Zákonná úprava podmínek platného sjednání smluvní pokuty je obsažena v občanském zákoníku. Při sjednávání smluvní pokuty by smluvní strany v prvé řadě neměly opomenout, že smluvní pokuta primárně utvrzuje porušení smluvní povinnosti a neměla by cílit např. na sankcionování výkonu práva ze smlouvy.
Alespoň takto to bylo do nedávna, ale rozhodnutím Nejvyššího soudu (23 Cdo 2070/2018) se věci mění, jen není dobré říkat, že jde o pokutu.
Co je smluvní pokuta a k čemu slouží?
Smluvní pokuta představuje jednu z možných forem utvrzení dluhu a lze ji definovat jako vedlejší ujednání smlouvy, v němž se jedna ze smluvních stran (dlužník) zaváže vůči druhé straně (věřiteli) ke konkrétně vymezenému plnění sankční povahy pro případ, že poruší některou ze smluvních povinností.
Pokud si smluvní strany smluvní pokutu ve smlouvě sjednají, podle zákona ji věřitel při porušení smluvní povinnosti může požadovat bez ohledu na to, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
Skutečnost, že z porušení utvrzené smluvní povinnosti škoda věřiteli reálně nevznikla, případně že vznikla v nižší výši, než kolik představuje výše smluvní pokuty, není pro vznik práva věřitele na smluvní pokutu nikterak rozhodující.
Smluvní pokuta tak zakládá sankční povinnost dlužníka pro případ, že řádně a včas nesplní některou ze svých povinností plynoucích mu ze smlouvy (např. povinnost dodat zboží, službu či jiné plnění v určitém termínu), a bývá zpravidla peněžního charakteru.
Může být smluvně nastavena jako povinnost zaplatit jednorázové plnění (např. jednorázový finanční obnos věřiteli) nebo určitou peněžitou sankci za každý den prodlení se splněním utvrzené povinnosti (např. procentuálním vyčíslením z dlužné částky).
Povinnost i bez zavinění
V této souvislosti je však potřeba zdůraznit, že pokud dohoda dlužníka s věřitelem nestanoví jinak, má dlužník povinnost smluvní pokutu uhradit bez ohledu na své zavinění. Podmínky, za kterých dlužník poruší svou smluvní povinnost, tak nejsou z hlediska vzniku práva věřitele na zaplacení smluvní pokuty relevantní.
Na platnost ujednání o smluvní pokutě nemá žádný vliv skutečnost, jak si smluvní strany ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě označí či pojmenují (zda půjde např. o sankci, nebo o penále).
Občanský zákoník v této souvislosti nevyžaduje, aby byl v ujednání o smluvní pokutě pojem „smluvní pokuta“ výslovně použit, jak dokazuje citovaný judikát, je lepší, když označení smluvní pokuta nebude použito.
Pokud bude požadována náhrada nákladů v paušalizované výši (jinými slovy smluvní pokuta v určité výši), pro případ odstoupení od smlouvy či vypovězení závazku před datem splnění není takové ujednání neplatné, jinými slovy, jestliže takovéto ustanovení smlouvy nebude hovořit o smluvní pokutě, nejde o právní jednání stižené neplatností.
Splatnost se musí ujednat
Občanský zákoník nicméně také nikde výslovně nestanoví, kdy je smluvní pokuta splatná – v tomto ohledu je tedy bezesporu praktické si splatnost smluvní pokuty výslovně ujednat ve smlouvě.
Splatnost může být například navázána na písemnou výzvu věřitele adresovanou dlužníkovi k úhradě smluvní pokuty při porušení povinnosti, nebo na konkrétní lhůtu sjednanou mezi smluvními stranami.
Dále pokud nevyplývá z ujednání stran o smluvní pokutě něco jiného, nezbavuje zaplacení smluvní pokuty dlužníka povinnosti splnit závazek, který je smluvní pokutou utvrzen.
V souvislosti s danou problematikou je důležité upozornit na skutečnost, že pokud je ujednána smluvní pokuta, ztrácí věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje – smluvní pokuta tak podle občanského zákoníku plní roli tzv. paušalizované náhrady škody.
Smluvní strany si však mohou ve smlouvě výslovně ujednat, že smluvní pokuta se nedotýká práva věřitele domáhat se náhrady škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti, ke které se peněžitá nebo nepeněžitá smluvní pokuta vztahuje, což lze v každém případě doporučit.
Nepřiměřená smluvní pokuta
Podle zákona může soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, což je vcelku zásadní skutečnost, která vybízí k obezřetnosti při sjednávání výše smluvní pokuty. K případné moderaci výše smluvní pokuty může však soud přistoupit pouze na výslovný návrh dlužníka, což je samozřejmě výhodné pro věřitele.
Posouzení nepřiměřenosti smluvní pokuty nicméně vždy závisí na konkrétních okolnostech daného případu a je věcí volného uvážení soudu. Uplatnění moderačního práva tak není závislé jen na strohém posouzení výše smluvní pokuty (resp. její absolutní hodnoty), ale důležité jsou vždy důvody a okolnosti, které ke sjednání posuzované výše smluvní pokuty vedly.
Podle ustálené judikatury není možné určit pevnou hranici denní sazby smluvní pokuty, nad kterou by výše smluvní pokuty byla již považována za nepřiměřenou. Je pravdou, že řada soudních rozhodnutí vyhodnotila smluvní pokutu ve výši 0,50 % denně z dlužné částky za každý den prodlení jako přiměřenou – existují však i taková rozhodnutí, která takto stanovenou výši smluvní pokuty považují za nepřiměřenou.
Nejvyšší přípustné ujednání o smluvní pokutě ve výši maximálně 0,50 % z dlužné částky denně je nicméně pouhý mýtus a vše bude záviset na okolnostech daného případu. V každém případě, pokud soud na návrh dlužníka shledá smluvní pokutu jako nepřiměřeně vysokou, rozhodne vždy o jejím případném snížení na „přiměřenou“ výši.
Lze uvažovat i o situaci, že výše bude zcela zjevně nemravná, v takovém případě by šlo o neplatné ujednání (§ 588 OZ).
Zapamatujte si
V případě rozhodování soudu o moderaci smluvní pokuty je soud ze zákona povinen přihlédnout vždy k hodnotě a významu zajišťované povinnosti.
Možnost soudu smluvní pokutu snížit ovšem není bezbřehá a věřitel má vždy právo na smluvní pokutu alespoň ve výši vzniklé škody, takže by v případě moderace smluvní pokuty ze strany soudu nemělo dojít k nepřiměřenému zkrácení věřitele.
To však neplatí o zcela zjevně nemravné pokutě, která by nebyla platná vůbec.
Jak naznačeno shora, lze doporučit pro případy vypovězení smlouvy před jejím splněním či odstoupením sjednat paušalizovanou náhradu, která bude odpovídat obsahu závazku.
