro OSVČ. Od příštího roku se budou stanovovat jako 35 % průměrné mzdy. Minimální vyměřovací základ se tři roky po sobě zvyšuje vždy o 5 %, aby se v roce 2026 zastavil na 40 % průměrné mzdy.
Minimální záloha na důchodové pojištění se příští rok zvýší na 4759 Kč měsíčně u hlavní činnosti a 1496 Kč u vedlejší činnosti.
Když už jsme u vedlejší činnosti, zvýší se také hranice tzv. rozhodné částky, která ovlivňuje to, zda se OSVČ vykonávající vedlejší činnost musí, či nemusí účastnit důchodového pojištění (OSVČ vykonávající hlavní činnost jsou povinné se účastnit vždy). V případě, že příjem z vedlejší činnosti po odpočtu výdajů dosáhne aspoň rozhodné částky, vzniká účast povinně. Pro příští rok tento limit činí 111 736 Kč.
Vzroste také minimální záloha na nemocenské pojištění pro OSVČ, které mají tuto účast dobrovolnou. Minimální vyměřovací základ příští rok dosáhne 9000 Kč a minimální záloha samotná bude ve výši 243 Kč.
Začínající podnikatelé nebudou muset platit zálohy na důchodové pojištění
OSVČ od příštího roku nebudou muset v kalendářním roce zahájení samostatné výdělečné činnosti a dále v bezprostředně následujícím kalendářním roce poté platit zálohy na důchodové pojištění. Nejde však o odpuštění pojistného, jen zproštění povinnosti platit zálohy, takže podnikatel stejně bude muset po podání Přehledu o příjmech a výdajích České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) pojistné uhradit najednou.
Možnost takto platby na důchodové pojištění odložit dostanou jen ti, kteří v období 5 kalendářních let před rokem zahájení činnosti nepodnikali. Pro podnikatele v režimu paušální daně tato možnost platit nebude.
Novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení prošla schvalováním v Parlamentu a nyní ji má na stole prezident Petr Pavel. Měla by začít platit od příštího roku.
Připomeňme, že začínající podnikatelé (ti, kteří nevykonávali činnost v předchozích 20 letech) od roku 2024 platí v prvních třech letech své činnosti nižší minimální zálohy na důchodové pojištění. Místo 35 % průměrné mzdy je jejich minimální vyměřovací základ 25 % průměrné mzdy. Tedy na úrovni, která platila pro všechny OSVČ před tím, než začalo postupné navyšování po 5 % každý rok.
Platby v režimu paušální daně
Odvody se zvýší také podnikatelům v režimu paušální daně. Ale jen těm, kteří jsou v prvním pásmu, kde se odvody stanovují podle minimálních záloh (přesněji jde o minimální zálohu na zdravotní pojištění, minimální zálohu na důchodové pojištění navýšenou o 15 % a 100 Kč na daň z příjmů).
V letošním roce je měsíční platba ve výši 7498 Kč měsíčně (4430 Kč důchodové pojištění + 2968 Kč zdravotní pojištění + 100 Kč daň z příjmů). Pro příští rok vzroste na 8716 Kč měsíčně (5473 Kč důchodové pojištění, 3143 Kč zdravotní pojištění a 100 Kč daň z příjmů).
Odměna za práci v důchodu podle nových pravidel
Jedna ze změn, které jsou schvalovány v rámci důchodové reformy počítá se změnou v odměňování důchodců za práci v penzi. Současné trvalé zvyšování důchodů o malé částky, o které si ještě musí každý rok žádat (přepočítání penze neprobíhá automaticky), by měla nahradit sleva na pojistném na důchodové pojištění pro ty, kteří pobírají plnou výši penze a vykonávají výdělečnou činnost.
U zaměstnanců by dosáhla 6,5 % z vyměřovacího základu, takže důchodce by výhodu pocítil okamžitě při každé výplatě a výrazněji, než se projevuje navýšení důchodů jednou za rok. Výše slevy u zaměstnanců by svou výší vlastně pokryla celé odváděné pojistné na důchodové pojištění (strhávané z jejich příjmu), takže by ze svého odváděli jen 0,6 % na nemocenské pojištění (a zdravotní pojištění, o kterém ale teď není řeč).
U OSVČ, které si platí celé důchodové pojištění ze svého, by došlo ke snížení odvodů na důchodové pojištění o 6,5 % z 29,2 % na 22,7 %.
Návrh novely zákona o důchodovém pojištění prošel schvalováním v Parlamentu. Nyní ho musí podepsat prezident. Pak by změna mohla začít platit od příštího roku.
Krátkodobé ošetřovné pro OSVČ, dohodáře a zahraniční zaměstnance
Příští rok přinese v oblasti nemocenského pojištění pro OSVČ ještě jednu novinku. OSVČ účastné nemocenského pojištění budou mít nárok na krátkodobé ošetřovné.
V současnosti mají nemocensky pojištěné OSVČ nárok jen na dlouhodobé ošetřovné. Na to krátkodobé jim nově vznikne nárok v případě, že v daném okamžiku trvá účast na nemocenském pojištění alespoň tři měsíce přede dnem vzniku potřeby dávku čerpat nebo přede dnem převzetí tohoto ošetřování. Dále ale bude moci OSVČ toto ošetřovné čerpat, i pokud vznikla účast na pojištění do 8 kalendářních dní od skončení zaměstnání, jež také zakládalo (aspoň v posledních třech měsících) účast na nemocenském pojištění.
Podobně vznikne na tuto dávku nárok také zahraničním zaměstnancům (mají účast na nemocenském pojištění dobrovolnou) a zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, vždy ale pokud se účastní nemocenského pojištění.
Započtení účasti na nemocenském pojištění z titulu zaměstnání
Účast OSVČ na nemocenském pojištění je dobrovolná. Pokud si ho platí, mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství (mateřskou), otcovskou, dlouhodobé ošetřovné a nemocenské. Jak už jsme uvedli, od ledna přibude i krátkodobé ošetřovné. Zároveň se OSVČ pro účely nároku na dávku začne započítávat doba účasti na pojištění i z titulu zaměstnání.
Většinou platí, že OSVČ vzniká nárok na dávku nemocenského pojištění v případě, že přede dnem čerpání byly nemocensky pojištěny aspoň tři měsíce. (U mateřské platí pro vznik nároku na dávku přísnější pravidla. Podmínka účasti na nemocenském pojištění je min. po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na mateřskou a současně musí účast na pojištění ze zaměstnání nebo z podnikání trvat alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou.)
Nově má od příštího roku platit, že nárok na dávku nemocenského pojištění (kromě mateřské) vznikne i v případě, že vznikla účast na pojištění do 8 dní od skončení zaměstnání, jež také zakládalo (aspoň v posledních třech měsících) účast na nemocenském pojištění.
Doba přerušeného studia se započte do doby pojištění kvůli mateřské
Do doby účasti na nemocenském pojištění se začne započítávat pro účely nároku na peněžitou pomoc v mateřství (PPM), lidově mateřskou, také doba studia, i když toto studium bylo jen přerušeno. Pokud je tedy studentka zaměstnána
v zaměstnání, které jí zakládá účast na nemocenském pojištění, a doba tohoto
zaměstnání je kratší než 270 dnů, bude možné k době tohoto zaměstnání započítat také dobu studia před přerušením, aby pojištěnka splnila 270 dnů účasti na nemocenském pojištění.
Povinná elektronická podání pro ČSSZ
OSVČ musí od příštího roku činit vybraná podání pro ČSSZ elektronicky. To za podmínky, že má zpřístupněnou datovou schránku ze zákona.
Konkrétně půjde o:
- přihlášku k nemocenskému pojištění,
- žádost o dávku nemocenského pojištění,
- oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti,
- přihlášku k účasti na důchodovém pojištění,
- podání Přehledu o příjmech a výdajích.
V případě technických výpadků bude moci OSVČ učinit podání v listinné podobě.
Elektronické vyřizování dávek nemocenského pojištění
Od příštího roku dojde k elektronizaci zbylých dávek nemocenského pojištění, které se dosud vyřizovaly „papírově“ (nemocenské už je možné vyřídit přes eNeschopenku od roku 2020).
Změna, která vyplývá z novely zákona o nemocenském pojištění (sněmovní tisk 706), se dotkne peněžité pomoci v mateřství (lidově mateřské), otcovské, krátkodobého a dlouhodobého ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v mateřství. Agenda se sjednotí pod názvem eDávky.
V praxi dojde k nahrazení papírových formulářů těmi elektronickými a k zautomatizování procesů, což může vést ke zrychlení celého procesu od žádosti až k výplatě. Příjemci dávek tak už nebudou muset nosit papírové formuláře od lékaře k zaměstnavateli a budou moci sledovat průběh zpracování dávky na ePortálu ČSSZ.
Lékař vám při vystavení rozhodnutí/potvrzení o dávce vygeneruje ze systému ČSSZ tzv. identifikátor dávky. Následně mohou nastat dvě situace. Pokud dáte lékaři své kontaktní údaje (tel. číslo nebo e-mail), ten je pošle na ČSSZ spolu s rozhodnutím/potvrzením a vy získáte tento dokument elektronicky od ČSSZ (elektronický způsob bude preferovanější). V případě, že lékaři kontaktní údaje nepředáte, ČSSZ nic elektronicky neodešle a vy potvrzení/rozhodnutí získáte v listinné podobě přímo od lékaře. O papírovou podobu bude možné požádat lékaře i v případě, že bude dokument předán i elektronicky přes ČSSZ.
Rozhodný příjem pro účast na pojištění
Výše rozhodného příjmu, který u zaměstnanců zakládá povinnou účast na nemocenském a důchodovém pojištění, se v příštím roce zvýší. Změna vyplývá z nové úrovně odhadované průměrné mzdy (46 557 Kč).
Z průměrné mzdy totiž vychází i tzv. rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění, tedy minimální výše sjednaného příjmu, který zakládá účast na nemocenském pojištění. Zvýšení rozhodného příjmu má ale význam nejen pro účast na nemocenském pojištění. Odvíjí se od něj i účast na pojištění důchodovém.
Hranice pro účast na pojištění se zvyšuje v případě, že jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu, který o dva roky předchází danému kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu (tedy veličiny, které stanovují průměrnou mzdu) je po zaokrouhlení na celou pětistovku (směrem dolů) vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu.
Rozhodný příjem pak stanovíme právě jako jednu desetinu průměrné mzdy pro daný rok zaokrouhlenou na pětistovky dolů, a vyjde tedy 4500 Kč.
Pro zaměstnané, kteří budou mít příští rok měsíční příjem do 4500 Kč, to tedy znamená, že se nebudou v daném měsíci účastnit nemocenského, a tím ani důchodového pojištění. Pojištěni tedy budou jen v těch měsících, kdy jejich započitatelný měsíční příjem bude aspoň 4500 Kč.
OSVČ nebudou žádat o snížení záloh na důchodové pojištění
OSVČ si může v současnosti v případě propadu příjmů požádat ČSSZ o snížení záloh na důchodové pojištění (i na zdravotní, ale to není předmětem článku). Požádat může, pokud je pokles příjmů (po odpočtu výdajů) v průměru na jeden měsíc v období od začátku roku do konce měsíce předcházejícího tomu, v němž OSVČ žádost podala (ale aspoň za tři po sobě jdoucí měsíce) minimálně o jednu třetinu nižší než příjem, jenž připadal v předcházejícím roce v průměru na jeden měsíc.
Místně příslušná OSSZ, pod kterou pojištěnec spadá, pak poměrně sníží měsíční vyměřovací základ pro placení záloh maximálně do konce měsíce, v němž byl, nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích.
Protože v praxi úřad stejně většině žádostí vyhoví, nově bude stačit snížení záloh jenom oznámit. Pokud by ČSSZ kvůli neplnění podmínek snížení záloh rozporovala, bude muset OSVČ platit i nadále zálohy v původní výši.
Zápočet doby pojištění za pravděpodobné pojistné
Doba pojištění, během které OSVČ platila tzv. pravděpodobné pojistné, se bude zohledňovat pro účely nároku na penzi. Pravděpodobné pojistné ČSSZ vyměřuje v případě, že OSVČ nepodá Přehled o příjmech a výdajích. Úřad pak vychází z předešlých příjmů nebo předpokladu, že OSVČ vydělává 1,5násobek průměrné mzdy. OSVČ musí toto pravděpodobné pojistné hradit. Může ale podat zmíněný přehled, aby ČSSZ mohla vyměřit zálohy z reálných příjmů, nebo musí prokázat, že už nevykonává činnost, ze které by musela pojistné platit.
Změny limitu pro odvod pojistného u dohod
U dohod se změní limit příjmů, od kterého je nutné platit pojistné. U dohody o pracovní činnosti dojde k navýšení hranice měsíčního příjmu ze 4000 Kč na 4500 Kč. U dohody o provedení práce se bude nově limit stanovovat jako čtvrtina průměrné mzdy v daném roce, zaokrouhlená na pětistovky dolů. Pro rok 2025 bude nutné odvádět pojistné při hrubém měsíčním příjmu od 11 500 Kč.
ČLÁNKY DO MAILU