Zákon o spotřebitelském úvěru obecně vymezuje osoby, které můžou půjčky zprostředkovávat a poskytovat, zavádí pravidla pro výkon jejich činnosti i toho, jak mají se svými klienty (spotřebiteli) jednat, posuzovat jejich úvěruschopnost nebo co dělat s dlužníkem v prodlení.
Stávající znění tohoto zákona je přitom třeba upravit zejména kvůli nutnosti transponovat do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady EU CCD2 o smlouvách o spotřebitelském úvěru.
CCD2, jak už název napovídá, není první unijní směrnicí, která poskytování úvěrů v členských státech EU reguluje. Oproti prvním dvěma (CCD1 z roku 2008 a MCD z roku 2014) ale aktuální směrnice úvěry reguluje podrobněji a zároveň zavádí některé nové prvky.
Podle Ministerstva financí, které návrh novely zákona předkládá, bude po zavedení nových pravidel regulace přísnější a spotřebitelé tak získají vyšší ochranu.
Ochrana před úvěrovými predátory
Jedním z hlavních cílů chystané regulace je omezení nepřiměřeně vysokých cen úvěrů. Novela zákona o spotřebitelském úvěru chce proto pro spotřebitelské úvěry zavést dva úrokové stropy, které se budou odvíjet od repo sazby České národní banky (ČNB) v kombinaci s judikaturou stanovující hranici pro úrok odporující dobrým mravům. Tyto stropy se ovšem nemají týkat úvěrů na bydlení.
Podrobně jsme se tématu věnovali v článku: Stát chystá bič na úvěrové šmejdy, půjčky dostanou úrokový strop
Přísnější posouzení schopnosti splácet
Povinnost posoudit takzvanou úvěruschopnost zájemců o půjčky mají banky i úvěrové společnosti už nyní. Zejména na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci žadatele – například údajů o jeho majetku a závazcích, ale i o tom, jak splácí (či splácel) předchozí dluhy.
Pokud k řádnému posouzení úvěruschopnosti nedojde, lze dle zákona smlouvu o úvěru prohlásit za neplatnou. Dlužník následně musí vrátit pouze půjčenou částku.
Posouzení úvěruschopnosti by se nově mělo dít také v momentě, kdy je dlužník v prodlení se splátkami a s bankou se dohodne například na změně závazku. Tedy na prodloužení splatnosti, respektive snížení měsíční výše splátek a tím pádem i navýšení celkové dlužné částky.
Další z nově přidaných paragrafů zavádí zákaz využívat při posuzování schopnosti splácet osobní údaje získané například ze sociálních sítí.
Banky či půjčkové společnosti, které zkoumají úvěruschopnost automatizovaně, za pomoci nástrojů umělé inteligence, budou nově muset počítat také s právem spotřebitele požadovat lidské přezkoumání. Respektive vysvětlení, proč například došlo k zamítnutí žádosti o půjčku.
Na dodržování pravidel dohlíží ČNB
Zda banky ale i nebankovní společnosti pravidla daná zákonem dodržují, kontroluje Česká národní banka. Naposledy ČNB udělila pokutu 4,5 mil. Kč společnosti COOL CREDIT, s.r.o. za to, že v určitých případech nedostatečně posuzovala, zda jsou zájemci o její půjčku schopní tento závazek splácet.
Přiměřená opatření když dlužník nestíhá splácet
Problémy s dluhy pomáhá řešit například Člověk v tísni:
Okamžitou pomoc (pondělí až pátek mezi 9 – 22 hod.) lze poptat na Help lince: 770 600 800
Na webu jakprezitdluhy.cz najdete také mapu dluhových poraden nebo se můžete objednat na videokonzultaci.
Další novou povinností poskytovatelů půjček bude nabídka takzvaného přiměřeného opatření předtím, než dojde k vymáhání dlužné částky soudní cestou. Přiměřeným opatřením se přitom myslí:
- odklad splátek,
- prodloužení doby splatnosti,
- snížení úrokové sazby,
- odpuštění části dluhu apod.
Návrh přiměřeného opatření může zahrnovat také možnost částečného nebo úplného refinancování.
Dosud měly půjčkové společnosti pouze povinnost nastavit vnitřní pravidla, která by výše uvedená přiměřená opatření umožňovala. Nyní ale musí tyto opatření svým klientům výslovně nabídnout.
Ochrana žadatelů před dluhovou pastí
Jestliže banka či úvěrová společnost žadatele o půjčku, vzhledem k jeho špatné finanční situaci odmítne, měla by mu současně doporučit služby dluhového poradenství. V jakých případech se bude na žadatele pohlížet jakožto na spotřebitele ve finančních potížích zatím není přesně definované. Obecně by mělo jít o člověka, který má dlouhodobé (například přes 90 dní) problémy s hrazením svých závazků.
V chystané novele je současně uvedeno, aby se doporučení vždy týkalo konkrétní snadno dostupné dluhové poradny, ideálně v místě bydliště žadatele.
Přísnější pravidla pro reklamu
Další z oblastí, kterou chce Evropská unie více regulovat, je reklama. Výjimku z následujících pravidel by měly mít pouze úvěry na bydlení. Už nyní zákon o spotřebitelském úvěru některé povinnosti pro reklamy stanovuje. Namátkou – povinnost uvádět RPSN stejně zřetelně jako údaje o úrokové sazbě, současně by v reklamě měly být informace o době trvání, výši splátek či celkové částce úvěru. Konkrétní výčet pravidel najdete v § 91 zákona o spotřebitelském úvěru.
Nově zákon stanoví sdělení, která se naopak nemají v reklamě na úvěry (krom půjček na bydlení), vyskytovat vůbec. Jde především o manipulativní sdělení, která naznačují, že díky úvěru si člověk finančně polepší. Konkrétně sdělení, která:
- vybízí ke sjednání spotřebitelského úvěru tím, že naznačují, že tento úvěr zlepší finanční situaci spotřebitele,
- uvádí, že dosud nesplacený spotřebitelský úvěr nebo údaj o spotřebitelském úvěru v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele má malý nebo žádný vliv na výsledek posouzení úvěruschopnosti,
- nepravdivě naznačují, že spotřebitelský úvěr vede ke zvýšení finančních zdrojů, představuje náhradu úspor nebo může zvýšit životní úroveň spotřebitele.
Do každé reklamy by naopak mělo přibýt varování před možnými důsledky sjednání úvěru. V zákoně je přitom výslovně uvedená formulace: Pozor! Půjčit si peníze stojí peníze.
Přípustné ale bude i obdobné varování stejného vyznění. Text by měl být snadno čitelný a srozumitelný, u rozhlasových reklam jasně slyšitelný.
Ministerstvo kultury ale v rámci připomínkového řízení doporučuje, aby reklamy na spotřebitelský úvěr nesměly zahrnovat také prvky, které mají povzbudit ke sjednání půjčky například zařazením do soutěže o výhry.
Rozhodne nejspíš příští vláda
Krom výše uvedeného má novela zákona o spotřebitelském úvěru zpřesnit také vymezení spotřebitelských úvěrů – nově by definice měla zahrnovat i leasing nebo nájem s možností nabytí vlastnického práva, jestliže mají úvěrovou povahu. Současně regulace také více dopadne na odložené platby. Zavést se ale má i možnost zvolit si, zda chce zájemce o půjčku dostat všechny povinné informace v papírové podobě, nebo e-mailem (na trvalém nosiči dat).
Předloha Ministerstva financí je nyní v připomínkovém řízení, vláda by ji mohla schválit během jara. Jak ale pro Měšec.cz už dříve uvedl analytik Člověka v tísni David Borges, je vysoce pravděpodobné, že do podzimních voleb novela nestihne projít parlamentem. Nová vláda by podle něj mohla návrh projednávat v první polovině roku 2026 s účinností od roku 2027.
ČLÁNKY DO MAILU