Sněmovna včera posunula na mimořádné schůzi v legislativním procesu několik chystaných novinek, které se dotknou peněženek rodičů s malými dětmi.
Náhradní výživné pojede dál
Jedním ze Sněmovnou schválených návrhů je novela zákona o náhradním výživném (sněmovní tisk 490), který počítá s jeho prodloužením o další dva roky. Nyní platí, že nárok na náhradní výživné zaniká nejpozději po 24 výplatách. Nově má platit, že nárok zanikne nejpozději po 48 výplatách.
O náhradní výživné se dá na webu MPSV požádat online.
Dávka, která může měsíčně dosáhnout max. 3000 Kč, je určena pro samoživitele, kterým se dlouhodobě nedaří vymáhat výživné (úplně, nebo v plné výši), které určil soud. Nárok na ni může vzniknout ale jen v případě, že rodič, který má být příjemcem výživného, ho po druhém rodiči vymáhá soudní cestou.
Vyplácí se pouze do skončení nezaopatřenosti, což může být nejdéle do 26 let v případě, že dítě stále studuje. Jeho výše se stanovuje jako rozdíl měsíční dávky výživného určeného rozsudkem soudu nebo soudem schválené dohody o výživném a případnou částečnou platbou výživného v daném měsíci.
Náhradní výživné samoživitel dostává zpětně za každý měsíc, kdy splní podmínky pro jeho nárok s tím, že jeho příjmy v tomto případě nejsou sledovány.
Podle přechodných ustanovení se bude náhradní výživné vyplácet zpětně i těm, kteří před účinností tohoto zákona 24 výplat už vyčerpali a mají na něho nárok i nadále. Dávka jim tedy bude vyplacena i od července do nabytí účinnosti zákona (zákon nabyde účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení). Příjemce by ale podle návrhu měl nejpozději do konce měsíce, ve kterém zákon nabyde účinnosti, prokázat klasicky výši uhrazeného výživného za období 4 měsíců předcházejících tomu, za který byla poukázána 24. výplata
Podle informací ministerstva práce pobírá náhradní výživné přibližně 10 tisíc příjemců. Nejčastěji je vypláceno pro děti ve věku od 7 do 15 let (tři pětiny příjemců). Zbytek se dělí mezi děti předškolního věku a děti starší 16 let.
Navýšení rodičovského příspěvku
Do dalšího čtení jde také novela zákona o státní sociální podpoře (sněmovní tisk 498), která má navýšit rodičovský příspěvek o 50 tisíc Kč. Celkový balík, který budou mít rodiče k výplatě, tedy bude ve výši 350 tis. Kč. Rodiče vícerčat, kteří obecně dostávají u rodičáku 1,5násobek, nově získají celkově 525 000 Kč.
Dávka se má ale nově vyplácet nejdéle do 3 let dítěte (tedy o rok méně než v současnosti). Podle důvodové zprávy autoři předlohy chtějí zkrátit dobu čerpání, aby odpovídala délce rodičovské dovolené i době, po kterou je příspěvek v praxi většinou čerpán.
Změna výše příspěvku i zkrácení doby čerpání se však mají dotknout pouze dětí, které se narodí od 1. ledna 2024.
Pravidla týkající se výše měsíční částky zůstávají stejná. Maximální výše měsíční dávky se odvozuje od denního vyměřovacího základu rodiče. Nejvýše je možné měsíčně pobírat částku odpovídající 70 % třicetinásobku denního vyměřovacího základu (u rodičů vícerčat jde o 1,5násobek). Zároveň však platí, že každý příjemce může čerpat aspoň 13 000 Kč měsíčně, takže pokud by vyměřovací základ kvůli nízkým příjmům nebyl dostatečný, na tuto výši měsíční dávky mají nárok všichni. Částka platí i pro rodiče, u kterých není možné stanovit denní vyměřovací základ, protože jim nevznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství (lidově mateřská).
Jak ale uvádí důvodová zpráva, pro většinu příjemců není tento strop omezujícím faktorem, protože částku nad 13 000 Kč měsíčně čerpalo na konci loňského roku jen 8 % všech příjemců. Tuto možnost přitom mělo alespoň 60 % příjemců.
Kromě navýšení rodičovského příspěvku o částku, která opravdu není nízká, se snažíme rodičům umožnit i co největší flexibilitu v tom, jak rychle budou rodičovský příspěvek čerpat, kdy se chtějí vracet do práce nebo jak chtějí kombinovat částečné úvazky,
uvedl ke změnám již dříve ministr práce Marian Jurečka a poukázal na podporu zkrácených úvazků.
V souvislosti se zkrácením rodičovského příspěvku také stát plánuje navyšování kapacit dětských skupin. Ty mají pomoci na místech, kde nestačí mateřské školky. Rodiče už nyní mají mít ze zákona nárok na místo ve školce, pokud jejich potomek dosáhl tří let. V praxi však kapacita školek často nestačí, takže se rodiče setkávají s tím, že jim mateřské školky potomka i přes zákonný nárok nevezmou. Nově by proto měly kapacitu doplnit právě dětské skupiny tak, aby byla místa pro děti od tří let opravdu zaručena, i kdyby je musela za tímto účelem založit obec.
Ministerstvo práce proto předložilo novelu, která např. zavede i institut sousedské dětské skupiny, kterou může provozovat fyzická osoba ve své domácnosti. Otázkou zůstává, jestli stihne dojít k navýšení kapacit pro tříleté děti do doby, než do tohoto věku dorostou potomci příjemců rodičovského příspěvku, který bude možné čerpat opravdu jen po tři roky. Návrh zatím prošel jen připomínkovým řízením.
Změny ve správě sociálního zabezpečení
Poslanecká sněmovna schválila také i úpravu zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (sněmovní tisk 475). Jednotlivé okresní správy mají podle něj do budoucna nahradit územní správy sociálního zabezpečení, které
budou mít v každém okrese své kontaktní pracoviště. Ministr práce slíbil, že v praxi by to klienti pocítit neměli: Pro klienty se nic nemění. Dostupnost územních správ včetně jejich kontaktních pracovišť, které budou mít nově podobu jejich vnitřních jednotek, zůstane prakticky stejná. Současnou strukturu ČSSZ je ale nezbytné upravit, abychom snížili provozní náklady. Chceme proto nové uspořádání, které nám umožní efektivně vykonávat klientský servis v celé široké oblasti sociálního zabezpečení. Naším cílem je také optimálně využít
moderní technologie a digitalizovat.
Prošly i změny u důchodů
Do třetího čtení poslanci také posunuli úpravu, která přináší několik změn
ve zpracování a výplatě důchodů (sněmovní tisk 443). Novela především zavádí možnost podání žádosti o důchod online.
ČLÁNKY DO MAILU