S výkonnou ředitelkou Garančního systému finančního trhu Renátou Kadlecovou jsme si v jeho sídle povídali o aktuální situaci Sberbank, o komplexní ochraně pojištění vkladů, ale i o tématu, jak nepoložit banku. Rozhovor jsme pro jeho obsáhlost rozdělili na dvě části, toto je druhá část. První část byla o runu klientů na banku.
Není to poprvé, co padla banka. Co se pak děje s klienty, už víme. Ale mě zajímá i pohled z druhého břehu. Jak může banka zabránit tomu, aby vlivem třeba nepodložené paniky nebo mylných informací nedošlo k runu na ni? Má vůbec nějaké možnosti, aby ji klienti třeba nechtěně tzv. „položili“ jenom proto, že mají mylné informace?
Dnes je potřeba klást velký důraz na komunikaci. Banka musí být připravená, flexibilně reagovat na to, co se děje okolo ní, komunikovat s klienty, informovat je, vysvětlovat a zejména publikovat fakta. Z druhé strany je to ale také o vzdělávání klientů. Čím máme vzdělanější klienty, kteří mají povědomí o financích, vědí, jakým způsobem pracovat se svými penězi, jak spravovat svoje finanční rezervy, tím méně podléhají panice a ovlivňování ze strany jiných skupin.
Renáta Kadlecová, výkonná ředitelka Garančního systému finančního trhu. (17. 10. 2023)
Takže finanční gramotnost jako prevence paniky?
Pokud máte klienta, který umí diverzifikovat své finanční prostředky mezi více institucí, ví o tom, že vklady jsou pojištěny, jaké jsou podmínky pojištění, umí rozlišit, co je investování, co je spoření, tak bude méně podléhat dezinformacím. Ty mohou být uměle šířeny prostřednictvím sociálních sítí, s čímž se dnes poměrně často můžeme setkat. Někdy se nemusí jednat přímo o dezinformace, mohou to být i chybné či zkreslené informace.
Lze pozorovat, že by klienti vlivem mylných informací u bank reagovali např. odlivem vkladů? Tedy že mylné informace u klientů mohou mít vliv na finanční stabilitu bank?
Český klient je velice konzervativní a je věrný své finanční instituci, kterou si vybere. V minulém období jsme nezaznamenali, že by docházelo k nějakým velkým výběrům na vkladech či k jejich přesunům. Víceméně ve všech bankách vklady naopak rostly. Zejména se toto projevilo v období covidu.
Takže čeští klienti se jen tak něčeho nezaleknou a peníze v bankách nechávají?
Přírůstek vkladů ve všech bankách je stále na vyšší úrovni, než když to srovnáme s předcovidovým obdobím. Míra úspor v České republice je velmi vysoká, a to setrvale.
Případ Sberbank, kdy došlo k rychlému odlivu prostředků, byl ojedinělý a byl dán velice specifickými okolnostmi.
Mají sociální a komunitní sítě vliv na rozhodování klientů, zda půjdou do nějaké banky, zda převedou peníze, nebo zda z té banky odejdou?
Denně monitorujeme sociální sítě a média. Víme, že se občas vyskytují komentáře popisující důvody, proč někteří klienti odcházejí z banky, či naopak zase do banky přicházejí, ale jejich silný vliv tady v současné době nevnímáme. Je to určitě dáno tím, že česká společnost je velmi konzervativní a klienti preferují banku, kterou si již jednou vybrali.
Myslím si, že tady stále přetrvává pocit, že je velice administrativně náročné přejít z jedné banky do druhé, což platí spíše pro starší generaci a seniory.
Mladí jsou více flexibilní. Většina klientů spíše sleduje, jaké úročení nabízí banka na spořicích a termínovaných vkladech, než jaké dodatečné služby vám nabídne k vedení běžného účtu, zda je vedení běžného účtu zdarma nebo jaké další výhody budete moci čerpat.
Připravuje se novela zákona o bankách. Měli jste k ní připomínky za GSFT?
Za oblast pojištění vkladů jsme Ministerstvu financí předávali náměty, které souvisejí s určitými typy vkladů. Jedná se spíše o technické detaily, které vyplývají z naší zkušenosti s výplatou náhrad vkladů. Například u zvýšených náhrad byla řada transakcí spojená s prodejem nemovitosti sloužící k bydlení. V těchto případech advokát, u kterého je vedena advokátní úschova, označí tzv. skutečného vlastníka prostředků.
V případě transakce u nemovitosti je jím zpravidla ten, kdo vloží prostředky do advokátní úschovy, a to do doby, než dojde k převodu vlastnického práva v katastru nemovitostí. Až poté se majitelem prostředků stává prodávající.
Takže peníze vždy patřily, resp. patří tomu, kdo je vložil?
Nárok na vyplácení náhrady má vždy ten, kdo byl označen za skutečného vlastníka prostředků. V případě, že dojde ke krachu banky před převodem vlastnického práva v katastru nemovitostí, je to zpravidla ten, kdo složil finanční prostředky na účet, neboť pro účely výplaty náhrad vkladů je rozhodné datum, kdy došlo k vydání oznámení o platební neschopnosti.
I když výplata zvýšené náhrady probíhá až za čtyři měsíce, skutečným vlastníkem prostředků je stále vkladatel, který byl takto bankou označen v rozhodný den. Tento vkladatel obdrží výplatu základní náhrady a také podává žádost o vyplacení zvýšené náhrady.
Renáta Kadlecová, výkonná ředitelka Garančního systému finančního trhu. (17. 10. 2023)
Což je dost nepraktické. Dalo se to řešit jinou cestou?
Řada klientů v těchto případech u svého advokáta uzavírala trojstranné dohody, které řešily převod prostředků prodávající straně.
V některých případech kupující vystavil plnou moc advokátovi, který náhradu vkladu vyzvedl a předal prodávajícímu. Naše návrhy směřovaly ke zjednodušení procesu vyplácení náhrad v těchto případech.
Když koupím nemovitost, jejíž součástí je třeba garáž nebo kůlna, to je nyní při náhradě vkladů problém. Nejsou to objekty k bydlení. Novela si přímo říká o možnost změny, ne?
V některých případech nebyly v téže kupní smlouvě prodávány jen nemovitosti sloužící k bydlení, ale i jiné nemovitosti, to je např. zahrady, garáže, ostatní plochy, orné půdy atd. Při výplatě zvýšených náhrad jsme vycházeli z toho, že alespoň jedna z nemovitostí, která byla předmětem prodeje, musí sloužit k bydlení. V tomto ohledu bude také potřeba provést určité úpravy v zákoně.
Jak je to v situaci, kdy se nemovitost prodává třeba v dražbě, typicky jde o insolvenční správce nebo exekutory?
Měli jsme případy, kdy na klienta bylo vedeno exekuční řízení či nemovitost byla součástí insolvenční podstaty a byla prodávána buď insolvenčním správcem, či exekutorem. Na tyto případy se ale zvýšená náhrada nyní nevztahuje. I v těchto případech jsme navrhli úpravu současně platného zákona.
Všechny popisované příklady jste si museli aktuálně prožít ve Sberbank, ne? A tím pádem jste dostali možnost získat praktické zkušenosti z jejich řešení.
Přesně tak. Sberbank byla prvním případem, kdy se zvýšené náhrady v České republice vyplácely. Byla tedy pro nás první praktickou zkušeností. Ale musím říci, že ani naši kolegové v zahraničí se zatím s výplatou zvýšených náhrad příliš často nesetkali.
Plánujete rozšířit vyplácení náhrad vkladů bez nutnosti navštěvovat pobočku vyplácející banky a složitě dokazovat svoji totožnost při korespondenčním vyplácení? Já vím, že se teď dá použít třeba datová schránka, ale co zkusit něco praktičtějšího.
Samozřejmě že sledujeme vývoj na bankovním trhu, zejména zavedení bankovní identity. V současné době máme vypsanou veřejnou zakázku, ve které vybíráme novou vyplácející banku. Veřejnou zakázku vyhlašujeme vždy jednou za čtyři roky, neboť se při uzavírání rámcových smluv řídíme zákonem o zadávání veřejných zakázek.
V podmínkách této veřejné zakázky je stanoven požadavek, aby banka umožnila ověření totožnosti klienta dálkovým způsobem, ať už s využitím platformy Bank ID, či obdobného způsobu řešení, který bude srovnatelně bezpečný.
Tím, že některé banky dnes již umějí vyplácet například dividendy prostřednictvím Bank ID, věříme, že to bude možné i pro účely výplaty náhrad vkladů.
Kdy očekáváte, že dojde k digitalizaci procesu výplaty náhrad?
Naším závěrem je jaro 2025, neboť nám končí stávající smlouva s Komerční bankou. Takže vybíráme novou vyplácející banku dostatečně dopředu, aby měla čas připravit požadovaný systém pro výplatu náhrad. Dnes už začíná být standardem, že klient do své banky nechodí osobně, a tak i výplata náhrady by měla být realizována vzdáleným způsobem.
Jaká kritéria musí banka splnit, aby se mohla účastnit výběrového řízení u GSFT?
Banka musí mít zkušenosti s vyplácením nejen náhrad vkladů, ale například s vyplácením dividend či jiných plnění ve větším objemu, tedy pro větší počet klientů.
Požadujeme také, aby měla minimálně jednu pobočku v každém kraji, kde bude schopna obsloužit klienty, kteří buďto nechtějí, nebo nemohou výplatu náhrady vyzvednout vzdáleným způsobem. Chceme stále zajistit dostupnost případné výplaty jak bezhotovostně, tak v hotovosti na vybraných pobočkách.
Naší hlavní podmínkou je již zmiňované řešení výplaty náhrad, které umožní identifikaci klienta vzdáleným způsobem.
Blížíme se k závěru. Povídali jsme si o tom, že banky musejí s klienty umět komunikovat. Ale jak vnímáte úroveň finančního vzdělávání naší české veřejnosti?
Myslím, že jeho úroveň se zlepšuje, ale bohužel míra finanční gramotnosti u nás stále zaostává za západními zeměmi. Určitě pomáhá celá řada programů, na školách je to třeba zavedení systému finančního vzdělávání. Česká bankovní asociace, Česká národní banka i samotné banky jsou velmi aktivní a mají pro klienty nové informační a vzdělávací programy. Například v České televizi právě běží vzdělávací kampaň zaměřená na některé typy finančních podvodů, které jsou poměrně rozšířené.
Garanční systém se také snaží edukovat, ať už klienty bank, nebo obecně veřejnost. V této oblasti se zaměřujeme na starší generaci, neboť ji vnímáme jako ohroženější, protože má větší náchylnost k uvěření dezinformacím a poplašným zprávám. Přece jenom starší generace byla vychována v trochu jiné době, kdy na finanční edukaci nebyl kladen takový důraz. Současně má tato generace finanční úspory, o které by se měla starat a které by měla chránit.
Vidíme, že i ostatní účastníci finančního trhu vnímají potřebu finančního vzdělávání klientů, což pomůže i jim v boji proti finančním podvodům a dezinformacím.
Děkuji Vám za rozhovor.
