Minimální záloha na sociální pojištění se v příštím roce zvýší. Při jejím výpočtu vycházíme z Nařízení vlády 381/2020 Sb., které stanovuje všeobecný vyměřovací základ za rok 2019 a přepočítací koeficient, jež vychází ze statistik za první pololetí roku 2020. Společně popisují růst průměrných mezd a výsledkem jejich součinu je očekávaná průměrná mzda v roce 2021.
Průměrná mzda v roce 2021
Na základě údajů z výše odkazovaného nařízení vlády zjistíme, že všeobecný vyměřovací základ odpovídá částce 34 766 Kč a přepočítací koeficient pak činí 1,0194. Průměrná mzda pro rok 2021 se po zaokrouhlení na celé Kč nahoru odhaduje na 35 441 Kč.
Sociální pojištění 2021
Záloha na sociální, resp. důchodové pojištění se odvozuje od dosaženého zisku – přesněji daňového základu. Vyměřovací základ OSVČ se stanovuje jako jedna polovina jeho dvanáctiny – tedy v případě, že je činnost vykonávána po celý rok. Sazba pojištění činí 29,2 %.
ZMĚNY V ROCE 2021
Co se všechno změní v roce 2021 pro zaměstnance, seniory nebo i pro OSVČ?
Pokud dojde k tomu, že je vyměřovací základ nižší než stanovený minimální vyměřovací základ, platí pro vás právě ten minimální a vy budete platit stanovenou minimální zálohu na pojistné.
Minimální záloha pro hlavní činnost
Pro výpočet minimální zálohy pro hlavní činnost potřebujeme spočítat minimální měsíční vyměřovací základ. Ten získáme jako jednu čtvrtinu průměrné mzdy, kterou jsme zaokrouhlili na celé koruny nahoru, tedy 8861 Kč.
Minimální zálohu na sociální pojištění pro rok 2021 pak vypočteme jako 29,2 % z minimálního měsíčního vyměřovacího základu a opět zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Získáme 2588 Kč.
Roční minimální vyměřovací základ u činnosti, která trvala po celý rok, tedy všech 12 měsíců, odpovídá částce 106 332 Kč (8861 × 12). Pokud by činnost netrvala celý rok, násobí se minimální vyměřovací základ jen počtem měsíců, ve kterých činnost skutečně trvala.
Maximální vyměřovací základ se naproti tomu stanoví jako 48násobek průměrné mzdy, takže pro příští rok bude činit 1 701 168 Kč. Pokud byste svým ročním příjmem za rok 2021 přesáhli tuto hranici, nebudete od této částky výš platit další důchodové pojištění.
Minimální záloha pro vedlejší činnost
Vedlejší činnost vykonává například OSVČ, která podniká při zaměstnání, studiu, v důchodu, na mateřské či při pobírání rodičovského příspěvku.
Pro výpočet minimální zálohy pro vedlejší činnost budeme potřebovat minimální měsíční vyměřovací základ pro vedlejší činnost, který získáme jako jednu desetinu průměrné mzdy, kterou zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Vyjde nám 3545 Kč.
Minimální zálohu v tomto případě získáme jako 29,2 % z minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro vedlejší činnost, opět po zaokrouhlení na celé Kč nahoru. Vyjde 1036 Kč.
Roční minimální vyměřovací základ u vedlejší činnosti, která trvala po celý rok, tedy všech 12 měsíců, odpovídá částce 42 540 Kč (3545 × 12). Pokud by činnost netrvala celý rok, násobí se minimální vyměřovací základ jen počtem měsíců, ve kterých činnost skutečně trvala.
Rozhodná částka u vedlejší činnosti
V příštím roce se změní i výše tzv. rozhodné částky. Ta ovlivňuje fakt, zda se OSVČ vykonávající vedlejší činnost musí, či nemusí účastnit důchodového pojištění (OSVČ vykonávající hlavní činnost jsou povinné se účastnit vždy). V případě, že příjem z vedlejší činnosti po odpočtu výdajů dosáhne rozhodné částky, vzniká účast povinně.
Rozhodná částka pro vedlejší činnost se stanovuje jako 2,4násobek čísla, které získáme součinem všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se účast na důchodovém pojištění posuzuje, a přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu. Tedy hodnotami, které zmiňujeme v úvodu článku. Na rozdíl od výpočtu samotné průměrné mzdy se zde ale v průběhu nezaokrouhluje – to až na konci, a to na celé koruny nahoru.
V roce 2020 rozhodná částka při součinu všeobecného vyměřovacího základu 32 510 Kč a přepočítacího koeficientu 1,0715 odpovídá po zaokrouhlení 83 603 Kč.
Rozhodnou částku pro rok 2021 získáme jako 34 766 × 1,0194 × 2,4 = 85 058 Kč.
V případě, že vaše příjmy z vedlejší činnosti po odečtení výdajů za rok 2020 nepřesáhnou tuto hranici, nemusíte za daný rok platit důchodové pojištění a v roce 2021 ani zálohy. Neplatit zálohy ale neznamená vždy se vyhnout pojistnému. Opět záleží, jaké vám vyjdou zase po skončení období 2021 příjmy po odečtení výdajů. Z výsledku vyplyne, zda budete muset případně pojistné za ten rok zpětně doplatit. Pokud rozhodnou částku přesáhnete, budete platit i zálohy v následujícím roce.
V případě, že vaše činnost netrvá celý rok, se tato rozhodná částka snižuje poměrně o dvanáctinu za každý měsíc, ve kterém jste vedlejší samostatnou činnost nevykonávali nebo jste měli jako OSVČ po celý měsíc nárok na nemocenské, dlouhodobé ošetřovné či peněžitou pomoc v mateřství. Tj. o 6967 Kč za rok 2020 a o 7089 Kč za rok 2021 (opět zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru).
Nové zálohy až po přehledu
Zálohy na důchodové pojištění se platí v kalendářním měsíci, na který se záloha vztahuje. Takže lednová záloha je splatná během ledna a platbu byste na účet České správy sociálního zabezpečení měli poukázat od prvního do posledního dne v měsíci.
Pokud v příštím roce 2021 pokračujete v podnikání, budete novou výši záloh platit až od měsíce následujícího po tom, ve kterém podáte Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2020. Pokud byste svůj podnik příští rok teprve rozjížděli, budou pro vás platit minimální zálohy platné pro rok 2020 od počátku činnosti.
Nemocenské pojištění 2021
Změny opět nastanou i v oblasti nemocenského pojištění. Pro rok 2021 se opět zvýší rozhodný příjem, který u zaměstnanců zakládá povinnou účast na pojištění. Stanovuje se jako jedna desetina průměrné mzdy pro daný rok zaokrouhlená na pětistovky dolů, takže vyjde 3500 Kč. (Pro zaměstnané s příjmem do 3500 Kč měsíčně to tedy znamená, že se nebudou účastnit nemocenského, a tím ani důchodového pojištění).
Z této částky odvodíme i to, že se zvýší také minimální vyměřovací základ u nemocenského pojištění u OSVČ, protože činí dvojnásobek této hodnoty. Pro rok 2021 vzroste na 7000 Kč.
Tyto dvě věci spolu souvisí, protože minimální měsíční základ pro pojistné na nemocenské pojištění nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Rozhodný příjem je dle § 6 odst. 2 stanoven jako jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto roku, a přepočítacího koeficientu určeného pro jeho úpravu se zaokrouhlením na celou pětisetkorunu směrem dolů,
upřesnila v minulosti pro Měšec.cz Česká správa sociálního zabezpečení.
Z minimálního vyměřovacího základu pak odvozujeme minimální zálohu pro OSVČ, které mají účast na nemocenském pojištění dobrovolnou. Činí 2,1 % z minimálního vyměřovacího základu a pro rok 2021 tak bude ve výši 147 Kč.
I u nemocenského pojištění platí, že se zálohy hradí za měsíc, na který se vztahují.
Údaj platný pro rok | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 |
---|---|---|---|---|
Průměrná mzda | 29 979 Kč | 32 699 Kč | 34 835 Kč | 35 441 Kč |
Minimální záloha (hlavní činnost) | 2189 Kč | 2388 Kč | 2544 Kč | 2588 Kč |
Minimální záloha (vedlejší činnost) | 876 Kč | 955 Kč | 1018 Kč | 1036 Kč |
Zdroj: Výpočty autorky.