Senát schválil novelu zákoníku práce (nejedná se o obsáhlejší „flexinovelu“, ta je zatím na počátku legislativního procesu), která změní proces stanovování minimální mzdy a zruší institut zaručené mzdy. Platit začne s velkou pravděpodobností už od letošního srpna.
Minimální mzdu pro každý rok bude vyhlašovat Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) sdělením do 30. září předchozího roku. Cílem je zajistit transparentní a předvídatelný růst minimální mzdy. Tím se eliminují každoroční vyjednávání, která často způsobují nejasnosti a nedorozumění,
uvedl ministr práce Marian Jurečka s tím, že do roku 2029 by minimální mzda měla dosáhnout aspoň 47 % průměrné mzdy. Příští rok bude podle Jurečky činit 42,2 % průměrné mzdy.
Automatické navyšování minimální mzdy
Minimální mzda se bude nově navyšovat automaticky dle vývoje ekonomických ukazatelů. Valorizační mechanismus bude navázán na predikci průměrné mzdy v národním hospodářství a na koeficient referující o kupní síle minimální mzdy vzhledem k životním nákladům. Koeficient, kterým se predikce průměrné mzdy bude násobit, stanoví vláda nařízením na období dvou let. Výši koeficientu může změnit i dříve, pokud dojde k podstatné změně ekonomických podmínek. Pak tedy může pro jednotlivé celé kalendářní roky vyhlásit koeficient v různé výši.
Mechanismus výpočtu minimální mzdy bude ukotven právě v zákoníku práce, stejně jako podmínky stanovení koeficientů pro výpočet minimální mzdy a jejich frekvence. Parametrické nastavení valorizačního mechanismu bude stanovovat vláda svým nařízením.
Dále zákoník nově stanoví nutnost zohlednění povinných kritérií přiměřenosti (tj. kupní síla zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecná úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd, dlouhodobá míra produktivity a její vývoj) i nezbytnost konzultací se sociálními partnery prostřednictvím tripartity.
Zákoník bude nově obsahovat také tzv. orientační referenční hodnotu, která bude odrážet přiměřenost minimální mzdy. Tato hodnota je stanovena jako 47 %
vysvětluje Ministerstvo práce. (Jde o pojem vytvořený Evropskou komisí v souvislosti s projednáváním a schvalováním směrnice o přiměřených minimálních mzdách v EU, kterou novela zákoníku implementuje do české legislativy. Členské státy musí orientační referenční hodnotu pevně stanovit a využít ji pro posouzení přiměřenosti minimální mzdy. Členské státy však nemusí minimální mzdu vyhnat až na tuto referenční hodnotu, jen na ni mají odkazovat pro účely porovnání své stávající úrovně minimální mzdy.)
průměrné mzdy v národním hospodářství. Orientační referenční hodnota není cílem, ale slouží pro účely porovnání stávající úrovně minimální mzdy ve vztahu k hodnocení její přiměřenosti,
Poprvé by měla být stanovena minimální mzda podle nového mechanismu už pro rok 2025.
Harmonogram prvního stanovování minimální mzdy dle nových pravidel:
- do 31. srpna 2024 Ministerstvo financí ČR vydá predikci průměrné hrubé mzdy pro rok 2025,
- po konzultaci se sociálními partnery a po zohlednění analýzy hodnotící přiměřenost (dle zmíněných povinných kritérií) vláda stanoví nařízením dva koeficienty pro roky 2025 a 2026 (těmi se bude násobit predikce průměrné hrubé mzdy pro následující rok),
- MPSV na základě toho vypočte minimální mzdu, zaokrouhlí ji na stokoruny nahoru a vyhlásí do 30. září 2024 výši minimální mzdy pro rok 2025,
- stejný postup MPSV zopakuje i v roce 2025,
- v roce 2026 vláda stanoví koeficienty pro roky 2027 a 2028.
Místo zaručené mzdy nově zaručený plat
Novela také zruší institut zaručené mzdy. Ve státním sektoru místo ní bude fungovat tzv. zaručený plat. Nejnižší úrovně zaručeného platu budou jen čtyři a bude je zaměstnancům ve veřejných službách stanovovat vládní nařízení podle nároků na kvalifikaci u jednotlivých skupin prací (primárně podle požadovaného vzdělání):
- v 1. skupině prací bude zaručený plat ve výši 1násobku minimální mzdy,
- ve 2. skupině prací bude zaručený plat ve výši 1,2násobku minimální mzdy,
- ve 3. skupině prací bude zaručený plat ve výši 1,4násobku minimální mzdy a ve 4. skupině prací bude zaručený plat ve výši 1,6násobku minimální mzdy.
Nejnižší úrovně zaručeného platu vyhlásí MPSV pro následující rok ve Sbírce zákonů ve svém sdělení (spolu s minimální mzdou), nejpozději do 30. září.
Stejně jako u minimální mzdy i zde bude platit, že pokud nedosáhne plat bez přesčasů, příplatků za práci o víkendu a ve svátek, v noci nebo ve ztíženém prostředí příslušné nejnižší úrovně zaručeného platu, musí zaměstnavatel poskytnout doplatek k platu ve výši rozdílu mezi dosaženým platem a nejnižší úrovní zaručeného platu (při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby se úroveň zaručeného platu úměrně sníží).
V soukromém sektoru zůstane po zrušení zaručené mzdy pouze institut minimální mzdy. Před nepřiměřeně nízkým oceněním práce má zdejší zaměstnance chránit také kolektivní vyjednávání, jehož roli zároveň tato novela posiluje několika nástroji.
Posílení kolektivního vyjednávání
Novela vyjasní řešení v případě, kdy u zaměstnavatele působí více odborových organizací. Jestliže se odborové organizace mezi sebou nedohodnou na postupu jednání o uzavření kolektivní smlouvy, je zaměstnavatel oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s jednou nebo více odborovými organizacemi, které mají u něj v pracovním poměru největší počet členů. Ostatní odborové organizace mají právo návrh kolektivní smlouvy se zaměstnavatelem projednat,
přiblížila další změnu také Tereza Fojtů z KPMG. Jde o jeden z nástrojů, které mají posílit roli kolektivního vyjednávání. V tomto konkrétním případě má novinka zabránit tomu, aby se jednání o mzdách zablokovalo kvůli tomu, že se odborové organizace mezi sebou nedohodnou.
Dále má novela za účelem podpory kolektivního vyjednávání o mzdách zvýšit míru pokrytí kolektivními smlouvami, jejichž cílem je zlepšit pracovní podmínky zaměstnancům. Dojde proto k odstranění výjimek z aplikace kolektivních smluv vyššího stupně s rozšířenou závazností na další zaměstnavatele v odvětvích, na které se do této doby tzv. rozšířené kolektivní smlouvy vyššího stupně nevztahovaly.
Státu má novela umožnit finančně podporovat vedení sociálního dialogu na odvětvové úrovni tak, aby došlo k rozšiřování a posilování kapacit sociálních partnerů, kteří se tak snáze zapojí do kolektivního vyjednávání o stanovování mezd pro celé odvětví.
Další novinky, které přinese novela zákoníku práce
Kromě změn v oblasti minimální mzdy dále schválená předloha ruší povinnost vytvářet rozvrh čerpání dovolené písemně. Chceme omezit zbytečnou byrokracii. Proto navrhujeme zrušit povinnost vydávat písemný rozvrh čerpání dovolené. Z praxe víme, že každoroční sestavování plánu dovolených je převážně formální záležitost,
vysvětlil Jurečka.
Další změny začnou platit v důsledku přijatých pozměňovacích návrhů, které do zákoníku zakotví tzv. samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem, se kterým původně počítala výše zmíněná větší novela zákoníku práce (flexinovela). Zaměstnanec se zaměstnavatelem tak dostanou od ledna 2025 možnost mezi sebou uzavřít písemnou dohodu o tom, že si bude (na pracovišti i při práci na dálku) rozvrhovat pracovní dobu do směn zaměstnanec. Novinku budou moci využít i tzv. dohodáři.
Při rozvrhování bude mít zaměstnanec povinnost dodržet nařízenou délku směn, doby odpočinku a průměrnou týdenní pracovní dobu určenou zaměstnavatelem. U čerpání dovolené, překážek v práci nebo na pracovní cestě se uplatní fiktivní rozvrh pracovní doby, který je zaměstnavatel předem povinen určit,
doplnila Barbora Cvinerová z KPMG s tím, že dohodu o samorozvrhování pracovní doby bude možné kdykoli písemně vypovědět bez udání důvodu, přičemž výpovědní doba bude v takovém případě činit 15 dní.
Dohodářů se dotkne i další změna. Zákoník nově umožní sjednat u dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti odměnu i s přihlédnutím k případné noční práci, práci ve ztíženém pracovním prostředí nebo práci v sobotu a neděli.
Dále dojde ke zvýšení limitu pro osobní příplatek, a to až na 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.
Novelizace obsahuje část nazývanou Ministerstvem práce jako zdravotnický balíček. Zahrnuje možnost rozvrhnout některým zaměstnancům ve zdravotnictví předem směnu až v rozsahu 24 hodin a zároveň zrušit možnost jednostranného ukončení dohody o výkonu práce až 24 hodin během 26 hodin po sobě jdoucích,
uvedl Jurečka s tím, že však bude možné tuto dohodu vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo i bez udání důvodu. Předloha také zavede nový příplatek za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví v případě, že vykonává
směnu delší než 12 hodin.
Předloha dále sjednotí postup při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, jež vznikla kvůli pracovnímu úrazu nebo nemocí z povolání (tedy renty) tím, že ruší tzv. stop výdělek.
ČLÁNKY DO MAILU