Co je smlouva o dílo
Smlouva o dílo představuje závazkový vztah mezi objednatelem a zhotovitelem. Tato listina upravuje veškeré podmínky týkající se předmětu díla, jeho realizace, dokončení i předání a stanovuje práva a povinnosti obou smluvních stran. Na základě smlouvy o dílo má zhotovitel povinnost na vlastní nebezpečí a podle ujednaných požadavků zpracovat předmětný produkt, za který mu objednatel zaplatí stanovenou cenu.
Problematiku zakázek prováděných na základě smlouvy o dílo upravoval dříve společně s občanským zákoníkem také obchodní zákoník. Kvůli lepší přehlednosti a srozumitelnosti uvedených informací se touto tematikou dnes ale zabývá už jen zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník. Současná úprava smlouvy o dílo v NOZ přitom vychází z údajů původně uvedených v § 536 až 565 obchodního zákoníku.
Jaký je obsah smlouvy o dílo
Mezi podstatné náležitosti smlouvy o dílo patří v prvé řadě identifikace smluvních stran, což jsou objednatel a zhotovitel. V případě soukromých fyzických osob se uvádí jméno a příjmení, datum narození a adresa bydliště, podnikající fyzická osoba musí uvést své IČO a sídlo. U právnických osob je pak potřeba zapsat název, adresu sídla, identifikační číslo, údaje o rejstříkovém soudu a informace o osobě, která má právo za daný subjekt jednat.
Dále musí být ve smlouvě určen a detailně popsán předmět díla a v ideálním případě také místo jeho plnění a termín realizace. V další části se stanoví cena za dílo a následně povinnosti zhotovitele a objednatele. Neměly by však chybět ani informace o autorských právech a duševním vlastnictví, určení odpovědnosti za případné vady a škody, stanovení sankcí a případně také možnosti odstoupení od smlouvy.
Smlouva o dílo nemusí mít ze zákona písemnou podobu, avšak důrazně se to doporučuje, aby se předešlo případným podvodům a komplikacím při řešení sporů. V praxi se ale výjimečně objevuje také ústní smlouva o dílo. Jelikož se jedná o závazný dokument a pro mnohé může být jeho zpracování dost komplikované, je ideálním řešením nechat si jej vyhotovit přímo právníkem. Pro odvážnější osoby, které už mají nějakou zkušenost s tvorbou podobných listin, je na internetu dostupný vzor smlouvy o dílo, který lze použít jako inspiraci.
Předmět smlouvy o dílo
Pro vytvoření smlouvy o dílo je zcela zásadní podrobný popis předmětu díla. Tím může být jak hmotný, tak nehmotný produkt. Z hmotných děl je pak asi nejběžnějším příkladem předmětu smlouvy o dílo stavba či rekonstrukce nemovitosti. U nehmotných produktů se často smlouva o dílo aplikuje na vytvoření určitého softwaru, webových stránek nebo jiných produktů, na které se vztahuje autorské právo. V běžném životě se tak klienti nejčastěji setkají s následujícími typy listin:
- smlouva o dílo stavby,
- smlouva o dílo rekonstrukce bytu, domu či jiné nemovitosti,
- smlouva o dílo fotografie a videa,
- smlouva o dílo projektové dokumentace,
- smlouva o dílo webové stránky,
- smlouva o dílo softwaru.
Detailní specifikace předmětu díla ve smlouvě je důležitá zejména s ohledem na případné pozdější reklamace. Podle občanského zákoníku totiž platí, že dílo má vadu v momentě, kdy neodpovídá předmětu stanovenému ve smlouvě o dílo. V listině by tak měly být uvedeny všechny jeho vlastnosti, aby se předešlo komplikacím při jeho předání. Vady díla mohou spočívat v nedostatcích týkajících se jeho kvality nebo kvantity.
K čemu slouží dodatek ke smlouvě o dílo
Pokud během realizace prací dojde k určitým změnám, které nějakým způsobem ovlivňují výsledný produkt nebo okolnosti jeho vyhotovení, je potřeba je zaznamenat prostřednictvím dodatku ke smlouvě o dílo. Změnit se mohou například termíny spojené s realizací a předáním díla, požadavky na vzhled a funkčnost výsledného produktu, cena a podobně. Jedná se tedy o doplněk smlouvy o dílo, který určitým způsobem upravuje podmínky, jež byly v rámci tohoto dokumentu ujednány.
Na začátku dodatku je nezbytné uvést, k jakému dokumentu se vztahuje. Poté by měl obsahovat informace o podmínkách, k jejichž změně dochází, a dále se v něm tyto konkrétní změny důkladně popíší. S dodatkem musí souhlasit vždy obě zúčastněné strany, tudíž je vyžadován podpis zhotovitele i objednatele.
Inflační doložka ve smlouvě o dílo
Pojem inflační doložka není upravován žádným aktuálním zákonem, avšak zároveň jej česká legislativa ani nezakazuje. Jedná se o doplněk smlouvy, který je v posledních letech v souvislosti s růstem inflace poměrně hojně užívaný. Účel inflační doložky spočívá v navýšení smluvené ceny po určité době o případnou inflaci.
V rámci smlouvy o dílo se inflační doložka používá především z důvodu zvyšování cen materiálu. Zhotovitele stavby, rekonstrukce či jiného projektu tak může potřebný materiál vyjít kvůli růstu inflace v průběhu činnosti dráž, tudíž by se tyto náklady měly odrazit na výsledné ceně, kterou objednatel za hotové dílo zaplatí. Stejně tak to ale může platit i naopak, tedy že ceny budou klesat a materiál bude levnější. Tento doplněk smlouvy se běžně zahrnuje tam, kde zhotovitel fakturuje objednateli provedené práce průběžně na základě skutečného stavu realizovaného díla.
Dokončení a převzetí díla
Dílo, které je předmětem smlouvy, se pokládá za provedené v momentě, kdy bylo dokončeno a je předáno objednateli. Ve smlouvě o dílo ale mohou strany samy definovat, za jakých podmínek bude dílo považováno za dokončené. Pakliže by žádné takové ujednání součástí smlouvy nebylo, je potřeba řídit se pravidly nového občanského zákoníku, který za dokončené dílo považuje takové, u nějž byla předvedena způsobilost sloužit svému účelu.
Ve chvíli, kdy je dílo dokončené, dochází k jeho převzetí objednatelem. Při předání je nezbytné výsledný produkt řádně zkontrolovat. Převezme-li objednatel dílo bez jakýchkoliv výhrad a později zjistí, že se na něm nachází nějaké zjevné vady, může být poněkud komplikované dožadovat se odstranění těchto vad nebo vrácení peněz.
Ukončení smlouvy o dílo
Pokud chce jedna nebo druhá smluvní strana předčasně ukončit smlouvu o dílo, je nezbytné konat tak s ohledem na zákonné podmínky. Jednostranná výpověď smlouvy o dílo je možná pouze za předpokladu, že jedna ze smluvních stran neplní řádně své povinnosti, které z této listiny vycházejí. Pokud ale objednatel i zhotovitel dodržují vše, co mají, a práce jsou prováděny podle plánu, zákon jednostranné ukončení smlouvy o dílo neumožňuje. Je to z toho důvodu, aby byl chráněn jak spotřebitel, tak zpracovatel před případnými ztrátami a újmami.
Co však české zákonodárství nezakazuje, je dohoda o ukončení smlouvy o dílo. V tomto případě se jedná o oboustranný právní akt, kdy se obě zúčastněné osoby domluví na případném konkrétním termínu ukončení prací. Pakliže k této dohodě dojde, je potřeba, aby se objednatel finančně vypořádal se zhotovitelem, pokud již sjednané práce zahájil. Výše tohoto vypořádání opět závisí na tom, jak se smluvní strany domluví.
Při potížích s nedodržováním povinností buď ze strany zhotovitele, nebo ze strany objednatele, je možné provést takzvané odstoupení od smlouvy o dílo. Děje se tak nejčastěji na základě nedodržení stanovených termínů, kvůli špatně nebo nekvalitně odváděné práci či neuhrazeným fakturám, při nedostatečné komunikaci mezi smluvními stranami a podobně. V rámci smlouvy o dílo by měly být definovány podmínky, za jakých lze od smlouvy odstoupit. Pokud stanoveny nejsou, vychází se při posuzování daného případu z pravidel, která upravuje nový občanský zákoník.
ČLÁNKY DO MAILU