Samoplátcům (OBZP) zdraží zdravotní pojištění. Poprvé zaplatí měsíčně přes 2000 Kč

Zvýšení minimální mzdy vždy potěší nízkopříjmové kategorie zaměstnanců, pakliže si i po nárůstu mzdových nákladů pro zaměstnavatele udrží práci – pokud je nová výše jejich mzdy pro zaměstnavatele únosná, tedy pokud radši zaměstnance nepropustí, anebo se nedohodnou na přesunu své spolupráce do sféry šedé ekonomiky, kdy zaměstnanec začne pracovat na černo…, bez oficiální smlouvy, bez daňových a pojistných odvodů. Nikoho k tomu nenavádíme, to v žádném případě, ale jsme realisté a víme, jak to v praxi chodí.

Ovšem určitě potěší zvýšení minimální mzdy uchazeče o zaměstnání, kteří si, když už nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti (po vypršení podpůrčí doby – kdy už nemají na sociální dávku nárok), vydělávají v povoleném, tedy legálním, nekolidujícím zaměstnání.

O změnách pro pracující nezaměstnané pro rok 2021 si povíme někdy příště podrobněji – těch změn totiž bude pro příští rok více, nepůjde jen o zvýšení maximálního přípustného hrubého výdělku, ale i o zvýšení možného výdělku, z něhož se nemusí odvádět pojistné – kdy pojistné neplatí ani zaměstnavatel, ani sám zaměstnanec. Už jsme vás o tom rámcově a předběžně informovali v tomto článku.

Zvýšení minimální mzdy netěší zaměstnavatele

Na druhou stranu asi nikdy zvýšení minimální mzdy netěší zaměstnavatele, kteří zaměstnávají právě zaměstnance, jejichž práce má nízkou hodnotu, musejí jim, pokud chtějí postupovat v souladu s právními předpisy, přidat, ačkoliv se jejich přínos pro firmu nezvyšuje. A stejně tak netěší takzvané samoplátce zdravotního pojištění čili osoby bez zdanitelných příjmů, kterým se tentokrát věnujeme.

Prosím, nechytejte nás za slovo, když používáme zavedenou zkratku z lidového jazyka, a to samoplátci, samozřejmě i osoby samostatně výdělečně činné si platí pojištění sami za sebe, tedy ale ze svého příjmu, kdežto oni samoplátci si musejí platit pojištění i tehdy, pokud žádný příjem nemají.

Měsíční minimální mzda je totiž vyměřovacím základem právě pro odvody zdravotního pojištění u těchto osob bez zdanitelných příjmů. To jsou ti lidé, kteří celý kalendářní měsíc nejsou zaměstnáni, nemají příjem ze samostatné výdělečné činnosti ani za ně neplatí pojistné stát (což jsou zejména nezaopatřené děti, poživatelé starobních a invalidních důchodů, příjemci rodičovského příspěvku, osoby na mateřské dovolené, uchazeči o zaměstnání evidované úřadem práce).

Pokud je však člověk v příslušném kalendářním měsíci byť jen po část měsíce, nebo třeba i jen jeden den v tomto měsíci, zaměstnán, podniká jako OSVČ nebo má nárok být osobou, za které platí pojistné stát, pak není v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.

81 Kč navíc není moc, ale je to několikáté zvýšení v řadě

V případě osob bez zdanitelných příjmů jde tedy například o studenty nad 26 let nebo nezaměstnané, kteří nejsou evidováni na úřadu práce. Tito lidé si musejí po zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2021 zvýšit povinné odvody na zdravotní pojištění o 81 Kč.

Minimální mzda vzroste z 14 600 Kč na 15 200 Kč. Proto se z ní vypočítaná částka pojistného (13,5 %) zvýší na 2052 Kč z dosavadních 1971 Kč. Jelikož zvýšení platí od 1. 1. 2021, musí být platba pojistného navýšena již za leden 2021, ta je však splatná nejpozději do 8. února 2021.

Pojistné osob bez zdanitelných příjmů za daný kalendářní měsíc je splatné od 1. dne tohoto měsíce do 8. dne následujícího měsíce. Za den platby se považuje až den, kdy dojde k připsání pojistného na účet banky zdravotní pojišťovny.

Dlužníkům hrozí penále

V praxi bývají právě osoby bez zdanitelných příjmů často dlužníky zdravotního pojištění, když své povinnosti opomenou, a proto je třeba upozornit, že v případě pozdního doplacení vyměří zdravotní pojišťovna k dlužnému pojistnému i penále (0,05 % denně za každý den prodlení), učinit tak může 10 let, neboť právo předepsat dlužné pojistné se promlčuje až po 10 letech po splatnosti pojistného. Máte-li již dluhy na pojištění z dřívějška, tak vězte, že poukázané platby se použijí v prvé řadě k úhradě pokut a nedoplatků pojistného.

Nestačí zaplatit, musíte se také přihlásit, jinak můžete dostat navíc ještě pokutu

Nestačí si jen najít příslušný účet zdravotní pojišťovny a zaplatit, musíte také splnit svou přihlašovací povinnost. Jestliže někdo nově spadá do kategorie osob bez zdanitelných příjmů, pak pro přihlášení do této kategorie u zdravotní pojišťovny platí osmidenní lhůta.

Za nedodržení předepsané lhůty pro oznamovací povinnost může zdravotní pojišťovna vůči vám uplatnit sankci ve formě pokuty až do výše 10 000 Kč. Pokutu je možno uložit do jednoho roku ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila nesplnění oznamovací povinnosti, nejdéle však do tří let od doby, kdy oznamovací povinnost měla být splněna.

Co říká zákon

Do kategorie osob bez zdanitelných příjmů patří zejména:

• nezaměstnaní, kteří nejsou v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání,
• ženy (event. muži) v domácnosti, kteří nepatří mezi osoby, za které platí pojistné stát –  tedy nepečují celodenně osobně a řádně alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, ani nepobírají žádný důchod z důchodového pojištění, ani nejsou v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání,
• studenti, kteří studují na střední nebo vysoké škole v ČR, která nebyla Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (některé jazykové školy, rekvalifikační kurzy apod.), nebo studenti, kteří studují na střední nebo vysoké škole v cizině, která nebyla rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy postavena na úroveň studia v ČR a neprovedli oznámení o dlouhodobém pobytu, případně bude student (s výjimkou doktorandů) starší 26 let,
• absolventi střední školy, kteří po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání, nepřihlásí se mezi uchazeče o zaměstnání nebo nezačnou podnikat,
• absolventi vysoké školy, kteří nepokračují ve studiu a nenastoupí do zaměstnání nebo nezačnou podnikat ihned po ukončení kalendářního měsíce následujícího po složení státní závěrečné zkoušky,
• členové náboženského řádu bez příjmu.

Příklady z praxe

V praxi půjde například o:

• 28letého studenta vysoké školy, v běžném studiu, pokud není doktorandem, protože za osoby sice starší 26 let, ale studující prvně v doktorském studijním programu (k získání titulu Ph.D. za jménem), uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými, je plátcem stát,
• ženu v domácnosti nepečující ani o jedno dítě do 7 let, ani o 2 děti do 15 let, tedy pečující například o jedno dítě ve věku 10 let, která třeba ani není manželkou podnikatele – osoby samostatně výdělečně činné, aby vystupovala jako jeho spolupracující osoba a z tohoto titulu si platila pojistné,
• osoby, které žijí z příjmů, které nepodléhají odvodům na zdravotní pojištění, jde např. o kapitálové příjmy, příjmy z pronájmu,
• bývalé uchazeče o zaměstnání, které úřad práce vyřadil z evidence pro neplnění povinností,
• zaměstnance činné výhradně na dohodu o provedení práce s měsíčním příjmem do 10 000 Kč včetně, a to i když mají více takových dohod s více zaměstnavateli.