Oživení ekonomiky nabralo obrátky, které ČNB nečekala. Nicméně inflace zůstává stále minimální. Z toho ČNB vyvozuje závěr, že recese ekonomiky byla horší, než se dosud předpokládalo, a zanechala za sebou větší mezeru výstupu, tj. nevyužitých kapacit v ekonomice. Při hlubší mezeře výstupu bude muset oživení ekonomiky trvat déle, než začne působit na ceny. Nicméně je těžké odlišit působení jednotlivých faktorů na inflaci: zpoždění mezi akcelerací ekonomiky a tlakem na růst cen, vliv reálného i cenového vývoj v zahraničí, či posun inflačních očekávání. Navíc k obratu ve vývoji inflace již patrně dochází. Za posledních šest měsíců se deflace v jádrovém cenovém indexu zmírnila z 0,7 procenta na pouhých 0,1 procenta. Je patrně jen otázkou příštích měsíců, kdy se podle tohoto měřítka česká ekonomika poprvé po téměř pěti letech vynoří z deflace.
Tato relativně detailní makroekonomická diskuze bude mít vliv na určení momentu opuštění kurzového závazku a následného vývoje úrokových sazeb. Pokud se vývoj ekonomiky výrazněji neodchýlí od poslední prognózy ČNB, mělo by k uvolnění kurzových stavidel dojít někdy v 1. čtvrtletí příštího roku. Velmi záhy by mělo dojít na zvyšování úrokových sazeb. V průběhu první poloviny příštího roku by mohla základní dvoutýdenní repo sazba ČNB stoupnout z 0,05 procenta na 0,75 procenta. V tržních úrokových sazbách ovšem tato úvaha zahrnutá není. 3měsíční PRIBOR dnes činí 0,37 procenta. Za rok by měl být přibližně na stejné úrovni, tvrdí forward FRA 12×15, který činí 0,35 procenta.
Přehodnotí-li ČNB ve svém modelu zápornou produkční mezeru k horšímu, logicky to povede k nižší prognóze inflace a posunu okamžiku exitu z kurzového závazku a zvyšování úrokových sazeb na později.
ČLÁNKY DO MAILU