Jistý občan byl shledán úřadem vinným ze spáchání dopravního přestupku. Odvolal se proti takovému rozhodnutí úřadu, jenže úřad jeho odvolání zamítl jako opožděné, protože původní rozhodnutí bylo občanovi doručeno do datové schránky jeho zmocněnce, kterého pověřil vyřízením věci, dne 2. 10. 2015. Od tohoto dne počala běžet 15denní lhůta pro odvolání, která skončila v pondělí dne 19. 10. 2015. (Lhůta k podání odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně je totiž dle ust. § 83 odst. 1 správního řádu 15denní a začíná běžet ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.) V této lhůtě však nebylo úřadu odvolání doručeno.
Úřad konstatoval, že ani žádné odvolání jemu adresované nebylo podáno ani k poštovní přepravě (aby byla lhůta zachována a uznáno podání odvolání včas), a proto jeho původní rozhodnutí nabylo dne 20. 10. 2015 právní moci. Úřad konstatoval, že odvolání bylo k poštovní přepravě podáno až dne 20. 10. 2015 a doručeno jako doporučená zásilka dne 22. 10. 2015, tedy opožděně.
Proti takovému – druhému rozhodnutí zamítajícímu odvolání podal občan žalobu k soudu. Nesouhlasil se závěrem o opožděnosti odvolání, neboť odvolání k poštovní přepravě podal (prostřednictvím svého zmocněnce) dne 19. 10. 2015, tedy včas, v souladu s ust. § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu. (Podle ust. § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu je odvolací lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě
.) Držiteli poštovní licence odvolání předal odesílatel dne 19. 10. 2015. K podpoře svého tvrzení navrhl provést důkaz podacím lístkem vyhotoveným společností Česká pošta, v němž je jako datum podání uveden den 19. 10. 2015.
Občan argumentoval podacím lístkem, úřad datem podacího razítka a chybnou informací na internetu
Dle informace z internetových stránek České pošty o sledování zásilek (Track & Trace), pořízené úřadem dne 22. 10. 2015 a založené do správního spisu, byl však jako datum podání zásilky uveden den 20. 10. 2015. Podací razítko pošty otištěné na obálce zásilky, ve které bylo odvolání žalobce doručeno, není zcela čitelné, ovšem vyplývá z něj alespoň, že datum uvedené uprostřed začíná číslicí 2. I tím argumentoval žalovaný úřad.
Žalobce-občan zase tím, že odesílatel nemůže ovlivnit případnou chybu držitele poštovní licence ani okamžik, kdy je předaná zásilka zpracována. Podle něj je podstatné, že zásilku držiteli poštovní licence předal dne 19. 10. 2015 a týž den mu držitel poštovní licence potvrdil jako datum podání zásilky. Z uvedených důvodů proto trval na tom, že bylo odvolání podáno v zákonné lhůtě a napadené rozhodnutí žalovaného je nezákonné. Spor tedy musel rozhodnout příslušný soud.
Z podacího lístku předloženého žalobcem ve spojení s vyjádřením České pošty ze dne 21. 6. 2016 a výpisu podpůrného programu služby DopisOnline měl za prokázané, že žalobce odvolání podal České poště jako doporučenou zásilku prostřednictvím elektronického systému služby DopisOnline na serveru www.postservis.cz, a to dne 19. 10. 2015 v 18:56 hod. Jako datum podání zásilky bylo žalobci potvrzeno datum 19. 10. 2015. Vlastní zásilka byla vyrobena a předána do poštovního provozu dne 20. 10. 2015. Podstatou sporu tedy byl výklad ust. § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu a v něm užitého termínu lhůta je zachována
, je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence
a otázka, který den je třeba považovat za den podání poštovní zásilky při využití elektronického systému služby DopisOnline na serveru www.postservis.cz držitele poštovní licence Česká pošta.
Jednotně při doručování úřadům i soudům
Správní soud vycházel ze závěrů Ústavního soudu a Nejvyššího soudu, které se sice týkaly doručování soudům, a nikoliv úřadům, tedy podle občanského soudního řádu, konstatoval však, že instituty zachování zákonem stanovené lhůty, v níž je účastník řízení povinen učinit určitý procesní úkon, v návaznosti na podání zásilky obsahující podání účastníka řízení držiteli poštovní licence, musí být vykládány v zájmu zachování jednoty právního řádu shodně, ať jsou zakotveny pro účely soudního, či správního řízení:
Pro posouzení toho, zda byla odvolací lhůta zachována, je v případě podání odvolání pomocí pošty rozhodující okamžik odevzdání tohoto podání poště, a není tedy např. rozhodující to, kdy pošta začne přepravu zásilky skutečně provádět. Okamžik odevzdání zásilky poště vyplývá např. z potvrzení pošty na podacím lístku, jde-li o doporučenou zásilku, nebo z potvrzení pošty v knize odeslané pošty apod. Datum uvedené poštou na obálce zásilky se obvykle shoduje s okamžikem odevzdání zásilky poště, ale není vyloučeno, že je zde uvedeno datum pozdější, zpravidla následující den po převzetí zásilky, kdy je zásilka expedována z podací pošty. Pro posouzení zachování odvolací lhůty není proto datum uvedené na obálce určující.
Pravidla hry
Správní soud ve svém rozhodnutí rozebral zákon o poštovních službách a z něj vycházející poštovní a obchodní podmínky České pošty, zhodnotil praktický proces nabízené a poskytované služby DopisOnline, která zákazníkovi umožňuje objednat si zpracování (tisk a kompletaci – balení a potisk obálky) a podání uvedených poštovních zásilek (mj. doporučených do určité hmotnosti) do poštovní sítě. Podle obchodních podmínek je povinností pošty tisknout a kompletovat dokumenty dle objednávky a zásilky zpracovat a předat k poštovní přepravě, a to zásilky přijaté do 16:00 hod. týž den.
Protože však lze službu DopisOnline k elektronickému objednání zpracování a podání zásilky využít nepřetržitě, ovšem týž den je Česká pošta povinna zpracovat a k poštovní přepravě do poštovní sítě předat jen zásilky přijaté do 16:00 hod., dochází u zásilek přijatých po uvedeném čase k tomu, že okamžik objednání poskytovaných služeb a okamžik uzavření poštovní smlouvy do poštovní přepravy se neshodují. Správní soud uzavřel, že pro posouzení toho, zda byla ve smyslu ust. § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu zachována lhůta k podání odvolání, je v případě podání odvolání prostřednictvím držitele poštovní licence za pomoci elektronické služby DopisOnline rozhodující okamžik žádosti o poštovní službu, který vám byl držitelem poštovní licence potvrzen jako den podání doporučené zásilky na poštovní stvrzence. (Akceptace elektronické objednávky služeb pošty ze strany držitele poštovní licence totiž bez dalšího implikuje podání zásilky do poštovní sítě k přepravě, a tedy uzavření poštovní smlouvy.)
Řešení případu
Z uvedeného tedy soud dovodil, že v zákonné odvolací lhůtě občan podal zásilku adresovanou správnímu orgánu I. stupně, která obsahovala jeho odvolání, držiteli poštovní licence ve smyslu § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu. Lhůta k podání odvolání byla zachována. Žalovaný úřad rozhodl o podaném odvolání v rozporu se zákonem, pokud jej zamítl jako opožděné. Nicméně zároveň soud zkritizoval Českou poštu, když konstatoval, že by bylo více než vhodné, aby Česká pošta jako držitel poštovní licence v systému, kterým veřejně dálkovým přístupem (na http://www.postaonline.cz/trackandtrace/) subjektu, který zná podací číslo doručované zásilky, umožňuje sledovat průběh doručování zásilky, a to nejen její dodání, ale i podání, jako den podání zásilky uváděla den, který jako den podání v souladu s poštovními podmínkami osvědčí stanoveným způsobem jejímu odesílateli.
Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky Liberec, ze dne 14. 7. 2016, spis. zn. 60 A 4/2016–109, je všeobecně natolik významný, že byl publikován v č. 11/2016 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
ČLÁNKY DO MAILU