Hlavní navigace

Samoplátci zdravotního pojištění si od roku 2022 zase připlatí

11. 11. 2021
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Isifa.com
Zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2022 prodraží zdravotní pojištění jeho „samoplátcům“: Kdo není zaměstnán, nepodniká ani není uchazečem o zaměstnání či za něj z jiných důvodů neplatí zdravotní pojištění stát, si zase jako osoba bez zdanitelných příjmů připlatí. Kolik?

Zvýšení minimální mzdy vždy potěší nízkopříjmové kategorie zaměstnanců. Ovšem jen tehdy, pokud bude valorizace minimální mzdy pro zaměstnavatele únosná. Stát ji nařizuje a vůbec se zaměstnavatelů neptá, zda je odůvodněná, natož zda na ni mají. Také se může stát, že na valorizované mzdy zaměstnavatelé nebudou mít a zaměstnance propustí. Také se obě strany mohou dohodnout na přesunu své spolupráce do sféry šedé ekonomiky, kdy zaměstnanec začne pracovat na černo, bez oficiální smlouvy, bez daňových a pojistných odvodů. Nikoho k tomu nenavádíme, to v žádném případě, ale jsme realisté a víme, jak to v praxi chodí.

A pak je tu kompromis, který se ovšem kontrolním orgánům také líbit nebude: Ani pracovněprávní vztah s valorizovanou minimální mzdou, ani práce na černo, ale švarcsystém čili spolupráce na bázi obchodních vztahů jako dva podnikatelé na nějakou vhodnou smlouvu podle občanského zákoníku. Koneckonců ušetří všichni zúčastnění, prodělá jen stát. Zaměstnavatel nebude muset zvyšovat odměnu za práci. Bývalý zaměstnanec, který si zařídí živnostenské oprávnění, ušetří na odvodech, protože osoby samostatně výdělečně činné je mají nižší než zaměstnanci. Prodělá jen stát a jeho veřejné rozpočty.

Koho zvýšení minimální mzdy těší a koho ne

Dobrou zprávou je zvýšení minimální mzdy i pro dlouhodobě nezaměstnané, tedy uchazeče o zaměstnání, kteří si, když už nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti (po vypršení podpůrčí doby – když už nemají na sociální dávku nárok), vydělávají v povoleném, tedy legálním – tzv. nekolidujícím zaměstnání. Budou si moci vydělat více. O tom si povíme někdy samostatně.

Na druhou stranu asi nikdy zvýšení minimální mzdy netěší zaměstnavatele, kteří zaměstnávají právě zaměstnance, jejichž práce má nízkou hodnotu, musejí jim, pokud chtějí postupovat v souladu s právními předpisy, přidat, ačkoliv se jejich přínos pro firmu nezvyšuje. A stejně tak netěší samoplátce zdravotního pojištění čili osoby bez zdanitelných příjmů, kterým se tentokrát věnujeme. (Prosím, nechytejte nás za slovo, když používáme zavedenou zkratku z lidového jazyka, a to samoplátci, samozřejmě i osoby samostatně výdělečně činné si platí pojištění sami ze sebe, tady ale ze svého příjmu, kdežto oni „samoplátci“ si musejí platit pojištění i tehdy, pokud žádný příjem nemají.)

Měsíční minimální mzda je totiž vyměřovacím základem právě pro odvody zdravotního pojištění u těchto osob bez zdanitelných příjmů. To jsou lidé, kteří celý kalendářní měsíc nejsou zaměstnáni, nemají příjem ze samostatné výdělečné činnosti ani za ně neplatí pojistné stát (což jsou zejména nezaopatřené děti, poživatelé starobních a invalidních důchodů, příjemci rodičovského příspěvku, osoby na mateřské dovolené, uchazeči o zaměstnání evidované úřadem práce).

Pokud je však člověk v příslušném kalendářním měsíci byť jen po část měsíce, nebo třeba i jen jeden den v tomto měsíci, zaměstnán, podniká jako OSVČ nebo má nárok být osobou, za které platí pojistné stát, pak není v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.

135 Kč navíc není moc, ale je to několikáté zvýšení v řadě, výše pojistného každý rok vrůstá

V případě osob bez zdanitelných příjmů jde tedy např. o studenty nad 26 let nebo nezaměstnané, kteří nejsou evidováni na úřadu práce. Tito lidé si musejí po zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2022 zvýšit povinné odvody na zdravotní pojištění o 135 Kč. Minimální mzda vzroste o 1000 Kč z 15 200 Kč na 16 200 Kč. Proto se z ní vypočítaná částka pojistného (13,5 %) zvýší na 2187 Kč z dosavadních 2052 Kč.

Není to žádné razantní navýšení, ale mohlo jít o více. Ve vládě dosluhující sociální demokracie a za ni dosud působící ministryně práce a sociálních věcí chtěla minimální mzdu ve výši 18 000 Kč. Pak by měsíční pojistné činilo 2430 Kč a nárůst by byl o 378 Kč.

Kdy zaplatit novou zvýšenou částku

Jelikož zvýšení platí od 1. 1. 2022, musí být platba pojistného navýšena již za leden 2022, ta je však splatná nejpozději do 8. února 2022.

Do kdy musí placeny zálohy a jaké jsou sankce za zpoždění?

Pojistné osob bez zdanitelných příjmů za daný kalendářní měsíc je totiž splatné od 1. dne tohoto měsíce do 8. dne následujícího měsíce. Za den platby se považuje až den, kdy dojde k připsání pojistného na účet banky zdravotní pojišťovny. V případě, že platíte hotově, se za zaplacení považuje den, kdy příslušný zaměstnanec pojišťovny hotovost přijal. Ale pozor: Provedené platby se prvořadě použijí k úhradě pokut a nedoplatků pojistného.

Některá klientská pracoviště pojišťoven umožňují platit kartou, někde bude zřejmě možno zaplatit i v hotovosti na pokladně, pokud zrovna se někdo vyhýbá třeba kvůli exekuci používání bankovního účtu… Možná řeknete, že kdo je zadlužený až po uši, je tzv. v exekuci, neřeší své povinnosti vůči zdravotní pojišťovně. Ale na druhou stranu – proč si přidělávat další dluhy, že?

Penále není vysoké. Jenže při dlouhodobém neplacení se nasčítá a pak nemusí být penále bagatelní částkou. Penále činí 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, pakliže nebylo zaplaceno vůbec, nebo nižší částka.

Nestačí zaplatit, musíte se také přihlásit, jinak můžete dostat navíc ještě pokutu
Nestačí si jen najít příslušný účet zdravotní pojišťovny a zaplatit, musíte také splnit svou přihlašovací povinnost.

Jestliže někdo nově spadá do kategorie osob bez zdanitelných příjmů, pak pro přihlášení do této kategorie u zdravotní pojišťovny platí osmidenní lhůta. Za nedodržení předepsané lhůty pro oznamovací povinnost může zdravotní pojišťovna vůči vám uplatnit sankci ve formě pokuty až do výše 10 000 Kč.

Pokutu je možno uložit do jednoho roku ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila nesplnění oznamovací povinnosti, nejdéle však do 3 let od doby, kdy oznamovací povinnost měla být splněna.

školení účto Kučerová

Co říká zákon

Do kategorie osob bez zdanitelných příjmů patří zejména:

  • nezaměstnaní, kteří nejsou v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání,
  • ženy (event. muži) v domácnosti, kteří nepaří mezi osoby, za které platí pojistné stát –  tedy nepečují celodenně osobně a řádně alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, ani nepobírají žádný důchod z důchodového pojištění, ani nejsou v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání,
  • studenti, kteří studují na střední nebo vysoké škole v ČR, která nebyla Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (některé jazykové školy, rekvalifikační kurzy apod.), nebo studenti, kteří studují na střední nebo vysoké škole v cizině, která nebyla rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy postavena na roveň studia v ČR a neprovedli oznámení o dlouhodobém pobytu, případně studenti (s výjimkou doktorandů) starší 26 let,
  • absolventi střední školy, kteří po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání, nepřihlásí se mezi uchazeče o zaměstnání nebo nezačnou podnikat,
  • absolventi vysoké školy, kteří nepokračují ve studiu a nenastoupí do zaměstnání nebo nezačnou podnikat ihned po ukončení kalendářního měsíce následujícího po složení státní závěrečné zkoušky,
  • členové náboženského řádu bez příjmu.

Příklady z praxe

V praxi půjde např. o:

  • 28letého studenta vysoké školy, v běžném studiu, pokud není doktorandem, protože za osoby sice starší 26 let, ale studující prvně (a ne jako věční studenti a sběratelé titulů) v doktorském studijním programu (k získání titulu PhD. za jménem), uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými, je plátcem stát,
  • ženu v domácnosti nepečující ani o jedno dítě do 7 let, ani o 2 děti do 15 let, tedy pečující např. o jedno dítě ve věku 10 let, která třeba ani není manželkou podnikatele – osoby samostatně výdělečně činné, aby vystupovala jako jeho spolupracující osoba a z tohoto titulu si platila pojistné,
  • osoby, které žijí z příjmů, které nepodléhají odvodům na zdravotní pojištění, tedy např. kapitálové příjmy, příjmy z pronájmu,
  • bývalé uchazeče o zaměstnání, které úřad práce vyřadil z evidence pro neplnění povinností.
  • zaměstnance činné výhradně na dohodu o provedení práce s měsíčním příjmem do 10 000 Kč včetně, a to i když mají více takových dohod s více zaměstnavateli.

Autor článku

Nenadávejte právníkům, zákony netvoří zdaleka jen oni. Oni je pak jen zašmodrchávají ve prospěch svých klientů, třeba zrovna vás. Budu se však snažit vám je vysvětlovat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).